Ultima Underworld 2: Labyrinth of Worlds - herní deník - report č. 1

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993

Uběhl rok po porážce mocné zlé bytosti jménem Guardian (Ultima 7: Black Gate) a na hradě Lorda Britishe se pořádala výroční oslava vítězství. Na hradě se sešly všechny známé slavné osobnosti a pozvánku samozřejmě dostal i Avatar. Hrdina z jiného světa, který se objeví vždy, když je v Britannii nejhůře, aby ji zachránil. Ačkoliv je momentálně pozván jen na oslavu, je do Britannie vtažen příhodně proto, že se opět něco semele. Jakmile jsou všechny důležité osobnosti, bdící nad osudy Britannie, v hradě, obklopí hrad kopule z černého drahokamu. A samozřejmě je nezničitelná, jelikož je výsledkem té nejtemnější magie. Guardian je zpět a chce využít této paralýzy království k ovládnutí Britannie. A nejen jí. Vzal si na mušku několik dalších světů v dalších dimenzích.

Ultimu Undeworld 2 jsem dohrál někdy v polovině devadesátých let. Je to hodně dávno a detaily v samotném ději a průchod hrou člověk po těch letech už tak nějak zapomene. Ale na co nezapomene nikdy, tak to, jaká to byla úžasná hra. Nebál bych se říci jedna z nejlepších a nejzásadnějších pro mě vůbec. Když jsem si tehdy po dohrání dal závazek, že si musím Ultimu Underworld 2 znovu zopakovat, nečekal jsem, že to bude až za tak dlouho. Skoro 30 let uběhlo. Trochu mě sžírá otázka, kolikrát za život si vlastně stihnu zopakovat ty nejoblíbenější tituly? Více než 3x to asi nebude. Ale konec děsu nad utíkajícím časem. Své druhé hraní jsem se rozhodl přeci jen sepsat do několika reportů a jsem zvědav, jestli se podaří splnit k tomu závazek, že to pojmout stručněji, aby to nenabobtnalo do tak obřích rozměrů, jako se to v minulosti stalo například u Ultimy Underworld 1 nebo nedávno u The Summoning. Ne, že by si to ty hry nezasloužily, jen je to trochu ubíjející hrát a vedle toho každou chvíli sepisovat každý detail. A nyní už Ultima Underworld 2 a report č. 1:

Castle of Lord British - levely 1, 2:
Nejprve bylo třeba Avatarovi vtisknout nějaký ten charakter a dát mu jméno, pod kterým bude v Britannii vystupovat. Dal jsem mu tedy svůj nick (Ringo) a zvolil jsem si opět mága stejně jako před 30 lety. Nějak neumím v hrách za každou cenu zkoušet různá povolání. Chci hrát za mága, vyberu si prostě mága. Statistiky jsem taky nějak zásadně nehrotil. Co mi padlo, to mi padlo, příznačně pro mága, což znamená posílené kouzlící vlastnosti, zato menší síla a schopnost fyzického boje. Následně se ocitám ve svém pokoji v potemnělém hradě Lorda Britishe. Vezmu si svůj vak, v kterém se nachází užitečná magická mapa, do které se bude vykreslovat vše, co jsem prošel. V tajné místnosti vedle své komnaty se nachází rune bag s několika runami. Rovněž klíčová věc, bez run bych nemohl kouzlit.  Následně se vydám do trůnního sálu a taky do rytířského sálu, kde měla probíhat hostina. Většina osazenstva hradu je právě shromážděna tam.

V trůnním sále si vyslechnu Lorda Britishe, který mě zpraví o tom, co se stalo. Hrad je zahalen černým drahokamem a je nutno co nejdříve zkonzultovat situaci se starými dobrými přáteli - Iolem, Geoffreyem, Duprem. 

Kouzelníci Nystul a Nelson mi mohou pomoci prozkoumat magickou podstatu černého drahokamu. Mirandě mám pak pravidelně nosit zprávy o vývoji situace. Mým prvním úkolem bude prozkoumat sklepení a stoky pod hradem, neboť se tam dějí podivné věci. 

Hrad je nepřístupný z venčí, nelze z něj jít ani ven. Otázkou je, jestli se  nepřítel již nepokouší proniknout z prostorů pod hradem. Iolo a Dupré již byli v těchto místech na průzkumu a je to tam zamořené podivnými monstry. Neví se ale, odkud přicházejí. Dupré mi předává klíč ke stokám. Mám se tam pokusit zjistit více.

Mapy Castle of Lord British:

Sewers levely - 3, 4, 5: 

Po pečlivém průzkumu hradu a vyzpovídání všech přítomných, najdu vstup do sklepení za tajnými dveřmi v severozápadním rohu hradu, které si odemknu Dupreho klíčem. Cestou dolů do temného podzemí hradu ještě přemítám o tom, jak i v takové situaci jsem mohl v hradě narazit na sloužící, kteří si i v této situaci neodpustí, aby si nezanadávali na to, že po nich vrchnost chce odvádět nějakou práci. Na klidu mi nepřidala ani přítomnost některých, kteří byli členy proradného Fellowshipu, který nadělal tolik potíží při minulém útoku Guardiana na Britannii. Byli prý údajně pomýleni a jsou jinak loajální Lordu Britishovi, nicméně je mám stále nepříznivě zaškatulkované jako Guardianovy bezduché přisluhovače.

Sklepení a stoky jsou komplex o třech pozemních úrovních pod hradem. Jsou v automapě ovšem číslovány jako úrovně hradu, takže jde o levely 3, 4 a 5. Hned ze startu se musím vyhnout několika bezhlavým monstrům - headlessům. Bohužel nemám na to, abych je porazil. A nejsou jediní. Je zde několik míst, kde se nacházejí monstra, na něž má moc nedosáhne a tak je obloukem obcházím. 

Ať už je to doupě létajících behodleřích Gazerů, velmi agresivní strom Reaper nebo hejno obřích pavouků. V pohodě však zvládám umlátit krátkým mečem krysy, netopýry a na dálku několika magickými šipkami občas udolám vodního Lurkera, chapadlovitou obludu podobnou chobotnici.

