Jagged Alliance

Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Sir-Tech/ Vydavatel: Sir-Tech / Rok: 1995

Taktických tahovek, kde cvičíte, vyzbrojujete, a posíláte skupinku vojáků do ostré akce, nebývalo mnoho. Vlastně je otázkou, zda se na tomto poli dodnes něco změnilo mimo to, že vychází sem tam nějaké fandovské i retro odkazy na tyto staré klasiky. Ale podíváme se teď do minulosti, kdy dominovaly pohromadě v kratším cca 5 letém rozmezí v této kategorii snad jen asi 4 výrazná jména (nepočítaje pár pokračování). Laser Squad (1988), Sabre Team (1992), UFO Enemy Unknown (1994), o kterém brzy taky něco napíši, a samozřejmě Jagged Alliance, které se aktuálně budu teď věnovat. Kdybych to mermomocí chtěl uzavřít do nějaké pětice, tak bych to uzavřel ještě hrou Battle Isle: Incubation (1997). 

Přes to, že nejde o herní styl, s kterým by se vyloženě roztrhl pytel a ani jedno jméno za sebou nemá nijak bohatou početnou sérii, byly tyto tituly nesmírně populární. Rok po legendární UFO Enemy Unknown vychází právě Jagged Alliance, která se pokusila oproti UFO zaměřit více na detaily samotného prostředí a UFOnský vědecký výzkum s nekonečným počtem random map nahradila puntičkářskou péči o zbrojní arzenál. A také se snažila  vnést do prostředí i nějakou jednoduchou příběhovou linku a celému prostředí vdechnout jakousi autentičnost. To není kritika UFO Enemy Unknown, které mám asi o 5% raději, to je snaha o nástin zjevné odlišnosti obou her, byť by se mohlo zdát, že se Jagged Alliance od Sabre Team i UFO dosti inspirovala. Ale to se zase UFO inspirovalo od Laser Squad a tak bychom mohli pokračovat :-)

Příběh se odehrává na fiktivním ostrově, který byl v 50. letech využíván na jaderné testy. S odstupem času se zde ale příroda zotavila, rozrostla se tady malebná džungle, a taky zvláštní stromy, z jejichž plodů se extrahuje vzácná, na zemi ojedinělá, látka využívána pro medicínské účely. O tento ostrov se samozřejmě rozpoutá boj a úkolem hráče je jednak těžit z plodů záhadnou surovinu, za kterou dostane královsky zaplaceno, a jednak je třeba za tyto peníze najímat žoldáky, vyzbrojovat je a posílat je nejen chránit vaše současná teritoria. Úkolem bude pro vyšší zisk dobývat teritoria nová. Pochopitelně se nebojte nic, nejste agresor, vy jste ti hodní a soupeř je ten zlý, proto se jej snažíte porazit.

Když tedy odbudete nutnou strategickou část typu - rozdělím práci dělníkům na sběr plodů, shrábnu zisk za prodej, poobjednávám ze seznamu ty nejlepší žoldáky (pokud na ně budu mít), kteří mi budou ochotni sloužit, vybavím je nějakými těmi bouchačkami, neprůstřelnými vestami a helmami, můžu se pustit do toho nejočekávanějšího, přímo do akce.

Tahovým způsobem procházíte až s osmi žoldáky džunglemi a více méně opuštěnými staveními, snažíte se najít nepřítele a eliminovat jej. Počet akčních bodů vám udává, kolik akcí budete moci udělat. Musíte volit pečlivě, jestli udělat dva kroky a střílet, nebo si lehnout, odplížit se a schovat se za strom nebo za roh budov a střelbu nechat na příští tah. Každý úkon stojí určitý počet akčních bodů. Kromě toho můžete přezbrojovat, zvedat předměty ze země a patří do toho i interakce s okolím jako otevírání dveří, beden, hledání min a mnoho dalšího. Po vyčištění sektoru dostanete prostor jej prošmejdit a posbírat věci. Takto se můžete vydávat i do jakýchkoliv již zabezpečených oblastí.

Jak jsem psal, Jagged Alliance se soustředila na detaily výbavy a tak budete řešit pistole, zásobníky, montáž tlumičů, kolimátorů na pušky a je za tím vším jakási větší pečlivost střelce a majitele střelné zbraně, kterou si budete hýčkat. Není to o překotném vývoji lepších a lepších zbraní, kdy na základě dalšího vývoje přezbrojujete. Tady je prostě kvalitní devítka pořád kvalitní pistole a můžete si ji poupravit, aby byla přesnější, tišší atd. Samozřejmě v arzenálu je spousta typů střelných zbraní, nožů a granátů. 

