Albion

Platforma: PC / Žánr: RPG/Dungeon / Developer: Blue Byte / Vydavatel: Blue Byte / Rok: 1995

Albion je duchovním nástupcem her Amberstar, Ambermoon a uzavírá tak neoficiální trilogii. Vývoje se místo Thalionu zhostila firma Blue Byte a dokázala přinést něco, co by se dalo považovat za milník hned v několika směrech.

Hra v podstatě gameplayem kopíruje předchozí ryze amigácký Ambermoon, jenom v pokročilejší grafice, s jiným příběhem a jiným prostředím. Kombinuje horní pohled na scénu s dungeonovským z vlastního pohledu. Na jednu stranu se to už od Amberstaru dá považovat za neotřelou kombinaci, ale tento dojem budí zejména grafické zpracování, kdy máte pocit, že hrajete chvíli Dungeon Mastera a chvíli Ultimu. Nicméně právě už první Ultima kombinovala nadhled na scénu s vlastním pohledem v dungeonech, jen ty dungeony měly nulovou grafiku, byly narýsovány jen čarami. A tak se zdálo, že až teprve Amberstar tuhle myšlenku uchopil tak nějak pořádně.

Změny prostředí a zasazení do sci-fi změnily hlavně RPG systém. Kouzlí se jinak než v Amberstaru a Ambermoonu, přibyly moderní technologie, děj se bude odehrávat na jiné planetě, která vás ovšem díky své zaostalosti vrátí kapku do středověku. Mimochodem Ambermoon na cizí planetě končil, Albion na ní začíná, ale samozřejmě jde o jiná universa.

Příběh a okolnosti se staly legendárními natolik, že byly prakticky předlohou pro známý film Avatar (těžko se věří, že šlo jen o shodu náhod). Jen nastíním - letíte v lodi těžařů na planetu vytěžit vzácnou surovinu, planeta má být neobydlená. Jenže po vašem průzkumném výsadku na planetě se ukáže, že je naopak plná života a dokonce je obydlena inteligentní rasou připomínající mix humanoida s nějakou kočkovitou šelmou. Těžařská lobby na tohle samozřejmě nechce brát ohled a na vás je, abyste planetu zachránili, ale taky zachránili sebe, jelikož korporace chce, abyste navždy zmizeli při nehodě. Více prozrazovat nebudu. Příběhově jde na PC o jeden z vrcholů tehdejší doby.

V čem se hra stala vlastně milníkem? V Německu vyšla v roce 1995, do zbytku světa v anglickém překladu byla vypuštěna v roce 1996. Šlo o naprostý vrchol dosavadního RPG snažení a v polovině 90. let mohlo Albionu v tomto směru konkurovat jen pár vrcholných RPG na SNESu, jako byl Chrono Trigger, Final Fantasy 6 nebo Star Ocean 1. V podstatě se tady lámalo vývojové období, RPG žánr zažil tímto na PC jednak svůj vrchol a zároveň následný propad a téměř zánik.

Ačkoliv se setkáme i s kritickými ohlasy, že Albion nebyl až takový zázrak, dnes se dokonce tenhle skvost někomu hraje doslova špatně, tak mu prostě nelze upřít, že obsahoval vše, co jsme u takové RPG hry chtěli mít. Každý si přišel na své, milovníci zapuzzlovaných dungeonů, milovníci RPG s pořádnou dávkou rozhovorů a dynamicky se rozvíjejícího příběhu, ale i taktici milující tahové bitvy. A od kritiků jsem neslyšel zmínku o titulu, který bych osobně považoval zrovna za lepší, než byl Albion. Baldurs Gate? Ani náhodou. Fallout? Taky ne. Planescape Torment?...i tady říkám, ne (s plným vědomím, že mě za tohle už teď hodně lidí nemá rádo :-) .

První, co u Albionu hráče překvapí, je výpravnost a textová bohatost. Ne, že by kvantum textu u každé hry něco zachraňovalo, ale když dává smysl, nemlátí prázdnou slámu a rozvíjí příběh strhujícím způsobem, tak se to čte jedním dechem. Košatost rozhovorů se minimálně vyrovnala dosud kvalitně nejukecanějším RPG hrám, jako byly Ultima 7 a Dark Sun. Hra šla dokonce až tak daleko, že si vyzkouší, jestli hráči opravdu dávají pozor. Mnohé výrazy, které vám někdo sdělí, totiž musíte vypsat do příkazového řádku v rozhovoru, aby jste se dozvěděli další klíčové informace. Tohle jsme u RPG za dané období zažili snad naposled u Ultimy 6.

Vedle výpravnosti zde hrál roli další aspekt. Další milník. Grafika. Část s výhledem shora byla tak malebná a úžasná, že přivodila v tehdejší době mírný šok. Tak detailní prokreslená grafika byla snad to nejhezčí, co mohla VGA v poslední fázi svého vývoje, než předala štafetu 3D ošklivkám, přinést. Prostředí je velmi bohaté, od měst zdejší domorodé inteligentní rasy, přes džungle, louky, pouště, lesy, hory. Vše vykresleno velmi impresionisticky, rozvíjející fantasii a navozující pocit, že jste tam. Mimochodem kdybych chtěl zase hledat k tomuto konkurenci, musím opět kouknout na SNES a Star Ocean 1.

