F-15 Strike Eagle 2

Platforma: PC / Žánr: Simulation / Developer: MPS Labs / Vydavatel: Microprose / Rok: 1989


F-15 Strike Eagle 2 je jedním z hlavních představitelů letových simulátorů konce 80. let, s jednoduchým konceptem misí - sestřel 2 waypointy, vyhni se, či případně sestřel, nepřítele, a vrať se na základnu. A to s velmi povedenou snahou navodit dojem simulace a opravdového letu v letadle, jak po stránce ovládání, tak i grafickým zpracováním. Stačilo se zaregistrovat mezi piloty, vybrat obtížnost, misi a pustit se do letu. Když jste překlenuli přátelskou zónu, dostali jste se do spáru nepřítele a bylo třeba se vyhýbat dosahu radarů, projít několika dogfighty ve vzduchu proti nepřátelským letadlům, pak správně zaměřit pozemní cíl, sestřelit a pak se vrátit a pokusit se zdárně přistát. To vše za klasického vojenského ruchu okolo - radary, nepřátelské stíhačky, nepřítelem naváděné rakety. Tolik k F-15 Strike Eagle 2 v kostce. Tato hra se u mě pojí s hráčským příběhem, o který se s vámi pokusím podělit.

  
Simulátory jsou jedním z žánru neodmyslitelně spjatých s mými herními začátky. Zdaleka to není tak, že jsem hned naskočil na RPG a strategie či adventury. První, co si člověk na počátku 90. let totiž donesl v balíku disket od kamaráda byly zcela jiné kousky, jako formule či motorky od Accolade, nějaký ten Test Drive, kulečník Sharkey´s Pool, stavění města SimCity, a samozřejmě nemohly chybět letadla nebo vrtulníky. Kdo by nechtěl létat... Dalo by se vesměs říci, že první touha hráče je si vyzkoušet věci z reality, které nemůže provozovat a tak to byly právě auta, letadla, sporty. Nějaké to dobrodružství a fantasie se pak už odrážela v arkádách a plošinovkách jako Prince of Persia, Crime Wave či střílečkách jako Wolfenstein 3D a podobně. Kdo měl velké štěstí a kontakty, tak si teprve pak donesl věci jako Eye of the Beholder, Death Knights of Krynn nebo Ishar 2 nebo Dunu 2 a Civilization, ale to už je jiný příběh.


K prvním balíkům her však neodmyslitelně patřily dva simulátory letadel a to F-19 Stealth Fighter a pak F-15 Strike Eagle 2 od Microprose. Té druhé se pro připomenutí hodlám právě nyní věnovat. Ne, že by mi rukama proteklo spoustu simulátorů a všechny jsem je poctivě a precizně nahrál. Po většině z nich jsem spíše jen toužil a tak většinu času mého létání zastala právě tato hra. Dokonce se z ní stala závislost, že hned po příchodu ze školy bylo takřka povinností pro mě nalétat ze 5 misí za poslechu relaxačních melodií Mika Oldfielda z CD přehrávače a pak se jít věnovat hrám dalším.


F-15 Strike Eagle 2 (číslovka napovídá, že jde už o druhý díl, první nebyl ještě tak vyšperkovaný), disponovala na svou dobu detailní 3D grafikou. Šlo spíše tedy o vektory potažené jednobarevnými texturami, ale na svou dobu to vypadalo na maximum možného, patřilo to k vizuální TOPce tehdejší 3D grafiky. A nevypadalo to vlastně vůbec zle. Mně se ta grafika vlastně líbí dodnes. Má své kouzlo.


