Curse of the Azure Bonds

Platforma: PC / Žánr: RPG / Developer: Strategic Simulations Inc.s / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1989

Curse of the Azure Bonds je po Pool of Radiance z roku 1988 v pořadí druhou hrou ze série Gold Box od firmy Strategic Simulation Inc. Rovněž se odehrává ve světě Forgotten Realms licencovaném firmou TSR s herními pravidly Advanced Dungeons&Dragons. Před hráčem tedy stojí druhé dobrodružství v universu, který z Pool of Radiance již bezpečně zná. Na první pohled se oproti prvnímu dílu vlastně nic z herního hlediska v zásadě nemění, přesto jsou některé drobné obměny v postupech výrazné.

Ale začnu popořadě. Zatímco v Pool of Radiance jste postupně skrze drobné epizodky a questy zadávanými starostou postupně čistili od zla město Phlan, následně jeho blízké okolí, abyste se pak podívali ven do světa a ten rovněž zachránili, v Curse of the Azure Bonds působí děj mnohem naléhavěji a globální nebezpečí tady hned od počátku vyvěrá na povrch. A to díky tomu, že samotná hráčova parta je v podstatě obětí tohoto zla od samého začátku. Posuďte sami. Parta byla na cestě do městečka Tilverton přepadena. Musel to být někdo mocný, když se mu podařilo porazit hrdiny, kteří zachránili město Phlan.

Jenže nevíte nic. Kdo to byl, kdy to bylo a kde přesně. Parta trpí dokonalou amnézií a probouzí se z magického spánku v jedné zapadlé hospůdce v Tilvertonu. Bez výbavy, dokonale okradena, nejsem si jist, jestli mají členové šestičlenné družiny vůbec něco na sobě. Jediné, čeho si nelze nevšimnout, je nějaké zlověstné tetování, které má každý na ruce. 

Tetování je prokletím. Hlavním úkolem tak bude se tohoto tetování zbavit a vypátrat viníka celého problému. A samozřejmě je nutno jej zničit, jelikož je hrozbou pro celá okolní království, v nichž se rozlézá jeho zlá moc. Tetování je rozděleno na několik částí a pokaždé, když se podaří useknout jeden spár hydry tohoto zla, rozumějte vykonat dobrý skutek a zbavit nějakou oblast nějakého soužení, část tetování zmizí.

Na první pohled vypadá vše jako v Pool of Radiance. Samozřejmě engine je stejný, navíc si lze z Pool of Radiance přetáhnout vycvičené charaktery a pokračovat v jejich vývoji zde, v Curse of the Azure Bonds. Grafika prostředí doznala velmi mírného pokroku. Některé oblasti jsou o něco barevněji a detailněji prokresleny, stejně tak ilustrace různých charakterů nebo potvory v soubojích. Nicméně stylově zůstává vše téměř stejné. Graficky je to na dnešní dobu sice opravdu jednoduché, přesto působící neskutečnou atmosférou. Je to asi spíše něco, co musí člověk cítit a já tu atmosféru tady vnímám na 100%. 

A nevím, jak to máte vy, ale mě vždycky navíc strašně bavilo si modifikovat ikonky postaviček, kdy volíte, co vizuálně budou v ruce držet za zbraň, jaký budou mít  účes nebo barvu a odstíny jednotlivých částí oblečení. Je to jako si tvořit vlastní figurku pro deskovou hru. K tomu musím připočíst fascinaci prostředím bojiště. Mrkněte třeba na ty postavičky u stromů a na tu říčku na screenshotu výše. To je prostě nádhera naplněna tou atmosférou, jestli mě aspoň malinko chápete:-)

Management postav, i interakce s předměty, probíhá ryze na textové bázi. Při procházení dungeonů a měst uvidíte v levém horním rohu menší výřez obrazovky, vyobrazující stěny a dveře formou klasického pohledu vlastníma očima jako v hrách typu dungeon. Okolo se rozprostírají texty informující vás o členech v partě a příkazy, které je možno jim zadávat. 

Jakmile dojde k souboji, stejně jako v Pool of Radiance se přepne pohled na taktickou mapu, což je výřez prostředí, v kterém se nacházíte a v něm budete pohybovat vlastními postavičkami a útočit na postavičky nepřátel. Jako v předchozím díle platí, že jde o jedny z nejlépe propracovaných taktických tahových soubojů v historii počítačových her, věřte mi to nebo ne. 

Naopak výraznou změnou je potom cestování mezi lokacemi. Zatímco v Pool of Radiance se bylo třeba prohánět po mapě přímo postavičkou jako v nějaké stařičké Ultimě a mapa se někdy nepřehledně posouvala obrazovkami po jednotlivých sektorech, tady je vidět již celistvá mapa celého světa a přesun mezi jednotlivými aktivními body, jako jsou města a dungeony,  probíhá  výběrem z textového zadání, kam se má parta vydat. Jen je možné si zvolit, zda budete putovat ve skrytu lesa, anebo po hlavní cestě.

Kdybych měl popisovat jednotlivé aspekty jako jsou pravidla, taktické možnosti soubojů, škálu povolání pro postavy, seznam kouzel, které mohou kouzelníci sesílat, opakoval bych v podstatě totéž, co v recenzi na Pool of Radiance. Vše tady zůstalo perfektní a v nezměněné podobě jako v případě prvního dílu, dle pravidel AD&D. Postavy za splněné questy i výhry v soubojích získávají body zkušenosti a v důsledku toho jim roste úroveň v daném povolání, jako je bojovník, kouzelník, kněz, zloděj atd. 

Nechybí tady klasické reálie fantasy světa, jako jsou rasy lidí, trpaslíků či elfů. Bestiář je rovněž bohatý na různé skřety, koboldy, orky, minotaury, beholdery a podobně. Když budete moci navštívit prastaré město Mytrh Drannor, je to doprovázeno příjemným mrazením z něčeho známého, kam se znovu rádi v rámci herních světů podíváte. Všechny tyhle známé záležitosti si tady jen prožijete v nové zajímavé story.

Ačkoliv kvalita gameplaye zůstává tedy na stejně vysoké úrovni, nedá se říci, jestli Curse of the Azure Bonds něčím zásadně Pool of Radiance vlastně předčí. Určitě se mírně k lepšímu posunula grafika. Příběh je sice také zajímavý a strhující, přesto v celkovém dojmu malinko chybí takový ten první šok, který způsobil Pool of Radiance. Už tam trochu schází ten moment překvapení typu - ty bláho, to tady ještě nebylo. 

Ale to už je úděl všech Gold Box her, ať už ze světa Forgotten Realms nebo Dragon Lance. Pořád tady ale platí, že hratelnost a atmosféra se pohybuje kolem toho absolutního vrcholu, který byl dosažen již první hrou v sérii. A kdo má hry ze série Gold Box od firmy SSI rád, nemůže být vlastně zklamán. Už jen možnost přetahovat si vycvičenou partu z jednoho dílu do dalšího a pokračovat s ní v dalším dobrodružství je lákavou nabídkou. 

Hodnocení: 80%

Ringo