The Legend of Zelda 3: A Link to The Past

Platforma: SNES / Žánr: jRPG-Adventure / Developer: Nintendo / Vydavatel: Nintendo / Rok: 1991

The Legend of Zelda 3: A Link to the Past je popisována mnohdy jako zázrak. Chybně je klasifikována jako RPG a z toho může plynout rozčarování čistých RPG hráčů. Ve skutečnosti jde o adventuru s akčními prvky jako jsou souboje a realtimové akční puzzle. Prostě nepřátele hýbající se v reálu musíte umlátit jako v ryzí hack and slash akci. Hra se jako RPG jeví jen v tom, že nabízí neuvěřitelně propracovaný a rozsáhlý svět plný skrýší, odemykatelných prostor dle toho, jak postupně získáváte nové předměty, které může vaše postava uchovávat v inventáři a v daných situacích používat. Fakticky by se dala nazvat jako metroidvania na ležato, jelikož princip je stejný, jen se nedíváte na prostředí z boku, ale z nadhledu. Hru jsem nakonec tady zařadil k jRPG, jelikož pod adventurou si každý představí point and click a u metroidvanie zase plošinovku. Budu se držet maistreamem určené škatulky :-)

A jde opravdu o zázrak? Svým způsobem ano. Pokud se naladíte na vlnu, že se chcete naprosto totálně bavit, tak A Link to The Past nabízí krystalickou zábavu bez špetky nudy a bez chyb. Příběh je sice více klasický, než by mohl být, úkol je jasný, zachránit unesenou princeznu Zeldu, ale tím hlavním je tady gameplay. Hru jsem dohrál podruhé, prvně, kdysi dávno před léty, jsem ji dohrál pod emulátorem SNESu a kapku si ji zkazil savestaty, kdy program umožnil uložit pozici kdykoliv. Třeba těsně před bossem, čímž mizí taková ta výzva a následná radost z vítězství. Loni jsem ji dohrál už na ostro s ukládáním jen tam, kde to umožňuje hra, na Super Nintendo classic mini a bavil jsem se mnohem více, než poprvé. A se mnou děti, které koukaly a každou chvíli vykřikují, "támhle je východ, támhle na pravo jsou schody, támhle je jeskyně....až se ze hry stává pomalu rodinný seriál. Vše zpracováno do posledního detailu, každé místo zde dává logiku, jakákoliv popraskaná zeď vám tak nějak dává tušit, že tady se ještě ve hře podíváte, až ji budete umět rozbít, každičký kámen, který teď neunesete, je třeba zaznamenat do budoucna, co když se pod ním něco skrývá. Tenhle svět nelze nemilovat.

Graficky a hudebně je hra velmi působivá i na dnešní dobu. Víte, že jde o hříčku, dobrodružství a že to bude epické a plné atmosféry. Grafika kreslená z nadhledu plně navozuje atmosféru a vůbec nebudete chtít žádné dokonalé 3D v realistickém hávu. To by vše jen pokazilo. A proč je Zelda 3 v podstatě obdobou Metroidvanie z nadlhedu? Tu získáte meč na pobíjení nepřátel, tadyhle najdete lucernu, kterou si budete svítit v tmavých koutech stok, tady najdete bumerang, kterým budete paralyzovat nepřátele, budete narážet na NPC, které vám budou ve vašem putování dávat důležité hinty, kladivo, které zarazí do země kůly, které byly před tím překážkou vám otevře nové cesty, stejně tak miny, které rozbijí popraskané zdivo nebo zemi. Do spousty lokací se budete muset vracet a dobrá paměť je zde žádoucí. Některé věci vám docvaknou později, až najdete potřebné nástroje.

Co jediné vlastně dělí tuto hru od RPG žánru je to, že každičký postup postavy na nějakou úroveň výše není charakterizován vlastnostmi a jejich růstem společně s růstem levelů, z pobitých nepřátel nezískáváte žádné expy, ale jen tím, že najdete klíčový předmět, který postavě např. přidá o srdíčko více, což znamená, že bude mít o jeden Hit Point více, tu najdete štít, který vám umožní, co jste dosud v soubojích dělat nemohli a takto je vlastně ve hře dán veškerý postup kupředu. Kromě řadových soubojů, kdy každá znovu navštívená obrazovka respavnuje nepřátele, které pobijete, jsou zde velmi sofistikovaní bossové, které nejde pobít jen tak. Platí na ně určitá strategie a je u nich nutno zapojit šedé buňky mozkové a zavzpomínat, co máte v inventáři. Na některé bossy platí jen nějaký konkrétní předmět, u jinych je potřeba notná dávka zručnosti. Někdy člověk sice propadne zoufalství, že to snad nedá, ale všechno jde, když se chce. Každá taková výhra pak přináší velký oddych a obrovskou satisfakci.

Na závěr musím definitivně uznat, že The Legend of Zelda: A Link to the past opravdu zázrak je. Na poli RPG samozřejmě kralují jiné hry jako je Chronotrigger nebo Final Fantasy VII, nicméně The Legend of Zelda: A Link to the Past by mohla klidně být královnou her obecně, mimo fanouškovské škatulky. Je to v podstatě takový vlastní žánr sám o sobě.


Hodnocení: 100%


Ringo


Pozn.: Obrázky ze hry převzaty z internetu.


Moje obrázky z telky, samozřejmě ofotit obraz televize není nic moc, ale jen tak pro ilustraci :-)