Fate: Gates of Dawn

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Developer: reLINE Software / Vydavatel: reLine Software / Rok: 1991

Co se týče této kultovní, byť ne příliš rozšířené hry, tak jsem býval jeden z mála (ne-li jediný) vlastníků originálky v krabici, s manuálem, v anglické verzi, v ČR. Dokonce jsem to sehnal tehdy v origoš fólii zabalené, až od protinožců, tedy z Austrálie. To je již minulostí. Fólii jsem teda sundal, abych si prošel manuál, ze sběratelského pohledu možná chyba, z praktického pohledu přirozená věc, pokud se chcete podívat na obsah krabice :-) Nicméně již vlastníkem tohoto skvostu nejsem, přepustil (prodal) jsem hru do sbírky amigistovi srdcem i duší Jakubovi Červinkovi, který má krásnou sbírku Amiga her, tam se bude tento kousek vyjímat lépe, než u mě doma ve skříni, navíc on bude mít na hru jistě více trpělivosti, než-li já a navíc si ji jistě zahraje na originál Amize z diskety, ne jak já přes emulátor:-)

V manuálu je velmi pěkná story, která vás na hru neskutečně naladí, grafika je sice značně úsporná, ale hned po přečtení úvodního příběhu se člověk cítí ve hře naplněn přesně tou atmosférou, kterou navodí manuál. Vstupujete do krajiny, lesy, hory, pěšinka, z nebe se snášejí kapky deště. Ano, hra má i změny počasí a denní doby. Váš charakter byl z reálného světa vytržen, hozen do jakési jiné reality, v které je v podstatě středověk, a hned se před vámi objeví děsivé události, někdo po někom jde a vypálí kvůli toho hospodu, na což koukáte skrytí ve stromech a z lehka tušíte, že šli po vás.

Ve hře jsem prošel tu úvodní část, která by prakticky vydala na jednu samostatnou hru. Zbytek hry se rozprostírá pak na neuvěřitelně velkém prostoru a story se bohužel citelně vytratí, ale o tom až níže. Hra má zajímavé ojedinělé mechanismy, asi dodnes nemá obdoby, že si v dungeonu můžete najmout jakoukoliv NPC, co potkáte. Kdejakého troubu, pobudu a můžete jej vycepovat v nějakém povolání a udělat z něj plnohodnotného bojovníka do party. Samozřejmě je to tak trochu potěmkinova vesnice, protože hra vám náhodně přihraje do cesty NPC, s kterou pokecáte a když se zadaří, tak se k vám přidá a pak už je to na typu postavy a statistikách, to už hra pak přiděluje dle toho, jak se k postavě chováte během hry, v čem jí cvičíte, jaké skilly přidělíte atd. Takže není to tak, že hra má v sobě milión předvytvořených pevně daných postav s charakterem a příběhem v pozadí. Prakticky se generují jako loot předměty v kdejakém náhodně generovaném RPG. Samozřejmě jsou zde i pevně dány nějaké ty charaktery, jakoby příběhové, ale jinak je to na lootu, jakou snůšku vlastností hra nabrnkne postavě, s kterou se zrovna dáváte do hovoru.

Nezvyklou zajímavostí je možnost mít až 4 party po 7 postavách, mezi kterými lze přepínat. Dalo by se říci, že při šikovném opečovávání 4 partií postav vlastně nelze mít strach z prohry, padne jedna parta, příběh dokončí parta druhá. Mnohé situace lze řešit právě doplňkovou partou, jednou jsem takhle uvíznul s hlavní partou v jednom dungeonu a ze srabu mě přišla vyprostit parta druhá. Funguje to tak, že se mezi nimi prostě přepínáte a chvíli hrajete s jednou partii 7 charakterů, chvíli zase s druhou. Ovšem cvičit 4 party po 7 charakterech je fakt peklo, náročné na stravu, vybavení, peníze. To už jsou pomalu tak trochu Pokémoni :-)

A to je asi tak jediné, v čem hra oplývá genialitou. Lze přijmout do party kde co a může toho být až 28 ve 4 grupách, které můžete ve světě Fate v součinnosti po různu pohybovat na různých místech, klidně každou na jiném konci. Zbytek hry je tak trochu zmatečný. Učení skillů je těžkopádné, dělá se ve městech u specialistů a čert aby se v tom po nějaké době hraní vyznal, které postavě co zrovna potřebujete přidělit a v jakém místě a jakém městě se nachází daný specialista. Celkové menu postav je překomplikované, ovládá se textovými příkazy, rozklikávají se vám podmenu a někdy aby se v tom i lucifer vyznal, kam se proklikat, když potřebuji udělat tu či onu konkrétní věc.

