Black Crypt

Platforma: Amiga / Žánr: RPG Dungeon / Developer: Raven Software / Vydavatel: Electronic Arts / Rok: 1992

Tohle začnu hned zostra. Black Crypt je tak pravověrný dungeon v tom nejlepším smyslu, že pravověrnější, který dostojí svému jménu, snad už nemůže být (ok, Dungeon Master není třeba rozebírat ) Tohle je prostě totální závislost pro každého kobkařsky laděného hráče. Kloubí se zde klasická klaustrofobní kobka bez zbytečných keců, v naprosto stylové grafice, naprosto dokonalým level designem a rébusy.

Jako na retro recenzičku v podstatě kratičký a vše vystihující text, co říkáte? :-) Ale abych to neměl tak jednoduché, rozeberu to více a na závěr si nechám jednu perličku a zajímavost. Dalo by se říci, že Black Crypt měl těžký úkol, a to překonat své předchůdce, kterými byli již zmíněný Dungeon Master, ale i Eye of the Beholder 1 a 2, Ishar 1 nebo Might and Magic 3. Zároveň se musí však popasovat s naprostou špičkou, kterou už prakticky podle mě nic nepřekonalo, a to soudobými konkurenty z roku 1992, jako je Ultima Underworld a Wizardry 7.

Vývojáři Black Cryptu na to šli velice chytře. Než aby se vrhli do nějakých sáhodlouhých otevřenějších světů, následovali odkaz Dungeon Mastera a Beholderů a soustředili se na ryzí krokovací kobku s prohmatatelnými stěnami, se spoustou rébusů a puzzlů, a také zajímavými souboji s nápaditými potvorami. Čím se povedlo své předchůdce trumfnout a dosadit Black Crypt na pomyslný vrchol toho, pod čím si představíme krokovací dungeon, je něco, co bych nazval důmyslností. Celý systém puzzlů, kterými je celá černá krypta protkána, je totiž tak důmyslný, až jsem se kolikrát přistihl, jak pokyvuji uznale hlavou a říkám si, "to je chytré, sakra chytré". 

Black Crypt má zajímavý koncept jakoby víceúrovňových provázaností levelů. Uvedu příklad. Abyste porazili jednu neporazitelnou potvoru, budete muset prolézt level pod ní, abyste našli klíč ke dveřím v levelu nad ní, kde se skrývá ultimátní meč, který tuto příšeru dokáže porazit. A takových vychytávek je v hře spousta. Perfektní stísněnou atmosféru bez jediné NPC a jediného rozhovoru doplňují nápisy na zdech nebo poházené svitky se vzkazy, kde jsou důležité hinty, jak mnohé rébusy vyřešit. 

Zajímavostí také je, že vám hra nedovolí nic vyexploitovat. Nepřátelé se zde nerespawnují. Čili co pobijete, tak už se neobnovuje a je pak klid na samotný průzkum. Chronické grindery, jako jsem já, by to mohlo zklamat, protože já si vždy tak nějak rád navíc naleveluji, abych silnějším potvorám ukázal, kdo je tu králem. Ale tady mi to překvapivě vůbec nevadilo a naopak mi vlastně vyhovovalo, že se nemusím grindem zdržovat. Hra je totiž pekelně vyvážená tak, aby vám dala jo zabrat, ale zároveň vás neutopila v zoufalé frustraci nad něčím absolutně neřešitelným a neporazitelným. Ale věřte, že vám nedá opravdu nic zadarmo. 

Mnohé důmyslné puzzly vám jasně dají na vědomí, že i když máte postavy schopné magie, tak jsou zde pasti a překážky, které prostě vlastní magií nepřekonáte a bude třeba najít svitky s vyšším levelem daného kouzla, než jsou schopny seslat vaše postavy. Tyto svitky je třeba chytře šetřit na chvíle nejhorší. Dá se říci, že fungují doslova jako klíče.

Trochu se dotknu příběhu. Příběh je samozřejmě obšírnější, je hezky popsán v manuálu včetně toho, jak byl Estoroth stvořen. Tedy ne jako doslova počat, ale jak se postupně stal mocným a zlým. Ale jen ve stručnosti. V Černé kryptě se skryje podlý Estoroth Paingiver, který terorizuje svět a snaží se jej ovládnout. V Kryptě se ukryje po porážce v boji, který trval několik hodin a nejslavnější čtveřice bojovníků Runetek, Kaolic, Dvergar a Oak Raven, vyslání cechy válečníků, kleriků, mágů a druidů, se jej pokouší pronásledovat černou kryptou a zlého Estorotha definitivně porazit. Bohužel však neúspěšně. V kryptě jsou nakonec poraženi. 

Vy jste další dobrodruhové vysláni těmito cechy, kteří na své cestě nacházejí nejen vzkazy předchozí výpravy, ale také po ni naleznete spoustu užitečné zbroje a jakýchsi destiček, v kterých jsou zapsány vědomosti, znalosti, kouzla a dovednosti slavné předchozí neúspěšné čtveřice. 

