Menzoberranzan

Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Developer: DreamForge Intertainment / Vydavatel: Strategic Simulations Inc. / Rok: 1994


Když v roce 1994 sklidili Dream Forge společně s SSI úspěch s dungeonem Ravenloft: Strahd's Possession, tak na něj logicky chtěli navázat další hrou. A tou měl být Menzoberranzan. Jenomže místo další vlny chvály přišla kritika. Je zajímavé se po letech podívat, zda byla oprávněná.



Jestli Ravenloft něčím exceloval, tak to byla zajímavě pojatá detailní grafika prostředí, v kterém se pohybovalo plynulým scrollovacím způsobem (byť šlo přepnout na režim krokovací, ale ten nebyl moc použitelný). Ale hra není jen o grafice. Bylo to taky o precizně zpracovaných úrovních, výpravným příběhem, spoustou non player charakterech, které vám měly co říci a stále také o takovém tom beholderovském detailním stylu dungeonů s AD&D pravidly, jak se na SSI sluší a patří.



Menzoberranzan měl být z hlediska gameplaye obdobnou hrou, jako Ravenloft, jen byl zasazen do prostředí Drowů ze světa Forgotten Realms, čili temných elfů. V dungeonech jsme se s nimi mohli setkat například v sedmém levelu Eye of the Beholder (rovněž od SSI). Oproti Ravenloftu se změnila paleta barev a upírskou rudou na podloží menu vystřídal s prominutím "fialový hnus", tolik typická barva pro Drowy. 



Jenže něco tomu kapku chybělo. Story o partě vracející se z bojů na polích Icewind Dale, která si chtěla odpočinout v malém městečku, které však napadli Drowové pátrající po Drizztovi, slavném temném elfovi, není úplně špatná. Jenže po nástřelu příběhu už pak jen pátráte po artefaktech, procházíte nekonečné bludiště a pobíjíte docela hloupé nepřátele. Jedinou útěchou vám budiž pořád ten dobrý gameplay z Ravenlofta a zajímavá grafika (u které musím ale přiznat, že v některých pasážích nezestárla úplně dobře a docela dost často se některé scenérie rozpadnou na změť pixelů). Občas se dáte do hovoru s některými NPC, některé se k vám pak chtějí i přidat. Je to prostě směsice spousty zajímavých momentů s mnohdy naopak momenty velmi nezajímavými.



V tom, co jsem teď napsal, se asi moc vyznat nedá. Je to teda tak katastrofálně špatné nebo se to dá hrát? Odpověď je prakticky jednoduchá. Úplně špatné to není, hraje se to skvěle, dokonce mohu říci, že jsem se bavil od začátku až do konce. Ale kdo čeká výzvu, sofistikované questy a strhující příběh na každém kroku, bude zklamán. Menzoberranzan je totiž vlastně takový pohodový walking dungeonek, který si tak cvičně zahrajete, prohlédnete, špatný pocit ve vás úplně nezanechá, ale v hloubi duše víte, že Ravenlof i jeho pokračování Ravenloft 2: Stone Prophet jsou kvalitou fakt hodně někde na nebesích oproti podzemnímu Menzoberranzanu.



Dá se říci, že když jsem dohrál všechny stěžejní TOP tituly, začal jsem být shovívavější k těm více kritizovaným, které jsem původně chtěl kolikrát i vynechat a naopak jsem si v jejich hraní našel zvláštní zálibu. Chybou těch her kolikrát bylo, že jen nedokázaly překonat své předchůdce. Samozřejmě Menzoberranzan je z těch kritizovaných pokračování slavných sérií (např. Eye of the Behodler 3, Lands of Lore 2) možná nejhůře, protože kromě rozsáhlých prázdných prostor, nepřátel sloužících mnohdy jen jako živé terče, nedokázal udržet výraznější pozornost ani v příběhu. V chytře nadesignovaných úrovních s hromadou puzzlů se taky zrovna nepředal. Člověk se tak soustředil jen na ty kobky, otevírání dveří, ale přes to mě tak  nějak bavilo  v tom chodit. 



Největším kladem je asi to, že si hra ponechala pořád takovou tu zvláštní atmosféru ze světa Forgotten Realms, která vás do hry vtáhne. Já jsem ji před léty dohrál jedním dechem a zjistil jsem, že přes veškerá špatná očekávání, dle negativních ohlasů, mě překvapivě nakonec hodně  bavila. Možná jsem čekal větší průšvih a ono to konec konců tak špatné nebylo. Zapeklitých rébusů sice nebylo moc, ale některé byly fakt zajímavé. Prostředí se mi celkově líbilo, práce s postavami rovněž. Takže ono by bylo chybou i tento zatracovaný kousek z trojice Ravenloft, Menzoberranzan a Ravenloft 2 vynechat. 

Hodnocení: 70%

Ringo
  
Pozn.: Obrázky jsou převzaty z Mobygames.  

Komentáře

  1. Menzoberranzan je hlavně úžasnou výpravou do srdce drowích říší a tak je ho potřeba brát, protože jako hra je to jinak opravdu nejslabší kousek z té trojice zmiňovaných her. Vysloveně zajímavých bodů je ve hře jen několik a mezi nimi jsou hlušší pasáže, které jsou občas dost rozlehlé. Nicméně mě osobně nejvíc vadila hlavně ta barevná paleta, protože to je občas něco tak otřesného, že to je spíš za trest. Další věcí byla pochroumaná AI, protože jinak by to bylo místy docela tuhé. Vlastně překvapil až závěrečný souboj, což byla asi jedna z mála skutečných výzev ve hře.

    Hra jako taková spíš sloužila jako vizualizace Salvatoreho příběhu ze série Drowův odkaz (Legacy of the Drow), kdy se hráči mohli podívat do míst, která znali z knižní předlohy a mohli se do akce na osvobození Drizzta přímo zapojit (byť to celé proběhlo jinak než v knížce :)).

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Já jsem finálního bosse znehybnil kouzlem a ani mě neskeábl. Říkal jsem si, že by to tak odpovídali celé hře. Každopádně i tak, jako dungeon je to prostě povinnost.

      Smazat
    2. Mě trvalo, než jsem si matrony na tom pozadí vůbec všiml, takže jsem nejprve schytal pár zásahů jakoby odnikud :D

      Smazat
    3. Jelikož jsem nějakých 10+ knížek o Drizztovi přelouskal, tak se na zpracování světa drowů hodně těším, tenhle díl ze série jsem jediný nehrál.

      Smazat
  2. Hi! This is my first comment here so I just wanted to give a quick shout out and say I genuinely enjoy reading your blog posts. Can you recommend any other Beauty Write For Us blogs that go over the same topics? Thanks a ton!

    OdpovědětSmazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Baldurs Gate

Fallout