Eye of the Beholder 3 - report č. 3 dokončení a zhodnocení trilogie
Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993
Minule jsme skončili před bránami krásného chrámu Lathandera.
Temple of Lathander level 1 (mapa 15):
Nu což, chrám je to hezký, aspoň si obhlédneme další památku tohoto kraje. Když jsem se pokochal okolními panoramaty a husté hvozdy v pozadí a krásnou stavbu, vcházím dovnitř.
Zde jsou nepříjemní duchové. Nejhorší je ten plazící se po zemi, jakási černá hromada něčeho. Když do ní udeřím zbraněmi, tak mi je zkonzumuje. Na tohle platí jen kouzla. Takže memorizovat a šetřit hlavně firebally a Cone of cold. Pomohou i nějaké magické hůlky, které jsem si šetřil na horší časy.
Vstupní část chrámu se mi otevíral postupně, jak jsem plnil několik sympatických puzzlů. V centrální místnosti je rozbitá fontána, ve východní a západní části od fontány jsem narazil na dva oltáře. Nápisy na zdi radí, co je zde žádáno na oltář položit. Je jasné, že když nápis hovoří o válce a meči, bude chtít jeden oltář meč. Nápis u druhého hovoří o hladomoru. No ještě, že jsem si ponechal v inventáři jeden balík s jídlem. Obě akce otevřely tajné zdi na východě a západě.
Na východě se mi otevřela cesta k hale, kde nacházím chrlič k fontáně. Pak je tady zlatá socha, která má ulomenou ruku, ta leží pod ní. Spravím tedy sochu a zjevuje se mi Lathander, tak je znám alespoň na tomto světě.
Sdělí mi příběh o temném bohu, který porazil tento chrám a že jsem jediná spása, která může věci napravit. Čím více budu navracet svátost tomuto místu, tím více bude Lathander sílit a pomáhat mi. Například každá socha mě vyléčí, když do nádobek s vodou na zdech budu sypat aróma, chrám bude prosycen světlem a dobrotou a odhalí další tajemství. Kašna bude pro mou partou modlitbou svatou...
Jdu tedy spravit kašnu, namontuji na ní chrlič a opravdu, funguje to. Taky po různu nacházím pytlíky s vůni. Když ji nasypu do prvního nástěnné nádobky, otevře se další z tajných stěn na východě. Po doteku zlaté sochy se má parta kompletně léčí. No nevypadá to tu tak strašně, až na ty otravné duchy. Nacházím další oltář na západě, ten chce čistou vodu. Náhodou jsem tuhle našel kalich s vodou, tak jej tam pokládám, další tajná stěna na západ se otevřela.
Déle je klíčem k osvícení chrámu najít tři svaté symboly. Jsou zde totiž 3 oltáře a na nich je černý znesvěcený symbol. Ty je nutno sundat a vyměnit za svaté. Tři svaté symboly mám sice sám u sebe už nyní, ale dva budou moji klerici potřebovat. Takže jsem rád našel další tři ve třech sublevelech o psochodí níže. Cílem je prostě opět chrám provonět, pozavírat kobky nemrtvých, které jsou tady pootevírané, pak se objeví svatý symbol.
V jedné západní části je tajná průchozí zeď. Za ní se nachází fire key. Ten otevírá dvoje dveře ve čtvrtém sublevelu, tady se nachází pár zajímavých věcí do výzbroje.
V jednom sublevelu nacházím zraněnou paladinku chrámu Lathandera, která se pokoušela navrátit chrámu rovněž světlo, ale neúspěšně. Chce se ke mně přidat do party, ale já už pro ní bohužel nemám místo a tak jí vyléčím a pak se s ní rozloučím.
Tímto je první level chrámu vyřešen, můžu se vydat do druhého patra.
Mapa Temple of Lathander level 1 i s popisky.
Temple of Lathander level 2 (mapa 16):
Do druhého levelu vedou dvě schodiště. Je v podstatě jedno, kterým vejdu. Tenhle level je docela jednoduchý, největší složitostí je zde kreslení mapy. Pár pastí zde nastražených, jako třeba velká hala s high voltage smrští, nejsou pro zkušeného hráče už v zásadě žádnou dramatickou komplikací. Konečně zde nejsou duchové. Zdejší jakýsi stromovous a hadi jsou příjemným rozptýlením pro bojovníky.
Cílem bludišťovky druhého levelu je získat zde ukryté frost key a gold key. Díky Frost key otevřu dveře na konci levelu, které vedou ke schodišti do levelu 3. Vedle vstupu do levelu 3 jsou za dveřmi, zamčenými na gold key, ukryty ve výklenku dva zásadní artefakty. Morning´s Light orb a za úspěšné další osvícení chrámu mi zde předá naprosto zásadní meč sám Lathander. Získávám tak mocný meč Dhauzimmer.
Jestli si dobře vzpomínáte, je to přesně ten meč, po které pátral Dalamar, člen mé party. Meč, který si snadno poradí s nemrtvými.
Mapa Temple of Lathander level 2 i s popisky.
Temple of Lathander level 3 (mapa 17):
Ačkoliv bylo předchozí patro chrámu spíše takové procházecí, tak si nemyslete, že už jsou ty poslední patra jen o tom to nějak proklouzat do závěru. Třetí patro chrámu je totiž parádně kombinační. Na každé světové straně je v okně něco jako obrovská pochodeň v majáku. Jsou vyhaslé a bude třeba najít 4 žhavé uhlíky (Ember of Hope), kterými je zapálíme. Pochodně (Beacon of hope) navíc spustí v levelu speciální efekt.
Když zapálím první, tak se v prostřední sekci se čtyřmi výklenky objeví 4 kalichy, které když do výklenků vložím, otevře se mi centrální hodovní místnost, kde se mohu kdykoliv najíst a odpočinout si a taky doléčit zranění.
Každá pochodeň je však v místnosti zamčené na copper key. Bude třeba tedy najít 4 klíče. Některé jsou schovány za více či méně sofistikovanými pastmi. Jsou to takové ty fajn klasiky, kdy musíte něco hodit daleko do neznáma, kde se stiskne v dáli plošinka vypínací dosud neprostupnou past, nebo je třeba se dotknout zlaté sochy, načež se ve výklenku vedle klíč objeví. Nic složitého.
