Space Quest: The Sarien Encounter
Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1986
Když už jsem ty Space Questy načal, a rozhodl jsem se všech prvních pět dílů si aktuálně znovu po letech připomenout, zahrát a dohrát, slušelo by se konečně říci, jak to celé začalo. Takže se vrátíme daleko do roku 1986, kdy se Mark Crowe a Stott Murphy z firmy Sierra-on-line, později známí také jako "Two Guys from Andromeda", rozhodli vypracovat první vesmírné dobrodružství hrdiny Rogera Wilca na monitorech počítačů.
Space Quest je typická sierrovková textová adventura ovládaná přes příkazový řádek. Mimo tehdy spíše schématické, nicméně pěkné EGA obrázky, se vám také vypisují po příkazu look around texty popisu okolí a do zmíněného příkazového řádku píšete vlastní úkony, které má vaše postava udělat, co má sebrat, co prozkoumat, kam vyšplhat a pod. V podstatě bych tady mohl popsat obecný princip sierráckých adventur, s kterými se vydáním King's Questu, Space Questu, Police Questu a Larryho, doslova roztrhnul pytel (k potěšení všech hráčů adventur).
Na dnešní dobu působí Space Quest 1 bohužel už značně chudě. Kromě jedné, nepřítelem napadené, vesmírné lodě se podíváte na jednu jedinou planetu, následně se přenesete do vesmírné lodě nepřítele a tam celý děj ukončíte. Kdybychom si odmysleli rébusy, puzzly a minihru v podobě výherního automatu, je to procházka tak na necelou hodinku.
Přesto je první díl Space Questu legendou a kdo má tuto sérii rád, nedá na tento díl dopustit. Jednak proto, že byl první. Dále proto, že byl prostě strhující a měl fantastickou atmosféru. Jednoduše kreslená grafika dokázala vzbudit dostatečnou míru fantasie, že i osada s barem na pískem pokryté žluté planetě Kerona se stala nezapomenutelnou. Mimochodem se do ní podíváte i ve čtvrtém díle, který vyšel v roce 1991, a to v původní grafice, jakou ji měla hra v roce 1986.
Příběh hry je vcelku jednoduchý a už hned v prvním díle je znát, že autoři mají hodně rádi Star Trek. Jste uklízečem na vesmírné lodi a jednoho dne vás při poklidném odpočinku ve svém kumbále vzbudí zvuky poplachových sirén. A tady se začne psát historie, kterak uklízeč vesmírné lodi nejednou zachránil lidskou rasu ve vesmíru.
Vaše loď totiž převáží nový vynález, Star Generator. Ten umí vytvářet na planetách život. Ale jak už to bývá, vše má dvě strany mince, a tak umí celé planety i ničit. Důvod, proč vás napadla hmyzí rasa Sarienů je zřejmý. Chtějí Star Generator. Můžeme se jen dohadovat, zda proto, že se bojí, že jej lidé zneužijí proti nim, anebo proto, že jej sami chtějí ke svým nekalým cílům. A možná je důvod ještě úplně jiný, ale to bych už předbíhal do dílu druhého.
Vašim úkolem je vzít dokumentaci k Star Generatoru a uprchnout z napadené lodi. Takže si přichystejte ruce na klávesnici, protože tohle se bude celé v podstatě psát, zatímco budete koukat na jednoduché, ale působivé obrázky a animace v EGA grafice. Co je však na této grafice úžasné, je to, že umí být krásně schématická a pokud grafik umí, dokáže i při tomto omezení v barvách vytvořit nádherné motivy. A to se ve Space Questu prostě povedlo.
Na svou dobu to tedy je opravdu strhující vynikající adventura. Jak jsem však psal, na dnešní poměry poněkud krátká a stále s drobnými neduhy, které se z adventur postupem času odlaďovaly, jak rostly zkušenosti programátorů. Asi největší problémy bych viděl jen v pár málo věcech.
Psaní příkazů nezapauzuje hru, jak jsme na to zvyklí od adventur z pozdějších let 1988 a dále. Prostě něco píšete a hra běží. V momentech, kdy se trochu hraje o čas to je kapku nepříjemná věc. Občas je totiž třeba příkaz teprve vymýšlet a sestavovat. Jste pod tlakem, že vás někdo dožene a zastřelí a vy potřebujete rychle nějaké řešení napsat. Nemusíte se však hned trefit do funkčního řešení, nehledě i na možný překlep.
Dále má hra ještě bohužel kapku omezenější slovní zásobu a tak na některé příkazy ani zaboha nemůžete přijít jen proto, že má hra v programu jen jeden nebo dva ekvivalenty stejného výrazu, jen vás nenapadlo je použít, protože znáte, nebo vás napadl, nějaký ten třetí, popřípadě plno dalších, nefunkčních. Často, než aby vás napadlo použít jiná slova, protože tohle tady je přeci naprosto jasné, ne?, tak si řeknete, tudy cesta tedy asi nevede. A to plodí zákysy, protože vás hra vlastně odvede od správného nápadu. Jen jste to napsali prostě špatně. Postupně v dalších dílech však tento neduh mizí a možných výrazů přibývá.
Musím říci, že ačkoliv tohle mnozí mohou považovat za nevýhodu příkazového řádku v adventurách, i přes tento možný neduh těch rannějších her mám ten příkazový řádek jako součást gameplaye a součást puzzlu. Je prostě fajn přicházet na to, jak věc správně říci. Navíc odpadá pixel hunting známý z myšoidně ovládaných adventur. Adventury s textovým řádkem si prostě užívám tak nějak jakoby více naplno. Obvykle se tohle prokáže v plné nahotě v případě, že vznikly k původním starým adventurám remaky v nové VGA grafice a hře ovládané plně kurzorem myši.
Tady napíšete look around a přečtete si, že je tady to či ono k použití nebo sebrání. Nemusíte často hledat žádný pixel. Jediným zádrhelem v tomto smyslu se akorát občas stává, že stojíte na blbém místě a někdy hra vyžaduje přesné umístění postavičky, aby něco po správném příkaze provedla. Když jste jinde, obvykle vám hra sdělí, že tohle nejde, nebo ne zrovna tady. Holt když něco chcete vzít ze stolu, musíte k tomu stolu i dojít.
Space Quest 1 je opravdu bez pochyby legenda, která položila základ jedné z nejlepších adventurních sérií a stala se jednou z vlajkových lodí firmy Sierry-on-line. Vážně působící vesmírné dobrodružství, v kterém však nechybí spousta nadsázky a inteligentních nevnucujících se vtípků a narážek na různé sci-fi díla, to je jednoznačně vynikající zábavná kombinace.
Už jen to, že hlavní hrdina Roger Wilco je jen uklízeč, působí vlastně vtipně. A jestli si říkáte, přeci nebudu hrát za nějakého polointeligentního "hrdinu" typu Johnyho Englishe, akorát ve vesmíru, tak si to vlastně říkáte špatně, protože Roger Wilco bude ve hře inteligentní přesně tak, jak v ní budete inteligentní vlastně vy, hráči.
Hru bych hodnotil na svou dobu jako vynikající adventuru a svěží vítr mezi ještě ryze textovými hrami. Je jasné, že by to dnes stačilo ve srovnání s velikány typu The Longest Journey sotva na slabší průměr, ale když jsem si hru zase teď projížděl, tak mě i v dnešní době velmi pobavila a přinesla mi pěkné herní chvíle, které mě nadchly a prostě stojí za to. A musím podotknout, že jsem se u hry pobavil daleko více, než u posledního dílu Space Quest 6.
V porovnání s dalšími díly vychází první díl luxusně ještě ve srovnání se Space Questem 4, kdy bych řekl, že je možná tak o nějaké procento působivější. Ono Space Quest 4 totiž dost zachraňuje i právě ten výlet do jedničky na planetu Kerona v původní grafice. Pravda ovšem je, že Space Questy 2, 3 a 5 nechávají první díl daleko za sebou. (a tohle ještě není konec, níže si probereme VGA remake z roku 1991 včetně obrázkové galerie a pár srovnáními)
Hodnocení: 80%
Ringo
Oficiální VGA Remake z roku 1991:
U VGA remaku oficiálně vydaného Sierrou-on-line nepůjdu podobnou cestou, jako u VGA remaků Quest for Glory 1 a 2, že bych mu tady věnoval speciální zvlášť článek. Nemá to moc význam. Navíc řádky níže budou vlastně dost jen o tom, proč ten remake není tak dobrý, jako původní verze hry, takže sám o sobě by ten článek nakonec vyplodil nějaké hodnocení typu 20% a to by byl samozřejmě nesmysl, protože nemůžu vytrhnout z kontextu původní skvělou předlohu, kterou ta hra pořád obsahuje. Ostatně jak je tento remake důležitý dokazuje i to, že například na GoGu při vydání první Space Quest trilogie tento remake vůbec nedali k dispozici a v kolekci je tak jen původní EGA verze hry. .
