Chrono Cross
Platforma: PS1 / Žánr: jRPG / Developer: Squaresoft / Vydavatel: Squaresoft / Rok: 1999
Chrono Cross by měl pokračovat v něčem, v čem ale vůbec nepokračuje a to je asi jeho největší chyba. Místo, aby se zapsal do příběhově nejzajímavějších sérií vůbec - Final Fantasy, Xeno a Chrono, tak hned druhý díl po Chrono Triggerovi odbočuje zcela jinam, asi s podobnou vervou, jako je to u rovněž dvoudílné série mezi hrami Parasite Eve 1 a 2. Ne, že by hra šla nějakou cestou survival střílečky, je to jen příměr k míře rozdílnosti obou dílů. Příběhově se však bezpochyby k nej velikánům žánru řadí, stejně tak krásou a rozmanitostí prostředí a zajímavými souboji. V tomto by těžko člověk hledal nějaké problémy. K tomu zásadnímu tady však něco chybí, stačilo by přitom třeba jen vývoj postav z Chrono Triggeru
Chrono Cross se od Chrono Triggeru liší naprosto ve všem. Takže za prvé, zapomeňte na grindování a levelování postav. Tady hra sice nabízí viditelný respawn pevně daných, předem viditelných, potvor, ale budete proti nim prakticky bojovat naprosto zbytečně. Není zde žádný přísun expů a to doslova zabíjí RPG hraní a naráží na jakékoliv teorie odmítačů grindu, že grindování je jako to špatné a přežité. Tahle hra ukazuje, jak je to bez něj v podstatě jiný žánr a jde cestou adventury. Postavy sice jakýsi obrazný level mají, ale doslova jen čísluje odehrané kapitoly. Po zabití bosse jedné kapitoly dostanete level. Paráda. K čemu to? K ničemu. Po té víte, že máte nějakou tu statistiku navrch, abyste porazili bosse číslo 2 v řadě, ale jak byste jej nemohli porazit? Kdyby se k němu dalo dostat před bossem číslo jedna a level určoval jakousi hráz, která vás má zadržet, tak ještě ok, ale hra je striktně lineární a nikdy se nedostanete do míst, kde nemáte ještě co dělat na to, aby vás z tama vyháněla nějaká potvora, na kterou nemáte level. Takže bosse č. 2 budete porážet na levelu 2 a ten získáte zákonitě poražením bosse 1.
Hra si kapku na RPG hraje tím, že po standardním souboji vám dá nějaké absolutně bezvýznamné +1 k něčemu, jednou za uherský rok. Jediný smysl soubojů je sběr platidla, za který nakoupíte postavám lepší proviant. Tady ale prostě za žádných okolností nelze skočit naivně na nějaké hraní si na RPG statistikami, přes to, že vám jich hra předkládá docela dost a nabízí statistické obrazovky a umožňuje vám jistá nastavení u jednotlivých postav, které vám usnadní souboje. Ale jinak se prostě smiřme s tím, že radost z Chrono Triggeru, kdy jste se těšili na každičký level up a vylepšení postavy, Chrono Cross neobsahuje. Jde prakticky opravdu o adventuru s drobnými kombinacemi v inventáři.
Hra má ovšem souboje a ty probíhají takticky, na tahy. Jakési barvy sfér určují, jestli zasáhnete účinně či nikoliv a budete hledat tu nejúčinnější taktiku, abyste nakonec zjistili, že ani to není tak sofistikované a vesměs je to jedno, taktiku využijete opravdu jen u boss fightů. A přes to všechno občas narazíte na ne boss souboje, kde vám z nějakého důvodu potvora fakt zatopí a budete přemýšlet, nepřišel jsem na správnou taktiku? Tak se snažíte v dalších soubojích jakože o nějakou tu taktiku ve sférách, ale stejně mi to přišlo neúčinné a spíše jen jako že si mohu něco zvolit, ale stejně to bylo jedno. Někdy je to holt lehčí, někdy těžší. Soubojů je ale spousta a tady vás dokáže hra opravdu nějakou formou přesvědčit, že hrajete RPG jako víno, je zde spousta pěkných příšer a zajímavých bossů.
Dalším lehkým přešlapem je totální rozbití kontinuity drobnými příběhy a motivacemi postav, které můžete najmout a těch je přes 40. Maximum, které jsem schopen přežít je do dvacítky postav v partě jako u Final Fantasy 6, ale u Suikodenů jsem si ověřil, že RPG, kde sbírám postav 108, není pro mě a počet 40 je stejně úmorný. Puntičkářská duše vám nedovolí minout postavu, pokud to není vynuceno vašim postupem, tím, s kým jste hovořili, nehovořili, co jste splnili a nesplnili. Takže se budete snažit mít všechny, ale do souboje zapojíte jen pár oblíbenců a zbytek vám bude ukradený. Ony ty postavy mají rozvíjet dále příběh svými drobnými motivacemi v něm, nicméně záhy zapomenete, co kdo a proč a celé kouzlo vyšumí. Mnohdy na zisku další postavy závisí, jestli už tu či onu postavu máte či nemáte.
