Ultima Underworld: The Stygian Abyss

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Blue Sky Productions / Vydavatel: Origin Systems / Rok: 1992



Tuto hru jsem dohrál někdy tuším v roce 1995. Na dungeony jsem byl zvyklý, byl to můj nejoblíbenější žánr. Zpravidla pro mě musel být dungeon krokovací, souboje musely být tak nějak tahové nebo semi-tahové (rozuměj s dostatečnými prodlevami mezi jednotlivými údery, abych mezi nimi byl schopen naplánovat další kroky). Když byly zcela tahové, bylo to to nejlepší, co mi hra mohla nabídnout. Jsem v podstatě chorobný fanoušek krokovacích dungeonů. Dokázal jsem u nich ocenit detailní kreslenou grafiku, kde každý krok, každý herní čtvereček měl vlastní grafické zpracování, vlastní předměty, tlačítka, páčky, nášlapné plošiny. Prostě to šlo zaznamenat na čtverečkovaný papír.


A pak přišla Ultima Underworld I: Stygian Abyss. Hra, která bourala všechny mýty a legendy a přesto, že ve mně nevymýtila dojem, že krokovací dungeony jsou to nej ve vesmíru, tak kdykoliv se mě někdo zeptal na nejlepší kobku všech dob, tak jsem nejmenoval krokovací dungeony, kde bych mohl zařadit Wizardry VII, Lands of Lore, Eye Of the Beholder, Black Crypt, Might and Magic III, Ishar II..........na rty se mi naopak vždy dere název, Ultima Underworld. Proč?


Nehledě na scrolling, nehledě na 3D prostředí (ve 2D jsou tedy aspoň sprity postav), jakýkoliv technický pokrok pro mě není alfou a omegou hry. Tou je pro mě vždy atmosféra a schopnost dát kobce smysl, vdechnout ji život. Ultima Underworld je hra, kde člověku příjemně mrazí v zádech od prvního okamžiku, kdy zapálí louč a rozhlédne se kolem. Zabije první krysu, sbalí první pytel, v kterém se prohrabuje, vyhazuje nepotřebné cetky a dává do něj, co vypadá, že mu bude potřebné. Otevírání prvních dveří, šmejdění po chodbách, které nejen, že zatáčejí v různých (nejen pravých) úhlech, ale dokonce jde člověk do kopce a z kopce, lze chodbou vyústit v náhorní plošinu, pod níž je nekonečně vypadající propast, ale na druhém břehu vidíte další náhorní plošinu a v jeskyni mizící další chodbu. Přeskočíte a pokračujete tou chodbou. Některé propasti jsou přemostěny a vy se v úžasu rozhlížíte po jeskyni, kde se střídá přírodní charakter se zdmi evidentně nalajnovanými inteligentními bytostmi.


Nastane prví setkání s nějakým pronárodem, který tady žije, rozhovor, nastínění příběhu....potkáte zde národy, jejichž frakce buď budete usmiřovat, nebo se přidáte na stranu některé z nich. Nesmíte zapomínat, že jste taky člověk, takže je třeba opatřit si stravu. Jasně, klacek, provaz, ve vyústění jedné z jeskyní jste narazili na podzemní říčku, taková doslova Punkevní jeskyně, proč si nezarybařit...jo, fakt to jde.....máte pocit, že tady jde vše. Najednou není vše stroze omezeno čtverci, pragmaticky si do notýsku nezapisujete, tadyhle na tomto čtverci jsem našel brnění, v pravo jsou dveře, u nich páka, v levo je na zdi i tlačítko.....tady není pragmatického nic, tady vše žije pravým životem......


Konec tlachů, tohle je nejlepší kobka všech dob. Strukturu dungeonů téhle hry navíc dodnes považuji za nepřekonanou. Náhorní plošiny, jeskyně, podzemní říčky, mosty... chtě nechtě, i když tahle hra nedosahuje sofistikovanosti vývoje postav třeba Wizardry VII, tak Ultimu Underworld považuji za nejlepší proto, že mi dokázala na PC nejlépe nasimulovat život v jeskyni s vlastním životem, historií, reáliemi a nutila mně žít a přežívat.



