Super Metroid

Platforma: SNES / Žánr: Platform-Metroidvania / Developer: Nintendo / Vydavatel: Nintendo / Rok: 1994

Super Metroid láká už jen úvodním intrem, které napovídá, že tady půjde o dobrodružství, které budete chtít žít a že to nebude jen zběsilá automatová skákačka, v které se nepřátelé noří ze země a na konci každého levelu na vás vyskočí score. Navíc graficky jsou to pro mě orgie. Pixel art grafika na 16 bity je pro mě prostě ráj. Hudba je doslova monumentální, má takový docela vetřelecký nádech. Mráz začíná běhat po zádech. No tohle budu muset zkusit, půjde mi to skákání a střílení nebo to zahodím po pár game overech?

Game over, díky bohu, na vás během hry nevyskočí v absolutní podobě. Vždy je možno loadnout z posledně uložené pozice. Hurá, jsou tu savy. Vlastně tu nejsou ani žádné levely ukončující nějakou pasáž třeba kódem do další úrovně. Hra se chová jako jednolitý dungeon naplacato. Postupně odkrýváte docela rozsáhlou mapu - tu narazíte na dveře, kterými ještě nejde projít, takže později, tadyhle nejde vyskočit, hmm, třeba si zapamatovat tohle místo, zatím půjdu jinudy....postupně se tak před vámi odkrývá dokonalá bludišťovka s tajnými skrýšemi, artefakty, výbavou, nepřáteli a bossy. Co vlastně chybí téhle hře k RPG? Jen vývoj statistik a sbírání expů. To tady není a překvapivě...nevadí. Řekl jsem dungeon na placato? Jo, tak to je. Anebo taky Zelda na stojato, jak kdo chce. Celé bludiště vás bude fascinovat, jak funguje, jak je zde promyšlený každý detail. Když najdete nové vylepšení pro svou postavu, které se krásně zapisuje do inventáře, tak se ťuknete do čela - jo, tohle je přesně to, co mi pomůže projít támhle tu pasáž, kde nešlo před tím jít.

Plošinovky bývají frustrující. Buďto vsází na zběsilé přeskákání různých pohyblivých překážek, nebo na zběsilém otáčení se s postavou za stálého stisknutí fire a kosení nekonečných zástupů nepřátel. V Super Metroidovi vás nic takového frustrovat nebude. Jo, jsou zde nějaké zběsilé pasáže, ale jinak se vesměs jedná o rozvážný gameplay. Tamhle sestřelím tohle a tohle a pak vymyslím, jak to tu celé přeskáču. Boss fighty jsou na tom podobně. Po pár smrtích pochopíte, že je třeba zapojit mozek a nenavalit do bosse všechny rakety, a že každý ten fight má nějakou zákonitost, která  přesně vyžaduje použití nalezených zbraní a nářadí.

Udělátek, které lze použít pro řešení tohoto "dungeonu naplacato", je zde spousta. Tu se musíte proměnit v kuličku a prokoulet se nizoučkými chodbičkami, jinde zase vystřelujete kotvu, abyste se zachytili u stropu a zhoupli přes propast, zdí k demolici různými způsoby je zde nespočet, takže používáte dva druhy min nebo dva druhy raket. Najdete lepší zbroj i lepší střelivo. Vše do sebe zapadá. Takto sofistikované prostředí v plošinovce najdete už jen v Castlevaniích (počínaje tedy dílem Symphony of the Night). Ne nadarmo si tyto hry vytvořily v podstatě vlastní žánr, kterému se říká Metroidvania.

Co říci závěrem? Prostě tahle hra je dobrodružství s dech beroucí atmosférou, grafikou, hudbou a strukturou úrovní. Hra používá mix gameplaye plošinovky, adventury a svým způsobem i RPG. Stěžejní je ta plošinkovitost a Super Metroid je tou nejlepší reklamou na hry tohoto druhu. A bacha, tahle hra vyvolává totální závislost. Když něco nejde, že byste s tím nejraději praštili, tak to vypnete a za hodinu, jak se uklidníte, už cítíte takové to svrbění typu, ne, jdu to zkusit, teď to půjde :-)

Tenhle typ hry bourá, podobně jako The Legend of Zelda 3: A Link to the Past, šablony a žánry. Tuhle hru člověk chápe jako zábavu a hříčku v ryzí podobě. Výše jsem popsal Super Metroida jako dungeon naplacato, a taková Zelda: A Link to the Past je zase řekněme Super Metroid naležato. Prostě to spadá do kategorie nejlepší zábava a nejlepší hry všech dob. Dokáže zaujmout hráče různých žánrů. V momentě zápalu do hry na žánr úplně zapomenete, zapomenete na nejlepší dungeony, adventury i plošinovky, protože najednou nastane pocit, že to nejlepší ze všeho se skrývá právě tady. A Super NES (SNES) má čest být tou konzolí, na které se tohle objevilo.

Metroid se stal nesmrtelným zakladatelem žánru, u nějž se poslední dobou mnozí indie vývojáři inspirují a tak tu máme poslední dobou docela zlaté časy metroidvania her, jako je Ori and the Blind Forest, Hollow Knight, Guacamelee, Timespinner, Axiom Verge a podobně.


Hodnocení: 100%

Ringo

Pozn.: Hru jsem před rokem dojel na konzoli SNES mini a televizi, takže mé herní screeny si můžete prohlédnout níže z ofocené telky, zatímco ty pěkné ingame screeny v článku jsou převzaty z internetu, :-)


Pár mých obrázkových záznamů ze hry:

K historii Metroid série:

1986 - vychází na konzoli NES první Metroid.
1991 - vychází na Gameboye Metroid II: Return of Samus, který se dočkal v roce 2017 velmi pěkného remaku na konzoli Nintendo 3DS pod názvem Samus Returns.
1994 - Super Metroid je třetím dílem a vychází na Super Nintendo.
2002 - Posledním čtvrtým dílem plošinkového Metroida je Metroid Fusion, který vychází na Gameboy Advanced.
2004 - Vychází na Gameboy advanced vylepšený první díl pod názvem Zero Mission obohacený o lepší grafiku a nové prostředí.


Následně série pokračovala v podobě 3D stříleček z vlastního pohledu pod názvem Metroid Prime:

2002 - Metroid Prime (Game Cube)

2004 - Metroid Prime 2: Echoes (Game Cube, Wii)

2006 - Metroid Prime Hunters (NDS, Wii)

2007 - Metroid Prime 3: Corruption (Wii)

2016 - Metroid Prime: Federation Force (3DS)

2010 - Na konzoli Wii U vychází Metroid: Other M vypadající tak trochu jako Tombriderovka.