Megami Tensei - stručná historie temné a démonické série od firmy Atlus.
Série Megami Tensei od firmy Atlus, jejíž hlavní linku tvoří hry s nadtitulem Shin Megami Tensei, je průkopnická série RPGček, jejíž historie sahá do roku 1987, odehrává se v universu zvaném zkratkou Megaten (Megami Tensei) a je založena na hororových novelách od autora Aya Nishitani. Souhrnný seznam těchto her si uvedeme na konci lehčího obecného pokecu, který zahajuji právě teď :-)
Zatímco Dragon Quest typ japonských RPG probíhal v nadhledu z hora na postavičky, Megami Tensei je průkopníkem japonských grindovacích krokovacích dungeonů (od Playstationu 2 pak již scrollovacích s plynulým pohybem a pohledem třetí osoby), tedy viděných z vlastního pohledu. Nečekejme však u japonských dungeonů totéž, co u těch západních. Tady nepůjde o nějaké proklikávání zdí, hledání tajných tlačítek, plošinkových kombinací na otevření dveří či zavření propadlišť a podobně. Japonské dungeony stojí na tomtéž, jako japonská izometrické PRGčka, jen se mění úhel pohledu. Celé to stojí na soubojích, grindování a v příběhu hráče posouvají dialogy, nikoliv puzzly. Vedle Dragon Questu a Final Fantasy jde o nejstarší a nejznámější japonksou RPG sérii.
Shin Megami Tensei se tedy pouští do prvních RPG her na konzolích viděných dungeonovským způsobem. Sérii začíná na konzoli Nintendo (NES) a podobně jako téměř soudobý pcčkářský Might and Magic 1 si může dovolit zdi pokrýt texturou. Megami Tensei prostřídala mnoho konzolí, jejichž výčet popíšu u seznamu jednotlivých dílů. V západním světě si série získala renomé v podstatě až díky spin-offům Persona 1 a 2 na Playstationu 1, následně díky SMT3: Nocturne a Digital Devil SaGa 1, 2 a potom hlavně pokračováními Persona 3 a 4 na Playstationu 2. Staré díly na NESu, SNESu a dalších konzolích si totiž Japonci nechali pro sebe a hry nevydali a nelokalizovali na západě. Díky emulátorům a fandovským překladatelským patchům je zde však úžasná možnost si některé staré díly vyzkoušet a zahrát.
Série Megami Tensei není po pravdě bohužel zcela můj šálek kávy po herní stránce, ale ani prostředím, používá nepříjemné apokalyptické depresivní světy a docela jednotvárnou formu gameplaye. Nicméně propracovanost a svým způsobem genialita námětu stále u mě budí jakýsi zájem a respekt, že mi to po napsání recenze na Shin Megami Tensei 3: Nocturne nedalo a rozhodl jsem se hlouběji popsat historii této série. Jak už to bývá, co mě odpuzuje, tak mě zároveň láká přijít na to, co na tom vidí ostatní. Někdy to najdu, někdy ne.
Série začíná původně bočními příběhy pod názvem Megami Tensei z jakéhosi většího universa, které je zpracováno až později pod názvem Shin Megami Tensei, mající tvořit základní linii série. Na to se však postupně nabaluje tolik spin-offů, že některé svými pokračováními počtem předčí právě základní SMT a některé spin-offy základní linii i předčí kvalitou, tady zmíním jednoznačně sérii Persona, kterou díky svému rozšíření i na západ znají hráči možná daleko více, než základní SMT. Průkopnictví Atlusu sahá také do schopnosti vytvářet tactics hry z daného univerza a dost možná v tomhle byli také první, takže se série dočkala i několika strategických her pod názvem Manji Tensei.
