Historyline 1914-18

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Blue Byte / Vydavatel: Blue Byte / Rok: 1992

Historyline 1914 - 1918 (HL), v USA známá jako Great War: 1914 - 1918, je ve své podstatě faktickou odnoží série Battle Isle. Jen následoval po Battle Isle 1, vizuálně spadal do úrovně dvou data disků Battle Isle 1, které oproti základnímu dílu Battle Isle přinesly pokročilejší a hezčí grafiku. Tvůrci jsou stejní, Blue Byte a u těch je známo, že jsou puntičkáři na dokonalost.

Další odlišností oproti BI1 je zasazení hry do konkrétní historické etapy, a to první světové války. To je samo o sobě zajímavé, protože druhá světová válka je hráčsky "populárnější", nicméně události té první světové jsou neméně zajímavé a zákopová válka nabízí to pravé zázemí pro milovníky strategií. Hra překvapivě tu válku dost dobře simuluje a dokáže vtáhnout do událostí. Takže kdo má fantasii a umí se ponořit i do atmosféry, tak skutečně bude mít pocit, že je tam, na bojišti a vede lité boje o každičký metr půdy. Veškeré boje se odehrávají mezi dvěmi stranami, Německem a Francií. Hru můžete odehrát za obě strany, já tak učinil a stojí to za to, mise se u obou dost liší.

Graficky hra působí jako deskovka a zpracování jednotek - jízdy, pěšáků, prvních tanků, bojových vlaků, dvouplošníků, lodí, ponorek a dalekonosných děl, působí doslova roztomile, dají-li se takto definovat objekty na bojišti. Na mapě jsou kromě terénu jako hory, řeky, louky, železniční tratě a cesty také různé stavby od bunkrů, továren, letišť, přístavů až po menší města.

Hra se odehrává na tahy a má zvláštní simultální mód, kdy jeden soupeř provádí pohyb jednotek a druhý soupeř vykonává střelbu a výrobu. Je to velmi zajímavý koncept, obrazovka je rozdělena na dvě poloviny a na obou vidíte probíhat ve stejném momentě rozdávání úkolu soupeře a rozdávání úkolů jednotkám vašim. Akorát vy střílíte a nepřítel pohybuje nebo naopak. Tohle zůstalo stejné jako v první Battle Isle, nicméně se tento koncept přežil a v dalších dílech série (BI, HL bohužel další díl nemá) už probíhá pohyb i střelba v jednom tahu. Asi je to svižnější, nicméně to střídání pohybu a střelby mi přišlo v HL jako vynikající taktický aspekt a muselo se nad tím více přemýšlet. Samozřejmě primární účel byl pro hot seat, jelikož hra nabízí hru dvou hráčů u jednoho počítače a aby se jeden nenudil, zatímco druhý táhne, tak oba najednou měli co dělat.

Hra tedy probíhá asi takto, zatímco vaše jednotky, které jsou v kontaktu, mohou střílet na soupeře a vy tuhle střelbu určujete, soupeř rozdává svým jednotkám směr, kudy se budou hýbat. Jakmile oba soupeři dokončí rozdávání úkolů, tak odešlou tah. Ten se vyhodnotí. Střelba pochopitelně má přednost, takže se mnohdy stane, že soupeř hýbal jednotkou, která už na místo určení nedojde, protože dostane od vás zásah a je třeba zničena. Bitvy lze sledovat na 2D kreslených animacích střetů jednotek (podobně jako u Battle Isle 2 a 3 videa bitev v 3D). Po čase je logicky vypnete, protože se vynadíváte na všechny varianty a nenecháte se zdržovat. Až se vyhodnotí střelba a pohyb, tak si obě strany vymění štafetu a v opačném gardu provedou střelbu a pohyb.

Stejně jako Battle Isle 1 ani HL nehraje na zásobování jako BI2 a 3, do takových detailů prostě ještě nejde a přímočaře se předpokládá, že jsou vám zásoby prostě dováženy. Takže nepočítáte každý náboj ani litr paliva v tanku, letadlech a lodích. Ale ono to moc nevadí, už tak budete mít dost práce se samotnou taktikou, kudy vést pěchotu, který kanón poslat do jakého průsmyku a kde hledat tu ponorku, která vás už několikrát torpédovala a ztráta bitevní lodi by mohla znamenat prohru celé bitvy. Jednotky ovšem sbírají zkušenosti a to bude klíčem ke každé výhře. Soupeř má obvykle několikanásobnou přesilu a proto je velmi důležité vždy vytrénovat několik kanónu i ostatních jednotek do elitního stavu, protože je propastný rozdíl mezi tím, kanónem jednotce ubrat sílu 1 z 10 a nebo ji na jednu ránu smést celou. Každá jednotka má většinou pomyslných 10 životů (10 vojáků, 10 jezdců, atd.), těžší jednotky mohou mít menší kapacitu. Jednotky jde doplňovat (opravovat) v továrnách. Takže je důležité ty elitní včas stáhnout a nenechat si je zničit. Po opravě jim klesne hodnost dle toho, kolik nových kusů bylo třeba doplnit. Jednotlivé mise jsou na různorodých bojištích, některé jsou celé na pevnině, jindy bojiště protne řeka a jsou zde i mise na moři, kde budete prohánět bitevní lodě a ponorky.

Byť hra nedosahuje takových detailů, jako božský Battle Isle 2 a 3 (zásobování, detailnější grafika atd.), tak ji považuji za jednu ze svých nejoblíbenějších svého druhu. Jednak kvůli struktury misí, opravdu zde zažijete zákopové války a není to takové to hurá blietzkrieg jako ve sci-fi Battle Isle 2, kde to ženete bojištěm rychlými buginami, tanky a snažíte se rychle obsadit, co se dá. Tady se kolikrát budete opravdu přetahovat o každý kus země, mnohé mise jsou stavěny na pěchotě a vypadá to jako šachová bitva jen za účastí pinčlů, kdy ty padlé rychle obě strany nahrazují výrobou dalších a pak přemýšlíte nad každičkým bodem, který dobýt, abyste vyrovnanou partii prolomili ve svůj prospěch. A přesně taková strategie je mně jako šitá na míru a díky bohu, není zde tahový limit, jako bývá u strategií typu Battle Isle od druhého dílu špatným zvykem. BI3 už tahový limit sice nemá, ale v tomhle neduhu velmi ochotně převzala štafetu Panzer General série.

Historilyne budu těžko něco vytýkat. Já nevím, třeba hudbu? U strategie? Vážně? Navíc je zde stejně skvělá. V podstatě tam žádnou nepotřebuji. Grafika je na dnešní dobu sice zastaralá a uměli bychom si představit dnes doslova reálně vypadající bojiště, ale proč? Mně naprosto vyhovuje navozený dojem nakreslené deskové hry. Mise jsou zpracovány perfektně, každá mapa má svá logická specifika, kterých je třeba využít a dodnes si některé mapy pamatuji a vzpomínám, jak jsem tam dobýval složitě jeden průsmyk.

Hodnocení: 100%

Ringo