Stellaris
Platforma: PC / Žánr: Strategy-RTS / Developer: Paradox Developement Studio / Vydavatel: Paradox Interactive / Rok: 2016
Je libo další 4x vesmírnou strategii? A chcete něco kapku jiného, co kecám, hodně jiného, než je klasika ve stylu Master of Orion a jeho následovníku typu Space Empires či Galactic Civilizations? Tak Stellaris je jasnou odpovědí. Kdo byl dosud uzavřen v modle MOO a chtěl nějakou změnu a něco méně dominantního a více zaměřeného na chod vlastní civilizační frakce, tak tady je hra snů.
Pokud vám Master of Orion a spol. přišly jako strhující koukání se na Star Wars bitvy, tak Stellaris je naopak něco jako četba Asimova. Kdo se někdy začetl a nechal pohltit atmosférou Asimovova vesmíru, tak tady bude jako doma. Nebude jen řešit, jak co nejrychleji co vynaleznout, navyrábět army a smést z povrchu vesmírného jiné frakce. Tady se vsází na opravdovou simulaci života ve vesmíru. Tady prostě neseberete jen tak armádu, nevtrhnete na cizí území a nepoberete, co se dá. Na to, abyste expandovali potřebujete, aby vám fungovala politika, výzkum, armáda, diplomacie a vliv. Ten je klíčový, abyste ve válce dosáhli i územních zisků, bez vlivu si můžete válčit jak chcete, ale po válce a uzavření příměří odevzdáváte vše zpět soupeři ve jménu mezinárodního práva. Ale zároveň, pokud přepálíte expanzi, čeká vás zmar, strádání a úpadek, jako každou velkou říši. Tady zjistíte, že hra je blízká realitě více, než byste předpokládali a že MOO je vedle toho prakticky jen válečné běsnění, kde jakákoliv diplomacie je jen zástěrkou k tomu, jak odložit válku o několik let, než nazbrojíte.
Ve Stellaris jde opravdu o simulaci soužití jinými frakcemi a taky o řízení vlastní společnosti. Chcete být tzv. xenofóbní a udržovat čistě vlastní společnost a naplňovat její zájmy? Nebo si pustíte na planety multigalaktické obyvatelstvo, otevřete jim náruč, dáte jim práva a tím naštvete vlastní lidi, pokud nebudou dostatečně xenofilní? I tomuhle se hra velmi věrně a realisticky věnuje. Všechny národnosti mají svá práva a ty doslova položkově můžete přidělovat, od otroctví po plné občanství. Tuhle jsem jakési medvídkové rase udělil plné občanství a první co bylo, tak si začali stěžovat, že mí lidé mají náklonnost ke zbraním a medvídci vyžaduji plně demilitarizované zóny. Proti srsti jsem vyhověl a své lidi na dané planetě odzbrojil. O pár let později nastala vzpoura lidí proti právům, které jsem udělil cizí rase a hra mi nabídla možnosti. Vyhovět mým lidem, což by znamenalo nespokojenost medvídkové rasy -25 a také - 25 k produktivitě tam, kde jsem tu rasu zaměstnal. Pak tam byla ale možnost "podpořit menšiny za každou cenu". Výsledek by byl v opačném grardu, -25 k nespokojenosti a produktivitě lidí, nicméně mi při této možnosti nabídla hra pozitiva, zisk 100 k položce vliv. Krásný odraz reality :-)
A vliv, toho je jako šafránu, získáváte jej velmi pomalu, ve vaší frakci jsou politické strany, jejichž podporou se vliv může navýšit, dále je možno jej získávat vyhlášením rivality jiným frakcím, ale i tak přibývá v řádu 3 - 5 za časovou jednotku a budete netrpělivě čekat na dostatečný zisk, abyste mohli postavit další star base v nově objeveném planetárním systému. Dále budete vliv utrácet při ovlivňování nepřátelských planetárních systémů, protože bez toho, jak jsem již výše psal, nezískáte po ukončení války tyto planety ani při jejich dobytí a jen je odevzdáte zpět soupeři.
Hra je také velmi silně perzonifikována a v omezeném počtu leadrů budete muset pečlivě vybírat, kdo bude guvernérem planet, kdo výzkumník, admirál vašich lodí nebo generál pozemních vojsk. Tito leadři mají speciální schopnosti a roste jim také zkušenostní level. A samozřejmě kolem 80 roku umírají a budete muset najmout nějaké nováčky, kteří pak jejich roli zastoupí a stanou se novými leadry v daných oblastech.
