Romance of the Three Kingdoms 11
Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: KOEI/ Vydavatel: KOEI / Rok: 2006
Romance of the Three Kingdoms je rozsáhlá historická série strategií situovaná do staré Číny od firmy KOEI, která má na svědomí rovněž rozsáhlou strategickou, a ne méně kvalitní, ságu Nobunaga´s Ambition, odehrávající se v Japonsku, Genghis Khan sérií tentokráte o mongolských výbojích, ale můžete její tvorbu znát i z druhoválečných strategií Pacific Theater of Operations, fantasy strategií Celtic Tales nebo Gemfire, realtimovek Kessen (předchůdců Total War) a nebo fantastických obchodně pirátských simulátorů Uncharted Waters. KOEI působí zejména na konzolích a japonských a čínských osobních počítačích, ale spousta z jejich produkce se dostala i k nám, ať už rovněž na konzole nebo naše PC.
Staré hry od KOEI jsou charakterizovány mapou rozdělenou na očíslované provincie. Ve svém tahu jste každému sektoru přidělili, co se v něm má dělat, od zvelebování půdy, obchodu až po verbování armád a jejich rozesílání do provincií nepřátel. Poté se spustila tahová bitva na speciální obrazovce, kde jste hýbali jednotkami a snažili se porazit jednotky nepřítele. KOEI strategie se vyznačují bohatými RPG prvky, kdy najímáte generály s různými vlastnostmi, kteří vedou vaše armády. Konkrétně v Romance of the Three Kingdoms je personifikace vztahovaná na rozsáhlý román Romance tří království a generály, kteří se v tomto eposu stali hrdiny (údajně vynikající četba). Trochu bych to přirovnal k dnešnímu fenoménu Hry o trůny.
Romance of The three Kingdoms série je takový můj osobní koníček. Po frustrující, ale vynikající jedničce jsem se kdysi asi nejvíce ponořil do dvojky, v které se mi povedlo ovládnout 95% Číny, ale poslední asi 4 sektory se mi nepovedlo dobýt. Po té se můj zájem o sérii přenesl na Playstaion 1 konzoli (remaster dílu 4 ze SNESu) a následně Playstation 2 díly 7, 8 a 10. Každý díl v něčem pokročil dále, ale tady si popíšeme až díl jedenáctý , který vyšel i na PC. O ostatních dílech si v budoucnu určitě popovídáme taky.
Jedenáctý díl série se oprostil od sektorového dělení a zvláštní obrazovky bitev. Vše se odehrává prakticky na jedné velmi detailně zpracované mapě, na které jsou města, o které se staráte. Když dojde k bitvě, vidíte ji na téže mapě. V podstatě to připomíná Civilization 4 nebo spíše pozdější Civilization 6. Stále zůstává ovšem zachován klasický KOEI koncept, v kterém jednotlivá města zvelebujete v oblasti zemědělství, ekonomiky a rozvoje armády. Průmysl a zemědělství se kolem měst rozrůstají jako districty a nedivil bych se, kdyby se autoři Civilization o 10 let později inspirovali právě tady.
Později, když ovládáte opravdu obrovské území, je nutno vytvořit provincie z několika měst, které svěříte do rukou nějakému hodně schopnému generálovi, který v těch městech bude za vás řídit výrobu a starat se o to, aby města finančně i potravinově nestrádala. Samozřejmě jde výrobu každé provincii specifikovat, aby si tam generálové nedělali úplně co chtěli Taky je třeba dávat pozor, aby třeba nezběhli nebo neměli nějaké separatistické tendence, i to tady funguje. Aby nebylo všeho málo, tak se tady střídají roční období mající vliv na úrodu, přicházejí různé pohromy a nemoci, které vám bourají vaše poctivě vystavěné bábovičky a stěžují tak boj proti nepříteli. Ale nebojte, jeho postihují tyto negativa také.
Na začátku hry máte základní jednotky jako pěchotu a jízdu. V každém městě lze ale nastavit míru technologického vývoje a pak se vám otevírá postupně cesta k lepší bojové technice jako jsou katapulty, dobývací věže, vylepšená jízda i pěchota a tím rostou taktické možnosti na bitevním poli. Vše je samozřejmě potom nutno vyrobit v nastavěných budovách, k tomu určených, a není to žádná levná záležitost.
