Info č. 28 - Silvestrovská bilance roku 2024, PF 2025

 

Po pěti a půl letech existence tohoto blogu je tohle vlastně teprve třetí opravdu bilanční novoroční článek a tak krátce "zabilancuji" také ohledně zakončení let předchozích. Zatímco uzavření roku 2019 proběhlo jen popřáním veselých Vánoc, v roce 2020 jsem nějak, nevím proč, veškeré formality ohledně Vánoc a Nového roku v souvislosti s blogem zcela vypustil. Poslední prosincové info roku 2020 bylo o účasti v Nekonečným Labůžu, což možná z pařanského hlediska nepotřebovalo více obohacovat o další vánoční přání, bylo to (aspoň doufám) takovým přáníčkem samo o sobě:-) V roce 2021 jsem se ale pustil trochu na tenký led a udělal na konci roku herní bilanci. Rozepsal jsem se o tom, co vše jsem v daném roce dohrál. Ve skutečnosti to byl zrovna rok na dohrané hry docela chudý a nebylo toho moc. Vesměs jsem se zabýval hraním dlouhých her, které zabraly nějaký ten měsíc a tak byl blog samozřejmě prokládán i články o hrách, které jsem dohrál v dávných letech bez toho, abych si je aktuálně znovu zopakoval. Nečekal jsem však, jak vysokou laťku si nasadím v dalším roce. Bilance za rok 2022 čítala 53 dohraných titulů a byl to důsledek intenzivního hraní adventur, z nichž některé se daly stihnout dohrát klidně za pár dní, mnohé z nich jsem navíc nehrál poprvé. V následujícím roce  (2023) došlo logicky k poklesu, jen 32 dohraných titulů. Důvodem byl intenzivnější návrat k RPGčkům, z nichž mi některé zabraly více než měsíc hraní. 

A jak dopadl rok 2024? Popravdě v tento moment, kdy dokončuji tento odstavec, ještě nevím, ale cítím, že ten počet bude možná ještě nižší než v roce předchozím. Tak schválně, jdu počítat. Hvězdičkou jsou označeny hry, které jsem letos dohrál úplně do konce historicky poprvé, ovšem nemusí to znamenat, že to byl můj první kontakt s nimi, což dovysvětlím v závorkách:

1. Perihelion the Prophecy - (historicky rozehráno asi už potřetí), dohráno poprvé a taky odeníčkováno.*

2. Simon the Sorcerer - (historicky rozehráno několikrát), dohráno poprvé*
3. Simon the Sorcerer 2: The Lion, the Wizard and the Wardrobe - dohráno poprvé*

4. Discworld - (kdysi marně rozehráno) dohráno poprvé*

5. Dune - opět dohráno už po několikáté, tentokráte v Amiga verzi a odeníčkováno, na blogu recenzováno již v roce 2020. 

6. Rex Nebular and the Cosmic Gender Bender - dohráno podruhé.

7. Dragonsphere - (kdysi dávno rozehráno), dohráno poprvé*

8. Ultima Underworld 2: Labyrinth of Worlds - poprvé dohráno někdy v polovině 90. let, po dlouhatánských letech dohráno podruhé za účelem odeníčkování a taky pořádné aktuální recenze:-)

9. Companions of Xanth - (kdysi rozehráno, nedohráno), dohráno poprvé*

10. Frederik Pohl's Gateway - (kdysi rozehráno, nedohráno), dohráno poprvé*

11. Secret Agent - (někdy v 90. letech dohrána shareware verze asi jen s prvním ostrovem), dohráno letos komplet tedy asi poprvé*

12. Callahan's Crosstime Saloon - dohráno poprvé*

13. Sid Meier's Civilization 3 - dohráno kdysi xkrát, projetí jedné partie za účelem připomenutí si detailů pro recenzi.

14. Civilization 4 - dohráno kdysi xkrát, projetí jedné partie za účelem připomenutí si detailů pro recenzi.

15. Call to Power 2 - dohráno poprvé*

16. Castles - (někdy v 90. letech hrána shareware verze) - dostavění jednoho hradu v kampani o jedné mapě (kampaň stavění více hradů, akorát ve více mapách po sobě, jsem zatím nedal), dohráno poprvé*

17. Skald: Against the Black Priory - dohráno poprvé*

18. Islands of the Caliph - dohráno poprvé*

19. Legends of Amberland: The Forgotten Crown - dohráno poprvé*

20. Dark Sun 2: Wake of the Ravager - (kdysi pár pokusů o rozehrání), dohráno poprvé*

21. Al-Qadim: The Genie's Curse - (kdysi pár pokusů o rozehrání), dohráno poprvé*

22. Entomorph: Plague of the Darkfall - dohráno poprvé*

23. Holliday Lemmings 1993 - dohráno poprvé a ještě k tomu někdy v létě, ale dávám to nakonec. K tomu dohrány i XMAS Lemmings 1991 a 1992, ale tohle je ošidné zmiňovat, byly to všechno takové menší vánoční bokovky a dema  k původním Lemmings, ale ten 16 levelový Holliday Lemmings 1993 se asi jako dohrání hry brát snad dá, i když jak k tomu přijdou klasičtí Lemmings, v kterých jsem letos odehrál úrovní 90 a mezi dohrané je neřadím.*

Tak vidíte, o deset (respektive devět) dohraných titulů méně než loni, ale nutno k tomu podotknout, že těch rozsáhlejších RPG bylo docela dost a zabraly většinu herního času. Do toho se vložila sem tam strategie, sem tam adventura, sáhl jsem i po nějaké té plošinovce a logické hře. Jak jsem na konci seznamu zmínil, dost času jsem letos strávil i s původními prvními Lemmings, ale neuvedl jsem je do dohraných her, protože jsem dojel zatím 90 úrovní ze 120, takže mi ještě 1/4 hry zbývá dohrát, tak snad příští rok. Dost jsem toho proseděl i u Heroes of Might and Magic 4, ale projel jsem zatím jen tři kampaně. Dlouhý čas jsem strávil také ve hře, od které jsem si sliboval intenzivní zážitek a tou je Uncharted Waters 2: New Horizons. Ne, že by to zážitek nebyl, ale hra působí těžkopádněji a ne tak intuitivně, jako vynikající první díl a trochu dokáže hráče umořit neustálými útoky pirátů, které dokáží desetihodinové seance s notným pokrokem ve hře srazit okamžitě prakticky na nulu, a když se mi to stalo poněkolikáté, tak jsem to odložil klasicky na někdy. 

Kromě dohraných her jsem v různých recenzích loni zavzpomínal i na další tituly, které mi v dávné minulosti prošly rukama, takže za zmínku jistě stojí tahová strategie Heroes of Might and Magic 3: The Restoration of Erathia, simulátor firmy Microprose F-19 Stealth Fighter, tahová strategie od KOEI Romance of the Three Kingdoms 2, japonské RPG Earthbound, Final Fantasy 5 a Super Mario RPG: Legend of the Seven Stars. Konečně jsem taky napsal o dávno dohrané Gold Box hře od SSI, druhém díle z Forgotten Realms série, Curse of the Azure Bonds. Vzpomínku jsem také věnoval na časy prvních her, které se člověku na počátku 90. let dostávaly na PC, v tomto případě šlo o Grand Prix Circuit od Accolade nebo logický rychlík CD-MAN. 

Nezapomněl jsem ani na skoro už tradiční pohledy do historie na herní časopisy a zaměřil jsem se letos na Score čísla 5, 30 a 3, a také Excalibur č. 11 a 18. Nechybí ani nějaký ten tematický článek, který jsem tentokráte věnoval SNESovým japonským RPG a sRPG, které vyšly jen japonsky a západní hráč si musel počkat až na emulátory SNESu a fanouškovský překlad do angličtiny. Pochlubil jsem se i s letošním ne moc početným přírůstkem do sbírky krabic, ale o to pro mě cennějších. Jde hlavně o pecku The Summoning. Další krabicí do sbírky je civkoidní strategie Call to Power 2. 

Samozřejmě jsem se nevyhnul ani šílenství kolem deníčkování her, u kterého si vždycky tak slibuji, že už žádný deníček k rozehrané hře psát nebudu, že nakonec vždycky nějaký napíši. Ostatně jsem o tom informoval už výše v seznamu dohraných her, ale ať to je pěkně pohromadě, tak zmíním dvoudílný deníček ke hře The Perihelion, sáhodlouhý jednodílný deník k Dune, monstrózní třídílný deník k Ultima Underworld 2 a kratší report k Uncharted Waters 2. 

Ojedinělou formou článku, která se na mém blogu objevila poprvé, je preview na hru Cyclopean. Ojedinělost zmiňuji proto, že to je fakt ojedinělé a nehodlám si hrát na novináře, který vám bude přinášet systematicky novinky ze světa her a psát previewy na základě dohraných demoverzí. Není to mým cílem a ani by mě to nebavilo. K tomuhle jsem sáhnul jen proto, že mě Cyclopean zaujal natolik, že jsem si zahrál dostupné demo a poreferoval o tom.    

To by bylo v podstatě ohledně obsahu a mých herních aktivit na blogu vše. V krátkosti ale ještě zmíním aktivity hráčské, čímž myslím nějakou tu svou drobnou působnost ve vystupování v rámci her a blogu navenek. Možná jste zaznamenali v březnu, v rámci Dune manie kolem filmu, větší aktivitu ohledně Duny i v herním světě. Kromě toho, že jsem si po filmu hned zopakoval hru Dune v Amiga verzi a sepsal výše zmíněný deník, jsem pak v březnu, konkrétně od 9.3., byl přizván kluky z Loadingu, abych jim dělal poradce v jejich streamech, v kterých po osm dílů hráli Dune 1. V prvních dvou dílech jsem z technických důvodů komentoval jejich hraní jen v chatu, od třetího dílu jsem tam byl konečně přítomen i hlasově (což bylo z praktických důvodů samozřejmě mnohem lepší). Každopádně to bylo osm velmi zajímavých a zábavných čtvrtečních večerů. Tímto jsem moc rád poznal Mártyho a Spira.

Další mojí komunikací na veřejnost, tentokráte osobnější, byl rozhovor se mnou u Jirky Mataje (tvůrce webu Criticall a také podcastu "Na vycházce"). Tento rozhovor, o kterém jsem informoval i v tomto článku, se týkal mých motivací kolem starých her, tvorbě blogu a tak podobně. Bylo to kromě her spíše zaměřeno na tento blog, mou osobu a proč tohle všechno vůbec dělám. 

Nakonec ještě zmíním nedávné otevření kanálu pro blog Ringohraní na Discordu a to bude z mé strany pro poslední den v tomto roce již úplně všechno. Po Novém Roce vám povím něco o zajímavém dungeonu World of Aden: Thunderscape od firmy SSI, který vyplnil většinu mého herního času během svátečního volna. A teď už si užijte Silvestra a přeji všem šťastný nový rok. 

Ringo