Sid Meier's Civilization: Beyond Earth
Platforma: PC / Žánr: Strategy-TBS / Developer: Firaxis Games / Vydavatel: 2K Games / Rok: 2014
O téhle hře se nedá psát jinak, než jako o duchovním nástupci legendární Alpha Centauri, ovšem v enginu Civilization 5, s hexovým systémem políček s pozitivní nemožností stackovat jednotky. Pokud opominu veškeré pozérství typu "Alpha Centauri only, Alpha Centauri je všech stratégů král, císařsky komplikovaná, Beyond Earth je jen kostrou se spoustou zjednodušení", tak naleznu ve strategii Earth Beyond sci-fi strategii snů, beze srandy.
Tak za prvé, veškeré překomplikovanosti z Alphy Centauri, ať už po stránce interface, vývoje, sestavování jednotek nebo sofistikovaného ovládání podnebí se zvedáním hladiny oceánů nebo naopak poklesem, zde nenajdete. A na rovinu, je to dobře. Hra jde totiž cestou ryzí hratelnosti a nebojte se, že by veškeré komplikace osekala na hranu naprosté nekomplikovanosti. Naopak. Zjednodušení se vesměs týká ovládání, interface a hra vás nenechá se topit v ovládání toho, co ovládat nepotřebujete.
Co mě na hře fascinovalo, tak to byl vývojový strom, přesněji řečeno pavouk, rozvíjející se od středu do cca osmi různých stran, které specifikovaly vaše preference ve vývoji. Chtěli jste jít cestou zeleného fašismu, není problém, mohli jste doslova dosáhnou symbiózy s planetou, potlačující člověka a drtit nepřátelé hmyzími armádami v souladu s planetou. Chtěli jste jít cestou robotiky, kybernetiky, mohli jste robotizovat armádu a různými typy mechu rozsekat sousední zelené fašouny svými nezdolnými stroji. A nebo jste se mohli vydat cestou ryzího lidství a vyvíjet lepší zbraně do rukou lidí a emzáckou planetu doslova humanizovat (i když cíl je zcela jiný, ale o tom za chvíli). No, a komu to nestačí, může body výzkumu věnovat vyváženě do všech odvětví a klidně obtěžovat soupeře hybridy strojů a hmyzu.
Vrcholem každého odvětví je vyvinutí brány, kterou provedete exodus a jakési na nebe vzetí. Cílový úkol je touto branou pak provést daný počet například vojenských jednotek, settlerů a pod. Čili veškerá vaše výroba bude soustředěna na exodus a soupeř se vám v něm bude snažit zabránit. To samé se týká i vás, pokud se dozvíte, že soupeř postavil bránu, veškeré vaše úsilí bude věnováno tomu ji najít, pobít uprchlíky, případně bránu zničením zavřít.
Hra tak produkuje ke konci neuvěřitelnou dávku adrenalinu, donutí vás vyvolávat postupně válku jednomu soupeři po druhém jen proto, abyste zabránili jeho konečnému vítězství. Krásná dilemata, zda jednotky poslat na obranu a nebo je protáhnout bránou a zvýšit kvórum k vítězství jsou nádherná a po dohrání a výhře nastane nádherný oddych a dlouhé přemýšlení nad tím, jak jste to zvládli s odřenýma ušima a zpětně se vám budou odehrávat klíčové bitvy.
Pro přistání na planetě si vybíráte z několika unifikovaných národů, dělí se na Slovany, Anglosasy, Románské národy, Araby, Indy, Asiaty, Negroidní rasu a pod. Každý si přijde na své, já si s oblibou vybírám své oblíbené Anglosasy nebo Slovany.
Graficky je hra naprosto bezchybná, detaily jednotek jsou přesvědčivé, terén rovněž, vše evokuje cizácký svět se všemi úskalími i krásami. Hudební doprovod je takový do pohody. Poslouchá se příjemně.
Hra se ubírá jasně civilizoidním směrem - zakládáte města, v nich stavíte budovy, obhospodařujete okolní políčka, z nichž se snažíte vyždímat co nejvíce jídla a surovin, na základě toho určujete městu míru produkce potravin, produkce průmyslové a samozřejmě hlavně tehcnologického vývoje. Pochválit musím i docela dobře fungující diplomacii.
Bitvy nabízejí spoustu taktického vyžití závisle na tom, jaké jednotky vyvíjíte a budujete. Tatam je otravné defaultní podsouvání prototypů jako v Alpha Centauri. Po každém vývoji a nabídky nové jednotky máte možnost stávající jednotku aktualizovat a přidat ji ze dvou možných směrů dalších technologických výhod.
Závěrem - pochopím, i jako fanda Alpha Centauri, že v mnohém se u Beyond Earth zjednodušuje, ale podle mě správným směrem. Jako konzervativec bych mohl prskat, že odpadla ta či ona složitost, že hra sklouzává směrem k mainstreamu (i když je to z hlediska toho, co se dnes hraje, samozřejmě pitomost). Ale i jako notorická konzerva tady jasně říkám, že se mi Beyond Earth nejen, že hraje lépe, než modla Alpha Centauri (tak teď ve mně fanda Alphy Centauri volá, že trochu momentálně kecám z euforie :-), ale že mnohá vylepšení a zjednodušení jsou velmi pozitivní ubírající se směrem daleko lepší hratelnosti a ovladatelnosti.
