Breath of Fire 3
Platforma: PS1 / Žánr: jRPG / Developer: Capcom / Vydavatel: Capcom / Rok: 1997
Tahle hra byla svého času legenda, svým způsobem stále je, ale s přibývající konkurencí se tak nějak postupně odhalovalo, že není všechno zlato, co se třpytí. Takový úvod by mohl hru zaříznout hned z kraje, ale to určitě nemám v úmyslu, protože Breath of Fire 3 je standardní japonskou RPG přinášející standardní zábavu v tomto směru ji berme jako třpytící se stříbro. Hra nabízí příběh plný tajemství, jeho postupného odhalování, příběhových zvratů, docela dost pěknou pohádkovou grafiku i na dnešní dobu, příjemnou hudba, tahové souboje, grindovací mánii se snahou získat co nejvíce expů, levelů postavám a zisku nových schopností, které můžete krást nepřátelům.
Různorodá místa, města, lesy a dungeony, dokáží skvěle vystihnou atmosféru, jak má být a jsou chytře zasazeny do děje. Ten okolnostmi navozuje spíše takový smutný a paradoxně příjemně melancholický dojem. Naopak snaha o občasné odlehčení se moc ale nedaří, protože kontrastuje až příliš silně s takovým tím finálně beznadějným negativismem, že je vše v tom světě naprosto špatné. Hlavně pro vás coby hybrida člověka s drakem. Příběhové motivy vás však chytí a nepustí, dokud neshlédnete závěrečnou animačku. A to i navzdory tomu, že hra začne být ke konci až úmorná díky pozdějšímu ne úplně motivačnímu grindování. Přísun expů je totiž zvláštně nastaven opravdu na nízké laťce a zjištění, že i ze složitějších soubojů získáte jen pár nižších stovek experience bodů, když na další level potřebujete několik desítek tisíc expů, vyvolává drobné pocity zoufalství i u notorických grinderů.
Grafika této hry je taková líbivá, byť mírně kýčovitá. Lokace jsou velmi pěkné a detailní, působí prostorovým dojmem a putování po mapě světa je velice zajímavě provedeno roztomilou izometrickou mapou s městečky a lesy. Shrnul bych to asi jako hezké pokoukání splňující účel, ale nějaký dech beroucí umělecký mejdan ve výsledku moc nelze očekávat. Mapa je zvláštně rozdělena na sektory a když dojdete na hranici takového sektoru, tak se hra přepne do lokace lesa, luk a kopců, kde si zabojujete s nepřáteli, případně vejdete do klíčové lokace města nebo dungeonu a vyřešíte kus příběhu. Také hudební doprovod můžu jen pochválit a pěkně doplňuje celkovou melancholii tohoto díla.
Kdybych měl něco i zásadně zkritizovat, tak jednu opravdovou výtku musím nakonec zmínit. V závěrečné lokaci je nutno se orientovat dle hvězd na obloze. Jenže není zcela jisté, že vás hra navádí správně. Mě naváděla špatně a je to dáno údajně bugem, kdy hra navádí opačným směrem, než by měla. A tak je pak postup do finální lokace spíše náhodou, než správným vyvozením orientace dle oblohy. Je to trochu škoda, protože kdo nevěděl, mohlo se mu stát, že nenašel cestu nikdy. Ještě že máme ty internety a FAQ.
Breath of Fire 3 je rozhodně hra, která dokáže hráče strhnout, pohltit a skvěle pobavit, nehledě na to, že nedosahuje tak hvězdných kvalit, jako Final Fantasy 7, Chrono Trigger nebo Xenogears. Breath of Fire 3 jednoznačně patří k tomu věhlasnějšímu na poli jRPG a určitě stojí za to si ji zahrát. Našla si určitě své bezmezné fanoušky o čemž svědčí i to, že vždy figurovala v seznamu mez jRPG, které by žádný fanoušek žánru neměl vynechat.
Hodnocení: 85%
Ringo
Pozn: screeny jsou převzaty z Mobygames, jelikož jsme hru hrál už dávno, hodně dávno, byla to vlastně jedna z těch prvních jRPG po Final Fantasy 7 a Breath of Fire 1, co jsem hrál .