Vojáci navíc mají RPG statistiky a stále se zlepšují. Hned poznáte, že vám po nabytí zkušeností žoldáci střílí přesněji, dokáží lépe detekovat pasti, stopy a lépe naslouchat prostředí. Některé charaktery umí třeba hledat miny, jiné můžete nechat třeba opravovat zbraně na základně, pokud mají opravářský skill, lékaře necháte léčit zraněné, zatímco zbytek pošlete do akce. Záleží na jednotlivých schopnostech. 

Časem ale poznáte, kteří členové týmu se moc neosvědčili a ty je dobré propustit a jít se podívat do databáze nájemných žoldáků, zda by se k vám nebyl ochoten přidat nějaký lepší. Z počátku vám totiž moc nebudou důvěřovat, ale jakmile zjistí, že se stáváte na ostrově relevantní silou a pár sektorů už ovládáte, tak se k vám přidá třeba i takový Ivan Dolvich, velice oblíbená postava (pozn. 90210: "Ivan šel zrovna najmout hned"). OK, takže tam byli prostě jiní prudérníci, které šlo najmout až po pár úspěšných misích :-)

Tady je pak na zváženou, které vlastními akcemi vycvičené žoldáky nechat a které vystřídat za jiné, kteří vykazují v databázi lepší schopnosti. Každá postava má bohatý životopis a taký specifické osobní vlastnosti, které projevují občas zajímavými hláškami během akce, čímž se stávají živější a mnohem osobitější než např. vygenerovaní panáci v UFO.   

Co mě na hře uchvátilo, bylo celkové tohle zpracování včetně grafiky. Jde sice o postarší VGA grafiku, ale dokázala navodit atmosféru tropického ostrova někde snad v Karibiku a to pro mě nejlépe ze všech her, které jsem hrál a o nějakou tu atmošku tropického ostrova se pokoušela. Nevím, jestli to dělá paleta barev, styl kresby, ale všechno mi strašně sedlo. Když jsem se tuhle dohadoval o tom, proč se mi ta grafika líbí a proč spíše neobdivuji druhý díl Jagged Alliance 2, tak mě napadl takový příměr, že je to třeba vnímat ne technologicky, ale jako pohled na obraz. Pokud se mi líbí nějaká technika, tak ji prostě budu obdivovat, bude se mi to líbit a je vlastně jedno, kolik to má barev a v jakém je to rozlišení. Někdy i černobílá skica umí vyvolat více dojmů než nějaká do detailů provedena kresba. 

Aby to nebylo blbě pochopeno, že Jagged Alliance je ošklivka, a já ji z nějakého bizáru obdivuji, abych vytočil okolí, tak to vůbec ne. Ona je ta hra podle mě opravdu pohledná i na dnešní dobu. Vtáhne člověka do džungle a navodí pocit, že tam fakt jsem, že slyším cikády, ptactvo, okolo šustí vedrem vyprahlá tráva a já se pokouším ze stínů stromů proplížit k nedalekému dřevěnému stavení. Může tam být nepřítel. Pokusím se vyčkat, až jej zahlédnu v okně a můj spolubojovník spustí palbu? Nastavím mu místo tahu krycí akci, aby střílel v tahu jiné postavy, když uvidí nepřítele, zatímco ta se bude plížit k zadním dveřím? Budou zamčené? Pošlu ke dveřím dalšího vojáka, který by uměl vypáčit zámek nebo je vyrazit? V dáli uslyším šplouchnutí. Nedaleko je říčka, nebyl to nepřítel brodící se za mými zády tajně přes řeku? Prostě člověk doslova cítí tu atmosféru, to ovzduší a napětí v něm a přitom si vychutnává idylku příjemné krajiny, kde vedro mírní příjemný vánek šustící v tropickém porostu. Svlažit se dá i v krásně čisté azurové říčce, ale pozor, jsou tam krokodýli.

Hodnocení: 95%

Ringo   

Pozn.: Obrázky jsou převzaty z Mobygames, ale dost mě to teď namotivovalo si to zahrát znovu, takže třeba někdy vyměním obrázky za své :-)

Hra má i samostatně hratelný datadisk pod názvem Deadly Games. Byl soustředěn na jednotlivě zadané mise v různých nezávislých prostředích, a měl mnohem vyšší obtížnost.

Pokračování Jagged Alliance 2 (s datadiskem Unfinished Business) se ubíralo trochu jiným směrem a už to nebyla tak krystalicky čistá strategie či taktika, ale dosti zacházela do sféry RPG různými rozhovory s NPC v sektorech a questy. Asi to bude odvážné tvrzení, ale řekl bych, že to mělo dost blízko spíše ke gameplayi Falloutu než Jagged Alliance 1. Ale taktický rozměr v jednotlivých sektorech při střetu s nepřítelem naštěstí zůstal a detailní koncept zbraní a jejich využití byl ještě mnohem propracovanější. Graficky šlo samozřejmě o výrazný posun z hlediska rozlišení a přesunu z výhledu shora na izometrický pohled z nadhledu z boku.