Star Trek: TNG - Birth of the Federation
Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS ) / Developer: MicroProse / Vydavatel: Hasbro Interactive / Rok: 1999
Když už mám doma tak dlouho tu krásnou krabici s hrou, tak jsem se rozhodl ji konečně nainstalovat a zahrát. Lákadlo Star Trek universa budilo velké očekávání, tak jsem prolistoval zběžně manuál, vložil CD do drivu, aby se hra nainstalovala, ale samozřejmě beznadějně pak nešla spustit, ani po snaze jí nacpat na virtual machine s win 95 a pak 98. Zkoušel jsem i ten slavný fanouškovský instalátor, který měl nainstalovanou hru nějak opatchovat a spustit, nepovedlo se. Pak jsem teda sáhl k tomu, že jsem si stáhl ten instalátor all in one, kde je obsažena i hra, nelegální sice, ale co už, originálku mám, spustit nejde, tak jaké okolky. Hra se konečně rozjela.
Nejprve mě nadchla grafika, kterou jsem sice už znal z recenze ve Score kdysi, ale v reálu na monitoru ty TNG enterpriseovské panely jsou úžasné, celkové zbarvení působí příjemně, celý natěšený jsem rozjel na normal v základním nastavení za Federaci planet. Startrekovské reálie zde jsou provedeny naprosto na jedničku.
Problém číslo jedna, který mě po delším a nadšeném hraní iritoval, bylo strašné drhnutí myši. Kurzor se zasekává, někdy nereaguje přesně, no jsou to nervy, ale říkal jsem si, překousnu to.
A musím říci, že ty prvotní negativní dojmy po opravě kurzoru prakticky pominuly. Člověk se dostane do hry svižněji a hned má nápady na tu správnou strategii. Hru jsem tedy několikrát vyhrál a musím říci, že to je vždy s odřenýma ušima a to i na těch lehčích obtížnostech. Jestli někdo nabude dojmu, že je to o mírumilovném objevování galaxie, tak ani náhodou. Umělá inteligence je zde mega agresivní a obvykle na vás útočí více nepřátel najednou. Takže se z toho stane opravdová tahová řežba. Každopádně dostat se do hry je klíčové, potom se stane neskutečně návykovou.
Hra si půjčuje mnohé prvky z obou dílů Master of Orion. Z prvního dílu si bere budování planet, kde stavíte položkově x budov v požadovaných počtech a upravujete jim výkon závisle na energii. Takže už se to nestaví jako město v nějaké Civce, jako to měl Master of Orion 2, po jedné budově z každého druhu. Planety je taky nutno chytře orientovat na různá odvětví, někde se budete věnovat vědě a budovat doslova univerzitní infrastrukturu, jinde vsadíte na průmysl a na takových planetách budete chrlit válečné loďe.
Technologický vývoj vám umožní stavět pokročilejší lodě, kterými se budete střetávat v soubojové obrazovce. Souboje jsou zjednodušeny na zadání stylu taktiky a pak souboj spustíte. Neposouváte své lodě políčko po políčku jako V Master of Orion, zde rozhodnou statistiky, síla lodi, technologický pokrok.
Galaxie je rozdělena na čtverečky, v některých jsou více, méně obyvatelné planety, některé obyvatelné nejsou vůbec. Postupně je obsazujete a zde je obsažen prvek vlivu, známý z pozdějších Civilizací. Sektory se postupně dostávají pod vliv jednotlivých frakcí a tak třeba nemůžete obsadit planetu, která je sice prázdná, ale spadá pod vliv soupeře.
Velmi pěkně je ve hře zpracována diplomacie. Postupně svým chováním ovlivňujete vztahy dalších frakcí k vám a na základě toho je pak s nimi možno uzavírat obchodní smlouvy, pakty o neútočení nebo přímo aliance. Kromě hlavních frakcí jako jsou Romulani, Klingoni, Ferengové, Cardassiani a Federace Planet je zde spousta malých národů, obývajících vždy jednu osamocenou planetu. Máme tu třeba známé Vulkány. S nimi jde navázat naprosto standardní diplomatické styky jako s jakoukoliv jinou frakcí s tím, že k nim musíte být opravdu hodní, aby zůstali pod vašim vlivem. Pokud je dobře uplatíte, tak se k vám mohou i přidat a stanou se součástí vaší říše. Tyhle rasy mají obrovské bonusy a planety na opravdu vysoké úrovní, takže stojí za to je mírově získávat, někdy je to klíčem k celkovému úspěchu.