Tahle hra byla svého času legenda, svým způsobem stále je, ale s přibývající konkurencí se tak nějak postupně odhalovalo, že není všechno zlato, co se třpytí. Takový úvod by mohl hru zaříznout hned z kraje, ale to určitě nemám v úmyslu, protože Breath of Fire 3 je standardní japonskou RPG přinášející standardní zábavu v tomto směru ji berme jako třpytící se stříbro. Hra nabízí příběh plný tajemství, jeho postupného odhalování, příběhových zvratů, docela dost pěknou pohádkovou grafiku i na dnešní dobu, příjemnou hudba, tahové souboje, grindovací mánii se snahou získat co nejvíce expů, levelů postavám a zisku nových schopností, které můžete krást nepřátelům.
V tomhle směru nechybí BoF3 naprosto nic k tomu, abych jej mohl jasně označit jako klasické japonské RPG, které by nikdo neměl minout. Nechybí tady ani mini hry jako rybaření, a tak lze ulovit ryby, které spolykaly nějaké rare předměty, které rádi přivítáte ve své výbavě. Velmi pěknou mini hrou je Faerie Village, v které budujete vílí vesničku s cílem jí zvelebit na max, což pro vás znamená otevřít v ní shopy s raritními předměty, které samozřejmě chcete.
Příběh se točí okolo Ryua, postavičky, která nevydá za celou hru ani hlásku, což je kapku iritující, depresivní, ale přesně takové to být má. Depresivní. Postavička v sobě nachází neuvěřitelnou sílu. Sílu draků. S tím se pojí jeden zásadní mini příběh v rámci vaší party přátel, kteří vás budou doprovázet na vašich cestách, které budou dlouhé, hodně dlouhé, možná až příliš. Začátek navozuje spoustu otázek tak, aby vás zcela pohltil. Celkově příběh není vůbec špatný a nakonec odhalí velmi komplikované motivace zejména dvou členů vaší výpravy. Nejzajímavější je asi systém vývoje děje zasazený do jednotlivých věkových etap. Hru začínáte jako baby Ryu a pak po určité době se děj posune do pozdějšího věku, kde už je Ryu dospělý a stejně tak jeho kámoši.
Co se týče postav, tak hlavní postavu Ryua se schopnostmi morfózy v draka, nebo okřídlenou princeznu Ninu, znáte z předchozích dílů. Spolu s nimi putují další zvířecí kamarádi. Každý z nich má samozřejmě jiné schopnosti, které po různu postupem hrou vylepšuje. Nemluvě o nějaké speciální abilitě, která výrazně usnadňuje průchod hrou, pokud máte danou postavu v partě. Vrcholem je samozřejmě proměna Ryua v draka, která se v nejvypjatějších soubojích může stát rozhodující. Asi vás napadne, že tohle už tady bylo až příliš stejné v BoF 1 a 2. Ono to sice jRPG série mají ve zvyku sahat do starých dílů a přinášet známé věci do jiné, nové, alternativní reality, ale ne až tak okatě, jako je tomu tady. Každý Breath of Fire je vlastně alternativní realitou skoro stejných postav, které se tady opakují, jen zažívají jiný děj v jiné zemi.
Příběh se točí okolo Ryua, postavičky, která nevydá za celou hru ani hlásku, což je kapku iritující, depresivní, ale přesně takové to být má. Depresivní. Postavička v sobě nachází neuvěřitelnou sílu. Sílu draků. S tím se pojí jeden zásadní mini příběh v rámci vaší party přátel, kteří vás budou doprovázet na vašich cestách, které budou dlouhé, hodně dlouhé, možná až příliš. Začátek navozuje spoustu otázek tak, aby vás zcela pohltil. Celkově příběh není vůbec špatný a nakonec odhalí velmi komplikované motivace zejména dvou členů vaší výpravy. Nejzajímavější je asi systém vývoje děje zasazený do jednotlivých věkových etap. Hru začínáte jako baby Ryu a pak po určité době se děj posune do pozdějšího věku, kde už je Ryu dospělý a stejně tak jeho kámoši.