Nyní si tedy projdeme konkrétní díly jak šly v časové ose a stručně si k nim napíšeme pár vět a předem upozorňuji, že absolutně vynechávám remaky, které k některým dílům časem vyšly na modernějších konzolích Playstation 2, PSP a 3DS, budu se držet jen seznamu originálních verzí jednotlivých dílů:
1987 - Na konzoli Nintendo (NES) vychází Digital Devil Story: Megami Tensei (na PS2 pokračuje pod názvem Digital Devil SaGa). Hru vyvíjí Atlus a vydavatelem je Namco. Jde o hru typu krokovací dungeon viděnou z vlastního pohledu s tahovými souboji. Tohoto schématu se Atlus drží až na některé výjimky ve většině her. Digital Devil série je něco jako hra ve hře, kdy hrdinové jakoby ovládají svět démonů přes počítačovou hru. Takový trochu Matrix.
Zatímco Dragon Quest typ japonských RPG probíhal v nadhledu z hora na postavičky, Megami Tensei je průkopníkem japonských grindovacích krokovacích dungeonů (od Playstationu 2 pak již scrollovacích s plynulým pohybem a pohledem třetí osoby), tedy viděných z vlastního pohledu. Nečekejme však u japonských dungeonů totéž, co u těch západních. Tady nepůjde o nějaké proklikávání zdí, hledání tajných tlačítek, plošinkových kombinací na otevření dveří či zavření propadlišť a podobně. Japonské dungeony stojí na tomtéž, jako japonská izometrické PRGčka, jen se mění úhel pohledu. Celé to stojí na soubojích, grindování a v příběhu hráče posouvají dialogy, nikoliv puzzly. Vedle Dragon Questu a Final Fantasy jde o nejstarší a nejznámější japonksou RPG sérii.
Shin Megami Tensei se tedy pouští do prvních RPG her na konzolích viděných dungeonovským způsobem. Sérii začíná na konzoli Nintendo (NES) a podobně jako téměř soudobý pcčkářský Might and Magic 1 si může dovolit zdi pokrýt texturou. Megami Tensei prostřídala mnoho konzolí, jejichž výčet popíšu u seznamu jednotlivých dílů. V západním světě si série získala renomé v podstatě až díky spin-offům Persona 1 a 2 na Playstationu 1, následně díky SMT3: Nocturne a Digital Devil SaGa 1, 2 a potom hlavně pokračováními Persona 3 a 4 na Playstationu 2. Staré díly na NESu, SNESu a dalších konzolích si totiž Japonci nechali pro sebe a hry nevydali a nelokalizovali na západě. Díky emulátorům a fandovským překladatelským patchům je zde však úžasná možnost si některé staré díly vyzkoušet a zahrát.
Série Megami Tensei není po pravdě bohužel zcela můj šálek kávy po herní stránce, ale ani prostředím, používá nepříjemné apokalyptické depresivní světy a docela jednotvárnou formu gameplaye. Nicméně propracovanost a svým způsobem genialita námětu stále u mě budí jakýsi zájem a respekt, že mi to po napsání recenze na Shin Megami Tensei 3: Nocturne nedalo a rozhodl jsem se hlouběji popsat historii této série. Jak už to bývá, co mě odpuzuje, tak mě zároveň láká přijít na to, co na tom vidí ostatní. Někdy to najdu, někdy ne.
Série začíná původně bočními příběhy pod názvem Megami Tensei z jakéhosi většího universa, které je zpracováno až později pod názvem Shin Megami Tensei, mající tvořit základní linii série. Na to se však postupně nabaluje tolik spin-offů, že některé svými pokračováními počtem předčí právě základní SMT a některé spin-offy základní linii i předčí kvalitou, tady zmíním jednoznačně sérii Persona, kterou díky svému rozšíření i na západ znají hráči možná daleko více, než základní SMT. Průkopnictví Atlusu sahá také do schopnosti vytvářet tactics hry z daného univerza a dost možná v tomhle byli také první, takže se série dočkala i několika strategických her pod názvem Manji Tensei.
Nyní si tedy projdeme konkrétní díly jak šly v časové ose a stručně si k nim napíšeme pár vět a předem upozorňuji, že absolutně vynechávám remaky, které k některým dílům časem vyšly na modernějších konzolích Playstation 2, PSP a 3DS, budu se držet jen seznamu originálních verzí jednotlivých dílů:
1987 - Na konzoli Nintendo (NES) vychází Digital Devil Story: Megami Tensei (na PS2 pokračuje pod názvem Digital Devil SaGa). Hru vyvíjí Atlus a vydavatelem je Namco. Jde o hru typu krokovací dungeon viděnou z vlastního pohledu s tahovými souboji. Tohoto schématu se Atlus drží až na některé výjimky ve většině her. Digital Devil série je něco jako hra ve hře, kdy hrdinové jakoby ovládají svět démonů přes počítačovou hru. Takový trochu Matrix.
1990 - Opět na NES vychází pokračování Digital Devil Story: Megami Tensei 2. Opět Atlus pod vydavatelstvím Namco. Hra překvapivě vypadá graficky hůře než jednička.
1992 - Na Gameboy vychází ze světa Megami Tensei, Revelations: The Demon Slayer. Hra použila tentokráte schéma klasických jRPG viděných z hora a prostředím se posouvá z Japonska na střední východ. Developeři byli Access co. pod vydavatelstvím Atlus. Tato hra zahájila podsérii zvanou Last Bible.
1992 - Na Super Nintendu (SNES) vychází první hra klasické hlavní dějové linie, Shin Megami Tensei. Hra probíhá prakticky jako grindovací dungeon, jako výše uvedené hry na NESu. Developery i vydavateli byli Atlus samotní. Hra oplývala již solidní grafikou typickou pro 16bity.
1993 - Tentokráte zase handheldová záležitost na Gameboy od vývojářů Access co. pod vydavatelstvím Atlus pod názvem Megami Tensei Gaiden: Last Bible 2 . Hra se jako pokračování nese v duchu The Demon slayera z prostředí středního východu.
1993 - SNESová Shin Megami Tensei If... je side story k Shin Megami Tensei, na vývoji i vydání se podílí opět Atlus sám, je to klasický japonský dungeon s tahovými souboji.
1994 - Co je opravdu zajímavý počin, tak taktické RPG Manji Tensei na SNESu, opět jen Atlus. Proč ne, sRPG ze světa Shin Megami, to se vlastně přímo nabízí a srdce každého trochu duší stratéga zaplesá. Atlus se tímto stává asi prvním průkopníkem vydání tactics hry ke svému RPG universu, později se stane tenhle trend zvykem i u dalších vývojářů, jako např. Final Fantasy Tactics u Squaresoftu.
1994 - A konečně, přímý předchůdce Nocturne, Shin Megami Tensei 2 od Atlusu na SNESu. Pokud v sérii stojí za to nahodit emulátor, ROMku hry a překladatelský patche, tak si troufám říci, že právě u tohoto dílu to stojí za to. Kdysi jsem mu nějaký čas věnoval a líbil se mi mnohem více než Nocturne. Jinak jde samozřejmě o pokračování SMT1 a SMT If..
1995 - Na konkurenční konzoli SEGA Game Gear vychází další hra ze série Last Bible ve vývoji od Atlusu, tentokráte pod vydavatelstvím SEGA Enterprises Ltd, Megami Tensei Gaiden: Last Bible Special. Hra se odehrává ve vlastním výhledu a oproti handheldovým předchůdcům z Gameboye tedy využívá dungeon pohledu jako hlavní série SMT, nikoliv pohledu z hora. Proto se číselně neřadí do série Last Bible, ale je jakousi odnoží.
1995 - Další Spin-off opět pro konzoli SEGA, tentokráte SATURN, vydávají Atlus pod názvem Shin Megami Tensei: Devil Summoner ve velmi příjemné grafice. Opět klasický Atlusovský dungeon.
1995 - A tento rok do třetíC a to dvojnásobně, tentokráte již opravdové třetí pokračování Last Bible na konzoli SNES, Megami Tensei Gaiden, Last Bible 3, velmi zajímavé japonské RPG v klasické jRPG šabloně, viděno z hora. Vývojáři Multimedia Inteligence Transfer vydávají hru pod Atlusem. Grafika vypadá luxusně.
