Dungeon Master 2: The Legend of Skullkeep

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: FTL Games / Vydavatel: Interplay / Rok: 1993



Dungeon Master byl otec všech dungeonů s plně interaktivním přístupem k prostředí. O tom není třeba diskutovat. Spousta následovníků jej v lecčems kopírovala, v něčem se mu vyrovnala, v něčem jej i překonala. Přesto přichází v roce 1993 pokračování slavného DM1, tedy Dungeon Master 2, aby všem ukázal, že i když něco napodobitelé a následovníci dokázali zvládnout lecos lépe, tak starý základ prostě nerezaví a není třeba zbytečných kudrlinek, aby hra byla na 100% zábavná a v prastarých základech se dalo najít mnoho dokonalostí, ke kterým se i ti lepší následovníci prostě nepřiblížili.

Fotka originálky je hodně letitá a nafocena nekvalitně, dávám si závazek, že tyhle nekvalitní fota svých big boxů (s odrazem blesku a rozmazané)  jednou aktualizuji :-)

A Dungeon Master 2 na to jde chytře. Kromě toho, že potěší všechny skalní fanoušky starými pravidly a některými vizualizacemi (stále tady máme tu bílou ruku coby kursor), tak nadchl i hráče, kteří si už potrpěli na grafice a dalších vymoženostech. Dungeon Master 2 tedy na svou dobu nebyl grafickým přelomem, mohli bychom asi říci, že na Ishar 2 či Lands of Lore se "nechytá".


Jenže on se o to ani nesnaží a i tak dokázal přijít s natolik dnes nezaměnitelnou a krásnou texturou, ať už jeskyně, lesů nebo hradu, která je navíc malebná a plně vystihuje prostředí a atmosféru, kterou chcete mít přesně u pokračování Dungeon Mastera. Okolí temného hradu s deštivým počasím, měnícím se často v bouřku, to snad nemohlo být uděláno lépe. Aby byla atmosféra pořádně umocněna, v povzdálí lehce břinkají melancholické smutné tóny. Technicky tedy prostě na jedničku. Asi bych klidně tvrdil, že DM2 má v rámci VGA grafiky vůbec nejhezčí podzemní jeskynní části a také hradní stěny (tady podotknu, že se graficky dost liší krásná PC verze a Amiga verze, která je výrazně ochuzenější a má menší paletu barev).


Parádní jsou efekty jako záclonky vlající v oknech. Objekty nejsou jen tak nějaký obrázek v prostoru, ale na vše si jde sáhnout, vše jde posunout nebo taky rozbít. Záclonky klidně odhrnete, stoly a vysoké svíce můžete posouvat. Stůl klidně rozbijete, když někde překáží. Louč ze zdi jde sundat, je možno s ní zapálit krb.


Stěny můžete prohmatávat rukou. Když chcete zjistit, jestli není některá zeď falešná, tak zde není hloupé narážení s partou do zdi, ale pěkně rukou ťukáte po stěně. Tajné tlačítka jsou opravdu tajné. Ne, že jako nějaký malilinkatý a přitom zřetelný kamínek ve struktuře stěny. Obvykle je takové tlačítko schováno za jedním nezaměnitelným kamenem ve zdi. Když jsem mluvil o plně interaktivním dungeonu, měl jsem na mysli přesně tohle. Na vše jde sáhnout rukou. Není to o textovém formátu, který vás postaví na políčko a vy pak v textu odklikáváte možnosti typu search a čekáte na výpis textu, zda jste něco našli nebo ne. Tady prostě fakt hledáte a prohmatáváte sami.


K tomu se váže také spousta kombinačních puzzlů, které mi opravdu dělaly radost. Zajímavé je tak posouvání a natáčení silových polí, schopných odrážet firebally. Super je zprovozňování stroje, který se rozkládá na několika patrech a ještě musíte v podzemních dolech zajistit přísun paliva do kotle. To na vás dýchne taková správná steampunková atmosféra, nebo možná trochu atmoška Tajemného hradu v Karpatech.


Přátelský minion, který umí přinášet a odnášet věci na vyznačené místo také mnohde pomůže s řešením neřešitelného, kdy potřebujete něco v dáli zatížit a pak rychle proběhnout dočasně otevřeným prostorem na jiné straně. V tomhle je Dungeon Master 2 prostě asi to nej v kategorii dungeonů. Mnoho her se hodně blíží, několik málo se i vyrovná, ale asi těžko najdu nějakou, která v tomhle Dungeon Master 2 překonává.