Co se týče postav, tak hlavní postavu Ryua se schopnostmi morfózy v draka, nebo okřídlenou princeznu Ninu, znáte z předchozích dílů. Spolu s nimi putují další zvířecí kamarádi. Každý z nich má samozřejmě jiné schopnosti, které po různu postupem hrou vylepšuje. Nemluvě o nějaké speciální abilitě, která výrazně usnadňuje průchod hrou, pokud máte danou postavu v partě. Vrcholem je samozřejmě proměna Ryua v draka, která se v nejvypjatějších soubojích může stát rozhodující. Asi vás napadne, že tohle už tady bylo až příliš stejné v BoF 1 a 2. Ono to sice jRPG série mají ve zvyku sahat do starých dílů a přinášet známé věci do jiné, nové, alternativní reality, ale ne až tak okatě, jako je tomu tady. Každý Breath of Fire je vlastně alternativní realitou skoro stejných postav, které se tady opakují, jen zažívají jiný děj v jiné zemi.
Různorodá místa, města, lesy a dungeony, dokáží skvěle vystihnou atmosféru, jak má být a jsou chytře zasazeny do děje. Ten okolnostmi navozuje spíše takový smutný a paradoxně příjemně melancholický dojem. Naopak snaha o občasné odlehčení se moc ale nedaří, protože kontrastuje až příliš silně s takovým tím finálně beznadějným negativismem, že je vše v tom světě naprosto špatné. Hlavně pro vás coby hybrida člověka s drakem. Příběhové motivy vás však chytí a nepustí, dokud neshlédnete závěrečnou animačku. A to i navzdory tomu, že hra začne být ke konci až úmorná díky pozdějšímu ne úplně motivačnímu grindování. Přísun expů je totiž zvláštně nastaven opravdu na nízké laťce a zjištění, že i ze složitějších soubojů získáte jen pár nižších stovek experience bodů, když na další level potřebujete několik desítek tisíc expů, vyvolává drobné pocity zoufalství i u notorických grinderů.
Grafika této hry je taková líbivá, byť mírně kýčovitá. Lokace jsou velmi pěkné a detailní, působí prostorovým dojmem a putování po mapě světa je velice zajímavě provedeno roztomilou izometrickou mapou s městečky a lesy. Shrnul bych to asi jako hezké pokoukání splňující účel, ale nějaký dech beroucí umělecký mejdan ve výsledku moc nelze očekávat. Mapa je zvláštně rozdělena na sektory a když dojdete na hranici takového sektoru, tak se hra přepne do lokace lesa, luk a kopců, kde si zabojujete s nepřáteli, případně vejdete do klíčové lokace města nebo dungeonu a vyřešíte kus příběhu. Také hudební doprovod můžu jen pochválit a pěkně doplňuje celkovou melancholii tohoto díla.
Kdybych měl něco i zásadně zkritizovat, tak jednu opravdovou výtku musím nakonec zmínit. V závěrečné lokaci je nutno se orientovat dle hvězd na obloze. Jenže není zcela jisté, že vás hra navádí správně. Mě naváděla špatně a je to dáno údajně bugem, kdy hra navádí opačným směrem, než by měla. A tak je pak postup do finální lokace spíše náhodou, než správným vyvozením orientace dle oblohy. Je to trochu škoda, protože kdo nevěděl, mohlo se mu stát, že nenašel cestu nikdy. Ještě že máme ty internety a FAQ.
Breath of Fire 3 je rozhodně hra, která dokáže hráče strhnout, pohltit a skvěle pobavit, nehledě na to, že nedosahuje tak hvězdných kvalit, jako Final Fantasy 7, Chrono Trigger nebo Xenogears. Breath of Fire 3 jednoznačně patří k tomu věhlasnějšímu na poli jRPG a určitě stojí za to si ji zahrát. Našla si určitě své bezmezné fanoušky o čemž svědčí i to, že vždy figurovala v seznamu mez jRPG, které by žádný fanoušek žánru neměl vynechat.
Hodnocení: 85%
Ringo
Pozn: screeny jsou převzaty z Mobygames, jelikož jsme hru hrál už dávno, hodně dávno, byla to vlastně jedna z těch prvních jRPG po Final Fantasy 7 a Breath of Fire 1, co jsem hrál .
Komentáře
Okomentovat