Po nalezení 4 klíčů a rozsvícení pochodní se na oltáři v severozápadní sekci objeví ten nejdůležitější klíč, Faith key. Je zde totiž teleport, který zdánlivě nic nedělá, ale nápis na zdi radí, že nejprve dokáže projít oddaný. Je jasné, že pomůže prohodit Faith key tímto teleportem. Ten se zaktivuje a pak jím lze projít do čtvrtého patrta chrámu. Ze třetího levelu pak vedou ještě dvoje schodiště do malinkých částí levelu 4, ale tam se nenachází vůbec nic zajímavého kromě toho, že si zkusíte zabojovat s nemrtvými rytíři, kteří vám budou rádi dělat společnost ve čtvrtém levelu v hojnějším počtu.
Pojďme na level 4....
Mapa Temple of Lathander level 3 i s popisky.
Temple of Lathander level 4 (mapa 18):
I poslední level skrývá pěkné puzzly, trochu je tu vyspoiluji. Z první uzavřené místnosti, v které jsem se objevil, jsou troje zavřené dveře, které nejdou otevřít jinak, než použitím dispell magic. Těmi na sever vede jen chodba, kde jsem si zabojoval. Level je prolezlý strážci temného boha, nemrtvými rytíři a také psy.
Dále se vydávám dveřmi západními, tam mě čeká rozsáhlá sekce plná nástrah. Nejprve musím opatrně projít chodbou, kde létají lighting Bolty přinášející okamžitou smrt. Je třeba opatrně proběhnou přes chrliče a zastavit se v bezpečné zóně a pak proběhnout přes další chrliče. Spouštějí se totiž v celé místnosti najednou.V bezpečném mezistupni se jen tak povaluje 1. Crystal Key. Řešení levelu je postaveno na třech takovýchto klíčích.
Vydejme se hned za halou s Lighting Bolty na jih. Jak jsem si pochvaloval zbraň vrhací Thorovo kladivo, tak tady se nachází druhé a takovéto kladivo v rukou hned dvou válečníků v zadních řadách je velmi vítanou pomocí. Z jihu putuji chodbou na sever, tam se nachází ve výklenku 2. Crystal Key a v další místnosti více na západ se na zemi povaluje velmi důležitá mince - Coin.
Severní i jižní odbočku jsme si prošli, nyní zajdu otevřít na západ od haly s Lighting Bolty dvou dveře jedním z Crystal Key. Z poza nich se na mě vrhne opravdu početná smečka psů. Když všechny po delší bitce zlikviduji, vstupuji do zvláštní haly. Jsou zde na jihu i severu v zákoutí nádobky, do kterých jsem v nižších levelech dával Incense. Zkouším to i zde, ale zatím bez efektu. Nicméně severní nádobka mě po doteku očarovává nějakou božskou sílou a je to velmi podstatné, což pochopím o něco později.
Hala má uprostřed podezřele velkou prostřední část vyplněnou zdí, uprostřed by se klidně mohla skrývat místnost, jenže nenacházím zde ani tajné tlačítko, ani nic průchozího. Obcházím tedy tuto stěnu dále na západ, vcházím do chodbičky a pak dále rovně do malé místnosti. Zde na zdi visí Sluneční štít. Beru jej s sebou, má dobrý Armor Class. Zpět do chodby, která je opět situována severojižně.
Jak na severu, tak na jihu je spleť chodeb ukončena dveřmi zamčenými opět na Crystal Key. Odemykám ty jižní. Po bitvě s rytíři nacházím za dveřmi další členitou halu. V zákoutí přímo na proti dveřím je ve zdi nějaký černý duch. Po doteku mě výrazně zraňuje, další doteky znamenají smrt. Jakékoliv dispelly a nebo předměty nemají efekt. No nic, tady se ještě vrátíme. Jelikož jsem vyplýtval oba Crystal Key a třetí na odemčení dveří v severní chodbě nemám, budu se muset poohlédnout po tom posledním klíči.
Nabízí se jediná možnost, vrátit se zpět do vstupní místnosti, kde byly troje dveře otevřené kouzlem Dispell magic. Ještě jsem neprošel těmi jižními. Vstupuji tedy do jižních dveří a ve větším prostoru na jihu je fontánka a vedle ní prázdný výklenek. Zkušenému hráči jistě dojde, že do fontánek se házejí mince a já čirou náhodou mám jednu u sebe (samozřejmě ne náhodou, je to ta coin, o které jsem psal výše). Po vhození do fontány se ve výklenku objevuje 3. Crystal key. Avšak na mě také najednou zaútočí tři skupinky běsných psů. Pobíjím psy a vracím se k posledním zamčeným dveřím na Crystal key v severozápadní části patra.
Místnost za dveřmi je stejná jako ta na jihu, pobíjím početné zástupy nepřátel, ale vstup do místnosti brání silná magická bariéra a tady se na několik okamžiků zasekávám a nevím jak dále. Po delší pauze a tápání mě nakonec napadla spásná myšlenka, jdu si sáhnout do té nádobky v hale, jak jsou tam dvě. Sáhnu tedy do té severní a heuréka, očarován božskou silou jsem schopen nakonec projít i tou magickou bariérou. V severní místnosti nacházím Staff of Life. Velmi důležitý artefakt. Nenapadá mě nic lepšího, než jít touto holí šťouchnout do toho ducha ve zdi v jižní hale. Duch se rozplyne.
Co dál? Někde se něco muselo stát, zkoumám mapu a napadá mě jediné, co se vrátit do haly jak jsou ty nádobky. A přesně to jsem měl doopravdy udělat, s duchem totiž zmizel i kus zdi v těchto místech a za ní jsou dveře. Ve dveřích je velký otvor a dle barvy je docela jasné, že jediné, co do nich zapadne, je Sluneční štít. Škoda, štítu se musím zbavit, vkládám jej do dveří a otevírám je. Za nimi je teleport, který mě přesune....
Mapa Temple of Lathander level 4 i s popisky.