Virtuálně naštěstí, ale krásně. Graficky ji považuji i na dnešní dobu krásnou, jedná se o ten typ krásné hry, kde do atmosféry zahrnete i styl zpracování menu, které krásně zapadá do celkového vizuálu. Hru provází rovněž tajemná podmanivá hudba. Mimochodem v obojím, jak grafice, tak hudbě, se inspirovali tvůrci hry The Elder Scrolls: Arena, jenom se jim absolutně nepovedlo dosáhnout tak kvalitní struktury levelů. Stejně tak se inspirací stala forma automapingu, kde jste si do automaticky zakreslovaných lokací, které jste prošli, mohli psát i vlastní poznámky. Na svou dobu rovněž nevídané.


Na svou pouť si vybíráte jeden jediný charakter, Avatara, kterému vtisknete při tvorbě postavy některé z nabízených povolání, klasicky válečník, mág, ranger, bard, druid atd. Během hry získáváte kromě zkušeností, levelů a tím vice hit pointů a many také body, který u pevně umístěné mantry v podobě kříže investujete do některého ze skillů, kterých je opravdu spoustu, od ovládání jednotlivých zbraní, po plavání třeba. Kouzlení probíhá pomocí skládání run, které musíte nejprve najít. Runy pro světlo si pamatuji dodnes :-) Postava kromě zbroje a zbraně sebou nese batoh, do kterého může naskládat prakticky cokoliv, co unese. Inventář tedy není omezen počtem nějakých slotů, ale realisticky s vaší postavou konfrontuje nosnost.


Souboje zde probíhají tedy v reálném čase, ale naštěstí nevyžadují po hráči nijak zvlášť zručnostní skill, chce to jen se umět natočit a stiskem myší seknout. Vše se přepočítává dle statistik postavy, jak jste byli úspěšní. Jediné, u čeho se možná zapotíte, tak u kouzlení, kde to bude chtít nácvik rychlé práce s inventářem. Případné úprky, když vám poteče do bot, to už si budete muset na klávesnici opravdu odklikat, stejně jako skoky přes propasti.


Za hrou stojí slavné studio Origins s Richardem Garriotem, ale také vývojáři Looking glass studio, které předvedlo v počítačových hrách revoluci právě v grafice a té 3D struktuře úrovní. Dějově je hra zasazena do návaznosti na Ultimu 4 (RPG viděno z hora, čítající 9 dílů). Heslo Origins "We create Worlds" je tady jasně naplněno, Ultima Underworld je svět doslova hmatatelný, se všemi pověstmi, historií, návazností na všechny předešlé Ultimy a prostě veškerými lore, kterými je opředena celá tato série. Ultima Underworld se dočkala i pokračování a tato odnož Ultim, viděna z vlastního pohledu, má tak jen dva díly, nicméně se staly základem a vzorem pro zpracování 3D prostředí, které pak vyšperkovali Looking glass studio například ve sci-fi cyberpunkové 3D střílečce System Shock.



Co říci závěrem...Ultima Underworld je prostě něco jedinečného a nenahraditelného a i když technologie již značně pokročily dopředu a dnešní 3D hry dokáži před hráče nahodit opravdu takřka reálnou grafiku, tak nic nemá šanci se přiblížit té atmosféře, jakou nabízela a nabízí Ultima Underworld i svými grafickými specifiky, které nejde zaměnit.



Takovým pokusem udělat hru, která by navázala alespoň duchovně, byl Arx Fatalis, ale....už to prostě nebylo ono. Ultimě Underworld nejde udělat ani remake, překopáním grafiky by prostě došlo ke zpřetrhání veškerých vazeb, které dělají Ultimu Underworld tím, čím je. Ty kamenné zídky, říčky, ladění menu s inventářem s celkovým okolím, každičký pixel a jeho zbarvení patří prostě jen a téhle hře a nic bych na ní nechtěl měnit.

Hodnocení: 100%

Ringo

P.S.: Report ze hry zde.