Samá kritika, že? Skoro to vypadá na propadák. Tak tady ale musím říci, že to zase úplně ne. Hodně lidí sice skočilo na hype, kterého se drželi jako klíště a je to Chrono, nejlepší hra všech dob a podobně. To ani náhodou, ale propadák to taky úplně není, je to příjemná a velmi originální adventura zasazená do velmi příjemného prostředí s velmi sofistikovaným příběhem, který nemůže nechat žádného hráče jen tak klidně spát. Ten začátek je takový plážový, graficky hra na Playstationu 1 exceluje, videa jsou úžasné a je to fakt efektní (i přes to mi ale kreslený SNESový Chrono Trigger přišel hezčí, ale to už je spíše otázka mé osobní preference).
Příběh je zamotaný a je to hlavní tahoun, který vaší pozornost udrží a v podstatě potvrdí, že to patří k té příběhové TOPce. Budete se motat v paralelních světech, kdy v jednom je něco splněno a najednou se ocitáte v druhé alternativě a tam to splněno není, postavy, s kterými jste od malička kamarádili, vás najednou neznají... Takhle skládáte dohromady střípky, abyste si otevřeli cestu dále. Tohle fakt špatné není, naopak, je to strhující, poutavé a hru to hází hodně někam mezi vrcholy toho, co člověk může mít ve sbírce a proto se u mě přeci jen přese všechna zklamání vyhouplo hodnocení na 80% I když jsem popravdě chtěl dát o 5% méně, ale asi by nebylo úplně spravedlivé dát hře méně než třeba Breath of Fire 4, tak, kde skomírá v RPG prvcích to prostě nahrazuje výpravou, grafikou, hudbou a příběhem.
Pro neortodoxní hráče by se mohlo jednat o velmi příjemnou alternativní hru, pozéří samozřejmě budou vyřvávat "the best game in history". Já si ponechám svých 80% s tím, že budu spíše euforii vyvracet, i když i přes zklamání z ne RPGčkovosti hru doporučím a sám se u ní královsky bavím. Prostě pro zajímavost a svým způsobem neotřelost. Tímhle umí Squaresoft zaujmout vždy. Když tak koukám na svou sbírku japonských RPG, tak si u Chrono Crossu vždycky říkám, že spousta věcí je v něm nic moc, ale prostě pořád to zůstane takovou tou raritkou, která je asi must have.
V podstatě ta negativa, co jsem pospal, vycházejí z mylného předpokladu, že hra je pokračováním RPG série, ale ve skutečnosti je to herní náplní tak jen z 30% RPG, ze 70% adventura, ovšem tyhle procenta tak trochu kamufláží zvrátí docela početné souboje, proto hru mezi adventury zařadit nelze. A jelikož mám rád oba tyto žánry, tak by měla jít ta kritika v podstatě stranou. Největším problémem vlastně zůstává nenaplněné očekávání. Až si nebudu chtít zahrát další RPG, ale budu si chtít odpočinout u japonské adventury, s radostí po Chrono Crossu znovu sáhnu.
Hodnocení: 80%
Ringo
Hru jsem kdysi dávno hrál na PC na emulátoru ePSX a dostal jsem se dost daleko. Pak jsem ale machinacemi s compem ztratil savy a hru jsem nedohrál. Jednou se do hry ale pustím znovu a dorazím ji do konce, tak třeba se u této hry ještě někdy tady setkáme, když k ní budu psát report.
Pozn. k screenshotům. Když jsem po internetu pátral po screenech, nacházel jsem jeden hroznější než druhý a tak jsem zvolil netradiční variantu. Normálně jsem je natípal z youtube gameplay videí a vypadají 100x lépe než ty, na které jsem narazil různě na moby a spol. Z grafiky postaviček je zřejmé, že obraz prošel emulátorovou filtrací. Na PS1 na televizi vypadá hra o poznání hůře.
Takže se mi nabízí taková jiná varianta, jak získávat obrázky, když nebudu mít dochované nějaké vlastní a s těmi na netu nebudu spokojen. To jen takový dodatek teda, aby to bylo fér a nevypadalo to, že jsou screeny z mého hraní. Jsou ty obrázky sice tak trochu mé, když jsem je vytvořil, ale z hraní někoho jiného :-) Napadlo mě, že bych mohl udělat drobnou revizi u těch her, u kterých jsem nebyl spokojen se screeny, které jsem našel.