Dark God - Finále:
Ocitám se v hale a koukám s otevřenou pusou na scenérii, ujistím se, že mají stejně tak otevřenou pusu i ostatní členové party. Někteří i více, takže nevypadám jak ten největší trouba...no, i když... :-)
Jestli si vzpomínáte na začátek příběhu, tajemná osoba pod plachetkou mi dala úkol získat artefakt od Licha, který sužuje krajinu v Myth Drannoru. Okamžitě mě tehdy teleportoval na místo. Mělo mi dojít, že má podivné drápy a nevypadá moc sympaticky. Když jsem se plahočil sídlem Licha, tak jsem nacházel různé skazky a listiny s poznámkami o tom, jak pán magické věže pátral po nesmrtelnosti. Jeho podoba Licha asi byla smutným výsledkem jeho pokusů. Navíc jsem tam nacházel poznámky o zlém bohu a jeho snaze proniknout v Myth Drannoru do zdejšího světa a podmanit si jej. Zda chtěl Lich získat jen moc na to, aby jej zastavil a semlelo jej to, těžko říci. Licha jsem porazil a osoba pod plachetkou se zjevuje a bere artefakt, který střežil a přesune mě před Lathanderův chrám.
A nyní jsem zjistil, že jen proto, že doufal, že tady bídně zhynu. Ano, ztělesnění temného boha je v tomto světě právě osůbka pod plachetkou, která si s námi hrála jako s loutkami. Sděluje mi, že doufal, že mě Lich zničí, že mě nemohl nechat jen tak, když slyšel o úspěších naší party v předchozích dvou dorbrodružstvích, tak jsem pro něj představoval významné riziko. Jeho úkol neměl být dobročiný, jeho úkol, který mé partě zadal, mě měl zničit.
Ke vší smůle jsem překonal nástrahy sídla Licha, i nástrahy Lathanderova chrámu, skrze který chtěl Dark God upevnit svou moc. Takže tady jej máme. Znuděně na mě posílá své stráže. Rychle je pobíjím a pak nastane opravdová mela se samotným ztělesněním temného boha.
Souboj je velice rychlý. Důležité je mít na partu zakouzleny všechny Bless, Prayer, Protection from Evl 10´, Shieldy, Armory a samozřejmě Haste.
Je třeba velmi hbitě ustupovat, což je velice těžké, protože Dark God je rychlá a okamžitě je k mé partě natočen čelem. Takže rychle seknout a ustoupit. Čelit u tváří v tvář poctivě po celou dobu souboje nelze, parta padne do pár sekund. Nakonec díky Lathanderově meči, který je na něj nejúčinnější, boha porážím. Pro celý Myth Drannor tak svitne naděje, že získá svou zašlou slávu a tady naše dobrodružství definitivně končí.
Přidej se k temné straně síly....
Tůdle, Obivan forever...
Zhodnocení hry a celé trilogie:
Máme tedy za sebou posledního Beholdera. Co si myslím o třetím díle jsem sice již shrnul v recenzi, ale nějaký ten sumář si zaslouží i tento deník.
Eye of the Beholder 3 je vynikající dungeon a čím více jsem se piplal s mapami a užíval si hry, tím více se mi líbil. Kdybych ve svém nadšení měl vysolit hodnotící číslo, které se snažím držet na střízlivých 85%, tak bych klidně i 90%.
Hra má hlavně opravdu hutnou atmosféru a dokonce bych řekl, že o kapánek silnější než díl druhý. Ten byl vyšperkován pop stránce level designu, atmosféru měl zajímavou, ale takovou tu zvláštní mrazivou potemnělost jsem cítil z EoB 3 daleko více než v EoB 2. Trojka se dost v tomto blíží jedničce, která, jakožto díl první, je pro mě pořád tak nějak srdcově nejsilnější.
Eye of the Beholder 3 má některé úrovně popravdě plytké. Hřbitov i obě sekce Myth Drannoru nabízejí více prázdných míst, byť jsou graficky perfektní. Hodně kritizovaný les s chodbičkami v křovinách mi kdysi přišly taky strašné, ale nyní jsem se je naučil mapovat a bavilo mě to, dostalo to nový rozměr i nový smysl. Mauzoleum je pěkná rozehřívačka a puzzly sice nejsou v zásadě těžké, ale jsou kombinační a to je to, co na tom baví.
Level design ukazuje svou sílu hlavně v Magické věži a to zejména v její podzemní části, kde takovým vrcholem hry jsou earth elementálové a potom zatopený level. Hra zde však nekončí, ale nemusíme se bát nastavené kaše.
Temple of Lathander má 4 levely a když pominu, že ten druhý je značně jednoduchý, tak levely 1, 3, 4 bych společně s dvěma podzemními levely magické věže považoval za pomyslný vrchol trilogie vůbec s velmi pěknou kombinatorikou předmětů a klíčů velmi silně provázaných s místem a jeho smysluplností. Hodně hráčů si hru dost kazí tím, že nemapuje a kouká do map druhých a tím nedokáží odhalit ty nuance level designu a že je to vlastně propracováno dost dobře, skoro bych řekl srovnatelně s EoB 2.
Dále čítávám kritiku na příběh, ale tady se podržte, protože já na rovinu řeknu, že mi příběh přišel o kapánek silnější než u EoB 2. EoB 2 stavěl na level design a kombinaci puzzlů. Ale v EoB 3 se více kecá a rozvíjí se ten příběh na pozadí. Pokusy s nesmrtelností, snaha zastavit temného boha, pokus se zvrtnul a mága mistra se stal lich, který se sám obklopil temnotou, která je ale bohužel neprostupná i temnému bohu. A tak jste vy, jako síla dobra, poslána sice porazit zlého Licha, ale zároveň tak sloužíte nechtíc temnému bohu ....zajímavá zápletka, vedle které je příběh EoB 2 vlastně jen přímočarou cestou k zabití draka.
