Nobunaga's Ambition 2

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: KOEI/ Vydavatel: KOEI / Rok: 1988


Firmu KOEI a její tvorbu v oblasti tahových strategických her nemusím myslím nijak složitě představovat. V recenzi na Romance of the Three Kingdoms jsem na konci sepsal průřez tvorbou této firmy, takže přejdu tady hned k další z nich. A tou je Nobunaga's Ambition 2.


Tak trochu tím přeskočím díl nultý a první, nicméně si zaslouží drobnou zmínku minimálně z historického hlediska. Nobunaga's Ambition z roku 1986 byla totiž následníkem vůbec jedné z prvních tahových strategických her na počítačích. Tou hrou byla Nobunaga no Yabō od KOEI z roku 1983. Doslova by se dalo říci, že to byla na počítačích historicky dokonce druhá nebo třetí tahová strategie po hrách jako Empire od Waltera Brighta z roku 1977 nebo Reach for the Stars od SSG z roku 1983. 


Zkušenost mám tedy z předchůdců jen s Nobunaga's Ambition z roku 1986, a to takovou, že jsem ji chvíli zkoušel v PC verzi a přišla mi už moc těžkopádná a nepřehledná. Ovšem v graficky hezčím remaku na konzoli SNES jsem si v ní přes emulátor dohrál alespoň jednu z těch menších map (byla tam i možnost ovládnout jen část Japonska). Každopádně série Nobunaga's Ambition byla tou první, která založila herní koncept, kterého se KOEI drželi i u dalších svých strategických her. Nicméně prvnímu dílu se tady na blogu hlouběji věnovat už nebudu, protože je druhému v podstatě podobný, jen je méně dokonalý. Dám pak na konci článku za touto recenzí k němu jen pár obrázku pro představu.


Mnohem více mě tedy zaujala Nabunaga's Ambition 2 (v PC verzi). Princip ve strategiích od KOEI je vždy velmi podobný a tak kdo už nějakou jejich strategii hrál, bude se tady cítit jako doma. U těch starších titulů, jako je i Nobunaga's Ambition 2, je klasikou postranní menu s příkazy, které provádíte skrze čísla uvedené u každého z nich. Dominantou obrazovky je mapa rozdělena na očíslované regiony a vašim úkolem je jednotlivé regiony dobývat, následně je hájit a snažit se je smysluplně obhospodařovat.


Nobunaga's Ambition 2 se odehrává v rozpolceném Japonsku, které bude třeba sjednotit. A nebude to nic snadného. Soupeři vám nic nedarují jen tak a zároveň si budete muset hlídat záda před vzpurnými šlechtici (v Japonsku daimyo), které budete muset stále uplácet, aby vám byli věrní. Věrní a kvalitní šlechticové jsou klíčem k úspěchu. Každou dobytou oblast musíte nechat některému ze šlechticů na starosti, jiné budete potřebovat posílat dále do bitev s co možná nejpočetnějšími armádami. Na obrázcích si můžete všimnout, že je graficky mapa rozdělena do třech obrazovek. Japonsko je tu sice položeno na ležato, ale jde o jižní, střední a severní část.


Hra probíhá v ryze  tahovém režimu, který je několika fázový. První strategickou fází je postupné zadání úkolů v jednotlivých provinciích všem generálům. Druhá fáze je taktická. Tedy bitva v provincii, do které vás hra přepne, dojde-li během tahu někde ke střetu. A pak tady máme třetí fázi, obléhání, kterou mě hra doslova nadchla. V Romance of Three Kingdoms jsme byli zvyklí na to, že jedna mapa je ta strategická, druhá taktická, a to bylo vše. Tady přibyl k tomu siege, tedy obléhání a dobývání japonských hradů, které každou provincii střeží.




Nyní trochu ty jednotlivé fáze rozeberu. Každou provincii budete každým tahem, je-li v ní jeden, nebo více šlechticů (daimyů), obhospodařovat některou z činností. Můžete zadat, že provincie bude produkovat jídlo, nebo zbraně, případně obranné prvky. Čím více šlechticů v provincii, tím více vykonané práce. Ale šlechtic se také může věnovat místo toho vojenským činnostem. S naverbovanou armádou vtrhnout do sousední provincie, nebo tam provést špionáž, ale lze také diplomaticky vyjednávat třeba o spojenectví nebo vojenské pomoci proti jinému regionu.


Když dojde k bitvě, přepnete se do taktické detailnější mapy provincie, kde budou hory, lesy, vodní plochy, ale také města a hrady. V tomto prostoru se v tahovém režimu střetávají ikonky vašich jednotek, vedených vašimi šlechtici, se soupeři. Pokud jste dobrý stratég, tak jste se na válku náležitě připravili. Tady totiž teď půjde o to, jak kvalitně jste vyzbrojili, vytrénovali, vybavili vojsko jídlem a samozřejmě nakolik jste se jako hlavní panovník šlechticům věnovali úplatky, aby bojovali opravdu z přesvědčení a neprchli v panice z boje. Zajímavé je z taktického hlediska i rozdělení jednotek na jízdu, pěchotu a střelce s palnými zbraněmi. Tady už je pak na umu každého hráče, jak s výhodami i nevýhodami jednotlivých typů jednotek naloží v bitevní vřavě.