V F-15 jste si mohli zalétat v nad Libyi, Vietnamem, středním východem nebo Perským zálivem. V datadiscích přibyly lokality jako Finsko, Střední Evropa a válka v zálivu. Střety znepřátelených stran odrážely tehdy doznívající studenou válku a nové konflikty po ní, zejména na středním východě. To mě na F-15 fascinuje stále dodnes. To napětí studené války, kterou jste mohli přepnout ve hře na ostrý konflikt dávalo pocit nebezpečí a silného soupeře. Možná proto mi nikdy nepřirostly k srdci pozdější simulátory, které se věnovaly konfliktům typu bombardování více méně bezbranné Jugoslávie, nebo odpalování cílů teroristů v Somálsku. V F-15 na vás soupeř vystartoval s Migem 29 a měli jste jo co dělat, abyste se vrátili z mise živí a zdraví. Vlastně se dá doslova nadsazeně říci, že vzpomínky na tuto hru ve mně vyvolávají dokonce jakousi nostalgii po studené válce, jako po něčem dobrodružném, přičemž se nás to tehdy týkalo, až z toho jde mráz po zádech :-)


F-15 Strike Eagle 2 by se dal na jednu stranu považovat za lidový simulátor. Může si zalétat celkem úspěšně každý, ale na stranu druhou při vyšších obtížnostech už vám hra dá znát, co je to přetížení nebo nemožnost se vyhnout naváděným raketám bez zručného manévrování. I přes jistou lidovost hra měla jisté nároky na hráče, který se musel naučit jak některé letové vlastnosti, tak využít skoro polovinu klávesnice s různými funkcemi. Přistát na letadlovce taky nebyla úplně sranda. Vlastně přistát vůbec bylo mnohdy nejtěžším prvkem mise. Nastavit správnou rychlost, směr, štelovat klapky, brzdy, na letadlovce včas vypustit brzdný hák...nic jednoduchého.


Důležitá byla výbava letadla. Automaticky vám nějaká byla sice nastavena, ale bylo velmi důležité zvažovat, na co ji vystřílíte, co vyplýtváte ze svých dalekonosných Amraam raket či Sidewinderů s kratším doletem. Co když budu chtít nasbírat nějaké bonusové bodíky a sestřelit více cílů než jen 2 waypointy? Budu se tak věnovat vzdušným cílům nebo těm pozemním? Mnohdy jsem se bavil jen tak sestřelováním nepřátelských lodí, radarů a letišť kulometem. Sejmout kulometem Mig-29 je taky velká motivace. Jindy jsem relaxoval nízkými přelety nad nepřátelskými městy. Vyloženě jsem si lety užíval a těšil se na každou misi. 


Ta grafika na dnešní dobu, kdy dnes létáte v simulátorech s naprosto věrnou krajinou a modely letadel, může vypadat  značně dřevěně, ale já mám na ní spoustu vzpomínek a vidím třeba v těch panoramatech vždycky něco více a jak jsem psal, připadá mi stále určitým způsobem krásná. A pokud si mám zalétat dnes, tak si spíše zase sednu do staré F-15 nebo simulátoru s podobnou vizualizací, než že bych si pustil nějaký nový super moderní simulátor, který navíc v touze po věrnosti chce simulovat naprosto vše a místo hry se stává spíše regulérním trenažérem.


F-15 Strike Eagle 2 je sice simulátor, ale pořád zůstával a zůstává hlavně hrou a to velmi zábavnou. Je pravda, že na jednu stranu ve mně vzbudil lásku k letovým simulátorům, na druhou stranu jsem se od F-15 a pak F-19 (potažmo pokračování F117) v podstatě neodpichl moc dále v této herní kategorii, nepočítám-li LHX Attack Choppper od Electronic Arts nebo pokusy se super složitým Falconem 3.0 od Spectrum Holobyte. Samozřejmě jsem létal později v  TFXu (následovníku F-22 Retaliatoru) a Eurofighteru 2000 od Oceanu, ale jakoby to už nebylo ono. 


K simulátorům podobným staré škole, jako jsou např. Acces Over Pacific, Acces over Europe od Dynamixu, Overlord od Rowan Software a dále, jsem se bohužel nedostal, protože jsem je ve své době nesehnal. Takže jestli mě čeká ještě simulátorová budoucnost, spíše budu časem doplňovat resty z této studnice simulací, než že bych se pustil do nějaké moderny. 


F-15 Strike Eagle 2 tak pro mě zůstává navždy legendárním a nepřekonatelným simulátorem, ke kterému se vždycky rád vrátím a firma Microprose se tak zapsala k TOP herním firmám, jejíž logo svítívalo na mém počítači snad nejčastěji, a to nejen díky jejím simulátorům, ale také strategiím (viz Civilization).

