Quest for Glory 2: Trial by fire (AGD Interactive VGA remake)

Platforma: PC / Žánr: Adventure-RPG / Developer: AGD Interactive&Sierra-on-Line / Vydavatel: AGD Interactive / Rok: 2008

VGA remake Quest for Glory 2: Trial by Fire tentokráte není přímo produktem firmy Sierra-on-line, jako tomu je u prvního dílu Quest for Glory, ale chopilo se jí nezávislé studio AGD Interactive (jejich oficiální stránky zde), které má na kontě rovněž krásné remaky prvnich třech King's Questů. 

Aby bylo právům učiněno za dost, tak se AGD Interactive se Sierrou dohodlo a provedení remaku s ní i konzultovalo. Takže drobné stopy Sierry na tomto díle stále zůstávají, stejně jako i stopa největší, a to fakt, že hra kromě pár bonusů zůstala prakticky naprosto totožná, jako původní dílo Sierry-On-Line, což je dobře a bylo to také zjevně cílem.

Ve skutečnosti jde tak fakticky o grafický remaster. Kolik může původnímu dílu lepší grafika dát, ale taky vzít, jsem popsal v porovnání EGA a VGA verze prvního Hero's Questu (EGA) a Quest for Glory (VGA). Co se však týče Quest for Glory 2, tak tady srovnání vychází ale mnohem krutěji pro původní EGA verzi a není to jen o grafice.

Obecně ke hře jako takové - herní náplň i řešení je totožné, jako v EGA verzi, takže to nebudu přepisovat znovu i tady. Že jde o mix adventury a RPG již tedy víte. Příběh se točí kolem záhadného zmizení emíra v městě Raseiru, uchopení moci zlým ad Ad avisem a útoku zlými elementály na sesterské město Shapeir.

Původní EGA verze hry nabízí bohužel místo příjemných venkovních lokací, kterými by se člověk potuloval rád, jen suché, ne moc pěkné, uličky města, tvořící hodně nechutně složité bludiště. Mimo město na hráče čekala sice pěkná, ale po čase monotónní písečná poušť (obrázky okolo jasně ukazují, že tohle pro remake naprosto neplatí).

Původní hra tak brzy ztratila na atraktivitě, obzvláště, když zjistíte, že časový limit vás navíc tlačí povinně monotónně udělat každý den sérii rutinních procedur. Navštívit znovu všechny postavy, prokecnout je, potrénovat s válečnicí Uhurou a to nejlépe, co vám stamina dovolí. Díky těmto neduhům se Quest for Glory 2 stal fakticky nejslabším dílem série.

Jenže ona ta původní EGA verze není v tom základu úplně špatná hra. Kazí ji to však těch pár zmíněných věcí a když takový dobrý základ pozvedne puntičkářova ruka fanouška, tedy remakeři či remasteři z ADG, dokáží z toho udělat jeden z nejlepších dílů série. A tak můžu rovnou říci, tento remake dává své původní verzi pořádně na frak v každém ohledu.

První věc, kterou nelze přehlédnout, je úžasná malebná grafika, která trochu původně suše pojaté prostředí perského pouštního stylu vyšperkovává v oko lahodící scenérie. A to včetně bludišťových uliček města, kde suché monotónní hnědé stěny vystřídaly kamenem prokládané ulice s různými prvky typu pověšené prádlo, květiny, stánky obchodníků nebo panorámaty městských částí na horizontu.

Je s podivem, jak tohle udělá strašně moc, hra prokoukne a jako by jí byl vdechnut konečně život. Co přijme člověk s radostí je, že remakerům nešlo o překopání hry od základu a změnu struktury jednotlivých lokací.

Na městských ulicích sice nebylo co překopávat, protože tam v prvním díle nic nebylo, takže mají grafiku vesměs novou, ale tam, kde byly obrázky jakž takž pěkné i v původní podobě a atmosféru bez pochyby měly, tam autoři zachovali prakticky vše i v původních proporcích. Jen to prostě hezky dovybarvili a jakoby přidali rozlišení. Je pak zajímavé si vytípat obrázky z obou verzí, dát si je do velikosti miniatury a zjistit, že jsou mnohdy prakticky stejné, když zanikne rozdíl přidaných pixelů a barev.

