Al-Qadim: The Genie's Curse

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Cyberlore Studios / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1994

Když na mě po spuštění hry zasvítí logo SSI (Strategic Simulation Inc.), mé srdce vždycky zaplesá, protože tito vývojáři a vydavatelé her pro mě byli vždy zárukou, že půjde o úžasné dobrodružství se specifickou atmosférou, která záhadně obestírá jejich hry způsobem, který se mi přesně trefuje do mého vkusu. Mohu vlastně říci, že SSI patří vůbec k mým nejoblíbenějším vývojářům. Bylo by však nespravedlivé opomenout firmy, které pod hlavičkou SSI rovněž tvořily v momentě, kdy se samotní vývojáři SSI zabývali něčím jiným. V případě hry Al-Qadim, o které bude nyní řeč, jde o vývojáře Cyberlore Studios a zatímco SSI ve stejné době makali na Dark Sunu 1, dostali od nich Cyberlore Studios hned po svém vzniku v roce 1992 k dispozici licenci k AD&D pravidlům, Al-Qadim settingu a pokročilou formu Gold Box enginu. 

Jak už název napovídá svou nenápadnou variací na jméno Aladin, budete uvedeni do světa plného sluncem rozpáleného písku, barevně zdobených budov persko-arabského stylu, mužů v turbanech s botami i šavlemi tvarovanými do typického půlměsíce, žen s šátky zahalujícími obličej, nechybí džinové, létající koberec a celkově romantický závoj pohádek tisíce a jedné noci. Arabský svět na nás může působit romanticky podobně jako pirátská dobrodružství z Karibiku a proto je pro zábavu v knihách, filmech i hrách tolik lákavý. Jde v podstatě o jakousi alternativu fantasy světů, ovšem vytržených z orientálních reálií světa našeho. Al-Qadim vás tedy na čas do takovéhoto prostředí přenese a působí tak trochu jako Prince of Persia RPG pohledem shora a bez arkádových skákacích prvků. 

V Al-Qadimovi jste syn zámožného obchodníka věhlasného rodu Al-Hazard. Byli jste posláni do učení, abyste se mohli stát korzárem. Po výcviku se vracíte domů, jelikož vás čeká velká událost. Máte se oženit se svou milou, s krásnou princeznou Karou, dcerou chalífy. Aby vše nebylo tak idylické a romantické, tak musíte po návratu do svého rodného města Zaratanu řešit vyostřený spor s konkurenčním rodem obchodníků Wassabů. Z uzavřeného příměří se však nikdo neraduje dlouho. 

Loď, která měla zrovna připlout do města s vaší nastávající ze záhadných důvodů ztroskotala, a zatímco jste hrdinsky z trosek lodi na pobřeží zachránili chalífu, princezna Kara byla unesena nějakým mocným džinem. Jenže k tomu všemu na váš rod padl stín podezření, že poslal svého rodového džina Mulibana na obchodní lodě Wasabů a nechal je potopit a zároveň se tak nabízí totožnost džina, který potopil loď chalífy. Pro upřesnění, v tomto světě hrají velkou roli džinové. Jsou to silné bytosti často sloužící mocným čarodějům, kteří je zkrotili a jeden takový zde slouží vašemu otci. Jak se k němu v minulosti dostal se dozvíte později ve hře. 

Ale zpět k té prekérní situaci s potopenými loděmi vašim džinem. Rázem jste přišli o čest, o nevěstu a vaším úkolem je tak získat vše zpět. Samozřejmě vám nikdo nevěří, a tak je celá vaše rodina uvržena do chalífova žaláře, ale vám osobně je dána aspoň šance svou rodinu očistit za to, že jste chalífu zachránili z trosek lodi. Musíte samozřejmě prokázat, že vašeho rodového džina někdo ovládl a všechno to zlo není pácháno džinem skrze příkazy vaší rodiny a že moc nad ním pravděpodobně někdo s nekalými úmysly převzal. Samozřejmě je k tomu všemu nutno zachránit vaší nastávající, princeznu Karu.

Na první pohled je u Al-Qadima jasné, že se zde vliv SSI nezapře. Hra běží dle pravidel AD&D, a to díky licenci, kterou SSI disponovaly zakoupením práv od TSR. Váš hrdina proto získá po každém splněném questu a zdárně vybojovaném souboji zkušenosti a díky tomu se zlepšuje a postupuje na další levely, díky čemuž získává více hit pointů. Disponuje standardními vlastnosti jako je síla, inteligence, obratnost, odolnost a podobně. Na začátku vás může překvapit jen to, že postava má vlastnosti již dané a nenahazujete si je kostkou. Postavu si tady netvoříte. Dalším překvapením bude, že je tady velmi zjednodušený inventář, nesbíráte tady žádné specifické zbraně a zbroj, neukládáte nalezené předměty do slotů a netřídíte si je, ale automaticky se vám do inventáře samy po sebrání samy přidají. Postava má od počátku přidělen meč, záhy najde prak a jediné, co na sebe může navléci, je prsten odolnosti.

Al-Qadim ve skutečnosti působí spíše jako akční adventura typu The Legend of Zelda: A Link To the Past, jen s tím, že postava naštěstí leveluje a tak máte motivaci bojovat s nepřáteli, místo abyste se jim vyhýbali a bojovali jen v nouzi. Kromě levelování postavy vylepšujete své údery mečem, navíc si jej během hry můžete několikrát vylepšit, což je vykázáno v tabulce statistik, kdy vám u položky meče přibývá +1, +2. Stejně tak lze vylepšit prak a v případě prstenu můžete najít jeho lepší variantu. Tyhle věci však probíhají více méně automaticky tím, že hledáte a najdete, co je potřeba.

Ke zjednodušenému konceptu vývoje postavy tak ani souboje nevykazují charakter nějaké složité tahové strategie, jak byste mohli u hry od SSI čekat díky zkušenostem z Gold Box her nebo Dark Sunu. Ostatně hrajete celou hru jen s jednou postavou. Souboje jsou akční hack and slash a klidně bychom zde mohli spatřit tak trochu předchůdce Diabla. Jen to naštěstí není o nekonečných hordách nepřátel a sbírání nekonečného množství lootu. V tomhle směru je hra úsporná a zachovává charakter RPGčkově adventurní, nezabředne do pozice nějaké bezbřehé akce. Není zde ani nekonečný respawn. K tomu dochází jen v první úvodní lokaci, kde vám to na začátku hry přijde vhod, abyste nahnali postavě pár levelů, než se vydáte dále, popřípadě se zde vrátíte pro nějaký ten grind. V dalších lokacích pak už v podstatě platí, že co vymlátíte, to už se znovu neobjeví, což je fajn, protože si kdykoliv můžete odskočit do své lodi se doléčit a vrátit se do rozehrané lokace s bezpečným pocitem, že se tam neobjeví všichni ti nepřátelé znovu.

U soubojů se ještě zastavím. Potěšující je, že čím lepší úder se naučíte (jsou tady tři typy), tím více se vlastně stane souboj rozvážnějším. Zatímco v případě znalosti jednoduchého prvního úderu mečem mačkáte zběsile na enter (nebo klikáte na tlačítko myši) a snažíte se umlátit nepřítele, po nacvičení druhého a třetího typu úderu již musíte klávesu enter podržet déle, dokud se na ukazateli nerozsvítí značka pro daný úder. Tento systém si hezky pohraje s vaší trpělivostí, protože se opravdu na rozmach pro ten silnější úder vyplatí čekat a musíte tak trochu taktizovat s vyčkáváním vzhledem k tomu, jak se k vám nepřítel blíží. Pak řešíte, jestli už teda raději udeřit i slabším úderem, nebo trochu poodstoupit, než se "nabije" na úder třetího typu. Samozřejmě lze také využívat prak. Nepřítele, který je vpovzdálí nebo schválně on taktizuje vyčkáváním, co uděláte vy, je fajn někdy pokropit střelami z praku. U silnějších nepřátel je žádoucí využít pohybu k ústupům a střílet prakem z dálky. 

Nechybí ani magické útoky, respektive kouzla, které bezpečně znáte z jiných AD&D her. Zde je ale nijak nememorujete do knihy (ostatně nejste mág), ale musíte je buď najít nebo zakoupit prostřednictvím jakýchsi magických kamenů. Nejsou zrovna levné a je třeba jimi šetřit jen na opravdu vypjaté souboje, v kterých získáte pocit, že to prakem neustřílíte a souboj na blízku prohrajete během pár sekund. To se pak nějaký ten fireball nebo blesk hodí. V případě zranění lze operativně využít léčivých lektvarů, kterých ale není nikdy dost a opět se vyplatí je šetřit. Ve hře je pak možnost se léčit zdarma buď na vlastní lodi nebo jiných speciálních místech (oáza), ke kterým musíte ale vždy doputovat. Není tady žádná možnost tzv. restu, že rozbalíte tábor, kde se vám zlíbí.

Al-Qadim samozřejmě není jen o řežbě nepřátel rekrutujících se z pouštních hyen, krys, pavouků, kyklopů, dvouhlavých obrů, mumií nebo šílených kouzelníků a čarodějnic a také klasických lidských nepřátel. Hlavní náplní se také stane sběr informací od non player charakterů, které potkáváte po různu zejména ve městech, občas i zvláštních lokacích, kterým se obyčejný člověk raději vyhne. Svět, v kterém se budete pohybovat, je složen z několika ostrovů, mezi kterými putujete lodí, kterou musíte nejprve získat v zajímavém questu. I plavba může být nebezpečná, občas vás přepadnou piráti, občas nějaké mořské obludy a spustí se tak souboj přímo na palubě vaší lodi. 

Al-Qadim pro udržení hráčovy pozornosti nabízí mnoho atraktivních lokací, procházíte města, různé ruiny, opuštěné sídla, které nejsou až tak opuštěné, prolezete i spoustu podzemních oblastí. Vše je samozřejmě zasazeno vesměs do písčitého terénu. Ačkoliv hra nepřekypuje tunami textů a nekonečně rozvinutými rozhovory, tak se tady setkáte s mnoha komplexními úkoly, jako je například odhalení velmi důmyslné konspirace, budete místními, kteří vám nabídnou pomoc, kontaktování skrze různé tajné zprávy a dostanete se i mezi znesvářené klany, které musíte chytrou diplomacií usmířit. Celé to pak působí jako živoucí a uvěřitelný svět a jednotlivé úkoly mají tu správnou strhující naléhavost, že nedostanete šanci polevit, dokud zdárně nesplníte své poslání.

Setkáte se tady i s klasickými dungeon puzzly se spoustou pák, tlačítek a nášlapných plošin. Občas jsou některé puzzly akčnějšího charakteru, což si vyzkoušíte hned na začátku hry, kdy musíte proběhnout koridorem s různými nástrahami a je to navíc na čas. Naštěstí hra nepřekypuje takto mírně frustrujícími puzzly v nějakém děsivém počtu, jsou to spíše výjimky, které vám správně připomenou, že tenhle svět je nebezpečný, někdy krutý a nic tady nedostanete jen tak nějakým lehárkem.  

   

Celou dobu, co píši předešlé řádky, se těším na jedno. Až se zmíním o tom, o čem se říká, že na tom dobrá hra nestojí, ale když to tam je, nadmíru to potěší. A lhal by ten, kdo by řekl, že není hra, po které by začal toužit i díky hezkým obrázkům, které někde zahlédl. Nebudu to protahovat, Al-Qadim patří  vedle např. Cadavera, Ultimy 8 nebo Albionu graficky k tomu nejhezčímu, co jsem v hrách na PC viděl. Detailní malebností doslova vystihuje to, co si člověk představí pod pojmem pohádka tisíce a jedné noci z arabsko-perského prostředí. S obdivem u této hry koukám už jen na tu paletu barev, příjemně žlutě zbarvené písky, bohatě vykreslené interiéry domů a pečlivě propracované postavičky, které se v tom všem pohybují. Obrázky okolo vám ale řeknou více, než kdybych o tom popsal pět stánek A4.

Hudba rovněž nezaostává a podtrhává celý ten dojem, jaký má hra z prostředí orientu mít. Vaší pouť budou provázet docela hutné melodie, které nesou zvuk typický pro nástroje užívané v oblasti středního východu. Zajímavé jsou i samplované zvuky. Všiml jsem si, že některé jsou v některých případech převzaté z dungeonu Eye of the Beholder 3, takže šlápnutí na kovovou spínací plošinkou nebo manipulace s kovovými dveřmi mi hodně připomínalo zvuk zavření dveří právě v Eye of the Beholder 3. Naštěstí tady není žádná potíž součinnosti zvuků s obrazem, čímž třetí Beholder dost trpěl. 

Mohlo by být s podivem, že i když hru nedělali přímo SSI, tak nepostrádá nádech typické atmosféry, kterou alespoň na mě jakákoliv SSI hra působí. Ostatně díky engine, na kterém hra běží, by mohl vzniknout dle prvních dojmů pocit, že jde o další hru typu Dark Sun. Styl zpracovaní prostředí je totiž takřka totožný. Čeho si však nelze nevšimnout je to, že si s předhozeným enginem pohráli jiní grafici a také jiní programátoři. Jedna velká zásadní odlišnost práce Cyberlore Studios oproti SSI je celkový technický stav hry. SSI jsou sice borci, ale občas jsou na tom z programového hlediska značně na štíru a je někdy znát, že hra, s kterou jim někdo pomáhal, vykazuje lepší technické parametry než hra, na které pracovali sami. Mohl bych uvést slavný příklad opět hry Eye of the Beholder 3, který už pro SSI nedělal Westwood jako předchozí dva díly.

Al-Qadim budiž druhým příkladem. Porovnám-li jej přímo s jeho současníkem z roku 1994, Dark Sun 2:Wake of Ravager, tak se neubráním pocitu, že Al-Qadim dělali technicky profíci a Wake of Ravager brigádníci. Je to k SSI asi kruté takto říci, oni fakt dělají bezkonkurenčně přitažlivá dobrodružství na počítač, proto je taky člověk ochoten se některými jejich díly doslova protrápit a překousnout různé bugy a chyby. No a Al-Qadim od Cyberlore Studios v podstatě ničím takovým netrpí, hra šlape jako hodinky, nenarazil jsem na žádný bug, hra mi ani jednou nespadla, nic tady nedrhne, vše se hýbe plynule, nikde se nerozpadá obraz. Jednoduše řečeno precizní dílko, z kterého se programátoři SSI mohli poučit, jenže to snad mělo být naopak, SSI jsou ti velikáni přeci. 

Na druhou stranu nutno uznat, že SSI vytvořili ten engine, od kterého se Cyberlore Studios mohli odrazit a že Al-Qadim se dost možná některým chybám vyhnul přirozeně i proto, že šel na celou věc mnohem jednodušeji. Nejsou tady početné dialogové větve v rozhovorech, výrazné možnosti výběru řešení situací a nejsou tady monumentální taktické tahové bitvy a stovky předmětů, z kterých si vybíráte, co si vzít do inventáře a pod. Al-Qadim má v vcelku lineární průběh, nepočítám-li pár výjimek, kdy si budete moci vybrat, které místo navštívit dříve a které později. Celkově působí jako dokonalá adventura s nenáročnými akčními souboji s RPG prvky, které tady mají význam, ale přitom se neutápí v nějakých složitých statistikách a možnostmi různých cest vývoje postavy. K tomu si připočtěte úžasnou podívanou, zábavné questy, napínavý příběh, v kterém vás bude jo zajímat, kdo a proč ovládl rodinného džina, a vyjde z toho, že tady vlastně není co vytknout. I když nejde o komplikované epické RPG rozsahem na 60 hodin čistého herního času, zábava je to maximální a neutuchající, čemuž bude odpovídat i skóre, které hře udělím.

Hodnocení: 95%

Ringo