Hodnocení: 90%

Ringo


Komentáře

  1. Vypadá to zajímavě, píšu si na letecký seznam. Akorát končím se svými pokusy na Falconu A.T., dám si něco novějšího a pak zkusím jeden z těchto starších kousků.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem ATčko po nějaké chvíli vzdal a přešel na Falcona 3 a pak ještě díky své fascinaci válkou v Pacifiku, ještě občas hraju Aces of Pacific.

      Vymazat
    2. Falcony asi nemá cenu ani jinak než začít trojkou.

      Vymazat
    3. Hele rozhodně nelituji, že jsem se do toho pustil, ale na delší hraní to pro mě už také není. A teď dost ocením každé zlepšení :-)

      Vymazat
  2. Obrázky nádhera, kam se hrabe ten novej Flight Simulator! :) Já mám pocit, že tenkrát jsem hrával od MicroProse tu F-19ku (ale ruku do ohně za to nedám). Ale pěkně jsi zavzpomínal i na další simulátory té doby, ony i časopisy dávali simulátorům větší prostor a kolikrát to byla i hra měsíce.

    OdpovědětVymazat
  3. Mimochodem, jaký z těch DOS simulátorů podle vás měl nejhezší grafikau? Je to F--117 Nighthawk Stealth?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Za mě ta F-15 Strike Eagle II a samozřejmě tím pádem F-117, protože to je úplně stejná grafika, jen s jiným letadlem a nočními misemi. Otázkou je, jak je to třeba se Strike Commanderem a Pacific Strike a asi i F-15 Strike Eagle III, které měly bitmapovou grafiku schopnou tehdy větších konkrétních detailů na objektech, na druhou stranu asi moc dobře nezestárly a potřebovaly by dnes vyšší rozlišení. Zatímco ta F-15 Strike Eagle II mi přijde pořád jakoby taková čistá.

      Vymazat
  4. já hrával flight simulátor na C64, pak TFX, EF2000, online potom Warbirds (v tom jsem si hodně zablbli) a teď občas zpustím war thunder

    OdpovědětVymazat
  5. Musím uznat, že to nevypadá vůbec špatně, s přihlédnutím k roku vydání. Hráli jste to tenkrát na joysticku nebo klávesnici. Moje první zážitky z hraní simulátorů na PC byly prakticky výhradně na klávesnici, až později měl kamarád joystick.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. nejdříve klávesnice, bo jsem byl chudý student střední školy a musel jsem si chvíli počkat až našetřím z peněz na obědy :D koupil jsem si tenkrát quickshot super warrior hlavně kvůli Frontier, ale pak už jsem sní hrál vše lítací :) byl dobrej, postupem času si chci dát dohromady svoje první pecko 486 DX250, 8MB RAM, CirusLogic 512kB, SoundGalaxy NX Pro16, 340MB HDD Quantum Fireball a Super Warrior :D

      Vymazat
    2. Quickshot Super Warrior (škoda že neměl klobouček HAT) byl také můj první joystick v historii vůbec, později nahrazen několika Genius F-22/23 (potenciometry) a pak nesmrtelným MS Sidewinder Precison 2 USB (HAL senzory). Spolu s ním jsem v bazaru zakoupil komplet DID EF-2000 s datadiskem TACTCOM + a v JRC USNF 97, a tak začala má éra virtuální létaní, která s přestávkami trvá dodnes.
      Svoje první PC: AMD K6-233, 32MB SDRAM, S3 Virge GX/DF 4MB, 1,2GB Quantum HDD, vše na nějaké MB s VIA chipsetem koupené v roce 98, už raději skládat nebudu. :)

      Vymazat
    3. Já jen na klávesnici, přišla mi přesnější, hlavně pro přistávání. Neuměl jsem si představit, že bych na přistávací plochu vrávoral joystickem :-) Ale to platí jen pro ty stíhačky. Třeba vesmírné střílečky jako Wing Commander se bez joysticku nedají.

      Vymazat
    4. Kamarád létal Tie Fighter a X-Wing jen na myši v kombinaci s klávesnici. :)

      Vymazat
    5. Kdysi jsem hrál také na k+m, později na obyčejném joysticku. Ale teď s patřičnou výbavou je to jiný zážitek. Je to jako u aut, hodně jsem toho najezdil na klávesnici, včetně rally, ale volant je volant.

      Vymazat
    6. Já jsem s myší zkoušel X-wing a Privateer a to prostě nešlo. Jednak člověk jak blbec s myší jede - zvedá- jede a jednak ta rxchlost je s joystickem úplně někde jinde.

      Vymazat
  6. Ef patnáctka byla jedna z mých prvních her, co jsem kdy hrál (spolu s GODS). Pamatuji se, jak jsme se s klukama nechali zavřít do počítačové učebny a vylezli až druhý den a jak mi lítal obzor před očima když jsem šel spát.

    OdpovědětVymazat
  7. Myslím, že tahle hra byla kdysi hodně oceňována v rámci realističnosti armádního vybavení? :) A samozřejmě i v realističnosti letů. Dříve byly letecké simulátory dělané prostě na knipl. Když si vezmu, že dneska si zahraju letadla s bitvami 30 v 30 na ovladači od Xboxu, tak se tomu musím zasmát. Ale je pravda, že to má zase trochu jinou atmosféru a hlavně je to přístupnější většímu publiku. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jako trenažér byl tehdy spíše oceněn za věrnost simulace Falcon 3.0 od spectrum Holobyte. Z Microprosáckých simulací byla nejvíce ceněna pro komplexnost F-19 Stealth Fighter. Byť ty simulátory od Microprose byly na svou dobu a tehdejší technické možnosti hodně věrné, funkcí měly přes celou klávesnici, takže fakt žádná arkáda, přistávání, to už chtělo nějaký ten um, tak by se daly ale i přes to považovat pořád za takové spíše soft. Mohl si zalétat i tehdejší simulátorový laik s tím, že do toho prostě něco dal, což hráči tehdy neměli problém (píli, chtění se učit a pod., což tehdy hráči dělali rádi). A ta F-15 SE2 byla snad asi vůbec nejpřístupnější. Pamatuji si, jak jsem se ji učil ovládat bez manuálu, vypisoval jsem si klávesy a zkoušel, co dělají :-) Opravdu tedy nic pro dnešní styl - chci si sednout do křesla, zapnout TV a hrát.

      Vymazat
  8. zajimavy, me f15 II naprosto minula, kupoval jsem si jako mladej az f15 III /dve zapojeny 386 pres nullmodem kabel se sousedem naprosta bomba/ , pred ni to ovsem byly f19 a F117,plus nikdo nezminil F 29 retaliator , chuck yeager air combat a gunship 2000 :)
    F15 II sem si kupoval az nekdy v 2015 v levnych knizkach, kdyz tam meli krabicku, za 15kc origoska :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pokud by ta origoška F15 II byla v dobrém stavu a chtěl bys ji prodat, odkoupím, samozřejmě za více než 15 Kč :-) Jinak Retaliatora jsem hrál, na to, jak byl vynášen do nebes, mi překvapivě nějak nesedl.

      Vymazat
  9. Pro me jednoznacne F29 Retaliator, nikdy uz jsem nemel ten uzasny pocit rychleho letu, proti tomu to simulatoru bylo vse, jak ve zpomalenem filmu, vcetne F15. V TFX jsem byl unesen mraky a realismem, napr tankovani...ale uz to nebylo ono...boze ty fajty v F29 ke konci hry , v F29 byl koncipovan jako super stihac, ktery je schopen se vyhnout i raketam a byl to zazitek, musel jsem se vzdy dostat na zadek stihaci, podobne jako v prvni svetove, zadne velke taktizovani na radaru, dostat soupere bylo dost podobny topganu, kdyz kolem me proletel Mig na par metru, normalka jsem mel nutkani se po nem ohlednout..nikdy uz nebude tak hratelny simulator...za me..chtelbych k tomu zdrojaky a predelat to do vyssiho rozliseni, ale tak to bohuzel v herni branzi nefunguje...skoda...hlavne super byla velikost herni mapy...rulez..F29...

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Heroes of Might and Magic 2: The Succession Wars