King´s Quest 6: Heir Today, Gone Tomorrow

 Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1992

Jsem milovník Sierráckých adventur už od chvíle, co jsem dostal první počítač a dohrál sám bez návodu Space Quest 3. Bohužel ne ke všem těm adventurám jsem se ve své době dostal, mnohé, co jsem získal později, jsem z časových důvodů odkládal a tak zdaleka nemám dohrány všechny. Nicméně jsem stihl dojet Space Quest 1 - 5, Quest for Glory 1 a 3 (čtverku jen do jakéhosi bugu, po kterém už nešlo pokračovat), dohrál jsem si Larryho 1, nebo později Gabriel Knighta.

A co se týče King´s Quest série, tak tam mám dohrané díly 1, 2, 3, 5 už dávno, ale třeba tu nádhernou čtverku jsem dokončil před necelými dvěma týdny a tak jsem se nyní mohl konečně pustit naplno do modly, po které jsem toužil už od Excaliburu 15, kde jsem o ní zahlédl zmínku a to je King´s Quest 6.

Kdysi jsem jej měl letmo rozehraný, ale ani nevím, proč jsem nepokračoval, asi do toho vlezl nějaký zákys a pak rozehraný dungeon nebo tahová strategie. A tak se k němu vracím teď, takže tahle recenze nebude vůbec vzpomínková, ale bude na základě aktuální zkušenosti.

Člověk se prostě ve své době někdy nedostane ke všemu a pak i dnes žasne, jak je daná věc, kterou minul, dobrá a co že to vlastně minul za pecku. A to je přesně případ King´s Questu 6. Začneme ovšem příběhem. Ten je veskrze ve stylu pohádky tisíce a jedné noci. Princ Alexandr je syn krále Grahama ze země Daventry. Král Graham nás provázel v dílech 1, 2 a 5. V díle 4 jsme si zahráli za jeho dceru, princeznu  Rosellu. 

Nyní je na řadě syn, kterému nedá spát vidina princezny Cassimy, kterou mu zjevuje magické zrcadlo, královský artefakt, který král Graham získal v prvním svém dobrodružství. Alexandr ve svém životě již Cassimu zahlédl a to v momentě, kdy král Graham v pátém díle osvobodil nejen své království ze spáru zlého kouzelníka Mordacka. 

Vše je krásně provázáno, jak vidíte. Pojďme tedy k Alexandrovi, zaslepeného láskou ke Cassimě. Rozhodne se za ní putovat do její země, která se nachází na ostrovech Green Isles, a získat ji za manželku. Magické zrcadlo nezjeví Alexandrovi Cassimu samozřejmě jen tak z plezíru. Má ve zvyku informovat království Daventry o problémech druhých a tímto způsobem volat o pomoc. 

Alexandr k ostrovům Green Isles bohužel nedopluje v poklidu, loď stihne bouře a ztroskotá nedaleko ostrovů. Naštěstí blízko pobřeží ostrova s královským hradem. A tady začíná naše dobrodružství. Alexandr se dozvídá, že Cassima se má oženit s vezírem Abdulem Alhazredem a je držena pod dohledem v královském hradě, jehož král a královna, rodiče Cassimy, zmizeli za podivných okolností.

Orientální nádech celého příběhu a story Prince Alexandra s princeznou Cassimou, mi nejprve značně připomněly Prince of Persia, atmosférou zejména díl druhý. Tady to není ovšem v podobě plošinovky, ale v podobě point and click textové adventury. A musím teda říci, Adventury s velkým A. Od samého počátku má hra neskutečný spád a atmosféru, podpořenou opravdu malebnou grafikou, kterou bych považoval za jeden z vrcholů VGA. 

U grafiky, jak je mým zvykem, se samozřejmě zastavím. Už od první pláže, na které ztroskotáte, na vás z obrázku dýchne přímořská atmosféra. Je to obrovské lákadlo, když má adventura i pěknou grafiku a  bude vás motivovat nejen tím, co se stane v příběhu dále, ale také tím, jaké další krásné obrázky uvidíte a je toho tady opravdu hodně, viz mé screenshoty okolo. 

Umělecky je to prostě pojato přesně tak, že se to trefilo do mého vkusu. Jednoznačně se jedná o jednu z nejkrásnějších adventur od Sierry. Lokace jsou rozmanité, od pohádkově malebných, a k těm temným až strašidelným. Od přímořských pláží, vilek a paláců, přes příjemné lesy až po bažiny a podsvětí.

A co více, v ničem nezaostává zvuk a hudba. Zvuk je celkově kapitolou samou o sobě. Je takový hutný a realistický, zjevně nasamplovaný z reálných situací. Zabouchnutí kovových dveří zní přesně jako zabouchnutí kovových dveří (to jen tak pro příklad). U zpěvu ptáků na mýtině u velkého dubu přemýšlíte, jestli to jde fakt ze hry anebo z venku. A do toho pobřinkává příjemná hudba. Společně s grafikou tohle dává atmosféru jako řemen. 