1995 - Atlus se v tomto roce opravdu činí nadmíru a vydává i druhé pokračování takticky strategického RPG, Manji Tensei 2: Spiral Nemesis. Graficky je pojat izometricky z rohového pohledu, jako je u těchto her zvykem počínaje Tactic Ogre nebo Front Mission.
1995 - A pod vydavatelstvím Atlusu se nám představuje jiný vývojářský tým, Dice Co. a přináší nám na handheldovou konzoli Gameboy spin-off k Last Bible, tentokráte pod názvem Another Bible, odehrávají se ve středovku.
1996 - A máme tady první velký spin-off Shin Megami Tensei série, která si vybudovala kult a stala se vlastně druhou hlavní sérii. Přichází na novou konzoli Playstation 1 a nemůže být řeč o ničem jiném, než o hře Persona. Ta kombinuje dungeon výhled při pohybu v koridorech s tahovými souboji viděnými izometricky z pohledu třetí osoby. Přesuny mezi lokacemi jsou rovněž viděny již z izometrického pohledu. Série je to tedy sice v podstatě jiná, ale stále si zachovává klasický SMT charakter. Developer i vydavatel jsou Atlus.
1997 - na PC-98, což je japonské PC, vydává ASCII Corporation od Atlusu Giten Megami Tensei: Tokyo Mokushiroku, hru snažící se přiblížit sérii SMT v řekněme naprostém spin-offu, snažícím se využít všechny devizy klasických her hlavní linie SMT. Graficky hodně zajímavé.
1997 - Ronde, tak se jmenuje třetí díl taktické RPG ze série Manji Tensei na konzoli SEGA SATURN. S hrou Persona se jedná o grafický nástup nové generace, kde už uvidíme více 3D prvků a renderované, než pixel artem malované, grafiky. Vývojářem i vydavatelem je Atlus.
1998 - Na SEGA SATURN vychází od Atlusu další pokračování navazující na Devil Summoner pod názvem Devil Summoner: Soul Hacker. Série SMT se tak rozrůstá na této konzoli o další spin-off sérii s pokračováními, která tady zakotví Megaten universum, aby vše nezůstalo jen Nintendu a Sony.
1999 - Druhý díl Persony, u které je vývojářem i vydavatelem opět čistě jen Atlus, je rozdělen na dva díly a ta první část vychází na Playstation 1 pouze japonsky pod názvem Persona 2: Innocent Sin. Změnou oproti většiny dosavadních SMT hrám je přechod na izometrický pohled na scénu, mizí tak kalsická dungeon krokovací šablona. Persona od druhého dílu přestává být dungeonem i do dalších pokračování.
1999 - Megami Tensei série zavítala i na novou konzoli firmy SEGA, Dreamcast, a to akční FPS bojovkou Maken X. Kromě dungeon výhledu má s předchozími díly po stránce gameplaye hra pramálo co společného. Developerem je Atlus, vydavatel SEGA.
2000 - Na Playstation 1 vychází druhá část Persony 2, Persona 2: Eternal Punishment, tentokráte stejně jako Persona 1 zavítá i na západ a je lokalizována do angličtiny. Docela nelogické, vzhledem k tomu, že první část na západě Japonci nevydali, ale není to první ani poslední příklad takovéhoto nesmyslného postupu. Hra vypadá vizuálně i herně v podstatě stejně jako Innocent Sin, jen dále rozvíjí předchozí příběh z jiné perspektivy. Tento díl v podstatě připisuje sérii Persona legendary status, protože se zapsal do srdcí hráčů poutavým příběhem, sofistikovaným RPG systémem, zajímavými tahovými souboji a izometrickým zpracováním, opouštějícím v podstatě již po letech repetetivní stále podobné prostředí z vlastního pohledu. Persona 2 vkládá do hráčů náladu těšení se na další díl.