Veškeré provedené události se po odeslání tahu odehrají a to na celé mapě, včetně boje. Hra tak nabízí v tahovém režimu jednu z nejdokonalejších a globálně nejrozsáhlejších bitev vůbec a takhle si nějak představuji, že mohla kdysi probíhat hra Powermonger, kdyby byla na tahy. Vaše armády vedeny velmi personálně s historií úzce spjatými generály se utkávají na bojišti se soupeřem a to všude najednou. Hra už není jako ve starších dílech rozsekána na jednotlivě probíhající bitvy. Všechny na mapě probíhají najednou na všech místech, takže rozdáváte úkoly v boji ve svém tahu třeba naprosto na opačných koncích říše. Každý generál je persona schopna vést vojsko a každá ztráta generála je doslova oplakána. Každý generál má svůj specifický věrný portrét. Zajímavou možností je získávání nových generálů pomocí new game. Ne všechny generály totiž můžete mít hned, někteří jsou bonusoví a získáte je po úspěšném dohrání některé z historických etap, které si volíte na začátku hry.
Bitvy jsou opravdu detailní, jednotlivé druhy jednotek budete používat do poslední schopnosti a jakékoliv nevyužití výhody tvrdě zaplatíte. Přesto, že vše probíhá najednou a na jedné mapě, neztrácí hra nic na epičnosti a zachovává dojem ovládání provincií celé Číny a snahy si je podmanit. Pokud sérii aspoň malinko znáte, budou vám jednotliví generálové velmi dobře známí. Hra tak není anonymní, že vám támhle ten pluk vede nějaký hej počkej, jako je tomu u her typu Civilization, kde vám je nevede vlastně nikdo. Celá hra je doslova prošpikovaná personifikací a k jednotlivým generálům budete získávat vztah. V tomhle se Romance of the Three Kingdoms odlišuje od tun tahových strategií, které jsou vesměs třeba dokonalé, ale rovněž dokonale odosobněné.
Úchvatnost celé hry a simulace bojiště si člověk uvědomí, když zjistí, že vede válku na několika frontách a to do posledního detailu. Bude řešit, kde založit ohně a zabránit tak postupu nepřátelským vojskům, kde použít dobývací stroje, kde využít rychlosti jízdy a kde nezanedbat obranu vlastních měst. Tu využijete horský terén, průsmyky a jinde třeba schopnosti vašeho generála.
Nechybí ani diplomacie a tak lze s konkurenčními státními útvary uzavírat aliance, domlouvat se, komu píchnete kudlu do zad, ale sami se také nevyhnete zradám a každé spojenectví je vrtkavé. Pokud chcete u strategie žít i opravdu epický příběh a v každé partii byste jej mohli napsat do rozsáhlé knihy, tak tohle je hra přesně pro vás.
Hra má velmi pěknou působivou grafiku, mnohdy jsem jen tak trávil čas prohlížením bojišť, měst a liboval jsem si nad tím, jak celá mapa doslova žije. K tomu hra využívá i vynikající téma, atmosféra staré Číny a hrdinské boje jednotlivých generálů. Romance of the Three Kingdoms 11 jednoznačně řadím k TOP tahovým strategiím a nebál bych se říci, že patří mezi to nejlepší, co jsem kdy hrál.
V porovnání se staršími díly má hra mnoho aspektů, které ji řadí k nejlepším v sérii, ale zároveň opouští spoustu prvků, které jsem měl rád i na starších dílech (sektorové dělení mapy, doslova osobní péče o nějaký region), které tímto rozhodně vzhledem k absolutní kvalitě jedenáctého dílu nezahazuji a možná tu o nich napíši časem něco více. Romance of the Three Kingdoms je jednoznačně fenomén a vyplatí se věnovat více různorodým dílům, než vždy jen tomu poslednímu s předpokladem, že bude nejlepší. Série má momentálně 13 dílů a ne všechny jsou například na tahy, mnohé využívají pauzovací realtime režim. Každopádně jedenáctý díl je naprostá TOPka a nic neztratil na svém kouzlu ani po 13. letech.
Hodnocení: 100%
Ringo
Pro zajímavost ještě uvedu další sérii od KOEI věnující se tématu. Je to akčně laděná řežba Dynasty Warriors, která má už také přes deset dílů. V té dostanete jednoho z generálů na starost a proháníte se s ním v 3D prostředí v bitvách vedle svých spojenců a hordami armád. Některé díly jdou například na Playstationu 2 propojit, takže dle toho, jaké generály získáte třeba v Romance of the Three Kingdoms 8, tak je můžete tím pádem získat do své hry Dynasty Warriors, hra si umí na mem kartě najít patřičný save.