King´s Quest 6 je opět směsicí pohádek a taky příběhů ze starých řeckých bájí, nebo pohádek tisíce a jedné noci. Prodejce lamp nám připomene Aladina a jeho džina, je tady minotaur v bludišti, narazíte opět odkaz na souboj titánů, když budete potřebovat přeplavat řeku Styx a je tady drobná story z pohádky Panna a netvor. 

Příběhová linie o princezně a zlém vezírovi je stará klasika. Hra to vše kombinuje chytře a přirozeně. Nechybí zde ani špetka humoru v dobře vyvážené formě, aby se hráč pousmál, ale nebyla z toho ve výsledku trapná fraška a hra si stále udržovala vážný a naléhavý ráz. Situace je prostě vážná a smrt číhá na kdejakém rohu. Zejména v závěrečné fázi hry budete hodně pod tlakem.

Z hlediska puzzlů, hádanek a adventurních řešení musím uznat, že série King´s Quest pokročila k svému vrcholu a tohle je prostě TOP z celé této série. Většina úkolů je krásně logických a zapadá do sebe. Ne, že by byly lehké, ale po delším přemýšlení se člověk většinou dobere k tomu správnému řešení. Dá se říci, že 90% hry klidně vlastním úsilím splníte bez toho, abyste museli pořád pokukovat do nějakých hintů, jak to tady sakra zase je, že nic nefunguje. Radost z každého posunu vlastními silami je prostě nezměrná. 

Když jsem napsal, že z 90% je hra logicky hratelná, zůstává tady samozřejmě 10%, které jsou klasickou King´s Questovinou. Dead endy, časový nátlak, hrozby smrtí a nakonec smrt samotná. Ano, i zde lze něco nenávratně minout, zatímco hra pokračuje dále a nechá vás bezvýsledně bloumat kvůli předmětu, který jste přehlédli o x lokací někde dříve. O to nic, jenže k dané situaci se kolikrát nejde třeba už vrátit. 

Za tohle srazím v hodnocení pár bodů, protože si myslím, že Sierra zbytečně často ve svých hrách staví na takovýchto přehlídnutích, aby zvýšila herní čas a nutila hráče k opakovanému hraní od začátku. Adventura by prostě měla být vždy dořešitelná a měla by dovolit hráči se vrátit k místům, kde něco přehlédl. Za recenzí pak nahodím krátký spoilovací reportík, kde mě hra potrápila nejvíce a najdete tam i mé dvě mapky k minotauřímu bludišti..

V podstatě neotřelou zajímavostí na svou dobu pro Sierrácké adventury, s kterou se zde setkáte, je možnost více řešení některých situací. Hra nabízí nejen dva různé alternativní konce, ale rovněž několik možných řešení v některých specifických momentech. Na základě nich se také odvíjí některé části průběhu hry. Někdy záleží na tom, jak pečlivě řešíte některé pasáže. Ony vám někdy naskočí body za nějakou činnost a máte splněno, ale zároveň jde třeba ještě učinit něco malinko navíc a pokud na to přijdete, můžete se dobrat jiného vývoje situace v některých příběhových sekvencích na konci hry. 

I přes drobný škraloup v podobě dead endů musím říci, že jsem se v případě King´s Questu 6 setkal s jednou z nejlepších adventur, jaké jsem hrál (asi hodně zajímavé tvrzení na to, kolik jsem toho dohrál a na to, jak je to stará hra) a jestli Lucas Arts mají svého Indiana Jonese 4, tak si troufám říci, že tady má Sierra svůj King´s Quest 6, čímž dorovnává trumfy, a dává jich pár navíc, v nekonečné partii o tom, zda jsou lepší adventury od Sierry nebo Lucas Arts :-) Z hlediska série jde jednoznačně o nejlepší a nejhezčí King´s Quest. 


Hodnocení: 95%

Ringo


Report (pozor, spoily, kdo si nechce nechat prozradit některé věci, může text přeskočit a doprohlížet si zbytek obrázků nacházejících se po reportu :-)

19.9.2021:  Dohráno. Ten závěr byl hektický, hodně pod tlakem, v podstatě i na čas a člověk v těch momentech už nevěděl, co vše mohl a nemohl zkazit, takže kouknutí do návodu nakonec bylo více, než jsem doufal, ale ne zase tak moc, abych z toho byl zklamán. Hodně hrálo roli to, že zde kromě dvou konců (buď v převlečení ženy proniknout do hradu a ukončit to tam a nebo si projít říši mrtvých), byly alternativní i některé řešení. Třeba celé to šaškování kolem lampy, člověk musel přesně udělat několik věcí, aby celá akce s lampou na konci hry zafungovala. Já jsem zřejmě něco neudělal a tak se se mnou šašek na konci vůbec nebavil a rovnou na mě volal stráže. Takže celá akce s lampou padla, i když jsem si u prodavače před tím vybral správně. Navíc, když jsem si po dohrání hry přečetl závěr hry v různých návodech, tak i s lampou je zde více variant (buď ji v pokoji šaška vyměním a pak použiji na džina u vezíra nahoře anebo si šaška dříve ve hře spřátelím tak, že mi na základě něčeho sám přinese džinovu lampu nahoru k vezírovi).