Komentáře

  1. Série UU, pro mě naprostý kult. Akorát se pořád nemůžu rozhodnout, který z těch dvou dílů (nesrovnávám záměrně s ostatními Ultimy) je lepší. Ono asi záleží, co hráč upřednostňuje, zda sevřenost a klaustrofobii prvního dílu nebo více upovídané, rozmíchlejší dobrodružství dvojky :) Já to mám asi 50/50.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. V tomhle mám jasno, absolutně jednička pro mě :-)

      Vymazat
    2. Pro mě o trochu více jednička ;)

      Vymazat
  2. Na současné 3D grafice je zvláštní jedna věc. Vývojáři umí perfektně zvládnout exteriéry, ale pokud jde o kobky/jeskyně, tak to jim nejde. U exteriéru si mohou pomoci reálným předobrazem, ale u kobky to prostě nejde a musejí zapojit fantazii. Navíc v té foto (nebo skoro foto) realistické grafice začnou být na obtíž různé komprese prostoru, což u starších her z různých důvodů nevadilo (třeba omezený dohled). Hezky provedené podzemí lze nalézt ve Skyrimu nebo v Underworld Ascendant, kde se opravdu snažili, aby to nějak vypadalo. Bohužel v UA jim zas vypadla řada jiných věcí ;) Navíc je vidět, že i tak jim těch pár lokací dalo zabrat a víc toho už vymyslet nedokázali.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně strašně vadí, že oni dělají kobky strašně naleštěné, jakoby byly z mramoru, za sklem nebo po nich neustále stékala voda. absolutně se nemají šanci přiblížit k tomu, co jsem cítil z kobky, když jsem poprvé viděl Eye of the Beholder 1, kde jednoduchý pixel art cihlově červených stěn u spodku ocákaných zeleným bahnem, které bylo na podlaze navodil naprosto přesně to, co navodit měl. Jakoby grafici přesně věděli, co na hráče zapůsobí. Dneska třeba takový naleštěný Grimrock ve mně budil natolik odpor, že ač se pokrytecky tvrdí, že na grafice nezáleží, tak záleží, a moc, a Grimrock mi bohužel přišel tak hnusný, že jsem dokonce vzdal jeho hraní, i když mnohé puzzly vůbec nebyly v něm špatné. A tak bych mohl pokračovat od jedné soudobé snahy udělat dnes dungeon po druhou. A jestli se to někomu povede, tak něčemu oldschoolovému i po stránce grafické.

      Vymazat
    2. Ten naleštěný kámen je mor už hodně dlouho a tuším, že prvně jsem to zaregistroval zrovna v tom Grimrocku. V UA to kupodivu není tak markantní a hlavně to není všude, takže očividně bez toho lze ty hry dělat.

      Vymazat
    3. Mně se lesknul už Arx Fatalis, tehdy mě to právě odradilo a přišel jsem tak možná o zahrání skvělého dungeonu. Teda zahrání, nějakou chvíli jsem to hrál a prostě ty hladké stěny na mě nepůsobily drsným kamenem tak, jako u VGA Ultimy Underworld. Tehdy se prostě všechno tak nějak vyhlazovalo i za cenu rozmazání.

      Vymazat
    4. Hmm, mě tedy přišel Grimrock hodně zatuchlý, a fasáda je pěkná. Ten lesk tam je, to je fakt, ale atmosféra i tak byla blízko DM. A jednička má asi nej kobkovou hudbu. Problém u nových her je obecně specular highlighting, ten už byl fakt hrozný od dob dooma 3. Nemluvím ani o šílenosti jako je HDR, snad jen trochu zvládnutý byl v Source např. v MM mesiášovy...:).

      Pro mě bylo těžký hrát UU nebo UU2, moc pomalá dynamika pohybu. Až System Shock 1 mě dokonale pohltil. Dodnes vzpomínám na to, jak jsem se proháněl po vesmírné lodi na magnetických bruslích a do toho pouštěl s CD mechaniky hudbu od The Prodigy. Bože to byl cyberpunk. Pochybuji, že Cyberpunk 2077 budel lepší...:)

      Vymazat
    5. Grimrock 1 je pro mě jeden z nej dungeonů všech dob. Atmosféra na mě působila jako nikde jinde. I příběhově to pro mě byla naprostá dokonalost. Holt každý máme rádi něco jiného. Já si zas nejsem jistej, jestli bych byl dnes schopen hrát něco, co vypadá jako UU. Beholdeři, to je jiné kafe, to je opravdu pěkné, ale tohle...nicméně šanci tomu dám :-)