Zatímco EoB 1 nabídl jedinečnost ve své vizuální podobě a světě, v kterém se odehrával a pro pařana, který tu hru v devadesátkách získal, to byl šok, nádherná grafika, mrazivá atmosféra a tím se hra navždy zapsala do srdce hráče, tak další díly byly spíše už východiskem právě z EoB 1. EoB 1 se nezdá, ale on se tak skrývá hluboce promakaný subquest, který přitom není vůbec povinný a vlastně dost kombinací stojí na něm, než na promyšlených systémech s pákami, plošinami a pod. jak byly ve vzoru - Dungeon Masterovi. EoB do toho zasadil NPC a pokec.
EoB2 dost z jedničky vychází, zejména graficky, texturami, ale můžeme si všimnout, že má už mnohde trochu zjednodušené detaily stropů. Samozřejmě je to dáno tím, že se zde pohybujeme ve venkovních stavbách a nejen v podzemí a tak je strop jiný než zdivo. Na čem hlavně EoB 2 stavěl, tak na těch puzzlech a level designu. Kombinačně jde zřejmě o nejlepší díl. Nicméně byl zřejmě o kousek kratší, než EoB 1. Některé levely byly malinkaté, některé zdaleka nenaplňovaly potenciál mapované stránky.
EoB 3 se snaží kombinovat puzzly, které jsou ale ve svém důsledku o něco méně záběr na mozek, než puzzly ve dvojce, ale přitom zůstává bohatě kombinační. Na druhou stranu přidává EoB 3 na pokecu, textovém příběhu a vynikajícím způsobem jednotlivé lokace s příběhem spojuje. Zároveň se autoři hecli a chtěli hru udělat větší, což se podařilo, ale ve srovnání s předchůdci šlo tak navíc o 2 - 3 mapy, ne že by byl třeba větší o polovinu.
A pro ta srovnání tady dávám zmenšený obrázek všech map po kupě u jednotlivých dílů, abyste mohli porovnat. EoB 1 a 2 je zmapován tedy amigáckým ingame automapingem z AGA verze, u EoB 3 jde o mé vlastní mapy nakreslené v aplikaci DJ´s Dungeon Mapper na stránkách www.oldgames.sk.
Eye of the Beholder 1:
Eye of the Beholder 2:
Eye of the Beholder 3:
Vadí absence Westwoodu u třetího dílu?:
Na rovinu, ta častá kritika, že je vidět, že to nedělal Westwood, je do značné míry póza. "Už to nedělal Westwood? Nehraji to". Hodně lidí to tak má a podle mě se sami těmito pózami o mnohé připravují. Kdybych nevěděl pozadí, tak ani nevím, že to dělal jiný tým, myslel bych si, že jen některé věci udělali prostě jinak.
1. Změna písma na kurzívu - podle mě docela chybka, protože to působí spíše rušivě.
2. Technické chybky, kterých se pravda Westwood nedopouštěl. Mnohé z nich však nepoznáte na dnešních konfiguracích. Zejména se jednalo o načítání z paměti. U předchozích dílů hrábla hra na hard jen v případě sestupu do dalšího levelu. Tady si hrábne třeba v nesmyslném momentě, kdy zvedáte ze země předmět. Ale to už dnes nepoznáte. Vetší nedostatek jsou zvuky. Na jednu stranu je hra bohatá na zvuky oproti EoB 1 a 2, na druhou stranu je to přepálené a hra chce, abys slyšel kroky všech potvor. to se někdy překrývá a značnou část hry provází takové lupání jak když jede jehla po gramofonové desce.
Někdy to je důsledek překrytí dvou zvuků, hra neumí souznění několika zvuků najednou. Klidně se stane, že jeden zvuk usekne jiný, co měl zrovna znít. Zvuky jsou digitalizované a mnohé působí reálně, třeba smích v Myth Drannoru, docela působivé, škoda je třeba opožděný zvuk u otevíraných a zavíraných dveří, je to docela působivý zvuk jakoby úderu mramorových desek s ozvěnou. škoda, že zazní až po té, co se dveře dávno otevřely. Ale to je asi tak vše, jsou to drobnosti.
3. Grafika - Westwood jsou mistři na kresbu působící plasticky, až prostorově. To je poznat na intru, obličejích postav v dějových sekvencích, i objektech. Tento grafický styl v animovaných sekvencích vymizel a vystřídal to jiný typ kresby, ovšem spíše typický pro SSI, je takový více obrazový, jako plochá kresba na plátně, ale o nic méně působivý. Naopak to má takovou zádumčivou smutnou atmosféru jako některé scenérie v Gold Box hrách. EoB si však stále zachovává luxusní textury chodeb a moc pěkné působivé příšery.
No a to je asi tak vše, co se rozdílů oproti Westwoodem tvořených dílů 1 a 2 týká. Čili je vidět, že to nedělal Westwood? Při hnidopoišském pohledu to asi vidět je, ale není to nutně vyloženě špatně v tom smyslu, že už by to nešlo hrát a že by tam bylo špatně úplně všechno. Ona vlastně ta odlišnost je pozitivní v tom, že je to prostě kapku jiné.
Budou další podrobné herní deníčky?:
Tímto se mé povídání chýlí k závěru a já cítím, že si od mapování a podrobného deníčkování budu chtít teď na dlouho odpočinout a vlastně přemýšlím, jestli bych nějakou hru ještě deníčkovat vůbec chtěl. Možná jsem v takovém tom klasickém stavu fajn vyčerpanosti z otextovávání hrané hry a toužím si něco konečně dohrát do pohody bez zápisků a přemýšlení, jak co formulovat a vypadám teď jak muzikant, který vydá album a v rozhovoru řekne, že to bylo jasně poslední, které udělal, ale za nějakou dobu mi to zase nedá a pustím se do práce. Uvidíme. Dost možná mě láká si znovu zopakovat Lands of Lore, ale jestli bude deník, tak je to 50/50, protože přeci jen je to tak profláklé, že to hrál každý a kdo by to pak četl. Co však chystám po textové stránce, je přepis svých deníků z DJ Old games na hry Abandoned Places 2 a Rytíře Grálu, které jsem tam odeníkoval minulý rok, takže tady to bude spíše takový archivační copy paste.
Ringo
Minule jsme skončili před bránami krásného chrámu Lathandera.