Soupeřící frakce nejsou jen vašimi nepřáteli k vyhlazení, některé se sice chovají od počátku nepřátelsky a hned víte, že máte zbrojit a poslat na ně zavčasu vaše flotily, jiné s vámi naváží diplomatické kontakty, které stojí za to nezahodit a můžete se stát přáteli a dokonce se spojit ve federaci. Ta se vám počítá do domination victory statusu a získáte tak vlastně společné území bez boje.
Hra probíhá v reálném čase, ale kdykoliv je možné ji zapauzovat a rozdat úkoly. Bitvy jsou rovněž realtimové, ale jsou zjednodušeny na střet armád vámi nadesignovaných a vyrobených lodí, do bojů nezasahujete takticky ani na tahy, jako je to v Master of Orion, ani v realtime, jako je to třeba v Homeworldu, prostě proběhnou na základě čísel a musím říci, že je tomu tak vlastně dobře. Vaše armády se pohybují po nalajnovaných hyperprostorových cestách, což přidává strategický prvek bránění kritických bodů střetu, zatímco ve vzdálenějších bezpečných koutech galaxie nebudete muset stavět nějakou drtivou obranu. Hra si v tomto případě hodně půjčuje ze hry Nobunaga´s Ambition: Sphere of influence, kde to probíhalo naprosto stejně, jen to bylo zasazeno starého Japonska.
Dále si hra bere z Civilization 5 ovlivňování vašeho politického systému bonusy. Po nasbírání velkého množství bodů Unity můžete "nakoupit" nějaký bonus v oblasti prosperity, dominance, výzkumu atd. Výzkum probíhá ve třech oblastech - Fyzika, Společnost a Strojírenství. O každou se stará jeden leader, tedy vědec. Blaho vaší frakce závisí také na tom, jaké budovy postavíte v koloniích, důležité je se starat o přísun potravin, krystalů, energie a samozřejmě přísunu Unity k nákupu bonusů.
Hra dále staví na příběhových událostech, vaše výzkumné lodě nacházejí archeologické nálezy dávno zaniklých civilizací a z výzkumu získá bonusy, které urychlí váš vývoj nebo jinak ovlivní váš posun vpřed. Číst tyto události je už opravdu jako z Asimovovy Nadace nebo Ságy sedmi sluncí od Kevina Andersona a hra plně vrhá fantasii do tohoto vesmíru, je to jako číst knihu, kde výrazně ovlivňujete průběh událostí. V tom se hra výrazně liší od bojových Master of Orion her, které nejsou vůbec špatné, ale Stellaris, to je prostě jako splněný sen v jiném pojetí.
A bacha na závislost, možná se vám po x letech zase stane, že i přes pracovní týden uslyšíte zpívat ranní ptáky, ale jít spát v momentě, kdy vás požádá jedna ze slabších frakcí o to, abyste nad ní udělali protektorát, protože v tomto zlém vesmíru nepřežije slabá a osamocena, to nejde. Vládní povinnosti neznají odkladu, spánek počká :-)
Ve srovnání s konkurenty Stellaris možná ztrácí na taktických tahových bitvách, ale získává na celkovém pojetí strategie a svižném spádu událostí, doslova píše příběh. Nalajnovaná pravidla i systém přesunu armád z počátku bude klást WTF otázky, ale jakmile tato pravidla přijmete, zjistíte, že jde o dokonalý strategický prvek, s kterým je třeba počítat a umně jej využívat.
Na závěr musím zmínit grafické zpracování a hudbu. Grafika planet a sluncí je dechberoucí, vesmírné bitvy jsou epické. A hudba, tu si po dlouhé době u hry zase užívám. Je to něco mezi Blade Runnerovským Vangelisem, Oldfieldem a Dead Can Dance :-)
Hodnocení: 100%
Ringo
Je libo další 4x vesmírnou strategii? A chcete něco kapku jiného, co kecám, hodně jiného, než je klasika ve stylu Master of Orion a jeho následovníku typu Space Empires či Galactic Civilizations? Tak Stellaris je jasnou odpovědí. Kdo byl dosud uzavřen v modle MOO a chtěl nějakou změnu a něco méně dominantního a více zaměřeného na chod vlastní civilizační frakce, tak tady je hra snů.