Hodnocení: 90%
Ringo
O téhle hře se nedá psát jinak, než jako o duchovním nástupci legendární Alpha Centauri, ovšem v enginu Civilization 5, s hexovým systémem políček s pozitivní nemožností stackovat jednotky. Pokud opominu veškeré pozérství typu "Alpha Centauri only, Alpha Centauri je všech stratégů král, císařsky komplikovaná, Beyond Earth je jen kostrou se spoustou zjednodušení", tak naleznu ve strategii Earth Beyond sci-fi strategii snů, beze srandy.
Tak za prvé, veškeré překomplikovanosti z Alphy Centauri, ať už po stránce interface, vývoje, sestavování jednotek nebo sofistikovaného ovládání podnebí se zvedáním hladiny oceánů nebo naopak poklesem, zde nenajdete. A na rovinu, je to dobře. Hra jde totiž cestou ryzí hratelnosti a nebojte se, že by veškeré komplikace osekala na hranu naprosté nekomplikovanosti. Naopak. Zjednodušení se vesměs týká ovládání, interface a hra vás nenechá se topit v ovládání toho, co ovládat nepotřebujete.
Co mě na hře fascinovalo, tak to byl vývojový strom, přesněji řečeno pavouk, rozvíjející se od středu do cca osmi různých stran, které specifikovaly vaše preference ve vývoji. Chtěli jste jít cestou zeleného fašismu, není problém, mohli jste doslova dosáhnou symbiózy s planetou, potlačující člověka a drtit nepřátelé hmyzími armádami v souladu s planetou. Chtěli jste jít cestou robotiky, kybernetiky, mohli jste robotizovat armádu a různými typy mechu rozsekat sousední zelené fašouny svými nezdolnými stroji. A nebo jste se mohli vydat cestou ryzího lidství a vyvíjet lepší zbraně do rukou lidí a emzáckou planetu doslova humanizovat (i když cíl je zcela jiný, ale o tom za chvíli). No, a komu to nestačí, může body výzkumu věnovat vyváženě do všech odvětví a klidně obtěžovat soupeře hybridy strojů a hmyzu.
Vrcholem každého odvětví je vyvinutí brány, kterou provedete exodus a jakési na nebe vzetí. Cílový úkol je touto branou pak provést daný počet například vojenských jednotek, settlerů a pod. Čili veškerá vaše výroba bude soustředěna na exodus a soupeř se vám v něm bude snažit zabránit. To samé se týká i vás, pokud se dozvíte, že soupeř postavil bránu, veškeré vaše úsilí bude věnováno tomu ji najít, pobít uprchlíky, případně bránu zničením zavřít.
Hra tak produkuje ke konci neuvěřitelnou dávku adrenalinu, donutí vás vyvolávat postupně válku jednomu soupeři po druhém jen proto, abyste zabránili jeho konečnému vítězství. Krásná dilemata, zda jednotky poslat na obranu a nebo je protáhnout bránou a zvýšit kvórum k vítězství jsou nádherná a po dohrání a výhře nastane nádherný oddych a dlouhé přemýšlení nad tím, jak jste to zvládli s odřenýma ušima a zpětně se vám budou odehrávat klíčové bitvy.
Pro přistání na planetě si vybíráte z několika unifikovaných národů, dělí se na Slovany, Anglosasy, Románské národy, Araby, Indy, Asiaty, Negroidní rasu a pod. Každý si přijde na své, já si s oblibou vybírám své oblíbené Anglosasy nebo Slovany.
Graficky je hra naprosto bezchybná, detaily jednotek jsou přesvědčivé, terén rovněž, vše evokuje cizácký svět se všemi úskalími i krásami. Hudební doprovod je takový do pohody. Poslouchá se příjemně.
Hra se ubírá jasně civilizoidním směrem - zakládáte města, v nich stavíte budovy, obhospodařujete okolní políčka, z nichž se snažíte vyždímat co nejvíce jídla a surovin, na základě toho určujete městu míru produkce potravin, produkce průmyslové a samozřejmě hlavně tehcnologického vývoje. Pochválit musím i docela dobře fungující diplomacii.
Bitvy nabízejí spoustu taktického vyžití závisle na tom, jaké jednotky vyvíjíte a budujete. Tatam je otravné defaultní podsouvání prototypů jako v Alpha Centauri. Po každém vývoji a nabídky nové jednotky máte možnost stávající jednotku aktualizovat a přidat ji ze dvou možných směrů dalších technologických výhod.
Závěrem - pochopím, i jako fanda Alpha Centauri, že v mnohém se u Beyond Earth zjednodušuje, ale podle mě správným směrem. Jako konzervativec bych mohl prskat, že odpadla ta či ona složitost, že hra sklouzává směrem k mainstreamu (i když je to z hlediska toho, co se dnes hraje, samozřejmě pitomost). Ale i jako notorická konzerva tady jasně říkám, že se mi Beyond Earth nejen, že hraje lépe, než modla Alpha Centauri (tak teď ve mně fanda Alphy Centauri volá, že trochu momentálně kecám z euforie :-), ale že mnohá vylepšení a zjednodušení jsou velmi pozitivní ubírající se směrem daleko lepší hratelnosti a ovladatelnosti.
Hodnocení: 90%
Ringo
Komentáře
Okomentovat