Temple of Lathander level 1 (mapa 15):
Nu což, chrám je to hezký, aspoň si obhlédneme další památku tohoto kraje. Když jsem se pokochal okolními panoramaty a husté hvozdy v pozadí a krásnou stavbu, vcházím dovnitř.
Zde jsou nepříjemní duchové. Nejhorší je ten plazící se po zemi, jakási černá hromada něčeho. Když do ní udeřím zbraněmi, tak mi je zkonzumuje. Na tohle platí jen kouzla. Takže memorizovat a šetřit hlavně firebally a Cone of cold. Pomohou i nějaké magické hůlky, které jsem si šetřil na horší časy.
Vstupní část chrámu se mi otevíral postupně, jak jsem plnil několik sympatických puzzlů. V centrální místnosti je rozbitá fontána, ve východní a západní části od fontány jsem narazil na dva oltáře. Nápisy na zdi radí, co je zde žádáno na oltář položit. Je jasné, že když nápis hovoří o válce a meči, bude chtít jeden oltář meč. Nápis u druhého hovoří o hladomoru. No ještě, že jsem si ponechal v inventáři jeden balík s jídlem. Obě akce otevřely tajné zdi na východě a západě.
Na východě se mi otevřela cesta k hale, kde nacházím chrlič k fontáně. Pak je tady zlatá socha, která má ulomenou ruku, ta leží pod ní. Spravím tedy sochu a zjevuje se mi Lathander, tak je znám alespoň na tomto světě.
Sdělí mi příběh o temném bohu, který porazil tento chrám a že jsem jediná spása, která může věci napravit. Čím více budu navracet svátost tomuto místu, tím více bude Lathander sílit a pomáhat mi. Například každá socha mě vyléčí, když do nádobek s vodou na zdech budu sypat aróma, chrám bude prosycen světlem a dobrotou a odhalí další tajemství. Kašna bude pro mou partou modlitbou svatou...
Déle je klíčem k osvícení chrámu najít tři svaté symboly. Jsou zde totiž 3 oltáře a na nich je černý znesvěcený symbol. Ty je nutno sundat a vyměnit za svaté. Tři svaté symboly mám sice sám u sebe už nyní, ale dva budou moji klerici potřebovat. Takže jsem rád našel další tři ve třech sublevelech o psochodí níže. Cílem je prostě opět chrám provonět, pozavírat kobky nemrtvých, které jsou tady pootevírané, pak se objeví svatý symbol.
V jedné západní části je tajná průchozí zeď. Za ní se nachází fire key. Ten otevírá dvoje dveře ve čtvrtém sublevelu, tady se nachází pár zajímavých věcí do výzbroje.
V jednom sublevelu nacházím zraněnou paladinku chrámu Lathandera, která se pokoušela navrátit chrámu rovněž světlo, ale neúspěšně. Chce se ke mně přidat do party, ale já už pro ní bohužel nemám místo a tak jí vyléčím a pak se s ní rozloučím.
Tímto je první level chrámu vyřešen, můžu se vydat do druhého patra.
Mapa Temple of Lathander level 1 i s popisky.
Temple of Lathander level 2 (mapa 16):
Do druhého levelu vedou dvě schodiště. Je v podstatě jedno, kterým vejdu. Tenhle level je docela jednoduchý, největší složitostí je zde kreslení mapy. Pár pastí zde nastražených, jako třeba velká hala s high voltage smrští, nejsou pro zkušeného hráče už v zásadě žádnou dramatickou komplikací. Konečně zde nejsou duchové. Zdejší jakýsi stromovous a hadi jsou příjemným rozptýlením pro bojovníky.
Cílem bludišťovky druhého levelu je získat zde ukryté frost key a gold key. Díky Frost key otevřu dveře na konci levelu, které vedou ke schodišti do levelu 3. Vedle vstupu do levelu 3 jsou za dveřmi, zamčenými na gold key, ukryty ve výklenku dva zásadní artefakty. Morning´s Light orb a za úspěšné další osvícení chrámu mi zde předá naprosto zásadní meč sám Lathander. Získávám tak mocný meč Dhauzimmer.
Jestli si dobře vzpomínáte, je to přesně ten meč, po které pátral Dalamar, člen mé party. Meč, který si snadno poradí s nemrtvými.
Mapa Temple of Lathander level 2 i s popisky.
Temple of Lathander level 3 (mapa 17):
Ačkoliv bylo předchozí patro chrámu spíše takové procházecí, tak si nemyslete, že už jsou ty poslední patra jen o tom to nějak proklouzat do závěru. Třetí patro chrámu je totiž parádně kombinační. Na každé světové straně je v okně něco jako obrovská pochodeň v majáku. Jsou vyhaslé a bude třeba najít 4 žhavé uhlíky (Ember of Hope), kterými je zapálíme. Pochodně (Beacon of hope) navíc spustí v levelu speciální efekt.
Když zapálím první, tak se v prostřední sekci se čtyřmi výklenky objeví 4 kalichy, které když do výklenků vložím, otevře se mi centrální hodovní místnost, kde se mohu kdykoliv najíst a odpočinout si a taky doléčit zranění.
Každá pochodeň je však v místnosti zamčené na copper key. Bude třeba tedy najít 4 klíče. Některé jsou schovány za více či méně sofistikovanými pastmi. Jsou to takové ty fajn klasiky, kdy musíte něco hodit daleko do neznáma, kde se stiskne v dáli plošinka vypínací dosud neprostupnou past, nebo je třeba se dotknout zlaté sochy, načež se ve výklenku vedle klíč objeví. Nic složitého.
Po nalezení 4 klíčů a rozsvícení pochodní se na oltáři v severozápadní sekci objeví ten nejdůležitější klíč, Faith key. Je zde totiž teleport, který zdánlivě nic nedělá, ale nápis na zdi radí, že nejprve dokáže projít oddaný. Je jasné, že pomůže prohodit Faith key tímto teleportem. Ten se zaktivuje a pak jím lze projít do čtvrtého patrta chrámu. Ze třetího levelu pak vedou ještě dvoje schodiště do malinkých částí levelu 4, ale tam se nenachází vůbec nic zajímavého kromě toho, že si zkusíte zabojovat s nemrtvými rytíři, kteří vám budou rádi dělat společnost ve čtvrtém levelu v hojnějším počtu.