Remake této hry byl vytvořen naprostým obšlehnutém enginu Space Questu 4 včetně grafického stylu. A podle mě je to hře dosti na škodu. Délka hry totiž upadla ještě více, protože většina původně textem řešitelných puzzlů se tady pohodově sfoukne kurzorem myši za pár sekund a není co řešit. Obzvláště, pokud znáte původní řešení. Hra se tak stane v podstatě dětsky snadnou procházečkou, nepočítám-li neintuitivní prasárničku s jedním ukrytím se na počátku hry, které v původní verzi nebylo. Autoři se bohužel příliš vzhlédli v nepříjemném charakteru Space Questu 4. Tedy že po vás pořád jdou.
Ta hra remake vlastně vůbec nepotřebovala. Technicky vylepšená grafika dost často nedokázala přesně zapůsobit tak, jako to dokázaly původní grafické motivy. U legendární žluté planety Kerony grafici zůstali silně ovlivnění post apo fascinací u dílu 4 a tak místo žluté uvidíte temně rudou planetu. Naopak osada zde zase vypadá jako nějaký veselý cirkus a atmosféra je pak tatam.
Abych jen ale nekritizoval, některé obrázky jsou opravdu docela pěkné, to hře úplně upřít nelze. Dále je tady pořád původní fajn příběh a několik nových pěkných vtípků. Jen to prostě už není ten starý dobrý Space Quest 1, jak jsme jej znali z originálu. Do remaku bylo přidáno k puzzlům pár prvků navíc. Možná jako kompenzace za to zjednodušené hraní kurzorem. Nicméně to hru zásadně nezachraňuje.
Autoři se tady navíc nepoučili z chyb Space Questu 4 a kurzor ruky je nesmyslně nastaven na kliknutí plochou prostředku dlaně, což se kapku blbě odhaduje, když dlaň překryje daný objekt, s kterým chcete manipulovat. Fatální je to v případě pokusu stisknout tlačítko.
Dále vás hra dostane pod tlak a to mnohem více, než v původní EGA verzi. Pronásledovatelé v úvodní pasáži jsou mnohem více otravní a nebezpeční. Ještěže předhozený časový limit je naštěstí tak dlouhý, že tady není třeba stresovat.
Obšlehnutý engine s celým menu, kde je možno věci očichávat nebo ochutnávat tady nedává moc logiku kromě několika nepotřebných srandiček. Nedávalo to logiku ani v samotném Space Questu 4, ani jednu z těchto funkcí jsem nemusel pro dohrání hry použít.
Remake Space Questu 1 má bohužel daleko k jedinečně pojatému remaku Quest for Glory 1. Bohužel to vypadá jako na sílu narychlo splácaný remake s grafikou a menu Space Questu 4 s tím, že grafika není zase až tak úchvatná, abych ji tady přiznal výraznou přidanou hodnotu.
Pokud někdo nehrál Space Quest 1 vůbec a bude chtít vyzkoušet, doporučil bych nejprve si zahrát originál. Po tomto remaku pak sáhnout jen ze zvědavosti, jak některé lokace vypadají v nových motivech a detailnější VGA grafice. Hodnotit tento remake je strašně obtížné. Jako adventura sama osobě špatná není. Jen dostane o 5% méně, než originál za to, že už to není originál :-)
Hodnocení VGA remaku: 75% (Pořád lepší zábava než mnou neustále poflustávaný Space Quest 6 :-)
Nikdy jsem žádnou textovku nehrál, ale lákalo by mě to alespoň zkusit. Tahle vypadá svou “délkou” jako docela přístupná. Dají se někde dohledat všechny příkazy, které lze ve hře zadávat?
OdpovědětVymazatV manuálu je nástřel, jaké slova v jaké situaci např. použít, nicméně na ten zbytek si hráč musí přijít sám. Pokud nepřijde, tak pak stačí dohledat návod. Ale nejlepší zábava je na to přicházet sám a po návodu sáhnout jen v krajním případě a ještě opatrně, aby ses v něm nedočetl více, než chceš.
Vymazat