Struktura stok je spletitá a mění se postupně v jeskyně s říčkami. Nejde o žádnou kanalizaci, jak by se mohlo zdát. Voda je zde čistá a plavou v ní ryby. Průniky do hradu těmito jeskyněmi jsou však uzavřeny i hluboko v podzemí a nelze nikudy proplout ven. Své mi o tom říká i zdejší první živá lidská bytost, na kterou narazím hned v prvním podzemním podlaží. Je to zloděj Fissif, který si stěžuje, že se tady byl jenom porozhlédnout, pronikl tajným tunelem z pirátského doupěte do podzemních prostor hradu a pak se východ uzavřel a on už nemůže ven. Poradím mu jako spravedlivý Avatar jediné. Ať se jde nahoru do hradu udat, protože jinak nepřežije. V podzemí by jej zabily monstra. Překvapivě poslušně poslechne. Narazím na několik zamčených masivních dveří, které nechám zatím být. Sílu na to, abych je vyrazil nemám, magii také ještě ne a páčit zámky není zrovna mou dovedností. Sérii mostů a pohyblivchý plošin nahoru a dolů postupně procházím systém vodních kanálů, dokud nenarazím na prostup do nižšího patra. 

V druhém podzemním podlaží stok (level 4) mě nejprve uvítá další bytost - goblin jménem Rogwump. Je přátelský, popovídá si se mnou o rybaření. Jeho kmen pochází z povrchu, ale chodívají sem do jeskyní pod hradem rybařit. Jenže nyní není odsud díky černému krystalu cesty nazpět. Já si s ním tedy chvíli i zarybařím a prutem s udicí nachytám něco ryb. Bude to odteď mým zdrojem potravy. Lovit se dá v každém větším jezírku. Je tady pak ještě jeden goblin, který se mi sice nepředstaví, ale je ochoten mě trénovat stopování. Ale to potřebovat nebudu, jelikož jsem orientován jako mág na jiné skilly.  

Za  pasáží s gobliny se nachází obří jezero plné Lurkerů. Prostory na severu jsou obsazeny hejnem pavouků a nachází se zde i brloh bezhlavých. Nechávám tyto prostory zatím být, rozhodně tam nejdu provokovat. Úplně na jihu lze proplavat k vyvýšenému rybářskému posedu. Nebýt tu tolik monster a taky dost zatuchlého mrtvolného vzduchu, bylo by to idylické místo. Chodba vedoucí od posedu ústí do zvláštních prostor zarudlých od horké tekoucí lávy. Vypadá to dost pekelně. Klíčový je zde ale ostrůvek v tom velkém jezeře. Z něj vede cesta do třetího podzemního podlaží (level 5).

Projdu tedy dolů. Na východě je větší chodba, která se rozdvojuje. Do jedné části není radno chodit, střeží to tam nějací dva duchové. V druhé části chodby nacházím cestičku nahoru, která je skvělou zkratkou přímo do hradu (level 2). Pomocí žebříku a chodbiček doputuji k dalším tajným dveřím přímo do chodeb hradu (level 1) a jsem tak přímo v jeho prostorech. Netřeba už tedy prolézat celé dvě podlaží stok, abych se dostal do nejspodnějšího třetího nebo zpět do hradu.

Co je ale na třetím podzemním podlaží (level 5) nejpodstatnější, tak modrý krystal ležící na poloostrově v menším jezírku. Krystal má tmavší modrou barvu. Jedna jeho plocha však svítí bledě modře. Nelson něco o magii vyvěrající z podzemí hovořil. To by mohlo být jejím centrem. Teď bych mohl prozkoumat tu svítící plochu na krystalu. Ale mám dvě motivace se nejprve vrátit zmíněnou zkratkou do hradu. Jednak bych měl sdělit Nystulovi, Nelsonovi a Mirandě nové informace o tom, co jsem našel a jednak jsem v těchto třech podzemních patrech načerpal docela dost zkušeností a získal jsem díky tomu několik skill bodíků. Je na čase navštívit v hradě patřičné osoby, které mě vytrénují v požadovaných dovednostech.

Mapy sewers:

Zkušenostmi nasbírané skill body lze utratit tak, že si zajdu do hradu k mistrům schopným mě vytrénovat v konkrétní oblasti. Je to rozdíl oproti Ultimě Underworld 1, v které se skilly učily pomocí manter u křížů. Tady jsou přirozeně trenéři a pro přehled uvedu, které ze známých charakterů a taky přátel v hradě Lorda Britishe, umí zlepšit Avatarovi schopnost v které oblasti.

Seznam trenérů v hradě lorda Britishe:

Iolo: Missile (střelba) / Appraise (odhad) / Swimming (plavání)

Dupré: Axe (sekyra) / Mace (palcát)

Geoffrey: Attack (útok) / Defense (obrana)

Nystul: Casting (kouzlení) / Mana (magická energie)

Syria: Sword (meče) / Barehand (boj holýma rukama)

Nelson: Lore (tradice - identifikace) / Search (hledání)

Julia: Repair (oprava věcí) / Pick Lock (páčení zámků) / Traps (pasti)

Fissif (ve vězení): Acrobat (akrobacie) Pick Lock (páčení zámků) / Traps (pasti) / Stealth (skrývání)

Patterson: Charisma (charisma)

Lady Tory: Charisma (charisma)

Goblin (ve stokách): Track (stopování) 

Nasbíral jsem dost skill bodů na to, abych je rozdělil hned do pěti oblastí, na které budu svou postavu orientovat. Vzhledem k tomu, že jsem mág, budu pravidelně stejným poměrem zvyšovat Casting a Manu u Nystula. To je takový základ. Jenže jsem si uvědomil podstatnou věc. Neobejdu se bez boje na blízku a proto se ze mě stane spíše takový battlemag. Soustředím se tedy dále na Attack a Defense a jako zbraň budu vždy volit nějakou s čepelí, takže za Syrii budu pravidelně docházet na kurzy šermu. Samozřejmě bych měl nepřátele likvidovat mocnými kouzly. Jenže v tom nejsem ještě jednak moc trénovaný a jednak jsem nenašel zatím runy k mocnějším útočným kouzlům, než je magická šipka. Tou na dálku po několika zásazích celkem úspěšně likviduji Lurkery. Využívám toho, že za mnou nemohou na břeh. Ale boj kouzly se suchozemskými nepřáteli je prozatím naprosto bezpředmětný. 