Pojďme na level 4....
Mapa Temple of Lathander level 3 i s popisky.
Temple of Lathander level 4 (mapa 18):
I poslední level skrývá pěkné puzzly, trochu je tu vyspoiluji. Z první uzavřené místnosti, v které jsem se objevil, jsou troje zavřené dveře, které nejdou otevřít jinak, než použitím dispell magic. Těmi na sever vede jen chodba, kde jsem si zabojoval. Level je prolezlý strážci temného boha, nemrtvými rytíři a také psy.
Dále se vydávám dveřmi západními, tam mě čeká rozsáhlá sekce plná nástrah. Nejprve musím opatrně projít chodbou, kde létají lighting Bolty přinášející okamžitou smrt. Je třeba opatrně proběhnou přes chrliče a zastavit se v bezpečné zóně a pak proběhnout přes další chrliče. Spouštějí se totiž v celé místnosti najednou.V bezpečném mezistupni se jen tak povaluje 1. Crystal Key. Řešení levelu je postaveno na třech takovýchto klíčích.
Vydejme se hned za halou s Lighting Bolty na jih. Jak jsem si pochvaloval zbraň vrhací Thorovo kladivo, tak tady se nachází druhé a takovéto kladivo v rukou hned dvou válečníků v zadních řadách je velmi vítanou pomocí. Z jihu putuji chodbou na sever, tam se nachází ve výklenku 2. Crystal Key a v další místnosti více na západ se na zemi povaluje velmi důležitá mince - Coin.
Severní i jižní odbočku jsme si prošli, nyní zajdu otevřít na západ od haly s Lighting Bolty dvou dveře jedním z Crystal Key. Z poza nich se na mě vrhne opravdu početná smečka psů. Když všechny po delší bitce zlikviduji, vstupuji do zvláštní haly. Jsou zde na jihu i severu v zákoutí nádobky, do kterých jsem v nižších levelech dával Incense. Zkouším to i zde, ale zatím bez efektu. Nicméně severní nádobka mě po doteku očarovává nějakou božskou sílou a je to velmi podstatné, což pochopím o něco později.
Hala má uprostřed podezřele velkou prostřední část vyplněnou zdí, uprostřed by se klidně mohla skrývat místnost, jenže nenacházím zde ani tajné tlačítko, ani nic průchozího. Obcházím tedy tuto stěnu dále na západ, vcházím do chodbičky a pak dále rovně do malé místnosti. Zde na zdi visí Sluneční štít. Beru jej s sebou, má dobrý Armor Class. Zpět do chodby, která je opět situována severojižně.
Jak na severu, tak na jihu je spleť chodeb ukončena dveřmi zamčenými opět na Crystal Key. Odemykám ty jižní. Po bitvě s rytíři nacházím za dveřmi další členitou halu. V zákoutí přímo na proti dveřím je ve zdi nějaký černý duch. Po doteku mě výrazně zraňuje, další doteky znamenají smrt. Jakékoliv dispelly a nebo předměty nemají efekt. No nic, tady se ještě vrátíme. Jelikož jsem vyplýtval oba Crystal Key a třetí na odemčení dveří v severní chodbě nemám, budu se muset poohlédnout po tom posledním klíči.
Nabízí se jediná možnost, vrátit se zpět do vstupní místnosti, kde byly troje dveře otevřené kouzlem Dispell magic. Ještě jsem neprošel těmi jižními. Vstupuji tedy do jižních dveří a ve větším prostoru na jihu je fontánka a vedle ní prázdný výklenek. Zkušenému hráči jistě dojde, že do fontánek se házejí mince a já čirou náhodou mám jednu u sebe (samozřejmě ne náhodou, je to ta coin, o které jsem psal výše). Po vhození do fontány se ve výklenku objevuje 3. Crystal key. Avšak na mě také najednou zaútočí tři skupinky běsných psů. Pobíjím psy a vracím se k posledním zamčeným dveřím na Crystal key v severozápadní části patra.
Místnost za dveřmi je stejná jako ta na jihu, pobíjím početné zástupy nepřátel, ale vstup do místnosti brání silná magická bariéra a tady se na několik okamžiků zasekávám a nevím jak dále. Po delší pauze a tápání mě nakonec napadla spásná myšlenka, jdu si sáhnout do té nádobky v hale, jak jsou tam dvě. Sáhnu tedy do té severní a heuréka, očarován božskou silou jsem schopen nakonec projít i tou magickou bariérou. V severní místnosti nacházím Staff of Life. Velmi důležitý artefakt. Nenapadá mě nic lepšího, než jít touto holí šťouchnout do toho ducha ve zdi v jižní hale. Duch se rozplyne.
Co dál? Někde se něco muselo stát, zkoumám mapu a napadá mě jediné, co se vrátit do haly jak jsou ty nádobky. A přesně to jsem měl doopravdy udělat, s duchem totiž zmizel i kus zdi v těchto místech a za ní jsou dveře. Ve dveřích je velký otvor a dle barvy je docela jasné, že jediné, co do nich zapadne, je Sluneční štít. Škoda, štítu se musím zbavit, vkládám jej do dveří a otevírám je. Za nimi je teleport, který mě přesune....
Mapa Temple of Lathander level 4 i s popisky.
Dark God - Finále:
Ocitám se v hale a koukám s otevřenou pusou na scenérii, ujistím se, že mají stejně tak otevřenou pusu i ostatní členové party. Někteří i více, takže nevypadám jak ten největší trouba...no, i když... :-)
Jestli si vzpomínáte na začátek příběhu, tajemná osoba pod plachetkou mi dala úkol získat artefakt od Licha, který sužuje krajinu v Myth Drannoru. Okamžitě mě tehdy teleportoval na místo. Mělo mi dojít, že má podivné drápy a nevypadá moc sympaticky. Když jsem se plahočil sídlem Licha, tak jsem nacházel různé skazky a listiny s poznámkami o tom, jak pán magické věže pátral po nesmrtelnosti. Jeho podoba Licha asi byla smutným výsledkem jeho pokusů. Navíc jsem tam nacházel poznámky o zlém bohu a jeho snaze proniknout v Myth Drannoru do zdejšího světa a podmanit si jej. Zda chtěl Lich získat jen moc na to, aby jej zastavil a semlelo jej to, těžko říci. Licha jsem porazil a osoba pod plachetkou se zjevuje a bere artefakt, který střežil a přesune mě před Lathanderův chrám.
