King´s Quest 5: Absence Makes the Heart Go Yonder!

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1990

Jako fanoušek sierráckých adventur se zde zákonitě musím dostat k sérii King´s Quest a chtě nechtě musím začít trochu nechronologicky, a to dílem pátým. Je to jednoduše proto, že to byla snad první adventurní hra od Sierry, kterou jsem na monitorech spatřil. Schválně říkám spatřil, nikoliv tu, kterou jsem jako první hrál. 

Ke hře mě pojí zvláštní příběh. Bylo to v době, kdy jsem sice už chodil sem tam ke kamarádům něco hrávat na Atarko nebo se u přehrady pokoušel chvíli něco střílet raketkou ve videoherní maringotce, ale nebyl jsem ještě tak chycen a pohlcen, že bych toužil mít doma počítač na hry. 

Jenže to jsem jednou navštívil na samém počátku 90. let souseda kamaráda a ten měl doma už nabušenou PC sestavu včetně Sound Blasteru, který měl napojen na velký sloupový reproduktor. A na tomto počítači mi ukázal 5 her. Kromě teda toho, že to byly GODS, Grand Prix Moto, The Cycles, tak to také byly dvě adventury. A teď přišel teprve ten moment, kdy jsem se pohlcen cítil býti. Těmi adventurami byla hra The Lost Files of Sherlock Holmes a....roztáhněme rudý koberec, je to tady - King´s Quest 5.

Kamarád prošel na ukázku pár obrazovek, ukázal mi, co tam jde a nejde dělat. Myší naklikával příkazy jako rozhlédnout se, použít, otevřít, konverzovat a podobně. Tyto příkazy kombinoval s předměty, které různě nalézal během průzkumu prostředí a já jsem byl doslova konsternován tou rozvážnou hratelností, možností rozmýšlet, co by na které obrazovce šlo vzít, s kým pokecat, jaká řešení zvolit, abych se posunul dále. Prostě to nebylo o panáčkovi nebo raketce chrlící střely na vše, co se kolem pohne. Cítil jsem tam najednou příběh, který šel nějak řešit a já pak další dny nemyslel na nic jiného, než jak pomoci tamnímu králi nalézt ztracený hrad a co se asi tak odehrává v dalších obrazovkách a jak vypadají. A hlavně, začal se pro mě rýsovat jeden z herních žánrů, které jsem pak vedle RPG a strategií preferoval a vyhledával.

To byl první kontakt s hrou, která mě uchvátila natolik, že jsem to PC chtěl. Nakonec jsem se po drobné sérii přemlouvání rodičů (že to bude na učení se programování a tak :-) dočkal. Sice asi o dvě řady nižší sestavy, než měl kamarád, takže se mi King´s Quest 5 nevlezl ani na můj tehdy 20 MB Hard Disk a má 286, byť s matematickým koprocesorem, by to s 1MB RAM asi táhla stejně obtížně. Proto jsem si King´s Quest 5 zahrál až o pár dalších let později na výkonnějším stroji, zatímco se před tím mou věčnou sierráckou modlou z herního hlediska v té době stal hlavně Space Quest 3, nebo třeba pak Hero´s Quest (aka Quest for Glory) ale to už jsou jiné příběhy. Vraťme se ke King´s Quest 5.

Hrajete za krále Grahama, který se právě vrátil z cest a zjišťuje, že jeho hrad zmizel. Kouká bezradně na prázdné základy a smiřuje se s tím,  že hrad je prostě pryč, i s celou jeho rodinou. Při průzkumu okolí narazí v lese na mluvící sovu jménem Cedric, která mu nastíní, co se zde událo. A tady začíná vaše putování.

King´s Quest 5 je první díl této série, který se přesunul z tehdy obvyklé 16 barevné EGA grafiky do uhlazené 256 barevné VGA. Příkazový řádek, kde jste vypisovali pokyny, byl vyměněn za interaktivní kursor, kterým jste měnili činnosti a klikali na místa, kde jste chtěli požadovaný úkon provést. Už jste nemuseli například napsat "Look table", od nynějška najedete na ikonu oka a kliknete kursorem myší na stůl.

Má to svá pro a proti. Jednoznačně se hra ovládá celkově pohodlněji. Na druhou stranu zmizel takový ten vítězoslavný pocit, že si ten příkaz napíšete a postava udělá, co po ní chcete. Navíc se starým dobrým příkazovým řádkem se člověk vyhnul později tolik kritizovanému pojmu pixel hunting. Tedy otrockému proklikávání kurzorem myši každého nepřehledného koutu, jestli náhodou nějaký pixel není nějaká věc. 

Grafika je vskutku pohledná a malebná, prostředí je krásně pohádkové. Ona vlastně celá série King´s Quest je takový soubor pohádek. Takže narazíte na odkazy typu Jiřík zachrání mravence a ti zase pomohou později jemu, je tady hledání jehly v kupce sena, Ali Baba a 40 loupežníků a další a další odkazy na známé pohádky, které vám mimochodem taky lehce napoví, jak situace řešit. Záleží pak trochu i na hráčových znalostech těchto pohádek, nakolik pro něj bude rozluštění správného řešení velkým problémem.

