The Dagger of Amon Ra (Laura Bow 2)

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1992

Z Laury se po úspěšném studiu žurnalistiky konečně stala novinářka a odjela do New Yorku, do redakce prestižních  novin The New York Daily Register News Tribune. Šéfredaktor ji sice přijímal se značnou nedůvěrou, nicméně úspěch při jejich studiích, ale také věhlas jejího otce, jej přiměl přeci jen dát Lauře šanci. Svěřil ji na práci článek o zdánlivě bezvýznamném případu loupeže dýky z místního muzea.  

Lauře však štěstěna přála. Její duše detektivky amatérky mohla být potěšena, jelikož se z banálního případu vyklube pátrání pro opravdové detektivy. Zatímco policie případ vesměs smetla ze stolu, Laura se díky své důmyslnosti a šarmu dostává na uzavřenou akci místní smetánky v muzeu, doprovázené znalci historických artefaktů. A ti právě pro tuto příležitost přivezli mnohé exponáty ze své sbírky, aby si je mohli prohlédnout i ostatní. Jenže....proč někdo ukradl zrovna dýku jednoho ze sběratelů, který ji dal muzeu k dispozici?

Když se po pár úvodních výzvědných akcích v ulicích New Yorku dostává Laura do muzea samotného, začne situace značně připomínat její předchozí detektivní dobrodružství ve vile Colonela. Pohybuje se mezi lidmi na smluvené párty, kteří mají různé vzájemnými vztahy, o kterých by se ani náhodou nedalo říci, že jsou ideální. Právě z těchto vztahů se začínají rýsovat motivy. Motivy k vraždě. A ta na sebe pochopitelně nenechá dlouho čekat. Po nalezení první mrtvoly je muzeum uzamčeno a pátrá se po vrahovi.

Druhý (a také poslední) díl Laury Bow přináší hráči opět další strhující detektivní dobrodružství, k jehož vyřešení je klíčem hlavně poslouchat to, co si říkají druzí. A také je důležité si klíčové informace z  rozhovorů zaznamenat někam do vlastních poznámek, protože jedině tak si můžete pospojovat jednotlivé okolnosti dohromady. V tomto je tato dvoudílná minisérie Sierry-on-line velice originální a je škoda, že se nerozjela v nějakou rozsáhlejší více dílnou ságu, jako klasické Sierrácké Questy. Laura Bow si s nimi totiž kvalitou v ničem nezadá a po všech stránkách přináší strhující dobrodružství v klasické Sierrácké šabloně a to v té nejvyšší kvalitě.

Jak jsem zmiňoval v článku o prvním díle, tak i na ten druhý se vztahuje silná atmosféra připomínající detektivky Agathy Christie. Staromódní New York roku 1926, vazby na orient díky muzeu s egyptskými artefakty, zaoceánské parníky, z nichž jeden přiveze záhadného hosta na dostaveníčko smetánky v muzeu, v němž se stane vražda. A ne jedna. Tady si můžeme říci, typický Poirot. Akorát v USA místo staré dobré Británie. V muzeu chodíte k hloučkům povídajících si hostů a snažíte se nenápadně vyslechnout to, co není určeno vaším uším. Jakmile si vás hosté všimnou, tak se obvykle jakože přirozeně rozejdou a pak s nimi můžete, respektive musíte, vést hovory, kterými je dotlačíte k nechtěnému vyřčení nějaké soukromé pikantnosti.

K ruce vám je nápomocen i Lauřin deníček přímo ve hře, do kterého se vám zapisují důležité termíny, na které se pak v rozhovorech dotazujete. Mohl bych kriticky podotknout, že vést rozhovory neustálým listováním v tomto  deníku a doptáváním se na zapsané termíny, které v něm postupem hry přibývají, je kapku otrava. Nicméně jsem si po chvilce zvykl a listování v notýsku Laury působilo velmi autenticky. Každopádně se ale nevyhnete, jak jsem zmínil již výše, i zápisu vlastních poznámek někam bokem na papír, protože obsahy na tajňačku vyslechnutých rozhovorů se do in-game deníku nezapisují.  

Podobně, jako ve vile v prvním díle, musíte i zde v muzeu nalézt skrytá zákoutí, z nichž se dostanete do tajných chodeb a míst, z kterých lze vyslechnout úplně to nejdůležitější. Ve hře se opět po určitých klíčových událostech posouvá čas. Není však nikde řečeno, že to znamená, že jste zdárně uskutečnili všechny možné výslechy či pátrací akce. Autoři hry dost vsázejí na to, že si budete muset hru několikrát zopakovat a pilnou prací nalézt to, na co jste nepřišli při prvním hraní. 

I přes neúspěchy, o kterých aktuálně nevíte, hra plyne dále. A když se "prokoušete" až na samotný závěr, tak je jen na vás a vašich poznámkách, zda jste odhalili vraha a také motivaci, proč vraždy spáchal. Na konci hry se ocitnete na policejní stanici, kde podáte hlášení. Pokud odpovídáte na všechny otázky správně, vyhráli jste. A není to o nějakém náhodném odklikání s nadějí, že se trefíte. Na výběr je tolik odpovědí, že se jen tak trefit nejde a opravdu musíte mít ze hry načerpány vědomosti, jak to celé doopravdy bylo. Jinak bude případ sice nějak vyřešen, ale pokud to neskončí uvězněním jasně prokázaného vraha, bude následující noc Laury bohužel poslední. Hru lze tedy dohrát s koncem dobrým, anebo špatným.

Grafika hry je v typickém VGAčkovém standardu Sierrovek z roku 1992. Což znamená, že vás budou doprovázet krásné VGA kresby ve stylu, kterým jste se mohli kochat u her jako Quest for Glory 3, Space Quest 5 nebo  King's Quest 6. Ulice New Yorku jsou malebné, interiér muzea působí tajemně, až malinko strašidelně, obzvláště když narazíte na děsivé výjevy zavražděných. Ke zvukům a hudbě není rovněž co vytknout, je to rovněž příjemný Sierrácký standard vysoké kvality. Hlavně cinkání hodin při posunu času mě fakt dostávalo, stejně jako mrazivé melodie doprovázející některé skoro až romanticky temně laděné scenérie.

Celkový dojem ze hry je zajímavý v tom, že tak trochu s odstupem času připomíná "před Gabriel Knighta". Mysteriózní detektivka, ve které se k případu hlavní hrdina(ka) tak trochu náhodou nachomýtne, celkové napětí, odhalování vražd, silné charaktery, jejichž motivace je nutno pečlivě sledovat a precizní technické zpracování s působivou vizualizací, v tom jsou Laura Bow 2 s Gabrielem Knightem podobní. Navíc je to vše typická Sierra v té nejlepší podobě. A pokud vyvstane otázka, jestli je lepší první díl Laury nebo ten druhý, tak na to se odpovídá opravdu těžko, ale asi mám o malý kousek raději dvojku. Oba díly jsou každopádně skvělé, zasazeny do rozdílně přitažlivého prostředí, a trochu je škoda, že z toho není alespoň trilogie.

Hodnocení: 85%

Ringo