Co je trochu na škodu, že po hodně rozsáhlé a skvělé úvodní části navazující na manuálovou story splníte jakousi fázi, quest a pak se otevře zbytek světa, rozsáhlé další venkovní prostory, další města a vy pátráte. Jenže příběh se až do finálního souboje už nijak nevyvíjí a jediným úkolem je prolézt další a další takřka stejné lokace, nagrindovat partu a připravit ji na finální bitvu.

Dále mi přišlo trochu frustrující, že v pozdější fázi začnou opravdu tuhé souboje (naštěstí na tahy), ale postavy se po určitém levelu jakoby ve vývoji zastaví a chce to strašně moc zkušeností na další level, že nabydete pocitu, že buď budete rok grindovat a nebo vás kde co na potkání v pozdějších dungeonech vykostí. Při možných 28 postavách je to fakt monstrózní, více, než bude lecjaký hráč ochoten obětovat ze svého času.

Dungeony samy o sobě jsou rovněž těžkopádné, jeden teleport za druhým, skoro budete mít pocit, že nejste schopni jít aspoň 5 čtverců plynule po sobě, protože vás každou chvíli hodí nějaký teleport úplně někam jinam. Jak jsem již psal, dead endově jsem se zasekl v jedněch kobkách, protože mi něco chybělo a bylo nutno nagenerovat partu číslo 2, natrénovat ji, aby mi do té kobky předmět přinesla. Zní to geniálně, ale provádět to je tak trochu trápení.

Města jsou rozsáhlé a značně nepřehledné, jenže je musíte pořádně prozkoumávat kvůli příběhové lince, některé eventy jsou pěkně mazaně ve městě schovány, takže je třeba šmejdit do kdejakého kouta a hlavně, prokecávat pořádně kolemjdoucí. Dokud z nějakého nevymámíte konkrétní informační větu, tak se hra nepohne a nikdo vám neřekne to, co po této vyřčené informaci má vyjít dále najevo.

Skoro to vypadá, že negativa převažují, ale jak jsem na začátku řekl, najímání kde čeho do party nemá obdoby a hra má i přes chudou grafiku zvláštní specifickou atmosféru, která, když vás pohltí, tak bude navozovat takové příjemné mrazení v zádech, navozující takové to správné dobrodružství. Takže hru bych každému doporučil minimálně vyzkoušet. Kdyby hra měla rozsah tak akorát a nepůsobila po čase samoúčelně rozsáhle, jenže v podstatě pustoprázdně kromě inflace charakterů, dal bych hodnocení mnohem vyšší.

Mé trápení hrou je vlastně zaznamenáno v deníku na DJ´s oldgames:
 https://www.oldgames.sk/disc/fate-gates-of-dawn/

Tam jsem tehdy hru souběžně rozehrál s Marosem S (aka mazar123), do jistého momentu jsme postupovali tak nějak stejně, on měl nakonec větší trpělivost. Já jsem uvízl pak v dungeonu Grottos a tam zakysl ve změti hard core soubojů. Pak jsem si dal od hry pauzu a jak už to bývá, po několika letech jsem si uvědomil, že už to prostě nedotáhnu.

CRPGAddict (Chester - člověk, co si dal za úkol dohrát všechny PCRPG na světě od jejich prvopočátku, viz jeho blog) hru po 200 hodinách dohrál, tu první část hry, kterou jsem dokončil taky, ohodnotil 100%, ten zbytek hry nehorázně sepsul a volal po tom, aby mu autoři vrátili 150 hodin života :-) To jen tak pro obrázek, co je tohle za hru. Prostě raritka :-)

Hodnocení: 65%

Ringo

Hra je zmíněna i v The CRPG Book