Hero's Quest: So you want to be a hero

Platforma: PC / Žánr: Adventure-RPG / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1989

Jelikož je na čase více také podchytit adventurní žánr, který mě vlastně úplně v prvopočátcích mého hraní přivedl k touze mít doma počítač, tak je naprostou povinností zmínit jednu perličku, kterou Hero's Quest bezpochyby je. 

Už jen proto, že je to jedna z adventur, kterou jsem v dávných letech dohrál několikrát a mám ji pro opáčko rozehranou právě teď zase. Navíc zažívám momentálně jakousi renezanci v postoji k adventurám, které jsem tady doposud malinko zanedbával, přitom jsou vedle RPG  a strategií vlastně hned třetím stěžejním žánrem, kterému jsem se v dávných časech intenzivně věnoval.

Hero's Quest je klasická Sierrovka, textová adventura spadající typově někam ke King's Questům. Nemusím vysvětlovat, že vodíte postavičku po krajině, interiérech, sbíráte předměty a snažíte se v neprostupných momentech přijít na to, jak se pohnout dále a jaký předmět použít. 

Hra běží v Sierra's Creative Interpreter (SCI) enginu, což je pokročilejší druhá generace herního prostředí v lepší EGA grafice, než v jaké běžely předchozí hry na obstaróžním enginu  Adventure Game Interpreter (AGI). K jakémukoliv postupu používáte příkazový řádek, do kterého vpisujete, co má vaše postavička udělat. 

Je třeba si osvojit základní termíny jako get, ask, open, examine a pod. K tomu dodáte, na co chcete příkaz aplikovat (open door, ask about name, examine table....) Vše zkušeným hráčům známe věci. Příkaz look around vám obvykle vypíše, co vidíte okolo a tak se můžete chytit detailů, na co se podívat podrobněji.

Příběh je zasazen do údolí Spielburg sužovaného záhadným zlem. Před dávnými léty byl místní Baron proklet zlou babou Yagou. Prokletí neunikl ani jeho syn. Následně zmizela bůh ví kam i jeho dcera. V zemí se pak začaly promenádovat různé pochybné existence, a kromě goblinů, trollu nebo zlých nočních příšer, tady řádí banda lupičů ukrývající se v jižní pevnosti. A taková země potřebuje hrdinu a tím jste právě vy.

Po příchodu do inkriminované oblasti navštívíte nejprve město. Tam hra začíná. Dalo by se říci, že je vše tak nějak laděno do stylu německého, a jména osob, i vzhled města, působí dojmem, že se pohybujete někde v pozdně středověkém Sasku. Prokecnete místního starostu, přihlásíte se do místní guildy, nakoupíte si nějaké věci u obchodníka....

A vzhůru do dobrodružství. Za městem se budete pohybovat v lesích, skrz které doputujete do různých klíčových oblastí. Mnohé odkazují na staré pohádky podobně, jako je tomu v sérii King 's Quest. Je tady Eranino zátiší s magickým stromem, chaloupka na kuřích nožkách baby Yagy, nebo Dryáda ve stromě. 

Důležité je pořádně  vyslechnout každého, kdo vám je ochoten něco říci a dobré je si to i někam zaznamenat, protože tuhle informaci budete třeba muset někde jinde znovu vypsat, když se budete u ní doptávat na další detaily. V tomto se i díky příkazovému řádku skrývá ta hravost, kterou pak trochu mnozí adventuristi postrádali u pozdějších čistě myší ovládaných point and click adventur ve VGA grafice. 

Zajímavé možnosti přináší střídání dne a noci. V denním světle můžete vykonávat většinu akcí jako jsou nákupy ve městě a vyzvídání informací od lidí, zatímco když se setmí a krajinu zahalí noc, hned je všude o poznání nebezpečněji, brány města i hradu se zavřou a vy zůstanete napospas nebezpečným nočním tvorům. A jelikož je nutno některé akce vykonat jen v noci, tak se napínavému putování temnou krajinou nevyhnete.


Jak tak budete putovat přes ty lesy, budete přepadáváni gobliny, trolly a další havětí.
A teď se dostaneme k tomu klíčovému, co činí tuto adventuru jedinečnou. Hra totiž není jen adventurou. Ačkoliv gameplay při řešení puzzlů, vyobrazení, pohyb po obrazovce a zadávání příkazů do textového řádku, jsou jasně adventurní, tak jsou do hry přidány tak výrazné RPG prvky. Je tedy docela na pováženou, zda to není více RPGčko než mnohé hry, které jsou tam obecně řazeny kvůli gameplayi a přitom jde naopak zase spíše o adventury skoro bez RPG prvků (například Cadaver nebo Zelda).

Hru odstartujete výběrem ze tří povolání - bojovník, mág a zloděj. Za každý charakter se hraje trochu jinak a nejen to. Dle výběru povolání se vám otevřou, či neotevřou, navíc nějaké lokace a zpřístupní nějaké questy. Je jasné, že do cechu zlodějů se zrovna s mágem cpát nebudete, zatímco jako zloděje vás tam přivítají s otevřenou náručí.

Po výběru povolání následuje naklikání speciálních bodů do statistik jako je síla, inteligence, zručnost, odolnost, ale taky do schopností jako je útok, ústup, vykrývání úderu, házení, šplhání, kouzlení. Už tohle značně hráči napoví, že v této adventuře bude vše trochu jinak než obvykle.


To, že se jaksi nemůžete někde dostat nejen proto, že nevíte, jak zkombinovat předměty anebo vám nějaký chybí, ale také proto, že dostanete KOčko od nějakého goblina naznačí, že tady se bude trénovat, grindovat a nahánět statistiky, abyste toho goblina dali a mohli se dostat do dalších lokací. 

Adventury s nějakými těmi souboji a akčními scénkami jsme už zažili, ale tady se snaží běžet opravdu na bázi toho, že si tak nějak smysluplně zašermujete a získáte expy a bonusy do statistik. Ve speciální soubojové obrazovce stojíte tváří v tvář nepříteli a směrovými šipkami dáváte údery, nebo uhýbáte, popřípadě můžete spustit příkazový řádek a napsat si, které útočné kouzlo chcete spustit. Příkazový řádek naštěstí hru vždycky zapauzuje, takže máte dostatek času dané kouzlo napsat.

Jak v souboji uspějete, to záleží nejvíce na tom, jak jste vytrénovaní, naštěstí. Hra vás díky bohu nebude vyloženě trápit nějakými nesmyslnými arkádovými sekvencemi na zručnost, i když možnostmi uhnout, ustoupit nebo vykrýt úder si trochu hraje na to, že správnou akcí a postřehem byste se mohli ubránit i silnějšímu soupeři. 

První souboje jsou sice tryzna a zjistíte, že to nijak neuklikáte. Máte malou sílu, slabou magii, odolnost taky nic moc. Tady je prostě nejlepší absolvovat pár šplhání na strom a hlavně, nezapomenout si zabojovat s trenérem v hradě, což je bez rizika smrti, ale získáte navrch hodně bodů k tomu, abyste udolali svého prvního goblina.

Takže jak jste již jistě pochopili, kromě typického adventuření se ve hře posouváte i díky vlastnostem postavy, které musíte vycepovat po RPGčkářsty grindem. O tom, jaké má hra kvality po jednotlivých stránkách, to je na diskusi. Byť adventurní stránce hry nic nechybí, jednoznačně není strukturou úkolů tak hluboce propracovaná, jako tomu je třeba u King's Questu 4, 5, 6, nebo Space Questu 3 či Gabriela Knighta.

Rovněž RPG systém, který by mohl sice evokovat tréning postav ze hry Dungeon Master, není zdaleka tak využitelný, jako je tomu v pravověrných RPG hrách. Naučíte se šplh, vylezete na strom a zeď. Naučíte se útok, budete kosit nepřátele jedna radost. Učíte se intenzivně magii, smetete pak pár firebally i nepřátele, které jste před tím sotva škrábli. Ale není v tom nic sofistikovaného, že byste kombinovali statistiky, schopnosti a připravovali se soubojově na jednotlivé bossy a pak finální  souboj. Vše je spíše takovým střípkem k dalšímu adventurnímu postupu.

