The Colonel's Bequest (Laura Bow)

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1989

The Colonel's Bequest je hra, která musí zákonitě nadchnout všechny milovníky detektivek Agathy Christie, odehrávajících se často v působivých starých anglických vilách. Příběh Laury mi asi nejvíce připomíná jednu z hrdinek jejich románů, slečnu Marplovou. Ta má zvláštní dar se nachomýtnout k vyšetřování zločinů a vražd, aniž by byla detektivem nebo policistkou a vždy je díky své důmyslnosti několik kroků před policií. Slečna Marplová je však postarší dáma. Ve hře Colonel's Bequest hrajete oproti tomu za velmi mladou slečnu, studentku. Ta přeci jen něco málo společného s policisty má, jelikož je dcerou detektiva. Nicméně studuje na novinářku a jejím snem je stát se světoznámou žurnalistkou.

Jednoho dne Lauře nabídne Lillian, spolužačka a kamarádka, aby strávily večer v domě jejího strýce a že by tam i přespali. Její strýc, colonel Henri Dijon, totiž pozval všechny své rodinné příbuzné s tím, že jim musí sdělit něco důležitého a Lillian by na tomto pobytu u strýce měla ráda po svém boku svou vrstevnici a kámošku, aby se nenudila mezi staršími příbuznými. Laura pozvání přijímá a tak společně přijíždějí s kamarádkou k tajemnému domu staroanglického stylu. Abychom si doplnili obrázek o místě a čase, hra se odehrává v roce 1925 v USA a vila Colonela se nachází u jedné z plantáží s cukrovou třtinou. Colonel je staromódní typ se starými návyky. Je to veterán španělsko-americké války. 

Co měl Colonel na srdci se dozvíte záhy. Rozhodl se své nemalé jmění rozdělit mezi členy rodiny a sepsal k tomu závěť. Sdělovat něco takto přítomným dědicům v domě na samotce je obvykle v těchto příbězích hodně špatný nápad. Možná vám to teď připomene ne až tak nedávný film Na nože s Danielem Criagem. Ale abych neodbočoval, co to pořád připomíná, ono to je totiž navždy vděčné a zábavné téma, které lidi baví. Závěť, jeden dům, tam všichni dědici a všichni by rádi dostali nejvíce a nechtěli by být ošizeni. A do toho vy, coby host, který s tou rodinou nemá nic společného, to nezaujatě pozorujete. Že je něco v nepořádku jak s celým domem, možná i Colonelem, ale hlavně s ostatními členy rodiny, začne být zřejmé hned po té, co narazíte na první mrtvolu. A než o tom někoho zpravíte, tak ji někdo naprosto dokonale beze stop uklidí.

Vašim úkolem je nyní chodit po domě, odhalovat jeho tajemná zákoutí a skrýše, popovídat si s každým, koho potkáte, ale také snažit se na tajňačku vysledovat a vyslechnout každičký rozhovor mezi zbývajícími členy rodiny a tak si postupně udělat o celé situaci obrázek. Doslova detektivní práce vás má dovést k tomu, kdo tady postupně vraždí jednoho člena rodiny za druhým a jaký je jeho motiv. Jako motiv se nabízí jednoznačně colonelova závěť. Někdo z ní chce vytřískat co nejvíce. Záhadou se stane i sám colonel, který je sice na vozíčku, ale sovy nejsou tím, čím s zdají být. No nechám ostatní záhady na vás, abyste si hru zahráli, pokud jste tak již neučinili. Bylo by škoda prozrazovat více.

Specifikem této klasické adventury od Sierry-on-line v EGA grafice a příkazovým řádkem je, že zde ubíhá čas. Ovšem naštěstí ne reálně, jako tomu bylo například u King's Questu 3, ale striktně závisle na vaší vykonané činnosti. Po provedení určitých klíčových kroků v pátrání se posunou hodiny o 15 minut. Neznamená to však, že jste přitom byli stoprocentně úspěšní a odhalili jste vše, co za těch 15 minut šlo zvládnout. Klidně vám může něco podstatného uniknout. Být ve správný čas na správném místě, to je to, oč tady běží především. Vyplatí se také mít po ruce poznámkový blok a vše důležité si zapisovat, protože z toho pak vyvodíte, jaký má kdo ke komu vztah, kdo koho nemá nebo má rád, kdo koho jak podvádí, kdo je falešný, kdo má jaké zájmy a podobně. A nutno dodat, že důležité je zde opravdu vše, i třeba hádka o zdánlivě nepodstatné záležitosti. 

Je třeba se smířit s tím, že se pravděpodobně ve hře napoprvé nedopátráte zdárného konce. Já jsem hru jel na 2x po sobě, jelikož jsem sice poprvé hru dohrál do konce, ale bylo jasné, že není úplný. A ta představa, že sice jedu domů, ale pravý vrah zůstane na svobodě a neodhalen...Konců je navíc několik dle toho, k čemu se ve svém pátrání dostanete, ale ten jediný správný je, že zjistíte, kdo je vrah a kam zmizely mrtvoly. 

Z grafického hlediska je Laura Bow nádherné stylové dílo a 16 barevná EGa grafika naprosto dokonale navozuje atmosféru, kterou byste u detektivky ve stylu Agháty Christie čekali. Na mě to působilo tak, že když jsem si při četbě detektivek nějak ve fantasii vykresloval scenérii, vypadala prakticky přesně takto a grafici se mi tedy dokonale trefili do vkusu. Pixel art umění v 16 barvách navíc přináší úžasné vyhrávky se světly a stíny, kterých by jinou technikou snad ani nemohlo být docíleno, aby to vypadalo přesně takto. Atmosféra je jednoduše řečeno tak hustá, že by se dala krájet a každičká místnost v domě, nebo i prostory mimo něj, navodí přesně ty správné pocity, které v nich máte získat.

Příkazový řádek je pro detektivní hru jako dělaný. Pěkně si píšete, co má Laura udělat, kam se podívat, co zvednout, co otevřít a na co se zeptat lidí okolo. K tomu si zapisujete do vlastního deníčku a jste dokonale aktivně vtaženi do celého dění a můžeme hovořit o jedné z nejzajímavějších detektivních her vůbec. 

A jak jsem byl v tom sepisování poznámek, tak mě to před léty namotivovalo i k podrobnému sepsání herního deníku. Proč jsem dosud nenapsal recenzi nevím. Možná proto, že se to strašně obtížně popisuje, abych přesně vystihl zážitek z této skvělé adventury, možná proto, že jsem to dost podrobně vlastně popsal již tím deníkem ze hry. A proto mi nezbývá, než hru doporučit. Kdo nehrál a má rad detektvní adventury, tak tohle je jasně povinná záležitost.

Hodnocení: 80%

Ringo