Pokud vám Master of Orion a spol. přišly jako strhující koukání se na Star Wars bitvy, tak Stellaris je naopak něco jako četba Asimova. Kdo se někdy začetl a nechal pohltit atmosférou Asimovova vesmíru, tak tady bude jako doma. Nebude jen řešit, jak co nejrychleji co vynaleznout, navyrábět army a smést z povrchu vesmírného jiné frakce. Tady se vsází na opravdovou simulaci života ve vesmíru. Tady prostě neseberete jen tak armádu, nevtrhnete na cizí území a nepoberete, co se dá. Na to, abyste expandovali potřebujete, aby vám fungovala politika, výzkum, armáda, diplomacie a vliv. Ten je klíčový, abyste ve válce dosáhli i územních zisků, bez vlivu si můžete válčit jak chcete, ale po válce a uzavření příměří odevzdáváte vše zpět soupeři ve jménu mezinárodního práva. Ale zároveň, pokud přepálíte expanzi, čeká vás zmar, strádání a úpadek, jako každou velkou říši. Tady zjistíte, že hra je blízká realitě více, než byste předpokládali a že MOO je vedle toho prakticky jen válečné běsnění, kde jakákoliv diplomacie je jen zástěrkou k tomu, jak odložit válku o několik let, než nazbrojíte.
Ve Stellaris jde opravdu o simulaci soužití jinými frakcemi a taky o řízení vlastní společnosti. Chcete být tzv. xenofóbní a udržovat čistě vlastní společnost a naplňovat její zájmy? Nebo si pustíte na planety multigalaktické obyvatelstvo, otevřete jim náruč, dáte jim práva a tím naštvete vlastní lidi, pokud nebudou dostatečně xenofilní? I tomuhle se hra velmi věrně a realisticky věnuje. Všechny národnosti mají svá práva a ty doslova položkově můžete přidělovat, od otroctví po plné občanství. Tuhle jsem jakési medvídkové rase udělil plné občanství a první co bylo, tak si začali stěžovat, že mí lidé mají náklonnost ke zbraním a medvídci vyžaduji plně demilitarizované zóny. Proti srsti jsem vyhověl a své lidi na dané planetě odzbrojil. O pár let později nastala vzpoura lidí proti právům, které jsem udělil cizí rase a hra mi nabídla možnosti. Vyhovět mým lidem, což by znamenalo nespokojenost medvídkové rasy -25 a také - 25 k produktivitě tam, kde jsem tu rasu zaměstnal. Pak tam byla ale možnost "podpořit menšiny za každou cenu". Výsledek by byl v opačném grardu, -25 k nespokojenosti a produktivitě lidí, nicméně mi při této možnosti nabídla hra pozitiva, zisk 100 k položce vliv. Krásný odraz reality :-)
A vliv, toho je jako šafránu, získáváte jej velmi pomalu, ve vaší frakci jsou politické strany, jejichž podporou se vliv může navýšit, dále je možno jej získávat vyhlášením rivality jiným frakcím, ale i tak přibývá v řádu 3 - 5 za časovou jednotku a budete netrpělivě čekat na dostatečný zisk, abyste mohli postavit další star base v nově objeveném planetárním systému. Dále budete vliv utrácet při ovlivňování nepřátelských planetárních systémů, protože bez toho, jak jsem již výše psal, nezískáte po ukončení války tyto planety ani při jejich dobytí a jen je odevzdáte zpět soupeři.
Hra je také velmi silně perzonifikována a v omezeném počtu leadrů budete muset pečlivě vybírat, kdo bude guvernérem planet, kdo výzkumník, admirál vašich lodí nebo generál pozemních vojsk. Tito leadři mají speciální schopnosti a roste jim také zkušenostní level. A samozřejmě kolem 80 roku umírají a budete muset najmout nějaké nováčky, kteří pak jejich roli zastoupí a stanou se novými leadry v daných oblastech.