A nyní jsem zjistil, že jen proto, že doufal, že tady bídně zhynu. Ano, ztělesnění temného boha je v tomto světě právě osůbka pod plachetkou, která si s námi hrála jako s loutkami. Sděluje mi, že doufal, že mě Lich zničí, že mě nemohl nechat jen tak, když slyšel o úspěších naší party v předchozích dvou dorbrodružstvích, tak jsem pro něj představoval významné riziko. Jeho úkol neměl být dobročiný, jeho úkol, který mé partě zadal, mě měl zničit.
Ke vší smůle jsem překonal nástrahy sídla Licha, i nástrahy Lathanderova chrámu, skrze který chtěl Dark God upevnit svou moc. Takže tady jej máme. Znuděně na mě posílá své stráže. Rychle je pobíjím a pak nastane opravdová mela se samotným ztělesněním temného boha.
Souboj je velice rychlý. Důležité je mít na partu zakouzleny všechny Bless, Prayer, Protection from Evl 10´, Shieldy, Armory a samozřejmě Haste.
Je třeba velmi hbitě ustupovat, což je velice těžké, protože Dark God je rychlá a okamžitě je k mé partě natočen čelem. Takže rychle seknout a ustoupit. Čelit u tváří v tvář poctivě po celou dobu souboje nelze, parta padne do pár sekund. Nakonec díky Lathanderově meči, který je na něj nejúčinnější, boha porážím. Pro celý Myth Drannor tak svitne naděje, že získá svou zašlou slávu a tady naše dobrodružství definitivně končí.
Přidej se k temné straně síly....
Tůdle, Obivan forever...
Zhodnocení hry a celé trilogie:
Máme tedy za sebou posledního Beholdera. Co si myslím o třetím díle jsem sice již shrnul v recenzi, ale nějaký ten sumář si zaslouží i tento deník.
Eye of the Beholder 3 je vynikající dungeon a čím více jsem se piplal s mapami a užíval si hry, tím více se mi líbil. Kdybych ve svém nadšení měl vysolit hodnotící číslo, které se snažím držet na střízlivých 85%, tak bych klidně i 90%.
Hra má hlavně opravdu hutnou atmosféru a dokonce bych řekl, že o kapánek silnější než díl druhý. Ten byl vyšperkován pop stránce level designu, atmosféru měl zajímavou, ale takovou tu zvláštní mrazivou potemnělost jsem cítil z EoB 3 daleko více než v EoB 2. Trojka se dost v tomto blíží jedničce, která, jakožto díl první, je pro mě pořád tak nějak srdcově nejsilnější.
Eye of the Beholder 3 má některé úrovně popravdě plytké. Hřbitov i obě sekce Myth Drannoru nabízejí více prázdných míst, byť jsou graficky perfektní. Hodně kritizovaný les s chodbičkami v křovinách mi kdysi přišly taky strašné, ale nyní jsem se je naučil mapovat a bavilo mě to, dostalo to nový rozměr i nový smysl. Mauzoleum je pěkná rozehřívačka a puzzly sice nejsou v zásadě těžké, ale jsou kombinační a to je to, co na tom baví.
Level design ukazuje svou sílu hlavně v Magické věži a to zejména v její podzemní části, kde takovým vrcholem hry jsou earth elementálové a potom zatopený level. Hra zde však nekončí, ale nemusíme se bát nastavené kaše.
Temple of Lathander má 4 levely a když pominu, že ten druhý je značně jednoduchý, tak levely 1, 3, 4 bych společně s dvěma podzemními levely magické věže považoval za pomyslný vrchol trilogie vůbec s velmi pěknou kombinatorikou předmětů a klíčů velmi silně provázaných s místem a jeho smysluplností. Hodně hráčů si hru dost kazí tím, že nemapuje a kouká do map druhých a tím nedokáží odhalit ty nuance level designu a že je to vlastně propracováno dost dobře, skoro bych řekl srovnatelně s EoB 2.
Dále čítávám kritiku na příběh, ale tady se podržte, protože já na rovinu řeknu, že mi příběh přišel o kapánek silnější než u EoB 2. EoB 2 stavěl na level design a kombinaci puzzlů. Ale v EoB 3 se více kecá a rozvíjí se ten příběh na pozadí. Pokusy s nesmrtelností, snaha zastavit temného boha, pokus se zvrtnul a mága mistra se stal lich, který se sám obklopil temnotou, která je ale bohužel neprostupná i temnému bohu. A tak jste vy, jako síla dobra, poslána sice porazit zlého Licha, ale zároveň tak sloužíte nechtíc temnému bohu ....zajímavá zápletka, vedle které je příběh EoB 2 vlastně jen přímočarou cestou k zabití draka.
Zatímco EoB 1 nabídl jedinečnost ve své vizuální podobě a světě, v kterém se odehrával a pro pařana, který tu hru v devadesátkách získal, to byl šok, nádherná grafika, mrazivá atmosféra a tím se hra navždy zapsala do srdce hráče, tak další díly byly spíše už východiskem právě z EoB 1. EoB 1 se nezdá, ale on se tak skrývá hluboce promakaný subquest, který přitom není vůbec povinný a vlastně dost kombinací stojí na něm, než na promyšlených systémech s pákami, plošinami a pod. jak byly ve vzoru - Dungeon Masterovi. EoB do toho zasadil NPC a pokec.