Po tréningu a vyčerpání všech volných skill pointů do zmíněných dovedností jsem zkonzultoval s Nystulem, Nelsonem a Mirandou situaci. Nález krystalu v podzemí je rozhodně nenechal klidnými. Nystul se okamžitě odebral studovat v knihách, jaký by mohl mít takový krystal účel. Nabízí se možnost teleportační brány. Ale kam by mohla vést? Pravděpodobně do jiných dimenzí. Nystul tuší, že takovou bránu by mohl aktivovat správně očarovaný drahokam stejného charakteru, jako je ten, který momentálně nepropustně obklopuje hrad. Jenže kde další takové menší fragmenty drahokamu sehnat? Jsem opět vyslán, abych krystal ve stokách blíže prozkoumal a porozhlédl se ještě okolo, zda se tam nenachází klíč k celé té záhadě. Putuji zkratkou zpět do třetího podzemního podlaží. Koukám se podrobněji na krystal a zkusím se dotknout té bledě modře světélkující plochy. A co se nestalo. Byl jsem vtažen do podivné místnosti z nazelenalého kamene. 

Prison Tower levely 1 - 8:

Vypadá to tady jako skladiště. Zkoumám okolí a najdu lístek s nějakým voucherem. Asi jsem v překladišti pro dodávky zásob. Vstoupím do dveří vedoucí z tohoto místa. Potkávám se s hordou gobliních strážců. Nejsou nepřátelští, ale úplně milí také ne. Postupně je vyzpovídám a zjišťuji, že se nacházím evidentně v jiné dimenzi nebo paralelním světě. Jsem ve vězeňské věži, kterou střeží goblini. K mému překvapení slouží svému mocnému pánovi - Guardianovi. Stráže, s kterými se dávám do hovoru, požadují nějaké heslo. Je to opatření proti rebelům. Naštěstí vhodnou diplomacií lze vše vyřešit bez násilí. Strážce lze podplatit penězi nebo i nalezeným voucherem a jednoduše takto se mi povede postupovat výše do věže, která má celkem osm pater.

V levelu čtyři nacházím lidského sluhu jménem Felix. Informuje mě o tom, že v tomto vězení je prominentní vězeň jménem Bishop a jestli je někdo schopen vyhrát na Guardianem, je to právě Bishop. Sdělí mi ještě informace o věži. Velí ji goblin jménem Borne. Všichni tady slouží Guardianovi, který zjevně něco slíbil goblinům za odměnu. Jeden z gobliních strážců jménem Janar se mi pochlubí, že hlídá kuchyni, což je jeho nejoblíbenější místo. Tuto výhodnou pozici získal díky tomu, že je vzdálený bratranec Regenta, gobliního krále.

V pátém podlaží vyrábí gobliní kovář nějaké speciální rukavice z franzia. Jenže má velkou zakázku na tyto rukavice od Guerdiana a neví, jak ji splnit. Poradím mu, ať vyrábí rukavice železné a franziem je jen obarvuje. Samou radostí mi jedny pravé rukavice vyrobeny kompletně z franzia zapůjčí. 

V šestém patře se nachází zamčené dveře, u kterých je napsáno, že jimi lze projít jen v doprovodu ozbrojené stráže. Copak za nimi asi je? Důležitější jsou nyní ale jiné dveře, které vedou přímo do komnat kapitána stráže jménem Borne. 

Borne zrovna očekával návštěvu vyšetřovatele, který měl přijít vyslýchat a mučit vězně a myslí si, že jsme to já. Dělám tedy, že jsem onen vyšetřovatel Lorca Batan a díky tomuto podvodu na kapitána stráže se mi z něj postupně podaří vymámit heslo pro strážce hlídajícího vězeňské cely. Navíc mi dá další rukavice z franzia. Je to jediná možnost, jak projít silovým polem k vězni Bishopovi, vůdci odboje proti Guardianovi ve zdejším světě. Doufá, že z něj vytřískám podstatné informace, které pomohou porazit odboj. Strážci hlídajícího dveře ke schodišti do sedmého levelu řeknu heslo. Level sedmý je strážnicí plné goblinů. V zákoutí se skrývá mechanismus uzavírající vstupní dveře a otevírající vstup k celám. 

V osmém levelu vězeňské věže si všimnu otvoru ve zdi. Lze se skrze něj podívat do zamčené cely v které vidím nějakého goblina. Proč toho zrovna zatkli? V zadní cele za silovým polem, kterým díky rukavicím mohu bezpečně projít, nacházím Bishopa. Osvětlí mi zdejší záležitosti ohledně odboje proti Guardianovi, který sužuje tento svět, a také další světy v mnoha alternativních rovinách. Nechce prozrazovat jména, ale poradí mi, že mám najít nějakou kouzelnici v pevnosti vznášející se nad pouští. Další důležitou informací je zmínka o černém drahokamu. Asi před padesáti dny se u něj v cele znenadání objevil malý černý kámen. Nakonec mu jej goblini vzali a měl by být u kapitána stráže. Očividně nešlo o obyčejný kámen, protože po něm zjevně pátrali. Malý černý drahokam by mohl být klíčem k celé záležitosti ohledně toho sarkofágu, který je z tohoto materiálu také stvořen a obklopuje jako neprodyšné vězení hrad lorda Britishe.

Nyní je na čase Bishopa osvobodit. Silové pole kolem jeho cely je prostupné jen s rukavicemi z franzia. Díky zapůjčení od kovář,e a taky díky těm od kapitána stráže, mám dvoje a jedny tedy Bishopovi mohu věnovat. S díky a přáním hodně štěstí v boji proti Gruardianovi se Bishop proplíží pryč z vězení a snad se mu podaří proklouznout ven z Prison Tower. 

Vracím se ke kapitánovi stráže o dvě patra níže. Na jeho dotazy, jak šel výslech, odpovím, že se zase nepodařilo z vězně nic dostat. Optám se jej na černý drahokam s tím, že mě Guardian vyslal, abych si jej u kapitána vyzvednul. Borne mi jej ochotně předá. 

Další můj dotaz směřuje k několika zamčeným dveřím v Prison Tower a vyžádám si u kapitána k těmto dveřím klíče. On je však nemá, mám si je vyzvednout u strážce jménem Janar ve čtvrtém podlaží věže. Sdělí mi ještě heslo, které bude po mně Janar požadovat. Heh, tupí goblini, člověk je postraší, že je velvyslanec Guardiana a oni mu sdělí první a poslední.