Ne méně důležitá je i špionáž. Do té je třeba investovat jak pro obranu před nepřítelovou špionáží, tak zároveň není od věci semo tamo šlohnout soupeři nějakou technologii, nebo mu sabotovat nějaký výzkum, produkci, ale také přesvědčit k dezerci nějakou jeho namakanou loď.
Celkově shrnuto, dává to do kupy hodně solidní tahovou strategii ze Star Trek universa ve stylové grafice (na dnešní dobu samozřejmě kapku oldschool ale i v tom je to kouzlo). Oproti jiným je však dosti obtížná a agresivně bojově orientována. Stačí dvě tři kola zaváhat a rázem ztratíte převahu a už to marně doháníte, trochu mi to tím hektickým gameplayem připomínalo realtimovou hru Z na tahy. Potkávat pak flotilu nepřátel, který má nějakou technologii, na kterou si prostě nepřijdete a i ty vaše nejtěžší lodě jej maximálně jen škrábnout, vás utopí v nekonečné frustraci, vzteku a chuti hru zatratit.
Hodnocení: 85%
Ringo
Když už mám doma tak dlouho tu krásnou krabici s hrou, tak jsem se rozhodl ji konečně nainstalovat a zahrát. Lákadlo Star Trek universa budilo velké očekávání, tak jsem prolistoval zběžně manuál, vložil CD do drivu, aby se hra nainstalovala, ale samozřejmě beznadějně pak nešla spustit, ani po snaze jí nacpat na virtual machine s win 95 a pak 98. Zkoušel jsem i ten slavný fanouškovský instalátor, který měl nainstalovanou hru nějak opatchovat a spustit, nepovedlo se. Pak jsem teda sáhl k tomu, že jsem si stáhl ten instalátor all in one, kde je obsažena i hra, nelegální sice, ale co už, originálku mám, spustit nejde, tak jaké okolky. Hra se konečně rozjela.
Nejprve mě nadchla grafika, kterou jsem sice už znal z recenze ve Score kdysi, ale v reálu na monitoru ty TNG enterpriseovské panely jsou úžasné, celkové zbarvení působí příjemně, celý natěšený jsem rozjel na normal v základním nastavení za Federaci planet. Startrekovské reálie zde jsou provedeny naprosto na jedničku.
Problém číslo jedna, který mě po delším a nadšeném hraní iritoval, bylo strašné drhnutí myši. Kurzor se zasekává, někdy nereaguje přesně, no jsou to nervy, ale říkal jsem si, překousnu to.
Po několika nezdárných pokusech, kdy mě okolní rasy takřka vyhladily jsem se rozhodl nebýt zbytečně zbrklý a poctivě jsem každému kolonizátorvi dal k doprovodu jednoho destroyera a už to docela šlo, obsadil jsem osm systémů a už si tam tak nějak žiji, vyvíjím, buduji. Vše vypadá ok.
Pak však z vesmíru přiletěla nějaká biologická neporazitelná entita, která si to rázuje od jedné mé planetě k druhé a likviduje všechny mé lodě. Takže očekávám, že se na mě okolní rasy seběhnou a rozeberou mé nechráněné systémy. Možná jde tento náhodný prvek vypnout podobně jako tu přesílenou aliení rasu v Master of Orion 2, z kterého hra prakticky vychází.
Problém s myší byl naštěstí pak vyřešen, je třeba si jen všimnout v nastavení instalatoru, že tam je zaškrtnuto Windowed. To je třeba změnit na Full Screen.
Pak však z vesmíru přiletěla nějaká biologická neporazitelná entita, která si to rázuje od jedné mé planetě k druhé a likviduje všechny mé lodě. Takže očekávám, že se na mě okolní rasy seběhnou a rozeberou mé nechráněné systémy. Možná jde tento náhodný prvek vypnout podobně jako tu přesílenou aliení rasu v Master of Orion 2, z kterého hra prakticky vychází.