Minotaur Maze level 1
 
Co mi je záhadou, že se mi během rozhovoru měnily během hry obličeje, jak prince, tak i některých postav. Například v mé hře šašek vypadal při rozhovoru jinak než šašek z videa, co jsem viděl na Yutube. Nevím, jestli tyhle změny nenaskakují dle toho, k jaké variantě řešení se v těch místech s rozcestími při řešení vydám.

Minotaur Maze level 2

Moje kouknutí do návodu, celkem 5x v posledních řekněme 15% hry. Dvě bych si obhájil, ty ostatní - no chtěl to více trpělivosti a v jednom případě jde o zásadní přehlédnutí něčeho, na co jsem si z počátku zaměřil, ale pak to pustil k vodě, že tudy asi ne:-)

1. Nabíral jsem marně slzy od pláčících květin. Pak jsem to vzdal. Tím jsem se zasekl a tak jsem mrknul do návodu a měl jsem přesně do lampy nabrat slzy. Tak jsem to zkusil a najednou to fungovalo. Nechápu, ale je to tak. Mohu se uklidňovat, že jsem to ale zkoušel! :-) Tímto mě navíc hra uvedla na scestí a já si myslel, že teacup je jediná věc, v které se budou míchat kouzla. Vznikl z toho několikadenní zákys.

2. Klíč od smrtky při vstupu k mrtvým - zkoušel jsem ukrást, nešlo to. Pak přišla pauza ve hře a následoval postup dále, neuvědomil jsem si, že na kostěný xilofón šlo hrát a smrtka tak ztratila klíč. Bohužel neodpustitelné přehlédnutí, které jsem si otřískal o hlavu, taková blbost, přitom jsem ve hře přišel sám na daleko zapeklitější rébusy. Bohužel tohle jsem si navíc přečetl v návodu omylem, když jsem pátral v jiné pozdější situaci, kde by mohla být potíž.

3. Brnění ve sklepení hradu - klikal jsem na něj kde to šlo a nic. Tak jsem mrknul do návodu a tam je napsáno kliknout na ruku od brnění. Super, to jsem dělal říkal jsem si, a tak jsem loadl pozici a zkusil to znovu od vstupu do hradu a najednou ta ruka fungovala. V návodu jsem se dočetl, že někdy fungovat nemusí (buď bug nebo propásnutí dané situace). Tohle kouknutí si omlouvám stejně jako ty slzy do lampy :-)

4. Trapné přehlédnutí tajných dveří do Vezírovy ložnice, prostě jsem nahlédl do chodby, řekl si, aha slepá, žádné díry ve zdi a šel jsem pryč. Až další kouknutí do návodu mě sem navedlo.

5. Že mám zdrhat za vezírem po schodech nahoru jsem si netrpělivě bohužel už přečetl v návodu, pořád jsem hledal řešení, jak sejmout džina v sále, aby všechny nepozabíjel a už jsem měl zase v hlavě myšlenky, že mi zase něco chybí. Tak jsem koukl, že tam mám běžet. Zbytek jsem už dořešil. Hra mi nenabídla řešení s lampou, což je škoda, těšil jsem se na to, ale věděl jsem, že džin je závislý na mentolu, tak jsem mu dal ten lístek a vyfičel :-)

Nakonec tedy jen 212 bodů z 231. Možná si zkusím odehrát ještě alternativní konec :-)

Každopádně jde asi o King´s Quest, v kterém jsem si na většinu věcí přišel sám asi z největší míry, v předchozích dílech jsem asi koukal pro pomoc přeci jen častěji. Hlavní problém King´s Questů je, že má člověk tendenci se ujišťovat, že se nevřítil do navždy neřešitelné situace kvůli tomu, že někde něco zapomněl. A těch věcí jde přehlédnout a zapomenout dost. Proto dávám 95%, jinak by to bylo fakt asi za stovku.




















Komentáře

  1. KQ6 drobný edit - doplnil jsem do spoilovacího reportu mé mapky minotauřího bludiště.

    OdpovědětVymazat
  2. Tato adventura patří mezi moje top, pohádková atmosféra. Ale jedině windows enhanced version s hezčími portréty postav.:))

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Heroes of Might and Magic 2: The Succession Wars