      Vymazat
    6. @Jakub Crha: Je jasné, že každý na to kouká jinak a nalézá v tom něco jiného. K Ultimě Underworld se u mě váže neopakovatelná atmosféra, nejlepší design kobek a strašně se mi líbí zvolaná paleta barev, která přesně odráží mé pocity, jaké jsem v tom prostředí měl. Já si tam tak chodil a spokojeně koukal na panorámata jeskyní a vzdalujících se členitých chodeb. Takže celé to dílo vnímám jako umělecké, kde všechno krásně do sebe zapadá, od výhledového okna až po okolní menu, stylizace do prastarých svitků prachem zašlých. U modernějších současných her mám bohužel pocity, že je to strašně přeumělkované, že má člověk v těch jeskyních pocit, že i tam by se dalo jíst i z podlahy a jakoby to nebylo z mého pohledu úplně autentické. Ale jsou to samozřejmě mé osobní pocity, někdo to může cítit úplně jinak.

      Vymazat
    7. @Jakub Crha: Jako mně se Grimrock 1 (a především Grimrock 2) líbil díky puzzlům a ano měl i dobrou atmosféru (speciálně některé lokace v LoG2). V tom určitě pocta DM. Ale graficky pro mě s obrovský náskokem vyhrávají UU1/2 :) Jak píše Ringo, já tenhle typ nasvícené grafiky fakt nemůžu. Dohrál jsem oba Grimrocky, herně opravdu fajn, ale vizuálně špatné (dvojka ale rozhodně hezčí než jednička). Ale je mi jasné, že v tomhle budu v naprosté menšině :)

      Vymazat
    8. LoG 2 se mi taky líbil více než jednička, ale že by to na mě dýchlo nějak výrazně atmosférou? To ani ne. Se vší úctou k DM, mě je mnohem bližší Eye of the Beholder. Ultima Underworld je ale něco dost odlišného a to i bez ohledu na grafiku, to se prostě musí zažít :)

      Vymazat
  3. A nově by se mezi dungeony bez nablýskaného kamene dala zařadit Bard's Tale IV v Director's Cut edici :)

    OdpovědětVymazat
  4. UU1 i 2 řadím také na přední příčky svého žebříčku, pamatuji si jak jsem tenkrát hltal recenzi na UU2 v excaliburu, hru jsem si zahrál ale až o pár měsíců později (v té době jsem vlastnil pouze C64 hrál Elite a přemýšlel jak se dostat k PC :D ) tenkrát mě naprosto uchvátilo prostředí temné kobky, navodilo to úplně boží atmosféru temnoty podzemí, z prvu jsem si myslel že je to prostě dungeon se scrollingem, ale postupem času jak jsem postupoval dále a zjistil, že to v podzemí žije vlastním životem, tak se moje okouzlení touto hrou ještě minimálně 2x znásobilo, mám rád oba díly jedničku o něco málo více ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ta relativně krátká "recenze" UU2 v Excaliburu mi nedala spát. Bylo to pro mě zjevení, nechápal jsem, jak můžou takovou hru odbýt jen malým textíkem a pak tomu dát tak velké procento v hodnocení! Navíc nikdo v mém okolí to neměl, takže to nešlo ani hrát (ale pdobné to bylo i s jedničkou).

      Vymazat
    2. Tak ty minirecenzičky v Excaliburu byly hlavně o radosti, že někdo přišel a prohodil o tom pár vět a my se o hře dozvěděli a dokud jsme ji neměli, tak jsme ty minirecenzičky četli znovu a znovu, pořád dokola a prohlíželi si obrázky a představovali si, jak to hrajeme. Samozřejmě informační hodnota o hře samotné v nějakých hlubších detailech byla prakticky nulová. Mohl bych si vzpomenout na recenze v Excaliburu na Wizardry VII, Indiana Jonese IV, Might and Magic IV, spousta her nacpaných do kratičkého sloupku s pár obrázky a v podstatě jen sdělení, že je to žánr dungeon, podobný tomu či onomu a že je skvělý :-) Přes to mě to naplnilo touhou daleko více, než několikastránkové mega previews, Zoomy a pod., co se dávají do časáků posledních 20 let :-)