Musím říci, že hra mě atmosférou zcela pohltila a nezklamala můj někdejší dojem, kdy jsem ji prvně viděl u kamaráda a pořád to prostě mělo ten nádech té atmosféry prvního setkání. Hra sice v mém vnímání nakonec nepřekonala opravdu tu první adventuru na mém prvním počítači, kterou jsem hrál a sám dohrál, tedy Space Quest 3, ale pořád je vynikající. Ono ta atmosféra je stejně jen a jen o tom, jak to který hráč cítí. Mám tedy ve hrách raději sci-fi, než odkazy na dětské pohádky, což taky hraje roli, ale přes to se do King´s Questu 5 dá solidně vžít a to dobrodružství si náležitě užít.

Co bych asi hře vytknul, tak občas hloupý zvyk v Sierrovkách nastražit na hráče jedinečné události a eventy, které když nesplníte v probíhajícím momentě, tak už je nesplníte nikdy, protože se podruhé nestanou. Čili dead end bez ukončení hry. Pokud nevyřešíte včas situaci, kdy kočka honí myš a necháte daný event proběhnout, zjistíte třeba po další půlhodince, že sedíte ve sklepení, svázán provazem a ne a ne přijít na to, jak z toho ven. A můžete na to přicházet do konce věků, protože tohle je závislé na vyřešení předchozího ojedinělého eventu. Takže následuje load nebo restart, pokud usoudíte, že řešení nenacházíte opravdu proto, že jste před tím něco minuli. Stejně tak můžete zůstat uvězněni v jeskyním chrámu čtyřiceti loupežníků plném pokladů nebo úplně na konci hry zjistit, že nemáte amulet, který jste si měli vzít v jednom místě, kde vás hra na krátko nechala a pak vás přenesla jinam, třeba dříve, než jste se tam pořádně stačili rozkoukat.

Když však přijdete na tyto zákonitosti, můžete si už jen užívat. Toho, že jste přišli na nějakou zapeklitost, a také parádní atmosféry a malebné grafiky, u které se mnohdy pozastavíte. Lesy, městečko, zrádná poušť, temný hvozd, zasněžené hory, pláž s dřevěným lodním domkem, to jsou věci, které jsou vlastně stěžejním tahounem adventur. Abyste na zajímavé úkoly přicházeli ve vizuálně pěkném a přitažlivém prostředí, které ve vás vzbudí hromady fantasie a myšlenek a tak vás do hry správně vtáhnou.   

Sierrácké adventury se hodnotí tak trochu obtížně. Jsou postaveny všechny na podobném konceptu a tak je to jen o tom, do jakého prostředí je hra zasazena, jak je namalovaná a zda úkoly, které jsou před vás postaveny, jsou dobré či špatné. Záleží dost jednak na tom, kterou si zahrajete první a pak záleží na vkusu, osobním rozpoložení a preferencích. Dalo by se totiž říci, že všechny Sierrácké adventury mají něco do sebe a daly by se v drtivé většině hodnotit číslem 80% a výše. 

U spousty skvělých her od Sierry se člověk neubrání pocitu, že jsou to jednak jedny z nejlepších a nejzábavnějších texových adventur vůbec (skvělé konkurenční textovky od Lucasfilm Games na chvíli prominou), ale zároveň si musí nalít čistého vína. Sierrácké textové adventury v sobě mají skryt určitý minimalismus, takové to, v jednoduchosti je krása, a těžko přebíjí gigantické adventury jako byly později Broken Sword (Revolution soft.), The Neverhood, Under a Killing Moon (Access Soft.) nebo až monstrózní The Longest Journey (Funcom) rozsahem a příběhově pomalu srovnatelný s japonskou RPG produkcí. Vedle toho se třeba King´s Quest 5 může tvářit jako velmi malá provinční hříčka.

Ale zatímco The Lognest Journey je ojedinělý gigant, tak Sierra nás naopak zásobila obrovskou spoustou fantastických adventurních mnohadílných sérií, obvykle se slovem Quest v názvu, které stojí proti těm ojedinělým gigantům a společně dohromady jim velmi úspěšně mohou konkurovat a zabavit hráče na spoustu, spoustu hodin. 

Jmenovitě uvedu mimo King´s Quest určitě Space Quest, Hero´s Quest, Police Quest, Eco Quest, ale jsou tu i neQuestové legendární názvy jako Laura Bow, Gabriel Knight, Leisure Suit Larry, Conquest of Camelot a Longbow či Codename: Iceman, stačí si jen vybrat. Pořád platí, že když se na monitoru objeví nápis Sierra-On-Line, znamená to, že se obvykle rozjíždí dobrodružství, které prostě nezklame a stane se jasnou srdcovkou i přes drobné neduhy nebo mechanismy, které se už třeba v modernějších hrách nenosí, ale u Sierry je zbožňujeme. Ne náhodou mají sierrácké adventury stále spoustu fanoušků a také spoustu projektů pracujících na remacích slavných titulů nebo rovnou na nových hrách podobného stylu. A King´s Quest 5? Ten pro mě zůstane navždy jednou z nekrásnějších adventur.

Hodnocení: 80%

Ringo

Hra vyšla později také v rámci CD-ROMkových kompilací, jenže bohužel jen namluvená, s nemožností zapnout titulky, což je u textovky docela fatální. Rozhovory a popis toho, na co zrovna kouknete, musíte poslouchat s našponovanýma ušima, nejlépe na sluchátkách, abyste rozuměli, co vám kdo říká. Holt moderní éra pozdějších beztitulkových filmových adventur typu Gabriel Knight 2 nebo Phantasmagoria udělaly své. Bohužel v negativním slova smyslu.