Dungeon Master 2 se nesnaží nijak vymanit z původního zadání prvního dílu. Máte kobku, máte nepřátele, máte partu čtyř postav, hledej, řeš, snaž se dostat a probít dále. Vše bez jediného slova, bez jediné NPC, která by vám něco řekla. Ve hře se prakticky neodvíjí žádný příběh a z tohoto hlediska má Dungeon Master 2 vlastně nulový in game příběh (kromě toho napsaného v manuálu). A i v tomto tkví jedinečnost této hry. Klaustrofobní samota navozující ten správný stísněný dojem.


Klíčový pro Dungeron Mastera 2  je však hlavně vývoj postav. Hra kromě puzzlů  klade důraz na výcvik postav. Každý level up k povolání (Fighter, Ninja, Wizard, Priest) vám přinese zvýšení počtu hit pointů, many a také základní vlastnosti k danému povolání příslušné. Proto se vyplatí každé postavě občas nahnat i level povolání, které není její primární. Fyzicky slaboučké mágy je fajn vycepovat v pár levelech fightera. Přísun HP je u Fightera velký a já tak získám odolného mága, který vydrží i pár nějakých těch ran. Stává se z toho taková hříčka na piplání postav. Hra sama o sobě je takové obří kombinační puzzle. Je to prostě o tom mít partu v nějakém prostředí, a v něm přežít. I proto jde vlastně o definiční hru pro tento žánr a mnozí považují tento přístup za nejlepší a stále nepřekonaný.


Toto kladení důrazu na vývoj postavy dělá z Dungeon Mastera 2 (týká se i dílu prvního) parádní hříčku, kde jde mnohdy postup hry do dalších levelů stranou a já se třeba v poklidu věnoval dovednostnímu růstu vlastních postav. Ačkoliv při takovém hraní nepřibývá moc projitých lokací, přes to s každým levelem dovednosti navíc roste pocit obrovského postupu ve hře. A postavy jakoby doopravdy žijí, ony totiž potřebují jíst a pít. Proto si vytipujete místa, kde budete k fontánkám chodit pro vodu a ke zvěři, z které po pobití dostanete něco k snědku. Postavy mohou unést jen určitou váhu. Přetěžujete-li je, jsou pomalejší, neobratnější a také toho více sní a vypijí.


Soubojový systém Dungeon Mastera je vesměs akční, ale prostor pro taktiku tu je. Nepřítele můžete pobíhat, jeho pohyb i útoky jsou totiž v časových intervalech. Stejně tak však útoky vaše. Zajímavé je, že po kliknutí na zbraň se otevře menu, z kterého můžete vybrat typ útoku. Např. bodnout, seknout hodit. Některé útoky jsou specifické pro některé zbraně. Některé se vám zpřístupní až po zisku určitého levelu ve Fighter skillu. Zatímco Fightery vylepšujete meči, sekyrami a palcáty, Ninja zvýší svou dovednost katanou, dýkou či lukem.


Oproti tomu kouzlící postavy trénují sesíláním kouzel a mícháním lektvarů do prázdných lahviček. Zajímavá je možnost vycvičit i Fightera s nulovou manou v kouzlení. Stačí, když Priest namíchá lektvar many, válečník jej vypije a zkusí seslat kouzlo. Samozřejmě zatím bude hromada neúspěchu a vypitých lahviček many, ale i těmito neúspěchy se může propracovat do prvního stupně Wizarda a dostane tak do základu konečně pár prvních bodů many natrvalo. Vzpomínám si, že přesně o tomto jsem básnil už v recenzi na první díl :-) Ale musel jsem to zmínit i zde.


Kouzlení probíhá sestavováním run. Nejprve síly a pak dalších několika kategorií elementů 
v různých stupních. Tenhle systém kouzlení považuji za stále to nejlepší, co se v tomto žánru her objevilo. Na sestavení slabého kouzla světla stačí třeba dvě runy, na fireball už musíte jednu další navíc přidat. Recepty na kouzla buď postupně nacházíte na svitcích, magic boxech nebo některých magických předmětech, a nebo si je pamatujete z prvního dílu.