Chrono Cross by měl pokračovat v něčem, v čem ale vůbec nepokračuje a to je asi jeho největší chyba. Místo, aby se zapsal do příběhově nejzajímavějších sérií vůbec - Final Fantasy, Xeno a Chrono, tak hned druhý díl po Chrono Triggerovi odbočuje zcela jinam, asi s podobnou vervou, jako je to u rovněž dvoudílné série mezi hrami Parasite Eve 1 a 2. Ne, že by hra šla nějakou cestou survival střílečky, je to jen příměr k míře rozdílnosti obou dílů. Příběhově se však bezpochyby k nej velikánům žánru řadí, stejně tak krásou a rozmanitostí prostředí a zajímavými souboji. V tomto by těžko člověk hledal nějaké problémy. K tomu zásadnímu tady však něco chybí, stačilo by přitom třeba jen vývoj postav z Chrono Triggeru
Chrono Cross se od Chrono Triggeru liší naprosto ve všem. Takže za prvé, zapomeňte na grindování a levelování postav. Tady hra sice nabízí viditelný respawn pevně daných, předem viditelných, potvor, ale budete proti nim prakticky bojovat naprosto zbytečně. Není zde žádný přísun expů a to doslova zabíjí RPG hraní a naráží na jakékoliv teorie odmítačů grindu, že grindování je jako to špatné a přežité. Tahle hra ukazuje, jak je to bez něj v podstatě jiný žánr a jde cestou adventury. Postavy sice jakýsi obrazný level mají, ale doslova jen čísluje odehrané kapitoly. Po zabití bosse jedné kapitoly dostanete level. Paráda. K čemu to? K ničemu. Po té víte, že máte nějakou tu statistiku navrch, abyste porazili bosse číslo 2 v řadě, ale jak byste jej nemohli porazit? Kdyby se k němu dalo dostat před bossem číslo jedna a level určoval jakousi hráz, která vás má zadržet, tak ještě ok, ale hra je striktně lineární a nikdy se nedostanete do míst, kde nemáte ještě co dělat na to, aby vás z tama vyháněla nějaká potvora, na kterou nemáte level. Takže bosse č. 2 budete porážet na levelu 2 a ten získáte zákonitě poražením bosse 1.
Hra si kapku na RPG hraje tím, že po standardním souboji vám dá nějaké absolutně bezvýznamné +1 k něčemu, jednou za uherský rok. Jediný smysl soubojů je sběr platidla, za který nakoupíte postavám lepší proviant. Tady ale prostě za žádných okolností nelze skočit naivně na nějaké hraní si na RPG statistikami, přes to, že vám jich hra předkládá docela dost a nabízí statistické obrazovky a umožňuje vám jistá nastavení u jednotlivých postav, které vám usnadní souboje. Ale jinak se prostě smiřme s tím, že radost z Chrono Triggeru, kdy jste se těšili na každičký level up a vylepšení postavy, Chrono Cross neobsahuje. Jde prakticky opravdu o adventuru s drobnými kombinacemi v inventáři.
Hra má ovšem souboje a ty probíhají takticky, na tahy. Jakési barvy sfér určují, jestli zasáhnete účinně či nikoliv a budete hledat tu nejúčinnější taktiku, abyste nakonec zjistili, že ani to není tak sofistikované a vesměs je to jedno, taktiku využijete opravdu jen u boss fightů. A přes to všechno občas narazíte na ne boss souboje, kde vám z nějakého důvodu potvora fakt zatopí a budete přemýšlet, nepřišel jsem na správnou taktiku? Tak se snažíte v dalších soubojích jakože o nějakou tu taktiku ve sférách, ale stejně mi to přišlo neúčinné a spíše jen jako že si mohu něco zvolit, ale stejně to bylo jedno. Někdy je to holt lehčí, někdy těžší. Soubojů je ale spousta a tady vás dokáže hra opravdu nějakou formou přesvědčit, že hrajete RPG jako víno, je zde spousta pěkných příšer a zajímavých bossů.
Dalším lehkým přešlapem je totální rozbití kontinuity drobnými příběhy a motivacemi postav, které můžete najmout a těch je přes 40. Maximum, které jsem schopen přežít je do dvacítky postav v partě jako u Final Fantasy 6, ale u Suikodenů jsem si ověřil, že RPG, kde sbírám postav 108, není pro mě a počet 40 je stejně úmorný. Puntičkářská duše vám nedovolí minout postavu, pokud to není vynuceno vašim postupem, tím, s kým jste hovořili, nehovořili, co jste splnili a nesplnili. Takže se budete snažit mít všechny, ale do souboje zapojíte jen pár oblíbenců a zbytek vám bude ukradený. Ony ty postavy mají rozvíjet dále příběh svými drobnými motivacemi v něm, nicméně záhy zapomenete, co kdo a proč a celé kouzlo vyšumí. Mnohdy na zisku další postavy závisí, jestli už tu či onu postavu máte či nemáte.