Janar mi po sdělení hesla klíče dá. Nyní mohu odemknout místnost, u které bylo upozornění, že bez doprovodu ozbrojené stráže je tam zákaz vstupu. Nachází se zde totiž obří gorila Garg. Lze si s ním promluvit s určitými limitem vzhledem ke Gargově slovní zásobě, nicméně pochopil, že jsem jej přišel osvobodit. 

A jelikož jeho síla je tak velká, jako je velká jeho nenávist ke goblinům, vyběhne z vězení a udělá ve věži dokonalou razii. Všechny gobliny pobije. No, a tím bych je měl z krku. Mimochodem s Gargem lze nadále komunikovat a dokáže trénovat skill Barehand, nicméně se této dovednosti nevěnuji, tak je to pro mě bezpředmětné. Když se s Gargem loučím, chce, abych mu dal slib, že jej zase někdy přijdu navštívit. Samozřejmě že mu to slíbím.

Trenér v Prison Tower:

Garg: Barehand (boj beze zbraně)

Poslední zamčenou místností je ještě cela v osmém patře, do které jsem skrze otvor nahlížel a uviděl tam goblina. Zajdu tedy za ním. Jmenuje se Milenus a je jeden z mála, který prokouknul zlo Guardiana a jeho touhu všechny zotročit. 

Vzepřel se všeobecnému nadšení z nového boha s rudou tváří, připojil se k odboji a prováděl špionážní akce. Byl však odhalen a náležitě odměněn vězením coby zrádce, pro nějž je přichystán obzvláště krutý osud. Nyní je však díky mému přičinění volný a může se aktivně připojit k odboji. Prohledám ještě pečlivě pobité gobliny. U kapitána stráže nacházím klíč ke zbrojnici, kterou mohu nyní vybrat. Zastavím se ještě u Felixe ve čtvrtém patře, který mi dá skříňku produkující několik dávek pražené kukuřice a následně prchne z tohoto nepěkného místa pryč. 

Mapy Prison Tower:

Zpět v hradě Lorda Britishe:

Nyní putuji zpět z této dimenze sdělit všechny poznatky náležitým osobám v hradě Lorda Britishe. Nejprve sdělím vše Mirandě. Miranda si pozorně poznamená všechny nové okolnosti. Hovor však následně svede jiným směrem. Zmíní se o rostoucí nespokojenosti v řadách služebnictva hrozící otevřenou vzpourou, a tak si budu muset zahrát trochu na vyjednávače sociálního smíru. Mám si neprodleně pohovořit s Nannou, vrchním nespokojencem, který burcuje ostatní proti králi. 

Nanna mi poví své stížnosti, jak jsou pro vrchnost jen sluhy, ne-li otroky a k tomu přidá spoustu levicových názorů, jak by měl fungovat svět. No budiž. Všechno ji odkývám, abych jí moc nevytočil tím, co si o tom všem opravdu myslím a situaci tak ještě nezhoršil. 

Zajdu za Lordem Britishem a přetlumočím mu, co mi vše Nanna povykládala a jestli by s tím nešlo něco dělat. Lord British slíbí, že o tom bude uvažovat. Sám nějak ale nevím, co si služebnictvo v současné situaci, kdy všem hrozí smrt, slibuje od vzpoury. Vyšší mzdy? Co si za ně koupí, když jsme všichni uvězněni? Kratší pracovní dobu? Teď je sakra třeba makat nonstop, abychom se z toho srabu dostali....no nic, škoda mluvit. Hlavně si nemyslete, že jsem nějaký asociál, jen nemám rád, když se hrotí situace v momentech, kdy jde všem o krk a někdo to musí řešit a přál by si za odměnu jen servis, že mu služebnictvo donese něco k pití a jídlu.

Když jsem skončil s prací sociálního pracovníka, splním další pokyn Mirandy a zajdu za Nystulem, který bude vědět, co s černým drahokamem. Po cestě k němu projdu ještě všechny okolo a popovídám si s nimi o tom, jak se vyvíjí situace na hradě. Kromě vzpoury služebnictva se začínají někteří potýkat s osobními problémy. Došlo například k drobné rozepři mezi Pattersonem a Lady Tory, zdá se mi, že Siru Dupremu šmakuje víno více, než je zdrávo a navíc v hradě začala docházet zásoba vody.

Nystulovi předávám drahokam a vyprávím mu vše o vstupu do krystalu ve stokách a o nově nalezeném světě v jiné dimenzi, který jsem skrze něj objevil. Nystul chvíli kámen studuje, načež si uvědomí jeho možný vliv na krystal. Dost možná to byl právě tento kámen, který odemknul vstup do dimenze s Prison Tower. Dotazy s nadějí, zda by se nedalo prchnout z hradu Lorda Britishe skrze ten svět v jiné dimenzi, musím Nystula bohužel zklamat. Je to tam stejné beznadějné vězení v područí Guardiana, jako tady. Jedinou nadějí je se pokusit proniknout skrze krystal ve stokách do dalších dimenzí. Nystul se chvíli prohrabuje v paměti, pak v knihách a nakonec na malý černý drahokam sešle aktivační kouzlo, které by po kontaktu s krystalem ve stokách mohlo v kombinaci s drahokamem otevřít vstup do dalších světů. Než se tam však vydám, oběhnu ještě pár trenérů a zužitkuji nově nabyté skill bodíky. Poměrně je rozděluji stále mezi Casting, Manu, Sword a Attack a občas dodám Defense.

Vrátím se nyní ke krystalu ve stokách a použiji na něj malý černý drahokam očarovaný Nystulem. Země se otřese a na krystalu začnou střídavě bledě modře přeblikávat v určitém intervalu dvě plochy. Krystal vypadá, že je ještě nestabilní a na krátko otevírá vstupy do dvou různých dimenzí. Vyberu si tu, která sousedí se vstupem do Prison Tower. Mimochodem Guardian si již zřejmě všiml mých aktivit, neboť mě ve spánku provázejí podivné sny, v kterých ke mně buď promlouvá nebo se mi vyobrazují vidiny z jiných světů.