Romance of the Three Kingdoms je rozsáhlá historická série strategií situovaná do staré Číny od firmy KOEI, která má na svědomí rovněž rozsáhlou strategickou, a ne méně kvalitní, ságu Nobunaga´s Ambition, odehrávající se v Japonsku, Genghis Khan sérií tentokráte o mongolských výbojích, ale můžete její tvorbu znát i z druhoválečných strategií Pacific Theater of Operations, fantasy strategií Celtic Tales nebo Gemfire, realtimovek Kessen (předchůdců Total War) a nebo fantastických obchodně pirátských simulátorů Uncharted Waters. KOEI působí zejména na konzolích a japonských a čínských osobních počítačích, ale spousta z jejich produkce se dostala i k nám, ať už rovněž na konzole nebo naše PC.
Staré hry od KOEI jsou charakterizovány mapou rozdělenou na očíslované provincie. Ve svém tahu jste každému sektoru přidělili, co se v něm má dělat, od zvelebování půdy, obchodu až po verbování armád a jejich rozesílání do provincií nepřátel. Poté se spustila tahová bitva na speciální obrazovce, kde jste hýbali jednotkami a snažili se porazit jednotky nepřítele. KOEI strategie se vyznačují bohatými RPG prvky, kdy najímáte generály s různými vlastnostmi, kteří vedou vaše armády. Konkrétně v Romance of the Three Kingdoms je personifikace vztahovaná na rozsáhlý román Romance tří království a generály, kteří se v tomto eposu stali hrdiny (údajně vynikající četba). Trochu bych to přirovnal k dnešnímu fenoménu Hry o trůny.
Romance of The three Kingdoms série je takový můj osobní koníček. Po frustrující, ale vynikající jedničce jsem se kdysi asi nejvíce ponořil do dvojky, v které se mi povedlo ovládnout 95% Číny, ale poslední asi 4 sektory se mi nepovedlo dobýt. Po té se můj zájem o sérii přenesl na Playstaion 1 konzoli (remaster dílu 4 ze SNESu) a následně Playstation 2 díly 7, 8 a 10. Každý díl v něčem pokročil dále, ale tady si popíšeme až díl jedenáctý , který vyšel i na PC. O ostatních dílech si v budoucnu určitě popovídáme taky.
Jedenáctý díl série se oprostil od sektorového dělení a zvláštní obrazovky bitev. Vše se odehrává prakticky na jedné velmi detailně zpracované mapě, na které jsou města, o které se staráte. Když dojde k bitvě, vidíte ji na téže mapě. V podstatě to připomíná Civilization 4 nebo spíše pozdější Civilization 6. Stále zůstává ovšem zachován klasický KOEI koncept, v kterém jednotlivá města zvelebujete v oblasti zemědělství, ekonomiky a rozvoje armády. Průmysl a zemědělství se kolem měst rozrůstají jako districty a nedivil bych se, kdyby se autoři Civilization o 10 let později inspirovali právě tady.
Později, když ovládáte opravdu obrovské území, je nutno vytvořit provincie z několika měst, které svěříte do rukou nějakému hodně schopnému generálovi, který v těch městech bude za vás řídit výrobu a starat se o to, aby města finančně i potravinově nestrádala. Samozřejmě jde výrobu každé provincii specifikovat, aby si tam generálové nedělali úplně co chtěli Taky je třeba dávat pozor, aby třeba nezběhli nebo neměli nějaké separatistické tendence, i to tady funguje. Aby nebylo všeho málo, tak se tady střídají roční období mající vliv na úrodu, přicházejí různé pohromy a nemoci, které vám bourají vaše poctivě vystavěné bábovičky a stěžují tak boj proti nepříteli. Ale nebojte, jeho postihují tyto negativa také.
Na začátku hry máte základní jednotky jako pěchotu a jízdu. V každém městě lze ale nastavit míru technologického vývoje a pak se vám otevírá postupně cesta k lepší bojové technice jako jsou katapulty, dobývací věže, vylepšená jízda i pěchota a tím rostou taktické možnosti na bitevním poli. Vše je samozřejmě potom nutno vyrobit v nastavěných budovách, k tomu určených, a není to žádná levná záležitost.
