Storm Master
Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS / Developer: Silmarils / Vydavatel: Silmarils / Rok: 1992
Dneska jsem si vzpomněl na jednu raritku, ani nevím proč a hned mě ovanula silná vlna vzpomínek na tuto zajímavou strategii, která po jisté herně-umělecké stránce vlastně nemá následovníka. Když se někdo ohání tím, že staré hry se líbí jen nostalgikům, není to tak. Primární je umělecký dojem, pixel art, které člověk vnímá jako jistý druh umění a atmosféra.
Tuto hru má na svědomí francouzská firmička Silmarils a zde na rovinu řeknu, že jsem je po stránce grafiky považoval vždy za největší umělce. Mohl bych jmenovat hry různých žánrů, ať už jde o Ishar trilogii, Metal Mutant nebo tuhle mini strategii, Storm Master. Jejich styl je jedinečný, nenapodobitelný a vždy poznáte, že jsou to oni.
Storm Master je v podstatě realtimová strategie, kdy máte za úkol bránit pevnosti na svém ostrově a útočíte na ostrov soupeře. Hra se nedá zařadit do jednoznačné škatulky, jak jsem nedávno popisoval Powermonger a Populous 2, které nejde zaškatulkovat ani jako Dune 2 předchůdce, ani jiné známé realtime strategie, Storm Master je na tom podobně.
Kromě toho, že v reálném čase pošlete armádu se vzducholoděmi dobýt nepřátelskou pevnost, tak takovému kroku musí předcházet spousta akcí pro RTS nezvyklé. Za prvé je tady dvůr plný intrik, špionáží a sabotáží, tím je třeba soupeře nejprve oslabit a probíhá to formou rozhovoru s vašimi emisary. Další a mnohem podstatnější částí je váš pomocník, Leonardo Da Vinci, vynálezce bojových strojů. Pod jeho vedením designujete nové vzducholodě, které jsou pilířem vaší útočné síly. Dle vaší ekonomické kondice a obchodování máte materiál, který použijete na design, ale musíte volit moudře, jaké části kam přidělíte. Špatně sestavená vzducholoď potupně havaruje. Vašim ministrům zadáváte úkoly příslušící jejich resortu, takže na mapě umisťujete farmy, mlýny, zúrodňujete půdu, ale také stavíte pevnosti a obranné dělostřelectvo. U ministra obrany verbujete samozřejmě armádu různého druhu jednotek.
Pokud se naučíte designovat správně vzducholodě a vaše kroky na dvoře, co se týče obchodu, diplomacie, špionáže a sabotáží, jsou chytré, povede se vám oslabit soupeře a postupně dobývat jeho království. V opačném případě vás čeká potupná smrt. Jak je hra specifická, tak je i obtížná a rozhodně není pro každého. Silmarils při svých uměleckých sklonech dokáží předložit velmi frustrující záležitost a Storm Master je ioho v podstatě příkladem. Pokud pořádně neprostudujete manuál a dostatečně pilně nezkoumáte různé záležitosti, které před vás hra předloží, tak neúspěch následuje neúspěch a dostaví se frustrace s pochybnostmi, zda je to vlastně vůbec hratelné. A pokud už máte pocit, že děláte vše správně, tak vás třeba dorazí reálný čas, který je neúprosný.
Přes to hra jasně patří do zlatého fondu klasiky, pro svou originalitu, umělecký dojem v oblasti grafiky a zábavnost toho, co se vám do jisté míry bude ve hře dařit.
Ke hře se mi váží i zajímavé vzpomínky a tady ta nostalgie v tomto směru, to se přiznám, funguje. Když jsem v první polovině 90. let na návštěvě u taťky v práci v Německu narazil v jednom obchodě na počítači na bundle verzi této hry, v tvrdé obálce, s disketou a odlehčeným manuálem, tak bylo jasné, že tohle musím mít. Popisky byly Německy, manuál taky, ale ve hře samotné naštěstí šlo volit mezi Francouzštinou, Němčinou a Angličtinou. Taťka mi po chvilce přemlouvání hru koupil a od toho momentu, Německo neněmecko, jsem se těšil domů, až strčím disketu do drivu, hru nainstaluji a zahraji. Dnes mi vrtá hlavou, kde se mi ta hra poděla, protože už ji nemám. Vzpomínky na hraní jsou však stále živé, i po těch více než 25 letech, pamatuji si přesně na ty situace, kdy mé armády nahodily kotvy a přelezly hradby nepřátelské pevnosti po úspěšném bombardování mými vzducholoděmi....
Hodnocení: 70%
Ringo
Dneska jsem si vzpomněl na jednu raritku, ani nevím proč a hned mě ovanula silná vlna vzpomínek na tuto zajímavou strategii, která po jisté herně-umělecké stránce vlastně nemá následovníka. Když se někdo ohání tím, že staré hry se líbí jen nostalgikům, není to tak. Primární je umělecký dojem, pixel art, které člověk vnímá jako jistý druh umění a atmosféra.
Tuto hru má na svědomí francouzská firmička Silmarils a zde na rovinu řeknu, že jsem je po stránce grafiky považoval vždy za největší umělce. Mohl bych jmenovat hry různých žánrů, ať už jde o Ishar trilogii, Metal Mutant nebo tuhle mini strategii, Storm Master. Jejich styl je jedinečný, nenapodobitelný a vždy poznáte, že jsou to oni.