2000 - Developeři Acces co. se pod vydavatelstvím Atlus opět pokoušejí prosadit Shin Megami Tensei značku na handheld Gameboy Color. Tahle malá konzolka má teda trvanlivost a dodnes je za legendu. Ale ke hře, SMT tady zkouší využít boomu Pokémonu a přináší obdobu tohoto fenoménu na GBC ve světě SMT, lovíte démoty a cvičíte je do bojové party jako Pokémonech. Tohle vyjde vždy, protože to je šablona, která se prostě neomrzí. Hra vychází obdobně jako to u Pokémon her bývá pod několika titulními názvy s lehkými odlišnostmi, co se týče démonů, aby šli obchodovat mezi hráči. A konečně název hry: Shin Megami Tensei: Devil Children - Kuro no Sho, v modifikacích Shiro No Sho a Aka No Sho.
2002 - Tentokráte na XBOX vyvíjí firma NextTech Corporation pod vydavatelstvím Atlus hru Shin Megami Tensei Nine. V podstatě jde o klasické RPGčko viděno z pohledu třetí osoby v Megaten universu s akčními realtimovými bitvami a číslovka Nine uvádí počet atributů, charakterů, nepřátel v poli a podobně. Vše je zakleté do čísla 9. Hra v podstatě nenavazuje dějově na žádnou ze sérii Megami Tensei, je to krutá Spin-off ždímající značku. Ale nevypadalo to na svou dobu špatně. Ale už se to pohybuje v komerční sféře typu - Atlusi, udělali jsme hru, dovolte nám ji zasadit do vašeho SMT světa. Slovo dalo slovo, mince dala minci...
2003 - A máme tu handheldovou konzoli Gameboy Advanced, nástupce GBC, vývojářský tým Multimedia Intelligence Transfer CO. (kde proboha na ty názvy chodí?), kteří pod hlavičkou Atlus vydávají další Pokémon like hru na sběr démonů, DemiKids: Dark Version a Light Version.
2003 - Playstation 2 a konečně Shin Megami Tensei 3: Nocturne (Lucifer´s Call v EU). To to trvalo, na třetí díl stěžejní linky Megami Tensei série jsme si počkali celých 9 let. Změna oproti SNES dílům je v tom, že postavu vidíte z pohledu třetí osoby, jde přepnout i na dungeon pohled. Pohled třetí osobou a plynulým pohybem prakticky i do budoucna zcela nahrazuje původní dungeon krokovací pojetí série. Jinak hra v podstatě kopíruje staré postupy v moderním hávu, více v recenzi.
2004 - Digital Devil SaGa, Vydavatel i vývojář Atlus na Playstation 2, návrat k sérii z úplných kořenů na NESu z roku 1987 Digital Devil. Hra poutá zejména svým příběhem, lokace, souboje a možnosti mixovat démony jsou snad již až příliš klasické, ale kdo to nezná z dílu předchozích, což na západě zná málokdo, bude nadšen. Dějově Digital Devil navazuje na myšlenky prvních dílů, kdy hrdinové neví, co je realita a co hra nebo program. Podobně jako v Nocturne koukáte na postavu i prostředí pohledem třetí osoby.
2005 - Digital Devil Saga 2 od Atlusu pokračuje na Playstation 2 tam, kde první díl skončil a přináší dějové rozuzlení, jinak se na herních postupech nic moc nemění.
2006 - Už se budu opakovat, že Atlus vydavatel i developer, tentokráte pro Playstation 2, přichází s třetím dílem spin-offu Devil Summonera, který v předchozích dvou dílech hostoval na konzoli SEGA. Tady už ale prostě vládne Playstation 2 a Shin Megami Tensei: Devil Summoner - Raidou Kuzunoha vs. the Soulless Army pokračuje právě zde. V podstatě jde oproti zvyklostem o akčně orientované RPG s pohledem třetí osoby.