Samá kritika, že? Skoro to vypadá na propadák. Tak tady ale musím říci, že to zase úplně ne. Hodně lidí sice skočilo na hype, kterého se drželi jako klíště a je to Chrono, nejlepší hra všech dob a podobně. To ani náhodou, ale propadák to taky úplně není, je to příjemná a velmi originální adventura zasazená do velmi příjemného prostředí s velmi sofistikovaným příběhem, který nemůže nechat žádného hráče jen tak klidně spát. Ten začátek je takový plážový, graficky hra na Playstationu 1 exceluje, videa jsou úžasné a je to fakt efektní (i přes to mi ale kreslený SNESový Chrono Trigger přišel hezčí, ale to už je spíše otázka mé osobní preference).
Příběh je zamotaný a je to hlavní tahoun, který vaší pozornost udrží a v podstatě potvrdí, že to patří k té příběhové TOPce. Budete se motat v paralelních světech, kdy v jednom je něco splněno a najednou se ocitáte v druhé alternativě a tam to splněno není, postavy, s kterými jste od malička kamarádili, vás najednou neznají... Takhle skládáte dohromady střípky, abyste si otevřeli cestu dále. Tohle fakt špatné není, naopak, je to strhující, poutavé a hru to hází hodně někam mezi vrcholy toho, co člověk může mít ve sbírce a proto se u mě přeci jen přese všechna zklamání vyhouplo hodnocení na 80% I když jsem popravdě chtěl dát o 5% méně, ale asi by nebylo úplně spravedlivé dát hře méně než třeba Breath of Fire 4, tak, kde skomírá v RPG prvcích to prostě nahrazuje výpravou, grafikou, hudbou a příběhem.
Pro neortodoxní hráče by se mohlo jednat o velmi příjemnou alternativní hru, pozéří samozřejmě budou vyřvávat "the best game in history". Já si ponechám svých 80% s tím, že budu spíše euforii vyvracet, i když i přes zklamání z ne RPGčkovosti hru doporučím a sám se u ní královsky bavím. Prostě pro zajímavost a svým způsobem neotřelost. Tímhle umí Squaresoft zaujmout vždy. Když tak koukám na svou sbírku japonských RPG, tak si u Chrono Crossu vždycky říkám, že spousta věcí je v něm nic moc, ale prostě pořád to zůstane takovou tou raritkou, která je asi must have.
V podstatě ta negativa, co jsem pospal, vycházejí z mylného předpokladu, že hra je pokračováním RPG série, ale ve skutečnosti je to herní náplní tak jen z 30% RPG, ze 70% adventura, ovšem tyhle procenta tak trochu kamufláží zvrátí docela početné souboje, proto hru mezi adventury zařadit nelze. A jelikož mám rád oba tyto žánry, tak by měla jít ta kritika v podstatě stranou. Největším problémem vlastně zůstává nenaplněné očekávání. Až si nebudu chtít zahrát další RPG, ale budu si chtít odpočinout u japonské adventury, s radostí po Chrono Crossu znovu sáhnu.
Hodnocení: 80%
Ringo
Hru jsem kdysi dávno hrál na PC na emulátoru ePSX a dostal jsem se dost daleko. Pak jsem ale machinacemi s compem ztratil savy a hru jsem nedohrál. Jednou se do hry ale pustím znovu a dorazím ji do konce, tak třeba se u této hry ještě někdy tady setkáme, když k ní budu psát report.
Pozn. k screenshotům. Když jsem po internetu pátral po screenech, nacházel jsem jeden hroznější než druhý a tak jsem zvolil netradiční variantu. Normálně jsem je natípal z youtube gameplay videí a vypadají 100x lépe než ty, na které jsem narazil různě na moby a spol. Z grafiky postaviček je zřejmé, že obraz prošel emulátorovou filtrací. Na PS1 na televizi vypadá hra o poznání hůře.
Takže se mi nabízí taková jiná varianta, jak získávat obrázky, když nebudu mít dochované nějaké vlastní a s těmi na netu nebudu spokojen. To jen takový dodatek teda, aby to bylo fér a nevypadalo to, že jsou screeny z mého hraní. Jsou ty obrázky sice tak trochu mé, když jsem je vytvořil, ale z hraní někoho jiného :-) Napadlo mě, že bych mohl udělat drobnou revizi u těch her, u kterých jsem nebyl spokojen se screeny, které jsem našel.
Komentáře
Okomentovat