Soupeřící frakce nejsou jen vašimi nepřáteli k vyhlazení, některé se sice chovají od počátku nepřátelsky a hned víte, že máte zbrojit a poslat na ně zavčasu vaše flotily, jiné s vámi naváží diplomatické kontakty, které stojí za to nezahodit a můžete se stát přáteli a dokonce se spojit ve federaci. Ta se vám počítá do domination victory statusu a získáte tak vlastně společné území bez boje.
Hra probíhá v reálném čase, ale kdykoliv je možné ji zapauzovat a rozdat úkoly. Bitvy jsou rovněž realtimové, ale jsou zjednodušeny na střet armád vámi nadesignovaných a vyrobených lodí, do bojů nezasahujete takticky ani na tahy, jako je to v Master of Orion, ani v realtime, jako je to třeba v Homeworldu, prostě proběhnou na základě čísel a musím říci, že je tomu tak vlastně dobře. Vaše armády se pohybují po nalajnovaných hyperprostorových cestách, což přidává strategický prvek bránění kritických bodů střetu, zatímco ve vzdálenějších bezpečných koutech galaxie nebudete muset stavět nějakou drtivou obranu. Hra si v tomto případě hodně půjčuje ze hry Nobunaga´s Ambition: Sphere of influence, kde to probíhalo naprosto stejně, jen to bylo zasazeno starého Japonska.
Dále si hra bere z Civilization 5 ovlivňování vašeho politického systému bonusy. Po nasbírání velkého množství bodů Unity můžete "nakoupit" nějaký bonus v oblasti prosperity, dominance, výzkumu atd. Výzkum probíhá ve třech oblastech - Fyzika, Společnost a Strojírenství. O každou se stará jeden leader, tedy vědec. Blaho vaší frakce závisí také na tom, jaké budovy postavíte v koloniích, důležité je se starat o přísun potravin, krystalů, energie a samozřejmě přísunu Unity k nákupu bonusů.
Hra dále staví na příběhových událostech, vaše výzkumné lodě nacházejí archeologické nálezy dávno zaniklých civilizací a z výzkumu získá bonusy, které urychlí váš vývoj nebo jinak ovlivní váš posun vpřed. Číst tyto události je už opravdu jako z Asimovovy Nadace nebo Ságy sedmi sluncí od Kevina Andersona a hra plně vrhá fantasii do tohoto vesmíru, je to jako číst knihu, kde výrazně ovlivňujete průběh událostí. V tom se hra výrazně liší od bojových Master of Orion her, které nejsou vůbec špatné, ale Stellaris, to je prostě jako splněný sen v jiném pojetí.
A bacha na závislost, možná se vám po x letech zase stane, že i přes pracovní týden uslyšíte zpívat ranní ptáky, ale jít spát v momentě, kdy vás požádá jedna ze slabších frakcí o to, abyste nad ní udělali protektorát, protože v tomto zlém vesmíru nepřežije slabá a osamocena, to nejde. Vládní povinnosti neznají odkladu, spánek počká :-)
Ve srovnání s konkurenty Stellaris možná ztrácí na taktických tahových bitvách, ale získává na celkovém pojetí strategie a svižném spádu událostí, doslova píše příběh. Nalajnovaná pravidla i systém přesunu armád z počátku bude klást WTF otázky, ale jakmile tato pravidla přijmete, zjistíte, že jde o dokonalý strategický prvek, s kterým je třeba počítat a umně jej využívat.
Na závěr musím zmínit grafické zpracování a hudbu. Grafika planet a sluncí je dechberoucí, vesmírné bitvy jsou epické. A hudba, tu si po dlouhé době u hry zase užívám. Je to něco mezi Blade Runnerovským Vangelisem, Oldfieldem a Dead Can Dance :-)
Hodnocení: 100%
Ringo
Obrázky nebudou? :) Takto je to příliš souvislého textu bez odpočinku.
OdpovědětVymazatZatím se učím, trochu jsem naediotoval design, uvidím, jak to bude s obrázky do textu, pokud je budu muset linkovat odjinud, bude to problém, na swebu tolik místa nemám, pokud půjdou vkládat sem natvrdo, tak určitě doplním.
VymazatTak obrázky budou, u Rytířu Grálu už jsou, dodám i k dalším recenzím.
VymazatJaký je rozdíl mezi Fyzikou a fyzikou?
OdpovědětVymazatDíky za upozornění, samozřejmě tam měl být třetí obor, tedy strojírenství, jdu to opravit :-)
Vymazat