2006 - Atlus však naštěstí přináší pořádnou vlnu do stojatých vod a vydává pecku, dělající čest jménu pod série, tedy Personě a vychází Persona 3, která na dlouho ovládne přední příčky žebříčku japonských RPG her. Skvělý příběh, grafika, soubojový systém, samozřejmě izometrický pohled, série se do klasických chodbičkáren z pohledu první osoby už zřejmě nevrátí. Persona 3 dokonce překonává legendary status Persony 2 z PS1 a tímto ji na této pozici střídá a stává se jednoznačně nejlepší hrou v Megaten Universu a Megami Tensei sérii.
2007 - firma Cave Co. pro Atlus vyvíjí pod Windows bohužel v boomu onlineovek online variantu SMT hry, Megami Tensei Online: Imagine, dějově umístěnou mezi SMT 1 a SMT 2 (ty díly ze SNESu). Souboje jsou zde akční a je to...prostě onlineovka.
2008 - Pryč od onlioneovek, zpět na Playstation 2. A aby toho na PS2 nebylo málo, tak Atlus pokračuje v dokonalosti dílem Persona 4, která je ještě o kapánek dokonalejší než trojka, co více si přát. Tyhle dvě hry jsou prostě pojem dodnes.
2008 - Atlus nezahálí ani v Devil Summoner sérií a vydává druhou část třetího dílu této podsérie s názvem Shin Megami Tensei: Devil Summoner 2 - Raidou Kuzunoha vs. King Abaddon. Začíná v tom být kapku hokej. Druhé díly druhých dílů, druhé díly třetích dílů, démon aby se v tom vyznal. Jinak opět jako předchozí díl, akčně orientované RPG s akčními souboji.
2009 - Kdo by si mohl myslet, že Atlus se svou SMT značkou nezavítá na novou handheld konzoli Nintendo DS, tak by se hluboce mýlil. Shin Megami Tensei: Devil Surviovor pokračuje tentokráte v tradici strategických RPG a přináší tuto taktickou hru.
2009 - A kdyby si někdo myslel, že na Nintendo DS nevyjde od Atlusu aspoň jeden klasický díl SMT, tak by se mýlil také, tentokráte návrat ke kořenům, hurá, konečně zase krokovací dungeon Shin Megami Tensei: Strange Journey.
2012 - Na Playstation 3 a XBOX360 vychází od developerů Arc System Works Co pod Index Corporation akční bojovka Persona 4: Arena. Co více dodat. The grabbing hands, grab all they can.
2012 - Index Digital media vydávají Shin Megami Tensei: Devil Survivor 2, pokračování strategické RPG ze světa SMT.
2013 - Nová konzole Nintendo 3DS a čtvrtý díl základní dějové linie, Shin Megami Tensei 4. Tentokráte od Index corporation vydaný Index Digital. Stylově i herně hra navazuje na SMT3: Nocturne.
2014 - Atlus se vrací na 3DS k myšlence krokovacího dungeonu v Persona Q: Shadow of the Labyrinth a přináší zvláštní počin, příběh pro postavy z Persony 3 a 4 v herním prostředí velmi podobném krokovacím dungeonům Etrian Odyssey.
2015 - Opět 3DS a pokračování, nebo spíše rozšíření Devil Survivora 2, v taktické strategii Shin Megami Tensei: Devil Survivor 2 - Record Breaker.
A tímto bych tohle sáhodlouhé povídání ukončil. Komu jde z toho všeho hlava kolem a v tom množství her se ztratil, tak na závěr poradím držet se základních sérií Megaten Universa, a to jsou Shin Megami Tensei (4 díly), Digital Devil (4 díly) a Persona (5+1 dílů). Možná za pozornost stojí i čtyřdílná série Last Bible a první dva díly Devil Summonera na Segu a stratégové by se měli zaměřit na třídílnou Manji Tensei taktickou sérii.
Ringo
Pozn.: Obrázky jsou převzaty z internetu.
Super přehled, jen více takových článků.
OdpovědětVymazatA hele. Toho sem si nevsiml. To bych od tebe necekal, vzhledem k tve fobii na SMT. Diky, pekny prehled. :)
OdpovědětVymazat