Castles

Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS / Developer: Quicksilver Software / Vydavatel: Interplay / Rok: 1991

Chtěli jste si někdy postavit hrad a smysluplně jej bránit? A teď nemyslím z písku, papíru, kamene a malty či z Lega, což nám plnilo sny v dětství, kdy jsme si za obránce i útočníka hráli tak nějak sami proti sobě a samozřejmě tak, aby po úmyslně dramaticky se vyvíjející situaci nakonec vyhrála ta správná strana. Tyhle někdejší dětské hry jsme mnozí pochopitelně chtěli postupem dospívání přenést na monitory v nějaké vytoužené počítačové hře, která nám umožní hrad postavit a pak také bránit proti nepříteli, kterého nepřekecáme k nějakým ústupkům. Stejně tak hrad by v takové hře musel být stavěn systematicky, s rozmyslem a s nějakým logickým plánováním.

Hra Castles od Qucksilver Software je přesně tou, která uměla takový sen milovníkům hradů splnit. Je to dost možná vlastně první takováto hra, kde vám roste v líbivém vizuálu 256 barevné VGA grafiky hrad před očima a kolem jeho rostoucích zdí a věží pobíhají dělníci, staví lešení a postupně pokládají jeden kámen na druhý. A čas od času se objeví informace, že se k hradu blíží nájezdníci a v ten moment musíte rychle rozmístit lučištníky, pěchotu a urputně hrad, případně jeho rozestavěné části, bránit.

Pokud byste si to představovali tak, že si jen tak naplácáte hradby a věže, na ně poskládáte nějaké vojáky, které dostane jen tak automaticky, tak se nenechte zmýlit. Za každičkou částí zdi, které svému hradu postavíte, se skrývá ekonomický model, v kterém si budete muset nastavit, kolik dělníků si přizvete na práci, jakou mzdu jim budete platit z odvedených daní a musíte jim samozřejmě obstarat i zásobu jídla. Totéž platí pro vojáky. Lidské zdroje jsou navíc omezeny tím, jakou máte velikost hradu, což se tady počítá na jednotky stavby v podobě počtu zkompletovaných částí zdi a počtu věží. Čím více hrad roste, tím více dáváte jako král svého území najevo míru vaší prosperity a tím se zvyšují i počty lidí, kteří jsou pro vás ochotni pracovat.

Veškeré počty zaměstnaných lidí i vojáků se postupně ukazují v patřičném menu, v které štelujete mzdy a další nábory či naopak propouštění. Soubor pracujících na samotném hradě je navíc rozškatulkován do několika profesí jako kopáči základů, kameníci těžící kámen, tesaři sestavující lešení a dřevěné prvky hradu, nechybí samozřejmě zedníci, kováři a také rozvážková služba jednotlivých komodit, které vaše království produkuje. Některých pracovníků je v království celkově nedostatek a někdy je nutno jo připlatit, aby se motivace pro takové zaměstnání zvýšila.

Vše je o penězích a proto budete hodně s rozmyslem zvažovat, kolik lidí zaměstnat a jak nastavit mzdy, abyste po uběhnutém půlroce stavby hradu nezjistili, že peníze došly a všichni pracovníci se rozutekli včetně vojáků, kteří měli hrad střežit. Míra výběru daní lze nastavit na milosrdnou, normální a tyranickou. Je třeba mít na mysli, že nikdo nechce žít v tyranii, a tak můžete sice naplnit státní kasu, ale ochota lidí pro vás pracovat bude na bodě mrazu.

Takže již tušíte, že nepůjde napleskat plán hradu na plochu jen tak bez ladu a skladu a lidi makejte, ať mám celý hrad hotový do roka. Je nutno vážit, kolik lidí lze utáhnout finančně. Proto nelze nastavět hned celý takříkajíc najednou ,stavba by se totálně zasekla, případně zpomalila přílišným rozložením sil na moc velkém prostoru. Hrad je opravdu třeba stavět trpělivě kousek po kousku a každá hotová jednotka hradu vám pak zvyšuje možný počet obránců. Ke každé části zdi nebo k věži si také sami nastavujete počet pracovníků, jaký má na dané části hradu pracovat. Nemá však cenu volit jiný počet, než ten maximální na jednotku hradu, tedy 99 pracovníků, jinak se kompletace dané jednotky hradu zbytečně protahuje.

A teď konečně k stavbě hradu samotného. Autoři hry si dali záležet na historickém kontextu a tak se v manuálu dočtete něco o historii anglických hradů, technologii jejich stavby a účelnosti jejich struktury. Je zde i kratší tutorial, který vás navede, jak vlastně se stavbou začít, v jakém smyslu pojímat umístění jednotlivých prvků, jaký smysl má jádro hradu a pak obvodová obranná hradba před jádrem hradu. Jakmile se pustíte do stavby samotné, záhy zjistíte, že graficky jednotlivé jednotky hradu odpovídají klasickým anglickým hradům se čtvercovým půdorysem s hradbami, jejichž rohy brání věže. Na stavbu nějakých budov se střechami zapomeňte. Kdo se těší, že si tady vymodeluje členitý Bouzov plný červených střech, může být lehce zklamán. Plánuje se vesměs stylem věž, tři hradby, věž a uzavřený okruh pak zpřístupňuje postavená brána.

Potěšující jsou však docela slušné možnosti, jak hrad technicky vybavit. Můžete si zvolit tři různé výšky jak hradeb, tak věží, určujete jejich tloušťku, zda budou mít okna, střílny, zda tam umístíte kotle s horkou smolou a pod. Kolem hradu lze ve finále vykopat příkop. Aby vše nešlo jen tak hladce, obsahuje hra různé náhodné eventy a zatímco žádost pracovníků o třídenní volno je ta menší nepříjemnost, horší je, když se sesune lešení a zabije několik tesařů, anebo když se čas od času zhroutí některá část hradby a musíte ji budovat znovu.