To se však bavím o tom horním pohledu. S dungeon pohledem je to kapku horší. A to právě proto, že lehce koketuje s tím 3D. Ve vlastním výhledu se pohybujete plynule (takhle už to měl i Ambermoon) a z počátku zde není žádný problém. Naopak, ve městech budete mile překvapeni, jak se 2D scéna přepnula do 3D a koukáte na krásné barevné scenérie z pohledu postav, na které jste předtím koukali shora. Paráda. Kolik 3D her mělo tehdy tak detailní textury na zdech? Problém ale nastává v momentech, kdy se v 3D pohledu začnou objevovat potvory, které se po přiblížení k vám, než se hra přepne do soubojové 2D obrazovky, totálně rozpixelují. Stejně tak se rozpixelovávají textury na zdech, čím více se k nim přibližujete. Známý neduh všech tehdejších her se scrollovacím režimem, tehdy bez všech těch shaderů a filtrů. Tady přichází kritikův ráj, hlavně kritiků v dnešní době, kteří machrují s tím, že se jim to nelíbilo už tehdy, ale co bylo tehdy vlastně v tom 3D výrazně lepšího? Rozpixelované potvory v Doomu? :-) Ve své době s tím nebyl problém, vlastně pozitivem bylo, že se to aspoň nepříjemně nerozmazávalo nebo nelesklo, jak je dnešním obvyklým neduhem. Každopádně dnes je poznat, že tenhle 3D styl moc zestárnout neuměl. Ovšem pohled shora je dech beroucí i na dnešní dobu.

Hudebně hra nezůstává pozadu za ostatními pozitivními aspekty, počáteční podmanivé sci-fi tóny se změní v domorodé bubnování a rozverné melodie bezstarostné džungle. Po technické stránce tedy není kromě pixelace potvor v 3D prostředí absolutně co vytknout. Blue Byte byli vždycky puntičkáři a i tady si dali pořádně záležet. Tohle RPG tímto uzavírá kapitolu pro mě nejlepší éry RPG vůbec. Mixuje horní pohled s dungeony, má skvělou kreslenou grafiku, strhující příběh, propracované texty. Éra kreslených Isharů, Dark Sun, Ultimy 7, Dungeon Masterů 1, 2, Beholderů,  Might and Magiců 3, 4, 5, Wizardry 7, Lands of Lore, Ultim Underworld, a právě tak Albionu, je tímto u konce. Po tomhle přicházejí už jen renderované Baldurs, Gaty, Diabla, Fallouty, později 3D akcelerované Mass Effecty, a samozřejmě The Elders Scrolls nové generace. Albion je předělem mezi těmito érami.

Ale zpátky ještě ke hře. Jak se tady vlastně bojuje? Souboje jsou na tahy, probíhají ve zvláštní soubojové obrazovce a odehrávají se na takové šachovnici. Postavy ve předu využívají fyzické útoky, postavy vzadu kouzlí nebo střílí. Klasika. Pohyb zde není úplně volný, striktní je tady přední linie, za kterou vás soupeř nepustí a vy zase nepustíte jeho za tu svou. Jde zvolit celkový postup vpřed a nebo ústup, ale nejde obíhat jednotlivé nepřátele a útočit z blízka na jejich zadní řady tím, že tu přední obejdete. Soubojový systém je ve své praktické podobě tedy zachován tak, jak byl už v Amberstaru a Ambermoonu.

Souboje jsou docela tuhé a pokud nepřijdete na pár fíglů, tak budete propadat čiré frustraci. Pár prvních soubojů bude nejtěžších. Základem je naučit kouzlící postavy nějaké základní kouzla, kterými zvrátíte později vývoj většiny soubojů a samozřejmě vyhnat postavy na vyšší levely. Postavy pak díky mnoha skillům a možnostem útočit vícekrát za kolo, zvládnou i ty nejtěžší situace, u kterých z počátku budete mít dojem, že jsou snad nehratelné. Kouzlící systém je celkově zajímavý. Jsou zde domorodci, kteří kouzlí díky semínkům jedné zvláštní rostliny. Takže budete tyhle semínka potřebovat nasbírat, abyste jich měli dost. Jako naschvál samozřejmě nerostou na každém stromě. Jsou zde pak i kouzlící postavy, které využívají magickou energii, ale ty nebudu nějak moc popisovat, prozradil bych tím několik záhad, jimiž je tato planeta opředena.

O Albionu by se toho dalo psát ještě spousta. Ale nejlepší je si jej opravdu zahrát, pokud ještě někdo nehrál. Jak jsem psal, Albion patří k vrcholům určité éry, přelomům mezi herní, ale i hráčskou generaci. Lze si všimnout zvláštního jevu, jak se liší názory na hry u lidí, kteří zažili a měli rádi éru her první poloviny 90. let, kterou právě Albion ukončuje tím nereprezentativnějším způsobem, od hráčů, kteří spíše propadli těm pozdějším Falloutům, Baldurs Gate, Diablům a Planescape Tormentům a předchozí herní éru považuji za zastaralou a tím automaticky za nedokonalou. Já patřím mezi tu první skupinu hráčů, kteří na první polovinu 90. let nedají dopustit a to napříč platformami včetně konzolí. A neoficiální trilogii Amberstar, Ambermoon a Albion bych se nebál zařadit do své TOP 5 nej RPG sérií vůbec.

Hodnocení: 100%

Ringo

Pozn.: Obrázky ze hry jsou převzaty z Mobygames. Obzvláště u této hry mě mrzí, že nemám své, tak rád bych kvůli každé hře na blogu rozehrál a oscreenoval tu, o které píši, ale to jde tak u strategií a adventur, ne u takto epických záležitostí, to bych musel přestat hrát vše, co mám aktuálně rozehráno a napsal bych tak o jedné hře za půl roku.