Killorn Keep:

Nacházím se v centrální hale rytířské pevnosti, která má přes svou potemnělost určité kouzlo. Nejprve si pohovořím se strážci. Dozvím se, že jsem v Killorn Keep, která se vznáší 1257m nad nehostinnou pouští jménem Krain. a všichni tady nadšeně slouží svému velkému pánu, ne-li bohu, Guardianovi, jak napovídají i tapiserie na stěnách v pevnosti. Více ovšem moc sdílní nejsou a posílají mě pro více informací za kapitánkou stráží Mystell, jejíž komnaty jsou v severozápadním rohu pevnosti.

Uprostřed haly jsou obchodníci Bishay, Aron a jediný zajímavý z nich Merzan, který umí dobíjet magické předměty a identifikovat předměty. Samozřejmě za peníze. Když se chci vydat severozápadně, abych navštívil Mystell, zastoupí mi cestu Relk, nadřízený strážců, který mi očividně nedůvěřuje a vyzve mě k neprodlené soukromé návštěvě u něj v jihovýchodním rohu pevnosti. Relka určitě někdy navštívím, ale nejprve se tady chci více porozhlédnout.

Na severu je další větší hala a je to trůnní sál. Prošedivělý starý král jménem Thibris nápadně připomíná Lorda Britishe. Tady si uvědomuji, že v jiných dimenzích se mohou v podstatě odehrávat alternativní reality k realitě naší. Podoba krále, i jméno Thibris, jenž je anagramem k jménu British, jsou více než vypovídající. 

Thibris mi vypráví o dávné válce proti bojovníkovi Praecoru Lothovi, který se protivil moci Guardiana. Guardianovi přisluhovači z Killorn Keepu v čele s Lordem Thibrisem vytáhli proti Praecoru Lothovi do jeho země Rhiannon. V prvních bojích se ztratila standarda Killornu. V dalších taženích proti Lothovi byl Thibris s pomocí Guardianovy síly úspěšnější a Loth nakonec padl zasažen šípem vystřeleným právě lordem Thibrisem. Loth byl s velkou poctou pohřben v hrobce s vzácnými poklady, mezi nimiž je údajně legendární Lothův roh disponující obrovskou magickou mocí. Guardian vyslal mnoho služebníků, aby roh našli, ale bez úspěchu, jelikož Lothova hrobka je obrovské důmyslné bludiště plné smrtících nástrah.

Takže si speciálně poznamenám - Standarta Killornu, Lothova hrobka a Lothův roh. Nechám Thibrise snít o dávné historii a vydám se na severozápad. Navštívím konečně velitelku Mystell. Jeví se jako opravdová vůdkyně pevnosti. Aby mi mohla důvěřovat, požaduje po mně odpovědi na několik otázek.

Problémová byla ta, odkud pocházím. Že jsem z Britannie není správná odpověď. Musím nalézt nějakou jinou. Mystell jsem tedy nepřesvědčil a tím skončil rozhovor s ní. Kousek od komnaty Mystell se nachází komnaty kouzelnice Altary. Je stejně nerudná a nedůvěřivá jako Mystell a odmítá se mnou cokoliv probírat. Projdu se ještě na jih od ubikací Mystell. Jsou tu velké kasárna a nějaké zamčené dveře. Klíč nemám a vyrážet nebo páčit je před očima strážných nebudu.

Nyní se vydám do severovýchodní části. Tam se nachází hned tři zajímavé osoby. Lobar vypadá jako dvojník sira Dupreho. A to se vším všudy. Nasává, protože všude cítí jen beznaděj a zmar. Když mu bylo 20, byl slavný šermíř a porazil tehdy jednoho z nejlepších šermířů, respektive šermířku - Mors Gothu. Lobar se stal miláčkem davu a neunikl ani pozornosti Guardiana, který se mu začal zjevovat ve snech a nabízet mu moc, pokud pro něj začne pracovat jako zabiják. Lobar to odmítl a aby se zbavil snů a zjevení Guardiana, začal se utápět v alkoholu. Guardian je pro něj bastard a jeho osm ctností je: Sobriety (střízlivost), punctuality (dochvilnost), obedience (poslušnost), vigilance (bdělost), confomity (konformita), efficiency (efektivita), silence (mlčení) a diligence (pečlivost). Ideál pro otroky. Těchto osm ctností si zapamatuji, neboť  k nim směřuje jedna z otázek Mystell. 

Druhou osobou zde je žena Kintara. Kromě toho, že hovoří o nějakých drogách "snící koření" (že by z Duny?) přinášející vize z jiných dimenzí, mi sdělí i zásadní informaci. A tou je, že pochází ze země jménem Javra. Myslím, že odpověď pro Mystell, odkud pocházím, již mám. Kintara také nabízí na prodej dračí boty proti ohni, ale nekoupím je.  Třetí osobou zde je Ogri, který hledá standartu Killornu. Bude mi vděčný, když mu ji donesu. Mluvil o ní vlastně už Lord Thibris. 

 

Za místnosti s Lobarem jsou ještě další dvě. V té poslední je schodiště do sklepení a k hladomorně. Ve sklepení pobiji pár pavouků a krys. Hladomorna je z jedné strany zamčená mříží. Z druhé strany je nastražená jakási rituální past, červený kobereček a na něm čtyři svíčky. 

Za koberečkem poletuje obří lebka. Když se pokusím prozkoumat oblast za koberečkem, se zlou se potážu. Je to vstup do nějaké podivné dimenze, v které není těžké zemřít. Mohou mě rozmáčknout plošinky na střídačku stoupající až ke stropu. Raději tuto oblast tedy opustím a nechám to na později. Otázkou je, zda mám řešit tu past se svíčkami nebo někde půjde najít klíč k mříži do hladomorny.  

V Killorn Keep je jedno zajímavé tajemství. O jedné věci jsem se ještě nezmínil. Potulují se tady kočkovité šelmy. Když jsem na jednu promluvil, telepaticky mi sdělí jen něco jako "Pssst, nikdo nesmí vědět...." Když doputuji do východní části pevnosti, prohlédnu na severovýchodě zbrojnici, dojdu pak chodbou směřující na jih do zvláštních stájí. Zde jsou opět ty kočkovité šelmy. Tady se nebojí se mnou komunikovat. 

Nejprve si pohovořím s Blackie. Poví mi, že je tady lidé nazývají  Trilkhai. Znalí hráč jistě pozná anagram ke Kilrathi z her Wing Commander. Ostatně mi taky říká, že slyšela, že v jiných světech proti lidem bojují, ale tady bychom si mohli pomoci. Chce, abych zjistil něco o historii Trilkhai a jejich hvězdných válkách proti lidem. 