Storm Master je v podstatě realtimová strategie, kdy máte za úkol bránit pevnosti na svém ostrově a útočíte na ostrov soupeře. Hra se nedá zařadit do jednoznačné škatulky, jak jsem nedávno popisoval Powermonger a Populous 2, které nejde zaškatulkovat ani jako Dune 2 předchůdce, ani jiné známé realtime strategie, Storm Master je na tom podobně.
Kromě toho, že v reálném čase pošlete armádu se vzducholoděmi dobýt nepřátelskou pevnost, tak takovému kroku musí předcházet spousta akcí pro RTS nezvyklé. Za prvé je tady dvůr plný intrik, špionáží a sabotáží, tím je třeba soupeře nejprve oslabit a probíhá to formou rozhovoru s vašimi emisary. Další a mnohem podstatnější částí je váš pomocník, Leonardo Da Vinci, vynálezce bojových strojů. Pod jeho vedením designujete nové vzducholodě, které jsou pilířem vaší útočné síly. Dle vaší ekonomické kondice a obchodování máte materiál, který použijete na design, ale musíte volit moudře, jaké části kam přidělíte. Špatně sestavená vzducholoď potupně havaruje. Vašim ministrům zadáváte úkoly příslušící jejich resortu, takže na mapě umisťujete farmy, mlýny, zúrodňujete půdu, ale také stavíte pevnosti a obranné dělostřelectvo. U ministra obrany verbujete samozřejmě armádu různého druhu jednotek.
Pokud se naučíte designovat správně vzducholodě a vaše kroky na dvoře, co se týče obchodu, diplomacie, špionáže a sabotáží, jsou chytré, povede se vám oslabit soupeře a postupně dobývat jeho království. V opačném případě vás čeká potupná smrt. Jak je hra specifická, tak je i obtížná a rozhodně není pro každého. Silmarils při svých uměleckých sklonech dokáží předložit velmi frustrující záležitost a Storm Master je ioho v podstatě příkladem. Pokud pořádně neprostudujete manuál a dostatečně pilně nezkoumáte různé záležitosti, které před vás hra předloží, tak neúspěch následuje neúspěch a dostaví se frustrace s pochybnostmi, zda je to vlastně vůbec hratelné. A pokud už máte pocit, že děláte vše správně, tak vás třeba dorazí reálný čas, který je neúprosný.
Přes to hra jasně patří do zlatého fondu klasiky, pro svou originalitu, umělecký dojem v oblasti grafiky a zábavnost toho, co se vám do jisté míry bude ve hře dařit.
Ke hře se mi váží i zajímavé vzpomínky a tady ta nostalgie v tomto směru, to se přiznám, funguje. Když jsem v první polovině 90. let na návštěvě u taťky v práci v Německu narazil v jednom obchodě na počítači na bundle verzi této hry, v tvrdé obálce, s disketou a odlehčeným manuálem, tak bylo jasné, že tohle musím mít. Popisky byly Německy, manuál taky, ale ve hře samotné naštěstí šlo volit mezi Francouzštinou, Němčinou a Angličtinou. Taťka mi po chvilce přemlouvání hru koupil a od toho momentu, Německo neněmecko, jsem se těšil domů, až strčím disketu do drivu, hru nainstaluji a zahraji. Dnes mi vrtá hlavou, kde se mi ta hra poděla, protože už ji nemám. Vzpomínky na hraní jsou však stále živé, i po těch více než 25 letech, pamatuji si přesně na ty situace, kdy mé armády nahodily kotvy a přelezly hradby nepřátelské pevnosti po úspěšném bombardování mými vzducholoděmi....
Hodnocení: 70%
Ringo
Silmarils jsem měl vždy spojeny s Isharem (popřípadě s Crystals of Arborhea). Ale že dělali na něčem podobném, to je jim (Francouzům) podobné. Díky za zajímavý střípek herní historie.
OdpovědětVymazatSilmarils jsou klasici, ve VGA dobách uchvátili věcmi jako Metal Mutant, Storm Master, Ishar 1, 2, 3, Transarctica, později přišli s nápaditými survival hrami jako Robinson´s Requiem a pokračování Deus. Jinak grafika Isharů prý byla místy dělána tak, že se vzal jako podklad fotografie a oni ji domalovali pixely. Proto třeba stromy vypadaly, i jako kreslené, tak věrohodně. Zajímavé, jak to vypadalo úžasně, přitom kdyby to nechali jen na fotografiích, tak by to bylo přesně to, co by se mi nelíbilo, ale to domalování bylo efektní. Pixel art je prostě pixxel art :-)
VymazatPůvodně jsem měl taky Silmarils spojené jen s Ishary a Crystals of Arborea, ale pak mě překvapilo, na čem všem dělali.
VymazatPoznámka ke screenům, nedalo mi to a hru jsem si ze zvědavosti pustil a tak jsem nakonec mohl pořídit i své obrázky, které jsem do článku vložil místo těch vypůjčených odjinud ;-)
OdpovědětVymazat..díky za zajímavé recenze!!
OdpovědětVymazat