EoB2 dost z jedničky vychází, zejména graficky, texturami, ale můžeme si všimnout, že má už mnohde trochu zjednodušené detaily stropů. Samozřejmě je to dáno tím, že se zde pohybujeme ve venkovních stavbách a nejen v podzemí a tak je strop jiný než zdivo. Na čem hlavně EoB 2 stavěl, tak na těch puzzlech a level designu. Kombinačně jde zřejmě o nejlepší díl. Nicméně byl zřejmě o kousek kratší, než EoB 1. Některé levely byly malinkaté, některé zdaleka nenaplňovaly potenciál mapované stránky.
EoB 3 se snaží kombinovat puzzly, které jsou ale ve svém důsledku o něco méně záběr na mozek, než puzzly ve dvojce, ale přitom zůstává bohatě kombinační. Na druhou stranu přidává EoB 3 na pokecu, textovém příběhu a vynikajícím způsobem jednotlivé lokace s příběhem spojuje. Zároveň se autoři hecli a chtěli hru udělat větší, což se podařilo, ale ve srovnání s předchůdci šlo tak navíc o 2 - 3 mapy, ne že by byl třeba větší o polovinu.
A pro ta srovnání tady dávám zmenšený obrázek všech map po kupě u jednotlivých dílů, abyste mohli porovnat. EoB 1 a 2 je zmapován tedy amigáckým ingame automapingem z AGA verze, u EoB 3 jde o mé vlastní mapy nakreslené v aplikaci DJ´s Dungeon Mapper na stránkách www.oldgames.sk.
Eye of the Beholder 1:
Eye of the Beholder 2:
Eye of the Beholder 3:
Vadí absence Westwoodu u třetího dílu?:
Na rovinu, ta častá kritika, že je vidět, že to nedělal Westwood, je do značné míry póza. "Už to nedělal Westwood? Nehraji to". Hodně lidí to tak má a podle mě se sami těmito pózami o mnohé připravují. Kdybych nevěděl pozadí, tak ani nevím, že to dělal jiný tým, myslel bych si, že jen některé věci udělali prostě jinak.
1. Změna písma na kurzívu - podle mě docela chybka, protože to působí spíše rušivě.
2. Technické chybky, kterých se pravda Westwood nedopouštěl. Mnohé z nich však nepoznáte na dnešních konfiguracích. Zejména se jednalo o načítání z paměti. U předchozích dílů hrábla hra na hard jen v případě sestupu do dalšího levelu. Tady si hrábne třeba v nesmyslném momentě, kdy zvedáte ze země předmět. Ale to už dnes nepoznáte. Vetší nedostatek jsou zvuky. Na jednu stranu je hra bohatá na zvuky oproti EoB 1 a 2, na druhou stranu je to přepálené a hra chce, abys slyšel kroky všech potvor. to se někdy překrývá a značnou část hry provází takové lupání jak když jede jehla po gramofonové desce.
Někdy to je důsledek překrytí dvou zvuků, hra neumí souznění několika zvuků najednou. Klidně se stane, že jeden zvuk usekne jiný, co měl zrovna znít. Zvuky jsou digitalizované a mnohé působí reálně, třeba smích v Myth Drannoru, docela působivé, škoda je třeba opožděný zvuk u otevíraných a zavíraných dveří, je to docela působivý zvuk jakoby úderu mramorových desek s ozvěnou. škoda, že zazní až po té, co se dveře dávno otevřely. Ale to je asi tak vše, jsou to drobnosti.
3. Grafika - Westwood jsou mistři na kresbu působící plasticky, až prostorově. To je poznat na intru, obličejích postav v dějových sekvencích, i objektech. Tento grafický styl v animovaných sekvencích vymizel a vystřídal to jiný typ kresby, ovšem spíše typický pro SSI, je takový více obrazový, jako plochá kresba na plátně, ale o nic méně působivý. Naopak to má takovou zádumčivou smutnou atmosféru jako některé scenérie v Gold Box hrách. EoB si však stále zachovává luxusní textury chodeb a moc pěkné působivé příšery.
No a to je asi tak vše, co se rozdílů oproti Westwoodem tvořených dílů 1 a 2 týká. Čili je vidět, že to nedělal Westwood? Při hnidopoišském pohledu to asi vidět je, ale není to nutně vyloženě špatně v tom smyslu, že už by to nešlo hrát a že by tam bylo špatně úplně všechno. Ona vlastně ta odlišnost je pozitivní v tom, že je to prostě kapku jiné.
Budou další podrobné herní deníčky?:
Tímto se mé povídání chýlí k závěru a já cítím, že si od mapování a podrobného deníčkování budu chtít teď na dlouho odpočinout a vlastně přemýšlím, jestli bych nějakou hru ještě deníčkovat vůbec chtěl. Možná jsem v takovém tom klasickém stavu fajn vyčerpanosti z otextovávání hrané hry a toužím si něco konečně dohrát do pohody bez zápisků a přemýšlení, jak co formulovat a vypadám teď jak muzikant, který vydá album a v rozhovoru řekne, že to bylo jasně poslední, které udělal, ale za nějakou dobu mi to zase nedá a pustím se do práce. Uvidíme. Dost možná mě láká si znovu zopakovat Lands of Lore, ale jestli bude deník, tak je to 50/50, protože přeci jen je to tak profláklé, že to hrál každý a kdo by to pak četl. Co však chystám po textové stránce, je přepis svých deníků z DJ Old games na hry Abandoned Places 2 a Rytíře Grálu, které jsem tam odeníkoval minulý rok, takže tady to bude spíše takový archivační copy paste.
Ringo
Jak už jsem psal na Oldgames ... EOBIII mě v rámci trilogie taky mile překvapil. Když jsem ho po dvojce rozehrával, tak jsem už do hry vstupoval s kritickým pohledem, který byl vybuzen právě těmi negativními ohlasy a zprvu jsem byl ke hře opravdu skeptický. Jenomže to vše se nakonec ukázalo jako nedůležité (celkem nepodstatné technikálie), protože už po pár hodinách začaly převažovat pozitivní pocity ze samotného hraní (příběh, atmosféra, leveldesign, atd.).
OdpovědětVymazatV podstatě je i pozitivní, že se Westwood od SSI oddělil co se týče tvorby třetího dílu EoB. Mohly tak vzniknout 2 parádní klasické dungeony, EoB 3 a Lands of Lore.
OdpovědětVymazat