Je jasné, že kdyby Hero's Quest vyšel jako samostatná  čistá adventura, šlo by v podstatě o další King' s Quest a to navíc spíše jen lehce nadprůměrný. A to proto, že ve výsledku těch úkolů není zase až tak moc a při dalším hraní si uvědomíte, jak je hra krátká a docela jednoduchá. 

Prodlužuje ji v zásadě openworldové nelineární zpracování lokací, kdy mnohé úkoly můžete řešit v různém pořadí, nezávisle na jiných a taky celkově RPGčkový charakter, kdy je třeba nakupovat kouzla, výbavu a řešit, kde sehnat peníze, což oddaluje rychlé vyřešení ryze adventurních zádrhelů. Prostě si tady můžete i jen tak bloumat, užívat si atmosféru, bojovat proti příšerám a snažit se nahnat statistiky na max. A je důvod to udělat, protože vycvičenou postavu lze pak naimportovat do druhého dílu.

Spíše odlehčená, byť komplexně vypadající, RPG část tomu tedy dodává šťávu a navíc variabilitu či různé způsoby hraní. Takže v této kombinaci dostáváme super porci zábavy navíc opředenou úžasnou atmosférou, která ze hry až neskutečně vyzařuje a proto se k ní člověk tak moc rád vrací. Zahrát si za každé povolání a odhalit jednotlivé odlišnosti taky není od věci. Hra má, jako většina Sierráckých adventur, bodovací systém za každý dobře splněný úkol, takže dohrát hru na maximální počet bodů je také výzva. 

Technické zpracování jsem naznačil již v úvodu. EGA grafika je zde na celkem slušné úrovni a z uměleckého hlediska jsou mnohé lokace právě tím, co na vás zapůsobí příjemným mrazíkem v zádech, obzvláště když do toho břinkají parádní podmanivé melodie. Kvalitou grafiky se hra asi pojybuje na úrovni King's Questu 4.

Je pravda, že po těch letech tam člověk buď to kouzlo cítí a nebo taky ne. Některé obrazovky jsou pravda jednodušší a člověk by i uznal, že by to chtělo větší detail, jiné naopak působí jako obraz, který by neměl a nesmí vypadat jinak, aby se jeho kouzlo nerozplynulo. Holt i EGA grafika může být krásné umění a já její kouzlo pociťuji dokonce dnes mnohem více než ve své dávné době, kdy jsem hru hrál a většinou se spíše už těšil na ty VGA adventurní kousky.

Tím se dostávám k tomu, nad čím možná při čtení tohoto článku v dnešní době hloubáte. A to je grafický oficiální VGA remake od samotné Sierry z roku 1992, který vyšel už pod názvem Quest for Glory. Sierra totiž musela sérii po prvním díle přejmenovat, protože podobnost se zaregistrovanou značkou HeroQuest, stolní hry od Games Workshop, byla příliš okatá. Proč se vracím k EGA verzi hry a nezrecenzuji hned remake (který jsem si vlastně nedávno právě taky cvičně zase dohrál)?

Pokud mají hry remake, obvykle to shrnu jedním článkem, pokud tam mimo grafiku nejsou výrazné odlišnosti. Pokud novější verze hodnotím jinak oproti originálu, uvedu na konci článku dvě hodnocení. Tady udělám výjimku už jen kvůli změně názvu hry, ale i některým výrazným herním odlišnostem, a o Quest for Glory 1: So You want to be a hero, poreferuji záhy nějakým dalším článkem, v kterém se budu věnovat porovnání obou dílů.

První Hero's Quest v EGA grafice a textovým příkazovým řádkem je prostě nezapomenutelná legenda a fantastická kombinace adventury / RPG s vynikající atmosférou, působivými scenériemi, chytlavou hratelností a zaslouží si jednoznačně pozornost, navzdory prokreslenějšímu remaku ve VGA grafice.  


Hodnocení: 95%

Ringo





















Komentáře

  1. Super, už se těším na porovnání, VGA verzi jsem nikdy nehrál.

    OdpovědětVymazat
  2. Porovnání je výbornej nápad. Taky patřím k těm, kteří dohráli jen EGA s parserem.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?