Legends of Amberland: The Forgotten Crown

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Silver Lemur Games / Vydavatel: Silver Lemur Games / Rok: 2019

Byť mě v roce 2018 avizovaný vývoj nového retro dungeonu Legends of Amberland velmi zaujal zveřejněnými prvními obrázky, očividným Might and Magic 3 stylem a roztomilou barevnou grafikou, přišel zároveň údiv nad tím, proč tam ty hory jsou sakra všechny zpracovány podivným geometrickým fanatismem jako stejné rovnostranné jehlany připomínající nějaké pyramidy. Tím se do toho vmísily jisté pochybnosti a říkal jsem si, zase samoúčelně vypadající hra s ad absurdum retro prvkem, který takhle děsně nevypadal ani v devadesátkách. A byť jsem po Legend of Amberland léta stále pokukoval a dal si jej hned do wishlistu na GoGu, když v roce 2019 vyšel, stále jsem nejistě otálel.

Nicméně konečně jsem se teď k Amberlandu dokopal a po týdnu hraní jsem hru dohrál a nikdy bych si nemyslel, že až tak nepokrytá kopírka Might and Magicu 3 může být tak dobrá a tak chytlavá, že se od toho nešlo odlepit, jakoby to byl Might and Magic 3. Takže jde o výbornou záležitost a nemá vůbec cenu napínat, jak se tady věci mají. Být to vlastní nápadité dílo, klidně dám za tu nepřetržitou zábavu a vzbuzenou závislost na ní i 90%, ale přeci jen nápad není úplně od autorů této hry a inspirace dílem New World Computing je více než značná. Mohu ale ocenit špičkové user friendly ovládání, systém a perfektní skladbu questů s vcelku uvěřitelně vtisknutým lore. A ta grafika je nakonec i přes svou jednoduchou ikonkovitost docela hezká, zároveň  nesmím taky opomenout zmínit dost dobrý soundtrack. Ale to by bylo asi příliš stručné resumé a byť jsem zápletku této recenze prozradil hned na začátku, podíváme se přeci jen na hru podrobněji. Berte to jako když v Columbovi dopředu znáte vraha, ale baví vás koukat na to, jak jej Clumbo vypátrá:-) 

Každému, kdo se někdy setkal s prvními pěti hrami série Might and Magic, přijde okamžitě povědomý způsob zpracování prostředí, v kterém se  potuluje po volné krajině. Ta je  rozdělena v automapingu na sektory označené od A - F od západu na východ a počítaná čísly 1 - 5 ze severu na jih. Kromě luk, lesů, bažin, pouští i zasněžených oblastí protkaných říčkami ústícími do moře, se v krajině nacházejí i objekty, jejichž původ pochází z činnosti více či méně inteligentních humanoidních bytostí. Jsou tady města, hrady, různé doly, věže a pod. A tady budete potkávat různé charaktery, které vám budou zadávat úkoly. 

Nejprve budete požádáni, abyste pomohli králi najít ztracenou korunu, v dalším hradě dostanete od správce hradu  za úkol odrazit invazi trollů, jindy budete požádáni o osvobození nějaké důležité osoby ze zajetí zlými bytostmi v nějaké kobce, nechybí tady ani osvobození princezny ze sluje zlého draka, nalezení jednoho z bájných mečů, který ztratili při jedné slavné bitvě elfové bojující v ní po boku s trpaslíky proti nezměrnému zlu, jindy je třeba se vypořádat s ledovou královnou a pod. Postupně tak narůstá seznam questů, ke kterým budete muset získat nějaké ty předměty rozházené v různých lokalitách na mapě. Amberland je značně nelineární a vlastně před vás postaví ideální open world vymezený třiceti sektory, z nichž některé jsou z počátku nepřístupné jen proto, že je například nutno splnit úkol, jehož výsledkem je zisk lodě, díky níž se přeplavíte někam dále.

Svět je kromě různých tajemných míst také plný nepřátel a tak se tady bude hojně bojovat proti různým trollům, orkům, zlým čarodějům, pavoukům, ještěrům, hadům, červům, drakům a jiné havěti. Souboje probíhají na tahy, a to poté, co se zapauzuje vaše putování proto, že jste přišli s nepřítelem do kontaktu. Výhled na scénu se však nemění a nepřepíná do žádné soubojové obrazovky. Je tady však jeden zásadní rozdíl oproti Might and Magicu. Souboj probíhá jen na čtverci, na kterém stojíte se soupeřem v přímém kontaktu na blízko. Autoři Amberlandu zjevně chtěli, aby celý proces bitvy byl svižnější a jednodušší a tak zde není například žádné ostřelování z dálky, nejsou tady vůbec střelné zbraně. Jen zbraně na blízku a k tomu útočná kouzla použitelné jen v přímém kontaktu s nepřítelem. Navíc je iniciativa vyvolání boje spíše na hráči. Nepřátelé se do bojů až na výjimky moc nehrnou, dokud jim nevstoupíte do nějaké osobní zóny a obvykle setrvávají na svých místech, maximálně udělají pár kroků okolo. 

Jak díky soubojům, tak díky splněným questům, získávají postavy body zkušeností. Jakmile jich získají tolik, že postoupí na další level, mohou zajít do města za trenéry, kteří je na dosažený level teprve natrénují. Přináší to automatický zisk Hit pointů a magické energie navíc, dále se občas zvýší automaticky některá z primárních vlastností pro dané povolání postavy, jako je síla, obratnost, odolnost, znalost nebo vůle. Asi jednou za tři levely dostane navíc hráč k dispozici jeden bodík, který může udělit postavě k jakékoliv vlastnosti dle svého uvážení. 

Pokud potřebujete navíc postavy třeba vyléčit, něco jim koupit či doplnit zásoby jídla, tak stačí dojít do města, v kterých ovšem nenarazíte na další bludiště, v kterém budete hledat patřičné obchody, hospody, trenéry, guildy a pod. A tady přichází další okaté zjednodušení oproti Might ands Magicu. Města tady jsou zpracovány jednou obrazovkou s ikonkami obchodník, hospoda, trenér, léčitel. Nicméně toto zjednodušení je vlastně jistým zpříjemněním činnosti, kterou jdete do města provádět a velice rychle si na to člověk zvykne. Samozřejmě to ale ochuzuje města o tu questovou část, kdy je třeba najít někde něco v jeho ulicích a případně bloudit v městských stokách. Ale není třeba kvůli tomu klesat na mysli, vše je tady vynahrazeno v hradech, jeskyních, dolech a věžích.

Všechna možná zjednodušení v Legends of Amberland jdou spíše směrem, kdy autoři odstranili to, co i milovníkům Might and Magiců přišlo kapánek otravné, ale nebyli samozřejmě tak změkčilí, aby se z toho hroutili. Nicméně nabídněte jim, že by něco šlo dělat v celém tom ovládacím procesu hry trochu snadněji a velmi rychle si to oblíbí. A to je přesně věc, kterou Legends of Amberland dělá naprosto dokonale. A je tomu tak proto, že je zpracován naprosto precizním způsobem, bez nějakého drhnutí, bez pochyb, že by tady něco nefungovalo, popřípadě by to fungovalo krkolomně a ne zcela přehledně. Nic takového, vše je tady totiž naprosto na pohodu, přehledné, snadno ovládatelné a dohledatelné. Orientace v prostředí rovněž nepřipouští žádnou možnost nad něčím tápat. Pokud bylo neduhem starých dílů Might and Magic například to, že se u nich kapku hůře orientovalo v inventáři, který byl spíše textově laděný a když jste něco našli, museli jste si to nechat identifikovat a pak si někde na papír zapsat vlastnost daného předmětu, zbraně, zbroje a pod., tak všechny tyhle mouchy má Legends of Amberland vychytané a vše zaznamenává důkladně tak ,že kdybyste tady pomalu zakopli o kámen, tak vám hra vypíše jeho minerální složení (samozřejmě jsem si teď trochu zapřeháněl:-)

Dokonalá přístupnost informací v příjemně laděných oknech jednotlivých menu, zbarvených do světlé hnědé barvy stejně, jako tomu bylo u Might and Magic 3, navozuje doslova pocit radosti při klikání na jednotlivá tlačítka a hledání údajů o čemkoliv, ať už jsou to zbraně, zbroj, kouzla, vlastnosti postavy, questové předměty nebo také informace o jednotlivých lokalitách, do kterých vstoupíte. Navíc je to umocněno tím, že hra má opravdu docela propracovaný lore, a byť by se mohlo zdát, že jde o 100x omletou tolkienovskou story v mnoha ohledech proloženou dalšími fantasy příběhy, má to tady patřičnou sílu a člověk na to velmi rád po 101 skočí. A  i v tomto případě platí, že snadná dostupnost informací o každé lokalitě  na mapě nahrává tomu, abyste si po vstupu do ní poctivě rozklikli v menu popis místa, v kterém se zrovna nacházíte, jaký má účel, stručnou historii a kdo mu teď vládne.

Už jsem to sice nakousnul na začátku, ale pojďme se vrátit ke grafice. Postupem hry jsem začal asi chápat úmysl autorů. Pokud nechtěli doslova překreslit do moderního hávu Might and Magic 3, 4 nebo 5, ale chtěli zachovat styl těchto her, museli zapomenout na jakékoliv umělecké vyhrávky s detaily, které by z toho buď udělaly vykradení grafiky ze staré hry v novém rozlišení anebo by uměleckým rázem hra pozbyla punc zopakování toho, co měli hráči na starém krokovacím Might and Magicu rádi. Proto Legends of Amberland vypadá značně ikonkovitě, skoro bych řekl, že je to jakási forma Word Artu. Ono se to také přímo nabízí, protože celý systém hry je takový, že máte mapu, v ní zaznačená místa a je to celé značně schématické (všechna města mají svou jednu stejnou ikonu, hrady také svou, věže a jeskyně rovněž), což bylo typické i u Might and Magicu. Amberland jen zjednodušil vzhled ikonek a nemá je tak detailně prokreslené. 

Přesto nabízí  Amberland docela pěkné pohledy do dálky s různorodou krajinou, od lesů, pouští, bažin, lávových polí a luk se siluetami věží, hradů, měst a opět, jako u mnoha her, mě tady fascinuje nejvíce zimní oblast pokrytá sněhem. Nechybí říčky, moře a samozřejmě hory. A teď se dostanu k těm jehlanům. Ano, každý kopec v Legends of Amberland je stejný prostorový jehlan, liší se jen barvy dle prostředí. Bohužel tvar kopců je asi jediný vážnější škraloup na celé vizuální stránce hry, který narušuje jinak docela líbivé scenérie. Grafika interiérů je na druhou stranu zase v pohodě, nicméně i tady si nelze nevšimnout zjednodušování v podobě větších jednobarevných ploch. Stěny jsou rozmanité různorodou skladbou zdí i zbarvením, ale mají daleko do poctivé prokreslenosti stěn v hrách z devadesátých let, v kterých pomalu každý pixel měl trochu jiný odstín. Nakonec tady nechybí ani pěkně zpracované příšerky a u takového trolla si všimneme podoby toho z Mórie z Jacskonova filmu Pán Prstenů. Každopádně nemůžeme  u Amberlandu hledat vyloženě umělecké obrazce, jakými se honosí hry typu Ishar 2 nebo Lands of Lore. Legend of Amberland je graficky kýč, co si budeme nalhávat. Ale pěkný kýč:-)

Poslední, co o hře zmíním, je soundtrack. Legends of Amberland přináší fantastický track list opravdu působivě znějících melodií, které dokáží navodit velmi silnou atmosféru silně spjatou s daným prostředím. Amberland je díky tomu pro mě opět jednou z těch her, u kterých hudbu netlumím a nejdu u toho poslouchat oblíbené CD, ale nechávám ji znít a umocňovat pomocí ní sílu zážitku z jednotlivých lokací hry.

Takže sázka na Amberland se vyplatila, to musím jasně říci a pokud mi někdo bude chtít servírovat něco s tím, že hurá, máme tady nový dungeon, který není úplně originální a je to především jako něco, co jsme měli rádi, tak prosím ať je provedena stejně precizně a poutavě, jako Legend of Amberland. Odpadnou tak pochybnosti, jestli sahat po kopii nebo si raději zopakovat oblíbený originál a třeba to namotivuje k tomu zkusit sáhnout po nějakém dalším dungeonu, který vyšel v posledních pár letech nebo je dokonce aktuální novinkou. K Legend of Amberland bych naprosto zásadně přišpendlil jedno slovo a to je příjemnost. Tahle hra se prostě hraje příjemně a příjemný zážitek si necháte líbit do momentu, dokud neskončí. Od této hry se opravdu odchází těžko a tak jsem díky ní zase pár dní nedospaný.

Hodnocení: 85%

Ringo