Kouzla do magických knih vám tak přibývají dle toho, kolik destiček se znalostmi najdete. Není to tedy závislé na zvyšování úrovně vašich bojovníků. Zní to trochu omezeně - nic nenajdeš, nic neumíš, ale dává to logiku. Prostě kouzla zde nespadnou z nebes level upem postavy a tento level tak jen určuje sílu sesílaných kouzel a sílu úderů bojovníků. Abyste měli kouzla aktivní, připravené k použití, tak je třeba si je namemorizovat z knihy na akční svitek. 

Souboje jsou docela tuhé, mnohdy závislé na ústupech a snaze se vyhnout úderu nepřítele, který může být smrtící na první dobrou. Málokdy se však stane, že by vás hra vystresovala tím, že na vás pošle houf takových potvor. Samozřejmě jsou i místa, kde se potvory houfují. Jen tam nesmíte hloupě naběhnout, ale upižlávat tyto houfy postupně, vylákáváním je před místa, z kterých je úniku.

V tomto je skryta genialita celého gameplaye této hry. Po kouscích odhalujete kryptu, nacházíte zbraně, zbroj, postupně pobíjíte nepřátele, o kterých víte, že se prostě po zabití už neobjeví a tak vám nevadí ani omezené zdroje zbraní a kouzel, které musíte postupně najít. V případě nějaké hodně obtížné situaci víte, že se tím nějak půjde prokousat, že to nestojí a nepadá na tom, že jste někde chybně zanedbali level up postav. Že je prostě před vás nachystáno vše tak akorát. 

Samozřejmě je nutno hlídat, abyste zbytečně nevyplýtvali svitky například s kouzlem dispell na 15 levelu, když magickou bariéru umí odčarovat jen kouzlo dispell právě na 15 levelu a vyšším, protože s postavami na levelu šestém to prostě nedáte. Do toho všeho zapadá úžasná kombinatorika předmětů, klíčů, tlačítek a pastí, že nuda je pro tuto hru opravdu naprosto neznámé slovo.

O postavy je třeba se náležitě starat. Budou je sužovat nemoci, hlad, žízeň a únava. Jídlo se časem vyřeší kouzlem create food, ale vodu budete muset obstarávat do měchů z fontán. Je jich zde naštěstí dostatek. Výbava jako zbraně různého druhu, zbroj, magické prsteny a helmy, to vše je samozřejmostí. Některé věci mají klíčové magické vlastnosti, které se projeví po jejich nasazení a navíc musíte daného člena party označit jako vůdce, jinak se požadovaný efekt neprojeví. Například schopnost vidět neviditelné nepřítele.

Celou hru vás bude provázet nádherná grafika, která působí dost uvěřitelně a po hezky barevném konkurenčním Beholderovi se pískovcově nahnědlé chodby Black Cryptu staly jasně identifikovatelné a jakýmsi mustrem pro ideálně ztvárněnou kobku. Ne náhodou tak najdeme inspiraci Black Cryptem například ve hře Crystal Dragon z roku 1994, která se stala jakousi dokonalou oslavou právě této hry. Jediné, kde by se mohlo zdát, že hra zaostává, jsou portréty postav, srovnáme-li je například právě s malebným Beholderem nebo Isharem. Vše však vynahrazuje grafika chodeb a potvůrek, které jsou opravdu parádní.

Shrnul bych to asi takto - tento ryze Amiga dungeon byl něco, co jsem jako PCčkář ve své době neskonale záviděl amigistům, byť jsem si to tehdy nechtěl přiznat. Říkal jsem si, pchá, my máme perfektního Beholdera, tak jakýpak Black Crypt. Ale přitom jsem tušil, že je to pecka. Takže mohu jen poděkovat emulátorové scéně, WinUAE emulátoru Amigy a Hoborgovi za funkční jednoduše spustitelný balíček s hrou, že jsem si záhy po roce 2000 mohl tento nádherný dungeon zahrát a potvrdit si tak, že dostál svému věhlasu. Je to prostě modla dungeonů. A abyste věděli, dávám si právě opáčko této hry a díky tomu vám mohu tady přinést své aktuální obrázky :-) A.... jo, report, tedy deník ze hry, nakonec bude ;-)

Hodnocení: 100%

Ringo

A teď k té zajímavosti. Možná jste už ji četli, protože jsem ji ještě před recenzí avizoval na Facebooku a Twitteru. Dal jsem do skupiny Dungeon Crawlers echo o tom, že jsem rozehrál Black Crypt. V diskusi k tomu v několika komentářích padl dotaz, jestli se nechystá remake na PC. A ozval se tam jeden z jeho programátorů:

Ve stručnosti - pokračování Black Cryptu se mělo jmenovat Bard´s Dungeons. Ale nikdy nevyšlo. Ale to hlavní sdělení je to, že Rick Johnson má svou osobní verzi Black Cryptu pro PC a IOS. Tyto verze Electronic Arts nikdy bohužel nevydalo. V dalších zprávách uvedl, že práva na Black Crypt EA a Raven Software prodali GenConu. A taky že pokračování Black Cryptu - Bard´s Dungeon, mělo graficky vypadat jako Shadow Caster.