Následně si promluvím s další kočkou hned vedle, Beauty. Ta mi jen sdělí, ať promluvím s kočkou třetí, jménem  Josie. Ta se nachází hned naproti Blackie. Josie je žíznivá, nejprve mě požádá o vodu. Zrovna jsem s sebou neměl láhev vody, ale vzpomněl jsem si, že se jich dost povalovalo v Prison Tower, tak jsem pro jednu zaběhnul. Poté, co Josie uhasí žízeň, mi řekne, že nemám věřit Relkovi, že na mě nastražil past a chce mě zabít. A pokud bych chtěl získat černý drahokam, tak ten schoval Relk v hladomorně. Takže už vím, proč je tam nastražena ta past se svíčkami na červeném koberečku, skrývající hladomornu za nějakou jinou dimenzí.

Na jihovýchodě mě ve svých komnatách netrpělivě očekává Relk. Věrný služebník Guardiana, který už o mně ví. Bez skrupulí na mě zaútočí. Po chvilce šermovačky a pokusů jej udolat magickými střelami mi dojde, že na něj nemám. Je prostě moc dobrý. 

Budu muset nasbírat více zkušeností a trénovat. Takže zbaběle prchám, proskočím krystalem do své reality a rychle léčím pomocí kouzla heal rány, které mi byly naloženy. Jenže kde získat více zkušeností, abych Relka porazil? Koukám na krystal ve stokách a na střídačku dvě blikající plochy. Killorn Keep musím odložit, zkusím ten další nový přístupný svět.

Mapy Killorn Keep:

Ice Cavern levely 1 a 2:

Další prostup krystalem mě zavedl do nádherných ledových jeskyní. Přivítali mě sice kostlivci, ale chtěl jsem zkušenosti, ne? Nacházím na zemi výbavu a vzkazy předchozích poutníků, kteří tady pátrali po zapomenutém městě. Asi jejich pátrání nedopadlo moc dobře. Ve vzkazech nacházím i nějaké informace o Yetim. Kromě toho tady jsou sněžné kočky a ledoví červi. Naleznu i kousek mapy, který se mi přemaluje do té mé, takže tím mám část jeskyně již odhalený i s popiskem o pátrání po ztraceném městě Anodunos.

Na nejtěžší potvory tohoto světa narazím záhy. Jsou to Yeti a házejí z dálky sněhové koule. Spíše tedy ledové a pěkně tvrdé. Mohu je pak sebrat a házet je po nich nazpět, ale nemám moc dobrou mušku. Rozhodnu se to řešit mečem. Když na mě útočí jeden, je to v pohodě. Když jich je více, tak už mám problém a musím takticky kličkovat a udolat nejprve jednoho, odběhnout se někam doléčit a pak si to přijít vyřídit s druhým. Podloží jeskyně je značně problémové. Místy narazím na tenký led a propadnu se do vody, jindy je zase led kluzký a rozjedu se po něm jako po kluzišti a zastavit lze jen několika výskoky.

Když jsem prošmejdil první úroveň, respektive její momentálně dostupnou část, našel jsem prostup do úrovně druhé. Tam mě čekaly podobné problémy. Yeti v tlupách, červi, sněžné kočky a led. Jsou tady obzvláště rozsáhlá kluziště, v kterých zastavit je opravdu docela výzva. V jednom zákoutí hned u vchodu do druhé úrovně se skrývá poustevník jménem Mokpo. Vypráví mi o podivných vidinách. Asi důsledek dlouhého pobytu v chladu.

Když se probiji jeskyněmi k velké řece, do které je snadné spadnout díky rozsáhlému kluzišti před ní, všimnu si na kamenitém kousku země, že zde leží další malý černý drahokam. Samozřejmě si jej vezmu. Jedinou možností, jak se dostat na viditelný druhý břeh, je přeplavat nyní řeku. Je třeba si máknout, protože v řece je silný proud. Nejde plavat proti němu, takže zatím nevím, co se skrývá na severu. Mimochodem proud řeky je snadno řešitelný kouzlem Water Walk, na což jsem zatím nemyslel a došlo mi to později až v největší nouzi.

Na druhém břehu projdu úzkou chodbičkou a cesty se nyní dělí. Jedna vede na východ, kde se rozprostírá obrovské kluziště. Když tam nakouknu, tak to tam hlídají Yeti a jsou minimálně tři, možná čtyři. Na tohle zatím fakt nemám a tak se vydávám severní cestou. Musím opět skočit do řeky mnohem severněji oproti místu, kde jsem do ní skákal předtím a odolávat proudu, abych přeplaval na druhý břeh. 

Procházím po ledové ploše druhého břehu a všimnu si tenké průrvy do nějakých prostor na západě. Do průrvy se ale nevlezu a tak zatím ty prostory zůstanou pro mě tajemstvím. Úplně na severu naleznu prostup do druhé pasáže úrovně jedna. Dojdu k zamčeným dveřím, které hlídá ledový golem jménem Sentinel 868. Nelze se s ním nijak domluvit, aby mi dveře odemknul a tak nezbývá, než sáhnou po hrubé síle a Sentineala prostě zabít a získat tak klíč ke dveřím. 

Za zamčenými dveřmi se za vodním kanálem, přes který vede most, nachází ovládací mechanismus hráze. Té se potřebuji zbavit, abych mohl zjistit, kam vedla ta neprostupná průrva v druhé úrovni. Mechanismus je docela komplikovaný puzzle. Je třeba ve správném pořadí postupně stisknout tlačítko, posunout přepínač, zatáhnout za páku a za řetěz. 

Tyhle ovládače ovlivňují tvar chodeb v bludišti kousek vedle a je třeba si to stylem pokus omyl vyzkoušet. Nejprve musím docílit zisku klíče, který je schován za sérii chodeb a následně je třeba pootevírat chodby tak, aby se otevřela cesta k zamčeným dveřím, za kterými je hlavní mechanismus ovládající hráz. Nastavit ovládače, aby otevřely tuto cestu bylo fakt peklo. Je tady sice hint napsaný na papírku, který jsem našel u ovládačů na zemi, ale části slov jsou nečitelné a je třeba si je domyslet.

Nakonec se dílo povedlo (musím říci, že po několika hodinovém boji díky tomu, že jsem pokaždé přehlédl jednu nenápadnou odbočku hned ze startu bludiště), zatáhl jsem za páku a vydal jsem se zpět průchodem do druhé úrovně. Ledová plocha hned za průchodem byla pryč. Asi se rozlámala a odplavala poklesem hladiny po vypuštění hráze. Chtě nechtě musím do vody. Všimnu si, že ta průrva, kterou jsem nemohl prolézt, je nyní prostupnou chodbou, k níž musím doplavat. Jenže mě strhnul proud a nemilosrdně mě odnášel na jih do místa, kde jsem skákal do řeky na začátku. Vypadalo to, že se proti proudu už nedostanu a panikou zachvácen, že jsem narazil na konečnou a nepůjde to dále řešit, jsem zkonzultoval runy a seznam kouzel. A sláva. Runy na Water Walking mám a tak mohu vesele kráčet proti proudu.

Nově otevřenou chodbou po poklesu hladiny a zmizení ledu projdu do rozsáhlé oblasti na severozápadě. Poletuje tady duch Beatrice. Povypráví mi o válce proti městským státům. Bohužel se jejímu městu ve válce nedařilo a místní kouzelníci přijali nabízenou pomoc Guardiana. Ale nebylo to zadarmo. Po vítězství si Guardian žádal suroviny, práci a nakonec otroky. Když jeho vydírání bylo odmítnuto, zahalil město Anodunos ledový příkrov jako trest za neposlušnost. Oblast ovládli bestie různého druhu. Nakonec přišli i Yeti a zasadili lidem z města poslední ránu. Beatrice nalezne klid po smrti až poté, co bude zlá moc Guardiana z tohoto světa odstraněna.

Trochu se porozhlédnu okolo. Je zde mnoho dveří, ale většina je zamčená. Velký dřevěný most přes řeku pak vede do prostorů, v kterých přebýval asi nějaký kouzelník. Našel jsem v jeho příbytku několik run a taky hůlku. Modrým orbem, který se zde nachází, mohu nahlédnout do budoucnosti, když na něj nalezenou hůlku použiji.  

Mapy Ice Cavern:

Zpět v hradě Lorda Britishe:

S nabytými zkušenostmi a novými poznatky se vydám zpět do hradu. Zajímavým jevem je, že třetí patro stok, v kterém se nachází krystal, lehce zamrzlo. Jakoby trocha toho ledového vzduchu na okolí dýchlo z ledových jeskyní. A jak jsem následně zjistil, nález ledových jeskyní má navíc jeden pozitivní vliv na dění v hradě, Zásoba vody byla obnovena díky ledu, který lze z jeskyní dopravit, o čemž mě informovala Miranda.  

Nystul mi opět očaroval černý drahokam, který jsem nalezl v jeskyních. Navštívil jsem Geoffreye, aby mě vycepoval v boji na blízku. Pár skill pointů si nechám na tréning meče, ale s tím zajdu za Lobarem v Killorn keepu, protože je lepší než Syria v hradě Lorda Britishe. Mám stále nevyřízený účet s Relkem z Killorn Keepu a navíc jsem tam nesplnil díky jeho útoku zásadní úkoly. Takže než se vydám do dalších světů díky černému drahokamu z ledových jeskyní, vrátím se zpátky do létající pevnosti nad pouští.

Zpět v Killorn Keep:

Než narazím na Relka, stihnu si ještě povykládat s Lobarem a zatrénovat si s ním. Přidává do skillu meče dva body oproti těm, které přidává trenérka Syria. Vědět to dříve, tak jsem si šetřil body na tréning meče až do momentu, kdy potkám právě Lobara. Rozběsněný Relk si mě nakonec brzy najde. Tentokrát s ním svedu vyrovnaný souboj a povede se mi jej nakonec po delším souboji porazit. Tímto mám od dalšího přisluhovače Guardiana klid. 

Je na čase vyřešit další odloženou záležitost a to rituální past u hladomorny ve sklepení.  Klíč k mříži do hladomorny jsem nenalezl a kouzlem open zatím nedisponuji, nemám na k němu nalezeny patřičné runy. Takže vyřeším tu druhou boční cestu do hladomorny a odstraním past s koberečkem a svíčkami. Posbírám všechny čtyři svíčky a zahodím je. Jiná dimenze zmizne a místo ní mám volný vstup do hladomorny. Tam pobiji bezhlavé příšery a naleznu další černý drahokam.

A nyní zpět nahoru. Konečně navštívím znovu Mystell. Díky rozhovorům s Lobarem a Kintarou znám ty správné odpovědi na testovací otázky. Mystell je věrná služebnice Guardiana a požádá mě, abych špehoval Altaru, protože má v jejím případě podezření, že je spřáhnuta s odbojem. Nejprve vyslechnu všechny konspirace a pak úkol slušně odmítnu.

Hned se vydám za Altarou. Potvrdí se mi domněnka, že je to právě ta žena, kterou jsem měl najít v létající pevnosti, o které mi řekl Bishop v gobliní věznici . Řekl jsem ji o Mystell a její snaze ze mě udělat špeha. A hned se Altařin odtažitý přístup ke mně změnil. Prozradí mi, že naopak ona je nasazený špeh, který má sledovat Mystell a situaci v Killorn Keepu. 

Povykládali jsme si o zkušenostech s bojem proti Guardianovi, kterému Altara sice kdysi dlouho sloužila, ale Guardian po svých slibech všechny zradil a tvrdě trestal jakýkoliv náznak odporu vůči jeho nadvládě. Je třeba jej porazit jednou pro vždy a možná zná cestu, jelikož po zkušenostech ve službách Guardiana zná dokonale jeho postupy. 

Aby mi svěřila více informací o možnostech, jak Guardiana porazit, chce si mě nejprve otestovat, zda jsem opravdu na té správné straně, protože věřit nelze nikomu. Sdělí mi informaci zásadního významu. V mé dimenzi máme ve stokách pod hradem lorda Britishe nasazeného Guardianova agenta. Jeho úkryt by se měl nacházet někde mezi vodou a ohněm. Začínám tušit, kde to přesně je. Agenta mám neprodleně najít a zlikvidovat. Mělo by jít o nějakou příšeru. Nelze ho však zabít běžnými zbraněmi a proto mi Altara předá dýku ze speciálního materiálu.

Na nic tedy nečekám  a co nejkratší cestou se vydávám zpátky do stok pod hradem Lorda Britishe. Mám na paměti jedno místo v druhé úrovní stok (4. level pod hradem), kde byl rybářský posed nad jezerem a hned za ním byly zdi z horké lávy. 

A nemýlil jsem se. Tentokrát tu bylo něco trochu jinak. Mezi lávovými zdmi byla najednou otevřena chodbička. Vejdu do ní a doputuji do menší místnosti, kde poletoval Imp. Jakmile mě spatřil, bez váhání na mě zaútočil. Po kratším souboji se mi jej povedlo pomocí Altařiny dýky udolat. Tím bych měl špeha z krku a běžím s touto informací zpět do Kallorn Keepu k Altaře, abych ji obeznámil o likvidaci agenta.

Altara je tímto úspěchem nadšena. S Guardianem se musí bojovat v součinnosti ve všech dimenzích. Jeho odstranění jen v jedné není řešením. Nabral by síly jinde a vrátil by se opět a ještě silnější, hnán touhou po pomstě. Nyní mi může svěřit tajemství, jak Guardianovu moc vystrnadit z jednotlivých světů. Předá mi černou perlu. Má to být část hole, kterou umí Altara sestavit, ale chybí ji k tomu ještě dvě ingredience. Pavoučí vejce a ametystová tyč. Jakmile tyto dvě věci najdu, mám se k ní vrátit. 

Seznam trenérů v Killorn Keep:

Lobar: Sword (meče)

Altara: Casting (kouzlení) / Mana (magická energie)

Ogri: Lore (tradice - identifikace)

Zpět v hradě Lodra Britishe:

Pavoučí vejce nebude problém. Vzpomenu si opět na druhou úroveň stok, do které se hned vydám. Na severu byly dvě oblasti, do kterých jsem si netroufal. Ale momentálně již slušně vytrénovaný v boji bych to mohl zvládnout. V jedné oblasti tedy vymlátím několik bezhlavých příšer. V druhé oblasti je hejno pavouků, kteří na mě neútočí. Hlídají si tam své hnízdo, v kterém mají schovaná pavoučí vejce. Jedno si vezmu. No, nějak se to nesetkalo s pochopením pavouků, kteří na mě hned zaútočili. Ale snadno si s nimi poradím. mečem. A abych nezapomněl, že jsem primárně kouzelník, intenzivně do toho kouzlím léčení. Pavouci umí i pěkně otrávit. Když už jsem v těch stokách, mrknu se nahoru i do hradu. Než stihnu Mirandě podat report o nových událostech, přeruší náš hovor strážce.

V hradě došlo ke strašné věci. Došlo k vraždě jednoho z hostů, Lady Tory. Otázkou je, kdo mohl něco tak strašného udělat. Toho by snad přeci žádný host v hradě nebyl schopen. Jsem hned pověřen vyslechnout svědky a podezřelé. Zavražděnou Lady Tory našla Julia, takže bude záhodno si nejprve pohovořit s ní. 

Julie má ve všem hned jasno a podezření padá na Feridwyna, který bydlí nedaleko od jejich ubikací a poslední dobou se vůči ní choval arogantně. Navíc jeho někdejší členství ve Fellowshipu je podezřelé samo o sobě. Pokud by to ale opravdu udělal někdo z hradu, tak mně zase vyvstane na mysli Patterson, který měl s Lady Tory spory a rovněž jeho minulost ve Fellowshipu, pracujícího pro Guardiana, taky není zrovna křišťálově čistá. 

Zajdu proto vyzpovídat Feridwyna. Ten samozřejmě jakoukoliv vinu popírá. Tvrdí, že byl celou dobu v pokoji, dokud najednou neuslyšel křik stráže. 

Iolo je však jednoznačně přesvědčen, že stísněná atmosféra v hradě vede k podezřívavosti a jednoznačně si myslí, že se něco do hradu proplížilo ze stok. Zřejmě by na tom něco mohlo být, vypovídala by o tom i přítomnost agenta, který se po hradě mohl klidně pohybovat, než se mi jej povedlo odstranit. 

Syria je obdobného názoru jako Iolo...

Mnich Charles se ale vrací k Julijině hypotéze...

Výslechy tedy proběhly a nyní jde o to odhalit pravého vraha. Nicméně nemůžeme otálet ani v boji proti Guardianovi. Zatímco se bude v hradě dále pátrat, já musím otevřít další světy. Nystulovi předám černý drahokam z Killorn Keepu, aby jej očaroval, abych mohl otevřít skrze krystal ve stokách brány do dalších dimenzí. Dojde i na tréning. Když jsem už tolik posiloval boj s mečem, věnuji pár dalších nabytých skill pointů výcviku magie. Je třeba posilovat i tyto schopnosti.  Takže si přidám nějaké body do casting a many.

Vracím se do stok ke krystalu, použiji na něj černý drahokam, země se opět otřese a já vidím, že se rozsvítily další dvě plochy, tedy dvě brány do dalších dvou světů. Brány opět nestabilně přeblikávají. Díky drahokamu z ledových jeskyní a drahokamu z Killorn Keep mám nově přístupné dohromady světy tři. Ještě, než do některého z nich vstoupím si vzpomenu na slib, který jsem v Prison Tower dal Gargovi. Tedy že jej zase někdy přijdu navštívit. Učiním tak a odskočí si na chvíli do Prison Tower. Odměnou mi je vzkaz, který mi Garg předává. Je od Bishopa a sděluje mi, že mám na svých cestách kontaktovat kouzelníka Zoranthuse, který se nachází v některém ze světů ve svém vlastním vězení. Budu si tento vzkaz pamatovat. Nyní zpět ke krystalu a do dalších světů.

Následně budu postupovat docela chaoticky a nelineárně, protože vstoupím tam, kam mě to zavede nejdříve, nikoliv tam, kde bych měl ideálně nejdříve vstoupit, kdybych to věděl. Výhoda toho, že jsem po těch třiceti letech zapomněl postup a tak si mohu ve hře bloudit, jako kdybych ji hrál poprvé a nejde tak o nějaký nejideálnější postup či dokonce speedrun:-). Výsledkem bude, že se nejprve dostanu někam, kam jsem ještě jít neměl.  Ale o tom napíši zase až příště.

Ringo