Mohl bych ještě dále básnit o propracované práci s inventářem, dokonalém systému měny a obchodu s tichými obchodníky za kulatým otočným stolem a dalších aspektech, které prostě nemají chybu, a tak se uchýlím k závěru, kde se sice budu asi už opakovat v tom, co jsem pospal výše, ale asi nejlépe vystihne stručně to, co jsem tady tak složitě sepisoval:-)


Uzavřel bych to tím, že třeba nejopěvovanější současník v žánru,  Lands of Lore, je dost jinde, a je přímočařejší, více kecací až adventurní. Oproti tomu Dungeon Master 2 je opravdu unikát v tom, co dokázal nabídnout na tak malém prostoru zábavy. Líbilo se mi, jak tam šlo skoro se vším pohnout. Posunout stůl, velké svícny, zapálit krb. Kombinace puzzlů, runových kouzel, kombinace s měnou, prodeje, nákupy, pobíjení příšer pro jídlo, výcvik postav ve čtyřech povoláních. Takový simulátor žití v tomto prostoru. Skoro bych řekl, že DM2 (i DM1) jsou stále nepřekonatelní v té interakci s prostředím. A umí to bez jediného slova. A líbí se mi ten malý, ale do puntíku propracovaný prostor.

Hodnocení: 100%

Ringo


A můžete se těšit na herní deník s mapami, jelikož jsem si hru právě i zopakoval a dohrál.
Na mé kompletní mapy i s popisky se můžete mrknout už teď, jsou pod kartou hry Dungeon Master 2 v sekci Dokumenty na https://www.oldgames.sk/game/dungeon-master-2-the-legend-of-skullkeep/

Komentáře

  1. Dohral jsem to kdyz mi bylo 13 na svym prvnim fakt mym kompu, s jednim panakem , kterej ani nesel vybrat, protoze byl default a nechtel jsem ho zmenit na kostru, na kterou bych se v hudu dival.
    Jako jednicka totalne pristupne pro novacky, scifi elementy a ty neustale na me posilane "raketky" me fakt rozcilovaly, stejne jako ty stroj-puzzly. Bez tech magickejch automap a puzzly s posilanim oka bych se taky obesel. Coz mi pripomina, ze zabit jednoho kouzelnika s trojzubcem byl peknej puzzle a taky ta SF2 like Blanka stvura v podmezi hradu mi dala zabrat, uz nevim co s ni bylo spatne.
    Jinak je to moc podobny jednicce prakticky nic navic, akorat magicky outdoor lokace, ktery se ale hrali uplne stejne + mapa.
    A doted me stve, ze nesly vykrast obchody, nebo aspon ja nevim jak, bodyguard zrakvit sel, ale obchodnik zalez, nebo jsem ho mozna zabil, ale neslo se dostat pres stul a napakovat se.. Ono vubec kde se tam vzdycky ti obchodnici vzali nedavalo moc smysl. Snad se jest slusi rict, ze narozdil od jednicky se vracelo do mesta nakupovat.

    Ono je to sice vyslo, ale v 93, ale v poslednim tejdnu a recenze byly v diky Ludvikovi snad 4 cisla od Stonekeepu, ktery jsem hral chvili potom a to byla uplne jina liga - jak technologiema, tak atmosferou, takze ja bych tomu absolutni hodnoceni rozhodne nedal, jak jednicka na svoji dobu bylo zjeveni, tak dvojka tu odvahu udelat neco nove nemela.
    Coz mi pripomina, ze v tech casacich se psalo taky o Thunderscape, ze kteryho jsem porad nevidel jedinej gameplay, jdu to napravit.

    OdpovědětVymazat
  2. Hmm.tak DM 1 mám fakt rád projel.jsem.ho mnohomrát v různych verzích. Na DM2všichni kdysi čekali a je to hra jako DM1 na steroidech. Ano, spousta dobrých napadů (obchodování je boží, blesky..) ..ale to spojení s technikou..no litat furt jak magor abych topil.pod.kotlem, mě teda vadilo. Asi mám.rád vice pravověrný fantasy dungeon a něco co je skoro steampunk... Jo u RPG Arcanum to bylo super, ale Dungeon Masterovi mi to prostě nesedělo. Poe.mého je to fakt hezká hra, ale radši sáhnu po jedničce.

    OdpovědětVymazat
  3. Dungeon Master 2 - dohráno. Tak jsem si tedy po více jak 20 letech splnil rest. Pozitivní pocity převládají, nicméně tady vnímám několik nepříjemných neduhů. K nim ale až trochu později. Grafika je skutečně krásná ale k mé chuti by mohla být přece jen udělaná více do dark fantasy. Nemůžu si pomoct, ale trochu mi to stylizací potvor připomíná WoWko. Když si vzpomenu, jak správně hnusní byli pavouci v EoB, tak to mi tady trošku chybí. Nicméně i tak je krásná a není jí kromě osobních preferencí co vytknout. Atmosféra - tady to musím chtě nechtě rozdělit na venkovní část a pak část Skullkeep. Venku je to jednoznačně špička v žánru, Skullkeep už ale u mě pokulhává a to z jednoho prostého důvodu - celá pevnost je postavená kromě místnosti s mágy jen k tomu, aby zde hráč splnil hlavní quest, tj. spustil teleport do realmu hlavního záporáka. Navíc, se tu bohužel pro mě ukazuje dost špatný level design - proč proboha je každá místnost puzzle? Ale doslova každá? Navíc útočící minioni nedají hráči ani na chvíli vydechnout, čímž se hra od určitého momentu, alespoň pro mě, stává honičkou o co nejrychlejší tvorbu a konzumaci lahviček na HP. Trochu mi to připadá, jakoby autoři věděli, že je to krátká hra, tak ji uměle natáhli neustálým obtěžováním miniony (a ano, portály jsem poctivě zavíral). Neberte mě špatně, DM2 není v mých očích špatná hra. Je to dost dobrá hra, která dělá spoustu věcí velmi dobře (např. interface, kouzlení, atd.), ale bohužel ji v mých očích sráží právě ta nevyváženost. Kdybych ji mohl hodnotit čísly, tak to vidím tak, že první půlka (venku) je u mě za 9/10 a druhá půlka (Skullkeep) za 6/10 (ano). Celkově tedy 8. Po zaokrouhlení a se silně odřenýma ušima. Je to dobrá hra, ale na pro mě božský Legend of Grimrock nemá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. @Jakub Crha: Gratuluji k dohrání. Diskusně jsme lecos probrali k tomu na Facebooku ve skupině Starej Pařan, takže už odpověď na to nebudu duplikovat tady. Jinak mapoval sis to, nebo jsi to prošel po paměti a nebo využil hotových map?

      Vymazat
    2. Souhlasím s Jakubem, zrovna jsem to dohrál a ten závěr byl velké zklamání. Respawn létajících minionů byl otravný už od začátku, ale v posledních patrech hradu to bylo prostě daleko přes čáru. Mě tohle dokáže dokonale otrávit, potřebuju, abych se mohl zastavit a hádanku si v klidu rozmyslet, nebo se prohrabat v inventáři. Tady se nebylo kam schovat, ty parchanti si dokonce umí otvírat dveře! Ten boss a závěrečný filmeček byl taky meh. S normálním koncem bych tomu dal 8/10, takhle je to 7, protože mě to fakt znechutilo.

      Vymazat
  4. Dungen Master 1,2 jsou hry které jsem hrál stylem mohu uložit, ale takzvaně na jede pokus...uložit jen když jdu od kompu. To byl te pravý horor, v jedičce jsem často ztroskotal na duchovi, než jsem přišel na ten zahnutý meč, kolikrát mě zachránil oltář nebo dobře připravená úniková cesta. Dvojka za mě měla parádní atmo, hrál jsem se svíčkami po setmění a jen s třemi dobrodruhy. Ta fonána za deště, obchodníci, kde jsem rád odpočíval, hřbitov, enti, zloději, čarodějové, kostlivci, parní stroje, záhadné chodby a nakonci miniové který mě naopak dodávali pocit opravdového čarování na vyšší úrovni - jen já a chaos, jakoby jsem se až na konci přiblížil jeho síle a mohl s ním svést poslední boj. Musíš bratře padnout v temnotě a temnota s tebou.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Heroes of Might and Magic 2: The Succession Wars