      Vymazat
    3. ad Richmond: přesně, zjevení a proč recenzovali rovnou dvojku a kde je jednička... :)
      ad Ringo: jo, to jsem měl podobně, koukal jsem na obrázky a četl těch pár vět pořád dokola a představoval si hraní té hry a i přes informační hodnotu nula, mě to dokázalo okouzlit :D například u recenze na W7 doteď si pamatuji jak píšou, jedna z vašich žen oblne stráž a váš zloděj mu sebere klíč, představoval jsem si jak nějaká moje bojovnice se před ním natřásá a zloděj se ze zadu plíží :D fantasie je dobrá věc :)

      Vymazat
  5. Je to divny, ale ja jsem nikdy na ty hry zas az tak graficky navazanej nebyl.. Me se paradoxne pixel art kdovi jak nikdy nelibil a bral jsem ho jako nutne zlo. Hodne se mi libi cistota grafiky Dungeon Mastera, pak treba Stonekeep a treba styl Morrowindu nebo i Magic island vypada na obrazcich fakt hezky. Naopak naprosto nemuzu vystat comix styl Skeldalu.

    OdpovědětVymazat
  6. Přestože jsem starší ročník (1946) a už starší jsem začínal od C64 atd., přidávám se k vynikajícímu hodnocení UW1 i 2. Vždy po pár letech se ke starým peckám stále vracím (MM6-8 hraji nejčastěji) a UW1 a 2 jsou stále na čestném místě. Teď mě právě zamrzelo, že i po opakovaném dohrání UW1 jsem nenalezl runu Ex - Freedom, přestože ve starých poznámkách ji mám zaškrtnutou, jako že jsem ji našel.... Neví někdo, kde se vyskytuje? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to je paráda a je radost číst, že hry stále baví i v pozdějším věku. Často přemítám, jestli mě hraní bude ještě bavit třeba i po šedesátce, případně jaké hry mě budou bavit, jestli pořád ty staré, nebo začnu někdy sahat i po těch novějších. Ale jak vidím, je to tedy koníček na celý život a to je jen dobře. Ta Ex runa by měla být v šestém levelu někde u mluvících dveří, ale přesně si to už teda taky nepamatuji. Když jsem psal na hru deník, tak jsem si tam nálezy run bohužel do map nezaznamenával.

      Vymazat
    2. Díky za odpověď, spíš jsem si myslel, že to tady nikdo často nesleduje... Hned se na to zase vrhnu a budu usilovně pátrat :-)
      Hry mě baví stále a musím si jen včas říci, že to nesmím přehánět a musím jít spát :-)
      Asi taky zkusím oprášit DMastery....

      Vymazat
    3. Minimálně aspoň já to tu sleduji, musím, když tu ty články píšu :-) Jinak DM je skvělá volba na zopakování, první díl se snažím oprášit a znovu dohrát už několik let a pokaždé mi do toho něco vleze. Ale když už jsem tady kdysi oprášil ten druhý díl DM, znovu jsem si jej dohrál, zmapoval jej a odeníčkoval, chtěl bych to (snad letos) učinit i s dílem prvním, tak snad se zadaří :-)

      Vymazat
    4. Díky za tip s runou Ex, opravdu tam byla, mrška :-)
      Jinak se asi opravdu vrhnu na DM..... :-)

      Vymazat
  7. Taky mě FAKT potěšilo, že kolega ročník 1946, je stále vášnivým hráčem videoher!!! Je to dobrá zpráva pro nás mladší:-)) Takže ho tímto také zdravím a přeju mnoho radosti v herních světech a královstvích... A RINGO, tobě díky, že reaguješ na komentáře svých starých článku. GOOD JOB!!!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono články jsou sice některé vydány dříve a jsou tedy "starší", ale diskuse kolem nich může jet klidně aktuálně pořád :-) Jsou tady ke hrám dány něco jako do knihovničky. Po kterékoliv lze sáhnout kdykoliv, pobavit se o ní a neznamená to, že vydáno před třemi lety = neaktuální zapadlá záležitost. Aspoň doufám teda :-) Takže když je čas a všimnu si toho, tak v diskusi rád odpovím.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?