Hrad postupně roste v jednotlivých ročních obdobích, vystřídá se tak klasicky jaro, léto, podzim, a v zimě si dají dělníci oddych. Během roku ubývají zásoby jídla a také peníze, které putují na mzdy a nákupy jídla. Do toho se pravidelně dozvídáte o blížících se útočnících. Jakmile dojde k útoku na hrad, stavba se přeruší, musíte si rychle obsadit hradby a věže až deseti jednotkami lučištník a do pole pošlete až deset jednotek pěšáků. Počet vojáků v jednotkách je dán počtem lidí ochotných stát se vojákem pod vaší královskou korunou a také tím, jakou si v menu nastavíte míru náboru vojska.

Bitvy nejsou popravdě nic moc a patří k nejslabší části hry. Bitva se prostě automaticky rychle semele a kdo má převahu, vyhrál. Obvykle to jde proti přesile uhrát zdržovací taktikou, jako je vybudování příkopu kolem hradeb a opatřením hradeb všemi obrannými prvky jako jsou výše zmíněné střílny nebo kotle s horkou smolou, které dokáží nepřítele solidně zdecimovat. Frustrující je práce pěšáků, kteří se vrhnou hned do vřavy a obvykle o všechny přijdete. Složitě a zdlouhavě pak po vítězném boji verbujete další, přibývají pomalu v určitém intervalu a tak budete doufat, že jich stihnete nabrat do další bitvy dostatek. V bitvě je možno sice vojákům určovat cíle, ale nikdy jsem v tom nenašel valný smysl a hlavně se to nedá smysluplně stíhat. Obzvláště nepříjemné je, pokud nepřítel pronikne vaší obranou a začne vám bourat rozsáhlé části hradu. Pokud se i tak nakonec ubráníte, jste postaveni před novou výzvu. Postavit znovu zbourané části a přitom pokračovat v práci na nových plánovaných křídlech hradu.

Pokud jste se tedy i u bitev na něco příliš těšili, jakože se budete koukat na složitá obléhání s katapulty, trebuchety a budete jako obránce systematicky odbourávat jednotlivé hrozby nebo se dokonce sami pouštět do dobýván hradů cizích, tak dojde zřejmě k mírnému rozčarování, protože to zde nenajdete. Ale je to hra z roku 1991. A pokud by se dalo namítnout, že v té době vyšlo už plno daleko komplexnějších strategií, tak je to pravda, nicméně v které šel takto stavět hrad s tím, že by měla sofistikovaně propracované prvky budování i bojů? Stavění základen a střety s nepřítelem ve stylu Dune 2 teprve mělo přijít. A ano, ve smyslu takové realtime strategie mnohem později v roce 2001 i vyšla hra s názvem Stronghold (neplést se stejnojmennou strategií od SSI z roku 1993). Ve Strongholdu se již opravdu odehrával v propracovanější formě jak souboj, tak stavění hradu samotného s konkrétní formou získávání surovin, kterou má Castles zpracovanou vyloženě imaginárně (tedy že se jako někde něco těží a odněkud vozí s tím, že ukazatelem je jedno číslo u položky Resources).

Přes tyto neduhy nelze upřít Castles originalitu na svou dobu a to nejen samotnou stavbou hradu, ale také tím zpracováním viditelné kmitajících dělníků na stavbě samotné, což bylo pak pravděpodobně inspirací pro autory hry The Settlers. A i když se po čase může stavba hradu stát v Castles monotónní a bitvy trochu otravné, lze si hru obohatit prvky, které do hry dodávají trochu i toho děje. Stačí si zapnout poselství a čas od času vás, jako krále, navštíví posel a bude řešit různé problémy jako vztahy k papeži, nevhodné chování vašeho syna mezi šlechtici nebo válku proti Keltům, kteří občas zahájí obléhání vašeho hradu. V samotné počáteční nabídce je možnost si vybrat stavbu jednoho hradu nebo se lze pustit do kampaně, což obnáší postupnou stavbu na třech, šesti nebo až devíti územích. Obtížnost na jednotlivých mapách roste postupně a je "ztělesněna" například nedostatkem surovin nebo absenci vody, což znamená, že ve vašem hradním příkopu nebude voda.

Já mám k Castles takový zvláštní nostalgický vztah. V dobách, kdy jsem na svůj první počítač sháněl hry po všech čertech a byl jsem rád za cokoliv, jsem narazil v jednom obchodě na počítače na dvě shareware diskety, které se tam daly koupit za 50Kč. Obsahovaly shareware verze dvou her. Jednou byla vlastně plná verze první Simcity a druhou byla demoverze hry Castles obsahující jen jednu mapu, tedy stavbu jednoho hradu bez následné kampaně. Tehdy jsem byl z Castles naprosto unesen a možnost postavit si hrad ve mně vyvolal euforii, na kterou dodnes vzpomínám moc rád a navždy mám v hlavě zafixovanou i tu zvláštní hudbu, která hraje během budování. Dnes si lze za pár peněz pořídit (samozřejmě v plné verzi) kombo Castles 1 a 2 na GoGu. Myslím, že jako nostalgická záležitost si i dnes Castles zaslouží stále své místo jako průkopník stavění hradů na počítači ve smysluplné podobě. Existence druhého dílu však dost možná málokoho ještě přiměje po prvním díle sáhnout z jiného důvodu, než z nostalgie. A pro případnou otázku, proč hrát Castles, když tu máme Stronghold z roku 2001, je jediná odpověď. Castles jsou prostě dost jiná hra s jinou formou hratelnosti. Řekl bych takovou klasičtější:-)

70%

Ringo