Všechny tyto faktory budou rozhodovat o úspěchu v boji, jehož finální tečkou je dobytí hradu a ovládnutí provincie. A tady se dostávám k obléhání. Ve většině strategií od KOEI to bylo tak, že jste obsadili město na taktické mapě jen formou vejití na čtvereček, kde bylo město umístěno a tím to haslo, nepočítám-li detailnější střety armád po taktické fázi například ve hře Genghis Khan 2. Tady se přepínáme do další taktické mapy, detailního půdorysu hradu, a tady se rozhodne, zda vaše úsilí korunujete úspěšným proniknutím do hradu, nebo vás obránci odrazí od hradeb a nakonec odejdete z celého válečného dobrodružství jako spráskaní psi. Hrady jsou obehnané příkopy a je třeba prorazit bránu, následně vás ale čekají další překážky, hradby, bráněná nádvoří a musíte se probít až do jádra.


Po boji se můžete rozhodnout, jak naložíte se zajatými šlechtici soupeře. Zda je popravíte nebo propustíte. Možná se pak přidají k vám. Válečná část hry je samozřejmě to nejzábavnější, ale hra je velmi detailně provedena i po všech dalších stránkách. Provincie sice ovládáte jednoduše čísly a příkazy k hospodaření, ale působí to nesmírně komplexně. Stejně tak práce se šlechtici je doslova hra personalisty. Je třeba umět vážit, který generál bude vhodnější pro hospodářskou část hry, a kterého naopak budete posílat na hranice a připravovat do války se sousedy.


Z technického hlediska je hra celkem pohodově zpracovaná v 16 barevné grafice. Působí sice možná příliš  schématicky a jednoduše, nemůže se detaily rovnat modernějším hrám, jako Romance of the Three Kingdoms 11 nebo Nobunaga's Ambition 15: Sphere of Influence, ale mně celkem vyhovovala. Působila na mě příjemně a účelně doplňovala herní atmosféru. Mám k tomuto typu grafiky u her od KOEI takovou slabost a doslova je vyhledávám :-) 


Nobunaga's Ambition 2 patří u mě vedle Genghis Khana 2 vůbec k těm nejoblíbenější starým klasickým strategiím od KOEI. Zatímco na Genghis Khanovi 2 jsem obdivoval RPG prvky a důraz na královský rodokmen do x-té generace, u Nobunaga's Ambition 2 si cením na svou dobu detailního zpracování bojiště včetně obléhací fáze hradu a dokonalé vtažení do atmosféry středověkého Japonska.

Hodnocení: 90%

Ringo 


Pro zajímavost, takhle vypadala stařičká Nobunaga's Ambition 1 z roku 1986 v PC verzi, ta však vyšla až v roce 1988. Ale s těmi letopočty nebudu zatěžovat, ono to v Evropě na PC obvykle vycházelo o dva roky později než v Japonsku na těch jejich MSX počítačích:







A takhle vypadala Nobunaga's Ambition 1 v mnohem pozdějším remaku z roku 1993 na konzoli SNES:




Komentáře

  1. Jen technická, takže třeba hry od Microcomputer Games (Avalon Hill) nejsou tahové strategie?
    Conflict 2500, Midway Campaing, North Atlantic Conwoy Raider, Nukewar, Galaxy, Andromeda Conquest, Dnieper River Line, Legionnaire, Space Station Zulu - vše do roku 1982?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak určitě se dají zařadit k tahovkám, ale to byly spíše na deskovkách založené taktické tahovky soustředěné na nějakou konkrétní bitvu. Já jsem spíše do toho sdělení zahrnoval takové ty strategicky laděné hry, kde jedna bitva je jen epizoda. Když jsem se kdysi dávno ze zvědavosti díval, co těm KOEI tahovkám předcházelo, tak jsem s překvapením zjistil, že to bylo právě KOEI, která vydala jednu z prvních strategických her vůbec v podobě, která už celkem za něco stála. Vycházel jsem přitom z tohoto listu, vynechal jsem pro tu svou informaci pseudotahovky s realtime prvky nebo třeba deskovky, jako jsou šachy: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_turn-based_strategy_video_games

      Vymazat
    2. To je hezký seznam. Jen mi tam chybí například věci od CCS a Games Workshop.

      Vymazat
    3. Je to seznam strategických her, taktické a ryzí wargamesy budou jiný seznam.

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Heroes of Might and Magic 2: The Succession Wars