Problém s myší byl naštěstí pak vyřešen, je třeba si jen všimnout v nastavení instalatoru, že tam je zaškrtnuto Windowed. To je třeba změnit na Full Screen.
A musím říci, že ty prvotní negativní dojmy po opravě kurzoru prakticky pominuly. Člověk se dostane do hry svižněji a hned má nápady na tu správnou strategii. Hru jsem tedy několikrát vyhrál a musím říci, že to je vždy s odřenýma ušima a to i na těch lehčích obtížnostech. Jestli někdo nabude dojmu, že je to o mírumilovném objevování galaxie, tak ani náhodou. Umělá inteligence je zde mega agresivní a obvykle na vás útočí více nepřátel najednou. Takže se z toho stane opravdová tahová řežba. Každopádně dostat se do hry je klíčové, potom se stane neskutečně návykovou.
Hra si půjčuje mnohé prvky z obou dílů Master of Orion. Z prvního dílu si bere budování planet, kde stavíte položkově x budov v požadovaných počtech a upravujete jim výkon závisle na energii. Takže už se to nestaví jako město v nějaké Civce, jako to měl Master of Orion 2, po jedné budově z každého druhu. Planety je taky nutno chytře orientovat na různá odvětví, někde se budete věnovat vědě a budovat doslova univerzitní infrastrukturu, jinde vsadíte na průmysl a na takových planetách budete chrlit válečné loďe.
Technologický vývoj vám umožní stavět pokročilejší lodě, kterými se budete střetávat v soubojové obrazovce. Souboje jsou zjednodušeny na zadání stylu taktiky a pak souboj spustíte. Neposouváte své lodě políčko po políčku jako V Master of Orion, zde rozhodnou statistiky, síla lodi, technologický pokrok.
Galaxie je rozdělena na čtverečky, v některých jsou více, méně obyvatelné planety, některé obyvatelné nejsou vůbec. Postupně je obsazujete a zde je obsažen prvek vlivu, známý z pozdějších Civilizací. Sektory se postupně dostávají pod vliv jednotlivých frakcí a tak třeba nemůžete obsadit planetu, která je sice prázdná, ale spadá pod vliv soupeře.
Velmi pěkně je ve hře zpracována diplomacie. Postupně svým chováním ovlivňujete vztahy dalších frakcí k vám a na základě toho je pak s nimi možno uzavírat obchodní smlouvy, pakty o neútočení nebo přímo aliance. Kromě hlavních frakcí jako jsou Romulani, Klingoni, Ferengové, Cardassiani a Federace Planet je zde spousta malých národů, obývajících vždy jednu osamocenou planetu. Máme tu třeba známé Vulkány. S nimi jde navázat naprosto standardní diplomatické styky jako s jakoukoliv jinou frakcí s tím, že k nim musíte být opravdu hodní, aby zůstali pod vašim vlivem. Pokud je dobře uplatíte, tak se k vám mohou i přidat a stanou se součástí vaší říše. Tyhle rasy mají obrovské bonusy a planety na opravdu vysoké úrovní, takže stojí za to je mírově získávat, někdy je to klíčem k celkovému úspěchu.
Ne méně důležitá je i špionáž. Do té je třeba investovat jak pro obranu před nepřítelovou špionáží, tak zároveň není od věci semo tamo šlohnout soupeři nějakou technologii, nebo mu sabotovat nějaký výzkum, produkci, ale také přesvědčit k dezerci nějakou jeho namakanou loď.
Celkově shrnuto, dává to do kupy hodně solidní tahovou strategii ze Star Trek universa ve stylové grafice (na dnešní dobu samozřejmě kapku oldschool ale i v tom je to kouzlo). Oproti jiným je však dosti obtížná a agresivně bojově orientována. Stačí dvě tři kola zaváhat a rázem ztratíte převahu a už to marně doháníte, trochu mi to tím hektickým gameplayem připomínalo realtimovou hru Z na tahy. Potkávat pak flotilu nepřátel, který má nějakou technologii, na kterou si prostě nepřijdete a i ty vaše nejtěžší lodě jej maximálně jen škrábnout, vás utopí v nekonečné frustraci, vzteku a chuti hru zatratit.
Hodnocení: 85%
Ringo
Komentáře
Okomentovat