Veškeré provedené události se po odeslání tahu odehrají a to na celé mapě, včetně boje. Hra tak nabízí v tahovém režimu jednu z nejdokonalejších a globálně nejrozsáhlejších bitev vůbec a takhle si nějak představuji, že mohla kdysi probíhat hra Powermonger, kdyby byla na tahy. Vaše armády vedeny velmi personálně s historií úzce spjatými generály se utkávají na bojišti se soupeřem a to všude najednou. Hra už není jako ve starších dílech rozsekána na jednotlivě probíhající bitvy. Všechny na mapě probíhají najednou na všech místech, takže rozdáváte úkoly v boji ve svém tahu třeba naprosto na opačných koncích říše. Každý generál je persona schopna vést vojsko a každá ztráta generála je doslova oplakána. Každý generál má svůj specifický věrný portrét. Zajímavou možností je získávání nových generálů pomocí new game. Ne všechny generály totiž můžete mít hned, někteří jsou bonusoví a získáte je po úspěšném dohrání některé z historických etap, které si volíte na začátku hry.
Bitvy jsou opravdu detailní, jednotlivé druhy jednotek budete používat do poslední schopnosti a jakékoliv nevyužití výhody tvrdě zaplatíte. Přesto, že vše probíhá najednou a na jedné mapě, neztrácí hra nic na epičnosti a zachovává dojem ovládání provincií celé Číny a snahy si je podmanit. Pokud sérii aspoň malinko znáte, budou vám jednotliví generálové velmi dobře známí. Hra tak není anonymní, že vám támhle ten pluk vede nějaký hej počkej, jako je tomu u her typu Civilization, kde vám je nevede vlastně nikdo. Celá hra je doslova prošpikovaná personifikací a k jednotlivým generálům budete získávat vztah. V tomhle se Romance of the Three Kingdoms odlišuje od tun tahových strategií, které jsou vesměs třeba dokonalé, ale rovněž dokonale odosobněné.
Úchvatnost celé hry a simulace bojiště si člověk uvědomí, když zjistí, že vede válku na několika frontách a to do posledního detailu. Bude řešit, kde založit ohně a zabránit tak postupu nepřátelským vojskům, kde použít dobývací stroje, kde využít rychlosti jízdy a kde nezanedbat obranu vlastních měst. Tu využijete horský terén, průsmyky a jinde třeba schopnosti vašeho generála.
Nechybí ani diplomacie a tak lze s konkurenčními státními útvary uzavírat aliance, domlouvat se, komu píchnete kudlu do zad, ale sami se také nevyhnete zradám a každé spojenectví je vrtkavé. Pokud chcete u strategie žít i opravdu epický příběh a v každé partii byste jej mohli napsat do rozsáhlé knihy, tak tohle je hra přesně pro vás.
Hra má velmi pěknou působivou grafiku, mnohdy jsem jen tak trávil čas prohlížením bojišť, měst a liboval jsem si nad tím, jak celá mapa doslova žije. K tomu hra využívá i vynikající téma, atmosféra staré Číny a hrdinské boje jednotlivých generálů. Romance of the Three Kingdoms 11 jednoznačně řadím k TOP tahovým strategiím a nebál bych se říci, že patří mezi to nejlepší, co jsem kdy hrál.
V porovnání se staršími díly má hra mnoho aspektů, které ji řadí k nejlepším v sérii, ale zároveň opouští spoustu prvků, které jsem měl rád i na starších dílech (sektorové dělení mapy, doslova osobní péče o nějaký region), které tímto rozhodně vzhledem k absolutní kvalitě jedenáctého dílu nezahazuji a možná tu o nich napíši časem něco více. Romance of the Three Kingdoms je jednoznačně fenomén a vyplatí se věnovat více různorodým dílům, než vždy jen tomu poslednímu s předpokladem, že bude nejlepší. Série má momentálně 13 dílů a ne všechny jsou například na tahy, mnohé využívají pauzovací realtime režim. Každopádně jedenáctý díl je naprostá TOPka a nic neztratil na svém kouzlu ani po 13. letech.
Hodnocení: 100%
Ringo
Pro zajímavost ještě uvedu další sérii od KOEI věnující se tématu. Je to akčně laděná řežba Dynasty Warriors, která má už také přes deset dílů. V té dostanete jednoho z generálů na starost a proháníte se s ním v 3D prostředí v bitvách vedle svých spojenců a hordami armád. Některé díly jdou například na Playstationu 2 propojit, takže dle toho, jaké generály získáte třeba v Romance of the Three Kingdoms 8, tak je můžete tím pádem získat do své hry Dynasty Warriors, hra si umí na mem kartě najít patřičný save.
Komentáře
Okomentovat