Z toho vyplývá, že se zde nekoná žádné odsávání atmosféry původních scenérií původní verze, jako tomu bylo při zmalebňování prvního Hero's Questu do VGA kabátku. Naopak, tady to prostě prokouklo jak mělo a vyzdvihlo atmosféru do maximálních výšin. I ty nekonečné pouštní duny a skaliska najednou začaly působit monumentálněji.

Autoři remaku se rovněž snažili dát smysl soubojovému systému, který nebyl nejsilnější stránkou Quest for Glory série, ale nějak se tam prostě bojovat muselo, aby měly ty RPG prvky nějaký smysl. V původní verzi jste prohrávali, dokud jste se pořádně nevycvičili u bojovnice Uhury. Po té jste však získali dostatek síly a skillů k útoku a dávali každičký souboj do pohody a jakékoliv ústupy, vykrývání a obrana obecně neměly význam. Jen ubraly staminu a lepší bylo soupeře utlouct na rychlovku jedním zásahem za druhým. V remaku to takhle ale nefunguje. Opravdu se budete muset naučit, v kterém momentě raději ustoupit a kombinovat sérií šermíských vykrývání, ústupu vzad a náhlých výpadů, abyste soupeře překonali.

Musím však říci, že se souboje tímto kapánek zpomalily a tím, že to není taková rychlovka, tak se trochu drobí spád té adventurní části. Tím, že byl dán soubojům větší smysl, se také staly větší součástí hry. Doporučuji však snížit skill hry v soubojích v menu na minimum, pokud se nechcete v soubojích utrápit. I ten minimální skill znamená stále těžší souboje, než byla obtížnost soubojů v původní verzi.

Fandovský remake může být tím, co hře přidá, a zároveň neubere, protože fanoušek nejvíce ví, co by u případného remaku chtěl a čím by remake mohl hře vzít původní kouzlo, zatímco původní designéři her obvykle hledí už jen dopředu a plní trendy. A proto u tohoto fandovského remaku neudělali autoři ani v případě systému rozhovorů stejnou chybu, jako udělala Sierra u Quest for gGlory 1.

Přesto, že se AGD Interactive rovněž chopili stromového systému rozhovorů, ponechali možnost se na cokoliv doptávat stále i příkazovým řádkem, do kterého můžete napsat to, co jste pochytili ve hře a zapamatovali si. 

Dokonce nabízí možnosti stromový systém rozhovorů vypnout zcela a nebo si ponechat kombinaci obojího. Jak stromu s nabízenými odpověďmi na základě toho, co se dozvíte, tak možnost stále dotaz napsat do příkazového řádku. Vypadá to jako maličkost, ale herně to udělá docela dost. Řešení rébusů je zde již pochopitelně jen point and click, tady už příkazový řádek není, ale v zásadě to ničemu nevadí.

Byť je po obsahové stránce a stylu řešení hra prakticky stejná, jsou zde přeci jen nepovinné drobnosti navíc, které původní verze neobsahovala. Třeba vaše ložnice v hospodě není jen statický obrázek, ale je již lokací, po které se můžete pohybovat a dokonce si můžete na tržišti kupovat dekorace, kterými ji vyzdobíte.

Dále jsou zde pak u obchodníka s kouzly a u kouzelnice Azizy bonusové logické hry pro mágy. Když hru vyhrajete, zlepší se vám skill kouzlení a inteligence. Takže pár malých bonusů zde navíc přeci jen je, stejně jako třeba malý vtípek, kdy vám ve městě přes ulici přeskáče postavička hrdiny z Prince of Persia 2.

 

Jak už jsem tedy psal výše, remake z původní trochu nemastné, neslané a rozpruplné verze udělal opravdu dílo nádherné, které se minimálně vyrovná všem ostatním dílům a už není tím ošklivým káčátkem vzadu. Naopak, můžu s klidem říci, že v tomto provedení se Quest For Glory 2 řadí ke špičce mezi adventurami.

Hodnocení: 90%

Ringo

Níže několik srovnávacích screenů s původní verzí:

Několik dalších screenů ze závěru hry: