Eye of the Beholder 3 - report č. 1
Platforma: PC / Žánr: RPG Dungeon / Rok: 1993
Po osvobození kraje vymýcením zla v klášteře Darkmoon se parta odebrala do hospůdky a při popíjení vyprávěla svá dobrodružství okolním zvědavcům, kteří vyprávěčům doslova visely na rtech. Celou seanci však, stejně jako posledně, přerušuje posel, který hledá silné dobrodruhy, kteří by se podívali na zoubek jednomu zlému Lichovi, který sužuje okolní kraje a vládne ze starobylého města Myth Drannor. Tady se přímo nabízí parta dobrodruhů, která byla schopna porazit Xanatara pod Waterdeepem i Drana z Darkmoonu. Už se chtějí zvednout, že přijmou úkol, ale....
Gotrek se bohužel šprajcnul, že už toho trmácení má dost a že chce odpočívat. Jasně, teplo krbu, dobré pivko, pohodlíčko, chápeme. Jenže toho Licha je asi třeba prostě zlikvidovat. Nedá se svítit. Sice se nám všem podlamují nohy, protože po druhém dobrodružství se parta rozhodla prostě doslova vymazat vysokými procenty alkoholu. Gotrek se navíc naštval, že z něj děláme sraba, sebral si pinkle a odtrmácel se do noci.
Raistlin se ale rozhodl taky dělat krávu. Naštvaně hodil zelenou čepici na zem, že už nebude hrát šaška, že je velký mág a ne nějaký pouťový léčitel, jak za času svého dětství a že jsme jej stejně využívali jen na kouzlení jídla, jako správní nenažranci. Navíc si z něj všichni utahovali, že vypadá jako gnóm a on přeci žádný gnóm není. Naštvaně se odebral do noci za Gotrekem a tak jsme zůstali s Aruthou sami dva.
Říkám si, to je nadělení, Arutha byl největší srabák, kterého jsme nakonec museli uklidit dozadu, aby střílel s lukem, jeho paladinské schopnosti byly k ničemu a daleko platnější nám byli v obou minulých dobrodružstvích dva cizáci, které jsme zachránili v kobkách. Navíc sám cítím, že jsem přebral natolik, že mi natrénované schopnosti od minula klesly snad o dva stupně a zapomněl jsem snad polovinu kouzel. Arutha byl na tom podobně. Ale slíbil, že se polepší, že místo modlení teda vezme pořádně zbraň do rukou a bude vše mlátit hlava nehlava. Nahradí tak Gotreka, koho taky jiného, inteligence mu propastně klesla na jeho úroveň. Takže ok, Arutha Fighter (plechovou helmu zahodil, oholil se, změnil si i účes, ale barvit se fakt nemusel), já stále mág, oba s trochu pošramocenými schopnostmi od minula, nevadí. Taky jsme změnil hadry, říkám si pchá, nějaký Raistlin, a tak jsem si vzal rudý plášť, prý jej kdysi nosíval. Já mu ukážu. Ale co další dva.
Měli jsme však štěstí, rozhovor o lichovi slyšela dvojice u vedlejšího stolu. Když chvíli koukali na naše zoufalé xichty, tak si pak s našim dovolením přisedli a začali vyprávět, že mají lecos taky za sebou (mimo vymetené putyky a bordely) a jsou docela schopní a mohli by nám s lichem pomoci. S radostí teda přijímáme.
Noví členové jsou Jimmy, na pohled schopný dwarf fighter (kdysi prý kdesi kradl, nebo co, ale co mi je do toho). Další náhrada za Gotreka, jak ve velké síle, tak ale i v inteligenci na bodu mrazu. Vzal totiž Raistlinem odhozenou zelenou gnómskou čapku a narazil si ji na hlavu a civěl na nás v očekávání, že se budeme smát. Nesmál se ale nikdo. Z čehož s lehkým pokrčením ramen usoudil, že mu sluší a nechal si ji.
Pug - člověk, říkal, že umí léčit. Zastane tak roli klerika, i když mumla cosi, že je v nějaké alternativě nejmocnějším mágem vesmíru, teda až po nějakém Nakorovi. Ale samozřejmě kecá, to by nebylo možné.
Posel vypadal, že si netrpělivostí vyškubal všechny vlasy, nebo je to na té zemi snad paruka, nevím. Když jsme se dali do kupy, s úlevou nás teleportoval do blízkosti Myth Drannoru. Tedy na hřbitov uprostřed lesů s podivnou kryptou - mausoleem.
Nejprve procházíme hřbitov a pobíjíme duchy. Prosekáme okolo nějaký porost a překvapivě zde nacházíme pár zajímavých věcí do výbavy. Okolo se motají otravní duchové, které pobíjíme. Kromě toho se však z lesa vynořuje nějaká hlídka, její velitel se nám představuje jako Florin Falconhead.
Nejprve myslel, že jsme zloději slídící kolem města Myth Drannor, ale vysvětlili jsme mu naše poslání, tak se odebral se svou hlídkou pryč po stezce vedoucí ze hřbitova. Kromě prosekání mnoha houštin, pobití několika duchů, kteří nepředstavovali nic dramatického, nacházíme uprostřed hřbitova tajemnou kryptu - Mausoleum, hrobku padlých rytířů. No jímá nás hrůza, ale jdeme do toho.
Kreslím pečlivě mapu v DJ dungeon mapperu, mapa s popisky se nachází v záložce dokumenty přímo pod zdejší stránkou hry.
Kompletní mapa Hřbitova s popisky.
Po úspěšném prohrabání hřbitova (viz mapa) se tedy vydávám do toho na pohled hezky vypadajícího hrádku - Mauzolea. Snad bude hezký i zevnitř.
Mausoleum je opravdu pochmurná hrobka plná zápachu a znepokojujících zvuků. Přivítaly mě nemrtví rytíři, jejichž šiky byly tak početné, že jsem je nestačil pobíjet a už jsem nabýval zoufalých pocitů, že to prostě nedáme. Ale přišel jsem na fintu. Jsou zde totiž pootevřené kobky a když je zavřu, přestanou se tito rytíři rojit. Další komplikací byly obrovské monstra pohybující se po nohách i rukou. Boj tváří v tvář nepřipadal v úvahu, párkrát by hrábl rukou a bylo by po nás. Takže jsem zvolil taktiku ústupů. Klíčem bylo nedostat se do obklíčení nemrtvých rytířů a právě tohoto monstra.
První podlaží Mausolea bylo rozčleněno na 4 samostatné části, umístěných v mezi podlaží. Sestupovalo se do nich tedy schody. Jak nápis na zdi ve vstupní hale naznačoval, bude třeba dát dolů 4 kosti, aby se otevřela cesta dále.
1. část, jihozápadní: Ve spleti chodeb jsem narazil na jednu nechutnou past, kde bych zůstal obklíčen třemi těmi velkými monstry bez možnosti úniku. Přiznám se, že do této pasti jsem nevlezl (samozřejmě jsem si pomocí save/load vyzkoušel, že bych tam najisto zaklepal bačkorama :-). V pasáži s pěti plošinkami mi nápis radí, že ne všechny musím zatížit. Takže je třeba najít správné řešení, které zatížit a které ne. Jinak mě magická bariéra vrátí na začátek a ještě na mě pošle firebally. Nakonec přicházím na řešení - zatížit je třeba druhou, třetí a pátou plošinku).
Když projdu tímto puzzlem, je už další řešení formalitou. Na jedné zdi nacházím tajný spínač, otevírá se tajná chodba, za kterou se skrývá Holy Key. Když procházím dále chodbou, nacházím dveře zamčené obřím zámkem na Holy Key. Za těmito dveřmi je místnost, kde je opět na zdi tajný spínač, odstraňující falešnou zeď. Za ní je páka z kosti. Lze jí posunout i nahoru, ale já ji dávám dolů, jak mi radil nápis ve vstupní hale.
2. část, severozápadní: Zde je třeba docílit téhož, jako v čísti předchozí. První komplikace jsou ještě silnější zástupy nepřátel. Rojí se totiž rovnou ze dvou otevřených kobek. Takže je rychle zavírám. V tomto komplexu není nic zvláštního kromě díry, kterou musím propadnout. Ocitám se v uzavřené hale, kde ze zdí létají firebally. Na jednom z dvou sloupů je páka. Tu je třeba stisknout, firebally přestanou létat a v jihovýchodní části této haly se objeví teleport. Ale pozor, na sever od teleportu leží na zemi něco žlutého - heuréka, druhý Holy key. Vstoupím do teleportu, který mě vrátí do vstupní haly. Vracím se schodištěm do druhé pasáže. Odemykám i zde dveře na velký žlutý zámek. Za nimi je opět místnost s tajným spínačem, po jeho stisknutí mizí další falešná zeď, za níž je opět páka ve tvaru kosti. Opět ji dávám dolů.
3 část, jihovýchodní: Zde na mě čekal hezký páčkový puzzle, kdy bylo třeba postupně v různých místech mačkat páky, které různě zavíraly a otevíraly stěny. Bylo třeba najít správnou kombinaci, aby se otevřela cesta v severní části haly s pákami. Dalším zádrhelem byla past, po jejíž sešlápnutí jsme se ocitli obklíčení rytířů a bohužel je doprovázely obří silné monstra. Ale dalo se to nakonec ubojovat a před monstry vykličkovat. Holy key je zde za jednou falešnou zdí, v místnosti zamčené na Holy key je páka za další falešnou zdí. Stisknu ji dolů a vydám se do poslední čtvrté části. Je zde jedna místnost se zavřenými dveřmi a zaseknutým tlačítkem. Tu vyřeším později.
4 část, severovýchodní: V téhle části je třeba být jen v jednom momentě hbitý, plošinka spouští pohyblivou zeď s bodáky, je třeba jí pak běžet překvapivě rychle na proti a než se s ní střetnete, tak stihnout v chodbě stisknout páku, která zeď vrací na původní pozici. Na začátku této části jsme našli lektvar na obří sílu. Jeho význam pochopím záhy. Je zde zaseknutá páka, s kterou jde pohnout až po vypití tohoto lektvaru. Páky vypíná vracecí bariéry ve dvou chodbách výše. Projdu těmito chodbami, zabíjím monstrum, z kterého vypadne Holy key a zbytek je jasný. I čtvrtou kostní páku dávám dolů a zaslechnu vytoužený zvuk drhnoucích kamenů, někde se něco otevřelo.
Ve vstupní hale se otevřela za cedulkou s nápisem o čtyřech kostech falešná stěna a za ní jsou dvě schodiště vedoucí do levelu 2.
Mapa Mausolea i s popisky level 1
Do levelu 2 vedou dvě schodiště, jedno severní a druhé jižní. Vydávám se nejprve severním.
Level 2 Mausolea je svou strukturou velmi zajímavý, je dělen opět mezipatry. Do změti chodeb se v tomto patře dá po severním sestupu z levelu 1 vydat třemi směry. Všechny však vedou k hlavnímu cíli. Nacházím zde totiž Monolith, do kterého evidentně pasují 4 předměty. 4 jakési tyče a jedna koule.
Když se vydám jihozápadním schodištěm, narážím na sloupovou halu s prosklenou bariérou a dvěma pákami na různých místech, u kterých je cedulka s upozorněním, že nemám na páky sahat. S logikou malého dítěte pochopitelně páku stisknu. Objeví se duchové a zjišťuji, že mám prázdné ruce. Některé předměty chybí. Super. Na duchy platí palice, které jsem zde našel, tak je použiji. Po nějakém počtu stisknutí těchto pák a pobití zástupů duchů skleněná bariéra mizí a za ní nacházím všechny předměty, které mi postupně mizely po stisknutí páček. Za touto pasáží je zmíněný Monolith a tak se vracím k rozcestí nedaleko schodů a vydávám se dalšími chodbami na jih a pak směrem na západ. Kromě sálu s třemi hrobními kobkami a výklenku s tlačítkem, které mě po stisknutí shodilo dírou do krátké chodby s teleportem, zde však nebylo nic zajímavého. Význam tlačítka sice neznám ,ale třeba jeho stisknutí bylo pro něco důležitého.
Teleport mě posílá zpět do haly, z které vycházejí schodiště třemi různými směry. Tedy na začátek levelu. Vydávám se schodištěm prostředním, vedoucím směrem na západ. Tahle pasáž je jednak okruhem vedoucích na sever a tam navazuje na schodiště, které vede do úvodní haly schodištěm ze severu. Před tímto schodištěm mě trochu zaskočí místnost, v které se spustí po vstupu do ní jedovatý plyn. Musím absolvovat rychle souboj a v této místnosti stisknout páku, která tento plyn vypne. Kromě bitvy s duchy musím dávat hodně pozor na dotek ghoulů, který odsává postavám celé levely zkušenosti. Hlavní ale je, že na této severní stezce je v západní části tajné tlačítko na zdi otevírající prostor, v kterém se nachází první klíčový předmět, Rod Orb, koule, která jistě bude pasovat do Monolithu. Severní pasáž je rozdvojena a v jižnější chodbě je opět výklenek s tlačítkem, po jehož stisknutí se propadám do další chodbičky s teleportem házejícím mě do úvodní haly tohoto levelu se třemi schodišti. Ještě jednou se vydám tím prostředním, západním.
Před tím však nechávám partu odpočívat. Zatímco vychutnáváme krásné sny při spánku v hrobce, cítíme šátrání v naších batozích. To mě probouzí a co nevidím, nějaký trpaslík se nám hrabe v jídle. Velice se omlouvá, sděluje nám ,že patří k poražené armádě svých bratří, která padla zde a že jestli nebudeme mít nic proti, že by se k nám přidal a pomohl nám. Beru jej do party, jeho jméno jest Isharn. Ne Ishar, ale Isharn, pro pořádek.
Zpět k západnímu schodišti. Je zde totiž na samém západě odbočka na jih. Jdu tedy jižní pasáží této sekce, která se ve skutečnosti nachází zhruba uprostřed celého tohoto levelu. Je zde další rozbočka, jedna vede na východ a v místnůstce na konci je tlačítko, které otevírá prostor, do kterého se vstupovalo jihozápadním schodištěm (stíháte ještě ty schody? Další mezipatra v rámci dalších sekcí ani nezmiňuji, na to raději koukněte do mé mapy :-) V této místnůstce však potkávám ducha rytíře Fflara. Bohužel si nenechá vymluvit, že už je mrtvý a strašně se rozčílí a zaútočí na mě. Musím jej tedy porazit, což se nakonec podaří.
Trochu nejistoty se do mě vlilo po té, co jsem se vrátil zpět na západ k rozbočce na jih. Tam byla protivná pasáž jakéhosi lepkavého sajrajtu na zemi a má parta se tím prodírala strašně pomalinku. Nakonec jsem se dostal do sekce se zamčenými dveřmi a dalšího výklenku s tlačítkem, po jehož stisknutí jsme se opět propadl do chodbičky, kde byl klíček a teleport zpět do té pasáže se zamčenými dveřmi. Odemykám je klíčkem a nacházím hrobku rytíře Fflara. Mohu si vzít cedulku z jeho hrobky. A k té nejistotě - neměla ta cedulka být pro toho rytíře důkaz, že je mrtvý? Mohl jsem z toho něco získat? Nevím :-)
Dále už jen stručně, protože tímto je severní pasáž dokončena. Vracím se do levelu 1 a vstupuji do levelu 2 jižním schodištěm. Zde jdu do haly, kde je uprostřed nášlapná plošina. Ta reaguje po sestupu schody do této části levelu tak, že pokaždé otevře jinou ze tří tajných stěn. Za každou z nich je cesta k třem částem hole, které tímto získávám, vracím se k Monolithu.
Dávám Kouli i tyče do slotů. Po tom se objeví za mnou na zdi cedulka, s nápisem, který když přečtu, tak Monolith vydá klíčový artefakt Rod of restoreth. No, v zemi nemrtvého licha se to možná bude hodit. Vracím se s tímto úlovkem zpět na hřbitov. Další cesta nás povede lesní zapomenutou cestou, která ústí ze severovýchodního koutu hřbitova.
Mapa Mauzolea level 2 s popisky.
Vstupuji do Myth Drannoru a překvapuje mě jednak všudypřítomná temnota a zároveň monumentálnost trosek starého města.
Město je hlídáno chimérami a podivně se chechtajícími postavičkami v kutnách. Asi nějací mniši. V několika místnostech zde nacházím hromady svitků po kouzelnících a klericích. Zajímavým předmětem, který jsem našel, je očarovaný krátký meč. Za zmínku také stojí svitek, z kterého se naučím kouzlo - dýchání pod vodou. Jinde zase najdu helmu umožňující dýchat pod vodou. Tady někdo čeká velkou vodu, nebo co.
Nejzajímavější je ale prostor bráněný zvláštní bariérou. Kouzlem Dispell Magic bariéru odstraňuji a za ní se nachází ve výklenku Crystal Key.
V části směrem na severovýchod se nachází socha, okolo níž rostou 4 stromy. Sochy se dotknu a ta zmizí. Na stromech okolo vyroste ovoce. Všechno, co se dá, posbírám. Jako mohl jsem to tu nechat, ale víte, kolik dnes stojí jablka? Sice je stejně nejím, ale někdo třeba jo.
Z této části Myrth Drannoru vedou dvě cesty. Jedna do druhé části Myth Drannoru zhrba na jihovýchodě. Na severovýchodě cesta vede do nějakého tajemného místa, ale tam se zatím nehrnu, bude zatím stačit, když prozkoumám druhou část města.
Vydal jsem se do druhé části Myth Drannoru, zde se potulují nějací létající wyverni, kteří umí otrávit. Takže chystám klerikovi do zásoby kouzla Neutralize poison. Formou boje hit and run se mi daří povětšinou otravě vyhnout. V téhle části města jsou důležité prozatím zjevně tři věci.
1. v jednom výklenku s hromadou svitků jsem našel i Diamond Gem. Zatím nevím, k čemu je dobrý.
2. Uprostřed města je pasáž, na jejímž konci je výklenek s poznámkou, že chce něco ledového. Vkládám do něj Diamond gem, ten mizí, místnost se uzavírá a u jižní zdi se objevuje teleport. Když však do něj vstoupím, nic se nestane a výklenek vyplivne zpět Diamond Gem.
Tohle si nechám tedy na později, v tom bude ještě nějaká záludnost. (Ve skutečnosti je to jednodušší, než to vypadá a jde jen o optický klam, ale přišel jsem na to až později, což popíši na konci druhého dílu deníku).
3. Pro tento bod si nechávám i zmínku pro záležitost z první části města Myth Drannor. Dva charaktery, které mi nabídli své služby. V první části města to byl klerik Rex. Byl sice milý, ale vzhledem ke své zjevné xenofobii ještěra prostě v partě nesnesu, tak jsem se s ním rozloučil. Navíc klerika už mám.
V druhé části města však před tou pasáží s výklenkem a teleportem potkávám starého, ale opravdu fakt hodně starého, Otce Johna. Toho do party beru, protože umí mix povolání mage/cleric. Takže místo Rexe mám tady i druhého klerika i druhého mága. Z předchozích dvou dobrodružství vím, že mi někdy druhý charakter s povoláním mage i cleric dost chyběl. Sice je to stařík, ale kouzla metat umí, tak proč ne.
Tady zatím na nic dalšího nepřicházím a tak nezbývá, než jít do první části města a z ní vstoupit do věže Magické Guildy. Tady si ukládám poznámku, že to této části města se ještě asi bude nutno vrátit.
Hospoda:
Gotrek se bohužel šprajcnul, že už toho trmácení má dost a že chce odpočívat. Jasně, teplo krbu, dobré pivko, pohodlíčko, chápeme. Jenže toho Licha je asi třeba prostě zlikvidovat. Nedá se svítit. Sice se nám všem podlamují nohy, protože po druhém dobrodružství se parta rozhodla prostě doslova vymazat vysokými procenty alkoholu. Gotrek se navíc naštval, že z něj děláme sraba, sebral si pinkle a odtrmácel se do noci.
Raistlin se ale rozhodl taky dělat krávu. Naštvaně hodil zelenou čepici na zem, že už nebude hrát šaška, že je velký mág a ne nějaký pouťový léčitel, jak za času svého dětství a že jsme jej stejně využívali jen na kouzlení jídla, jako správní nenažranci. Navíc si z něj všichni utahovali, že vypadá jako gnóm a on přeci žádný gnóm není. Naštvaně se odebral do noci za Gotrekem a tak jsme zůstali s Aruthou sami dva.
Říkám si, to je nadělení, Arutha byl největší srabák, kterého jsme nakonec museli uklidit dozadu, aby střílel s lukem, jeho paladinské schopnosti byly k ničemu a daleko platnější nám byli v obou minulých dobrodružstvích dva cizáci, které jsme zachránili v kobkách. Navíc sám cítím, že jsem přebral natolik, že mi natrénované schopnosti od minula klesly snad o dva stupně a zapomněl jsem snad polovinu kouzel. Arutha byl na tom podobně. Ale slíbil, že se polepší, že místo modlení teda vezme pořádně zbraň do rukou a bude vše mlátit hlava nehlava. Nahradí tak Gotreka, koho taky jiného, inteligence mu propastně klesla na jeho úroveň. Takže ok, Arutha Fighter (plechovou helmu zahodil, oholil se, změnil si i účes, ale barvit se fakt nemusel), já stále mág, oba s trochu pošramocenými schopnostmi od minula, nevadí. Taky jsme změnil hadry, říkám si pchá, nějaký Raistlin, a tak jsem si vzal rudý plášť, prý jej kdysi nosíval. Já mu ukážu. Ale co další dva.
Měli jsme však štěstí, rozhovor o lichovi slyšela dvojice u vedlejšího stolu. Když chvíli koukali na naše zoufalé xichty, tak si pak s našim dovolením přisedli a začali vyprávět, že mají lecos taky za sebou (mimo vymetené putyky a bordely) a jsou docela schopní a mohli by nám s lichem pomoci. S radostí teda přijímáme.
Noví členové jsou Jimmy, na pohled schopný dwarf fighter (kdysi prý kdesi kradl, nebo co, ale co mi je do toho). Další náhrada za Gotreka, jak ve velké síle, tak ale i v inteligenci na bodu mrazu. Vzal totiž Raistlinem odhozenou zelenou gnómskou čapku a narazil si ji na hlavu a civěl na nás v očekávání, že se budeme smát. Nesmál se ale nikdo. Z čehož s lehkým pokrčením ramen usoudil, že mu sluší a nechal si ji.
Pug - člověk, říkal, že umí léčit. Zastane tak roli klerika, i když mumla cosi, že je v nějaké alternativě nejmocnějším mágem vesmíru, teda až po nějakém Nakorovi. Ale samozřejmě kecá, to by nebylo možné.
Posel vypadal, že si netrpělivostí vyškubal všechny vlasy, nebo je to na té zemi snad paruka, nevím. Když jsme se dali do kupy, s úlevou nás teleportoval do blízkosti Myth Drannoru. Tedy na hřbitov uprostřed lesů s podivnou kryptou - mausoleem.
Hřbitov (mapa 1):
Nejprve myslel, že jsme zloději slídící kolem města Myth Drannor, ale vysvětlili jsme mu naše poslání, tak se odebral se svou hlídkou pryč po stezce vedoucí ze hřbitova. Kromě prosekání mnoha houštin, pobití několika duchů, kteří nepředstavovali nic dramatického, nacházíme uprostřed hřbitova tajemnou kryptu - Mausoleum, hrobku padlých rytířů. No jímá nás hrůza, ale jdeme do toho.
Kreslím pečlivě mapu v DJ dungeon mapperu, mapa s popisky se nachází v záložce dokumenty přímo pod zdejší stránkou hry.
Kompletní mapa Hřbitova s popisky.
Mausoleum level 1 (Mapa 2):
Mausoleum je opravdu pochmurná hrobka plná zápachu a znepokojujících zvuků. Přivítaly mě nemrtví rytíři, jejichž šiky byly tak početné, že jsem je nestačil pobíjet a už jsem nabýval zoufalých pocitů, že to prostě nedáme. Ale přišel jsem na fintu. Jsou zde totiž pootevřené kobky a když je zavřu, přestanou se tito rytíři rojit. Další komplikací byly obrovské monstra pohybující se po nohách i rukou. Boj tváří v tvář nepřipadal v úvahu, párkrát by hrábl rukou a bylo by po nás. Takže jsem zvolil taktiku ústupů. Klíčem bylo nedostat se do obklíčení nemrtvých rytířů a právě tohoto monstra.
První podlaží Mausolea bylo rozčleněno na 4 samostatné části, umístěných v mezi podlaží. Sestupovalo se do nich tedy schody. Jak nápis na zdi ve vstupní hale naznačoval, bude třeba dát dolů 4 kosti, aby se otevřela cesta dále.
1. část, jihozápadní: Ve spleti chodeb jsem narazil na jednu nechutnou past, kde bych zůstal obklíčen třemi těmi velkými monstry bez možnosti úniku. Přiznám se, že do této pasti jsem nevlezl (samozřejmě jsem si pomocí save/load vyzkoušel, že bych tam najisto zaklepal bačkorama :-). V pasáži s pěti plošinkami mi nápis radí, že ne všechny musím zatížit. Takže je třeba najít správné řešení, které zatížit a které ne. Jinak mě magická bariéra vrátí na začátek a ještě na mě pošle firebally. Nakonec přicházím na řešení - zatížit je třeba druhou, třetí a pátou plošinku).
Když projdu tímto puzzlem, je už další řešení formalitou. Na jedné zdi nacházím tajný spínač, otevírá se tajná chodba, za kterou se skrývá Holy Key. Když procházím dále chodbou, nacházím dveře zamčené obřím zámkem na Holy Key. Za těmito dveřmi je místnost, kde je opět na zdi tajný spínač, odstraňující falešnou zeď. Za ní je páka z kosti. Lze jí posunout i nahoru, ale já ji dávám dolů, jak mi radil nápis ve vstupní hale.
2. část, severozápadní: Zde je třeba docílit téhož, jako v čísti předchozí. První komplikace jsou ještě silnější zástupy nepřátel. Rojí se totiž rovnou ze dvou otevřených kobek. Takže je rychle zavírám. V tomto komplexu není nic zvláštního kromě díry, kterou musím propadnout. Ocitám se v uzavřené hale, kde ze zdí létají firebally. Na jednom z dvou sloupů je páka. Tu je třeba stisknout, firebally přestanou létat a v jihovýchodní části této haly se objeví teleport. Ale pozor, na sever od teleportu leží na zemi něco žlutého - heuréka, druhý Holy key. Vstoupím do teleportu, který mě vrátí do vstupní haly. Vracím se schodištěm do druhé pasáže. Odemykám i zde dveře na velký žlutý zámek. Za nimi je opět místnost s tajným spínačem, po jeho stisknutí mizí další falešná zeď, za níž je opět páka ve tvaru kosti. Opět ji dávám dolů.
3 část, jihovýchodní: Zde na mě čekal hezký páčkový puzzle, kdy bylo třeba postupně v různých místech mačkat páky, které různě zavíraly a otevíraly stěny. Bylo třeba najít správnou kombinaci, aby se otevřela cesta v severní části haly s pákami. Dalším zádrhelem byla past, po jejíž sešlápnutí jsme se ocitli obklíčení rytířů a bohužel je doprovázely obří silné monstra. Ale dalo se to nakonec ubojovat a před monstry vykličkovat. Holy key je zde za jednou falešnou zdí, v místnosti zamčené na Holy key je páka za další falešnou zdí. Stisknu ji dolů a vydám se do poslední čtvrté části. Je zde jedna místnost se zavřenými dveřmi a zaseknutým tlačítkem. Tu vyřeším později.
4 část, severovýchodní: V téhle části je třeba být jen v jednom momentě hbitý, plošinka spouští pohyblivou zeď s bodáky, je třeba jí pak běžet překvapivě rychle na proti a než se s ní střetnete, tak stihnout v chodbě stisknout páku, která zeď vrací na původní pozici. Na začátku této části jsme našli lektvar na obří sílu. Jeho význam pochopím záhy. Je zde zaseknutá páka, s kterou jde pohnout až po vypití tohoto lektvaru. Páky vypíná vracecí bariéry ve dvou chodbách výše. Projdu těmito chodbami, zabíjím monstrum, z kterého vypadne Holy key a zbytek je jasný. I čtvrtou kostní páku dávám dolů a zaslechnu vytoužený zvuk drhnoucích kamenů, někde se něco otevřelo.
Ve vstupní hale se otevřela za cedulkou s nápisem o čtyřech kostech falešná stěna a za ní jsou dvě schodiště vedoucí do levelu 2.
Mapa Mausolea i s popisky level 1
Mausoleum level 2 (mapa 3):
Level 2 Mausolea je svou strukturou velmi zajímavý, je dělen opět mezipatry. Do změti chodeb se v tomto patře dá po severním sestupu z levelu 1 vydat třemi směry. Všechny však vedou k hlavnímu cíli. Nacházím zde totiž Monolith, do kterého evidentně pasují 4 předměty. 4 jakési tyče a jedna koule.
Když se vydám jihozápadním schodištěm, narážím na sloupovou halu s prosklenou bariérou a dvěma pákami na různých místech, u kterých je cedulka s upozorněním, že nemám na páky sahat. S logikou malého dítěte pochopitelně páku stisknu. Objeví se duchové a zjišťuji, že mám prázdné ruce. Některé předměty chybí. Super. Na duchy platí palice, které jsem zde našel, tak je použiji. Po nějakém počtu stisknutí těchto pák a pobití zástupů duchů skleněná bariéra mizí a za ní nacházím všechny předměty, které mi postupně mizely po stisknutí páček. Za touto pasáží je zmíněný Monolith a tak se vracím k rozcestí nedaleko schodů a vydávám se dalšími chodbami na jih a pak směrem na západ. Kromě sálu s třemi hrobními kobkami a výklenku s tlačítkem, které mě po stisknutí shodilo dírou do krátké chodby s teleportem, zde však nebylo nic zajímavého. Význam tlačítka sice neznám ,ale třeba jeho stisknutí bylo pro něco důležitého.
Teleport mě posílá zpět do haly, z které vycházejí schodiště třemi různými směry. Tedy na začátek levelu. Vydávám se schodištěm prostředním, vedoucím směrem na západ. Tahle pasáž je jednak okruhem vedoucích na sever a tam navazuje na schodiště, které vede do úvodní haly schodištěm ze severu. Před tímto schodištěm mě trochu zaskočí místnost, v které se spustí po vstupu do ní jedovatý plyn. Musím absolvovat rychle souboj a v této místnosti stisknout páku, která tento plyn vypne. Kromě bitvy s duchy musím dávat hodně pozor na dotek ghoulů, který odsává postavám celé levely zkušenosti. Hlavní ale je, že na této severní stezce je v západní části tajné tlačítko na zdi otevírající prostor, v kterém se nachází první klíčový předmět, Rod Orb, koule, která jistě bude pasovat do Monolithu. Severní pasáž je rozdvojena a v jižnější chodbě je opět výklenek s tlačítkem, po jehož stisknutí se propadám do další chodbičky s teleportem házejícím mě do úvodní haly tohoto levelu se třemi schodišti. Ještě jednou se vydám tím prostředním, západním.
Před tím však nechávám partu odpočívat. Zatímco vychutnáváme krásné sny při spánku v hrobce, cítíme šátrání v naších batozích. To mě probouzí a co nevidím, nějaký trpaslík se nám hrabe v jídle. Velice se omlouvá, sděluje nám ,že patří k poražené armádě svých bratří, která padla zde a že jestli nebudeme mít nic proti, že by se k nám přidal a pomohl nám. Beru jej do party, jeho jméno jest Isharn. Ne Ishar, ale Isharn, pro pořádek.
Zpět k západnímu schodišti. Je zde totiž na samém západě odbočka na jih. Jdu tedy jižní pasáží této sekce, která se ve skutečnosti nachází zhruba uprostřed celého tohoto levelu. Je zde další rozbočka, jedna vede na východ a v místnůstce na konci je tlačítko, které otevírá prostor, do kterého se vstupovalo jihozápadním schodištěm (stíháte ještě ty schody? Další mezipatra v rámci dalších sekcí ani nezmiňuji, na to raději koukněte do mé mapy :-) V této místnůstce však potkávám ducha rytíře Fflara. Bohužel si nenechá vymluvit, že už je mrtvý a strašně se rozčílí a zaútočí na mě. Musím jej tedy porazit, což se nakonec podaří.
Trochu nejistoty se do mě vlilo po té, co jsem se vrátil zpět na západ k rozbočce na jih. Tam byla protivná pasáž jakéhosi lepkavého sajrajtu na zemi a má parta se tím prodírala strašně pomalinku. Nakonec jsem se dostal do sekce se zamčenými dveřmi a dalšího výklenku s tlačítkem, po jehož stisknutí jsme se opět propadl do chodbičky, kde byl klíček a teleport zpět do té pasáže se zamčenými dveřmi. Odemykám je klíčkem a nacházím hrobku rytíře Fflara. Mohu si vzít cedulku z jeho hrobky. A k té nejistotě - neměla ta cedulka být pro toho rytíře důkaz, že je mrtvý? Mohl jsem z toho něco získat? Nevím :-)
Dále už jen stručně, protože tímto je severní pasáž dokončena. Vracím se do levelu 1 a vstupuji do levelu 2 jižním schodištěm. Zde jdu do haly, kde je uprostřed nášlapná plošina. Ta reaguje po sestupu schody do této části levelu tak, že pokaždé otevře jinou ze tří tajných stěn. Za každou z nich je cesta k třem částem hole, které tímto získávám, vracím se k Monolithu.
Dávám Kouli i tyče do slotů. Po tom se objeví za mnou na zdi cedulka, s nápisem, který když přečtu, tak Monolith vydá klíčový artefakt Rod of restoreth. No, v zemi nemrtvého licha se to možná bude hodit. Vracím se s tímto úlovkem zpět na hřbitov. Další cesta nás povede lesní zapomenutou cestou, která ústí ze severovýchodního koutu hřbitova.
Mapa Mauzolea level 2 s popisky.
Abandoned Road (mapa 4, 5, 6):
Procházíme brankou na lesní stezku. Po pár krocích si všímáme, že za námi cesta zarůstá. Les bude asi magický. Dále se zde objevuje zvláštní prvek, prolézání průchody křovinami, někdy jsou i tři v jednom směru. První setkání s tímto jevem mě naučí mapovat strukturu křovin. Když jdu levým nebo pravým prostupem, pohybuji se na čtverec v úhlopříčném směru od toho, na kterém jsem se původně nacházel. Když jdu rovně, prodřu se houštinami skrze jeden čtverec až na druhý v pořadí od toho, z kterého jsem do křovin vstoupil. Vypadá i zní to složitě, ale je to jednoduché. Můžete mrknout na mou mapu lesa v sekci s mapami. Jedinou komplikací se pak už jen stává, že ztratíte pojem o tom, na kterém čtverci se nacházíte, když vstoupíte do hluboké změti křovin.
Ale jak jsem psal, úvodní setkání s křovinami není nijak spletité. Další pasáž s křovinami je jen o malinko větší než ta první. Za ní se na zemi skrývá pochodeň. Vzhledem k tomu, že na rychlo zarostlé části lesa mi nezafungovala sekyra, je jasné, že tohle fungovat bude a hned si to ověřuji. Jde spálit stromy, které mi zahradily stezku. A nebo taky stromy, které ji od počátku blokují. Jsou to ty, kde jde udělat sice zářez sekyrou, čímž si je ověřuji, ale nijak významněji těmto stromům sekyra neublíží. Pochodeň dávám Jimmymu a ten i přes svou velmi banální inteligenci pochopil, že se má pochodní ohánět kolem a otevírat nám tak další cestu.
Kromě nějakých zajímavých brnění, pohozených v houští narážím v podstatě hned z kraje lesa na nějakého Půl-Elfa. Říkal, že se jmenuje Delmair. Budu se snažit mu to teda věřit, no. Prý hledá nějaký meč schopný pobíjet nemrtvé. A ten byl ukraden jeho otci, kterého zabili banditi a zdrhli s mečem kdo ví kam.
Nabízí mi pomoc s tím, že já zase mohu tak pomoci jemu najít ten meč. Ok, beru jej teda do party, tak nás už je šest. I bez psa. Ale teda s tygrem, protože když jde do tuhého, dokáže se Delmair proměnit v docela agresivního tygra. Zajímavé, morfóza ve zvíře, to jsme zatím ještě nezažili.
V lese je samozřejmě nějaké to potvorstvo. Objevují se zde nějací minotauři a jakási podivná zrůdnost, u které nevím, jestli je to zmutovaný hmyz nebo masožravá kytka. Umí se i schovávat a dává teda ťavky, že s tím mám malinko problém. Nakonec se dostávám do velmi rozsáhlé pasáže křovin a o tom zase až příště. Musím běžet zkontrolovat Delmaira, jestli nám nevyžírá příliš mnoho zásob z batohu. Isharn si už netroufne, už jsem jej za to párkrát zmlátil.
Ale jak jsem psal, úvodní setkání s křovinami není nijak spletité. Další pasáž s křovinami je jen o malinko větší než ta první. Za ní se na zemi skrývá pochodeň. Vzhledem k tomu, že na rychlo zarostlé části lesa mi nezafungovala sekyra, je jasné, že tohle fungovat bude a hned si to ověřuji. Jde spálit stromy, které mi zahradily stezku. A nebo taky stromy, které ji od počátku blokují. Jsou to ty, kde jde udělat sice zářez sekyrou, čímž si je ověřuji, ale nijak významněji těmto stromům sekyra neublíží. Pochodeň dávám Jimmymu a ten i přes svou velmi banální inteligenci pochopil, že se má pochodní ohánět kolem a otevírat nám tak další cestu.
Kromě nějakých zajímavých brnění, pohozených v houští narážím v podstatě hned z kraje lesa na nějakého Půl-Elfa. Říkal, že se jmenuje Delmair. Budu se snažit mu to teda věřit, no. Prý hledá nějaký meč schopný pobíjet nemrtvé. A ten byl ukraden jeho otci, kterého zabili banditi a zdrhli s mečem kdo ví kam.
Nabízí mi pomoc s tím, že já zase mohu tak pomoci jemu najít ten meč. Ok, beru jej teda do party, tak nás už je šest. I bez psa. Ale teda s tygrem, protože když jde do tuhého, dokáže se Delmair proměnit v docela agresivního tygra. Zajímavé, morfóza ve zvíře, to jsme zatím ještě nezažili.
V lese je samozřejmě nějaké to potvorstvo. Objevují se zde nějací minotauři a jakási podivná zrůdnost, u které nevím, jestli je to zmutovaný hmyz nebo masožravá kytka. Umí se i schovávat a dává teda ťavky, že s tím mám malinko problém. Nakonec se dostávám do velmi rozsáhlé pasáže křovin a o tom zase až příště. Musím běžet zkontrolovat Delmaira, jestli nám nevyžírá příliš mnoho zásob z batohu. Isharn si už netroufne, už jsem jej za to párkrát zmlátil.
Když jsem se prodíral druhou částí lesa, tak kromě zajímavého brnění Chain mail AC -9 jsem nenašel nic moc zajímavého. Třetí část lesa už byla ale výzva. Kromě toho, že jsem zde našel pár dalších zajímavých věcí do výzbroje (musím upozornit, že některé věci jsou dost na nic, protože jsou prokleté a už mi zbytečně zabíraly pár míst v inventáři a nejde se jich zbavit jinak než kouzlem remove curse), jsem narazil na rozsáhlou sekci s houštinami. Prodírám se jimi a nacházím Cloak of Protection AC -2, v jiném koutě houštin najdu prsten Ring of Fire Giant Strenght, zvyšující jedné z mých postav sílu na 22. Ring of Wizardry je taky fajn prsten, nacpal jsem si jej hned na ruku. Všude se s ním chlubím, je fakt hezký. Až tohle skončí, doufám, že jej střelím za pořádný balík.
Ale zpět k našim útrapám. Ten prostor křovin se mi úspěšně daří zmapovat. Kromě masožravek zde další komplikace nejsou. V jihovýchodní části se mi zjeví nějaký duch starého děduly.
Nejdelší rozhovor z celé hry (11 screenů):
Ten mi vypráví, že Myrth Drannor bylo kdysi město nazvané Spanilé věže a v harmonii zde žili lidé, elfové i trpaslíci. Bohužel město časem napadli goblini a další stvůry a město padlo. Největším hrdinou obránců byl kapitán Fflar, ale ten taky padl a město bylo vyrabováno. Starý pán mě varuje od vstupu do Myth Drannoru, je to jistá smrt.
Když jej přesvědčím, že tam jdu to zlo vymýtit, dá mi hádanku ohledně jeho knih. Po správné odpovědi mě pouští dále a přede mnou se odkrývá velmi působivý pohled na ruiny města Myth Drannor.
Ale zpět k našim útrapám. Ten prostor křovin se mi úspěšně daří zmapovat. Kromě masožravek zde další komplikace nejsou. V jihovýchodní části se mi zjeví nějaký duch starého děduly.
Nejdelší rozhovor z celé hry (11 screenů):
Ten mi vypráví, že Myrth Drannor bylo kdysi město nazvané Spanilé věže a v harmonii zde žili lidé, elfové i trpaslíci. Bohužel město časem napadli goblini a další stvůry a město padlo. Největším hrdinou obránců byl kapitán Fflar, ale ten taky padl a město bylo vyrabováno. Starý pán mě varuje od vstupu do Myth Drannoru, je to jistá smrt.
Když jej přesvědčím, že tam jdu to zlo vymýtit, dá mi hádanku ohledně jeho knih. Po správné odpovědi mě pouští dále a přede mnou se odkrývá velmi působivý pohled na ruiny města Myth Drannor.
Myth Drannor (Mapa 7):
Město je hlídáno chimérami a podivně se chechtajícími postavičkami v kutnách. Asi nějací mniši. V několika místnostech zde nacházím hromady svitků po kouzelnících a klericích. Zajímavým předmětem, který jsem našel, je očarovaný krátký meč. Za zmínku také stojí svitek, z kterého se naučím kouzlo - dýchání pod vodou. Jinde zase najdu helmu umožňující dýchat pod vodou. Tady někdo čeká velkou vodu, nebo co.
Nejzajímavější je ale prostor bráněný zvláštní bariérou. Kouzlem Dispell Magic bariéru odstraňuji a za ní se nachází ve výklenku Crystal Key.
V části směrem na severovýchod se nachází socha, okolo níž rostou 4 stromy. Sochy se dotknu a ta zmizí. Na stromech okolo vyroste ovoce. Všechno, co se dá, posbírám. Jako mohl jsem to tu nechat, ale víte, kolik dnes stojí jablka? Sice je stejně nejím, ale někdo třeba jo.
Z této části Myrth Drannoru vedou dvě cesty. Jedna do druhé části Myth Drannoru zhrba na jihovýchodě. Na severovýchodě cesta vede do nějakého tajemného místa, ale tam se zatím nehrnu, bude zatím stačit, když prozkoumám druhou část města.
1. v jednom výklenku s hromadou svitků jsem našel i Diamond Gem. Zatím nevím, k čemu je dobrý.
2. Uprostřed města je pasáž, na jejímž konci je výklenek s poznámkou, že chce něco ledového. Vkládám do něj Diamond gem, ten mizí, místnost se uzavírá a u jižní zdi se objevuje teleport. Když však do něj vstoupím, nic se nestane a výklenek vyplivne zpět Diamond Gem.
Tohle si nechám tedy na později, v tom bude ještě nějaká záludnost. (Ve skutečnosti je to jednodušší, než to vypadá a jde jen o optický klam, ale přišel jsem na to až později, což popíši na konci druhého dílu deníku).
3. Pro tento bod si nechávám i zmínku pro záležitost z první části města Myth Drannor. Dva charaktery, které mi nabídli své služby. V první části města to byl klerik Rex. Byl sice milý, ale vzhledem ke své zjevné xenofobii ještěra prostě v partě nesnesu, tak jsem se s ním rozloučil. Navíc klerika už mám.
V druhé části města však před tou pasáží s výklenkem a teleportem potkávám starého, ale opravdu fakt hodně starého, Otce Johna. Toho do party beru, protože umí mix povolání mage/cleric. Takže místo Rexe mám tady i druhého klerika i druhého mága. Z předchozích dvou dobrodružství vím, že mi někdy druhý charakter s povoláním mage i cleric dost chyběl. Sice je to stařík, ale kouzla metat umí, tak proč ne.
Tady zatím na nic dalšího nepřicházím a tak nezbývá, než jít do první části města a z ní vstoupit do věže Magické Guildy. Tady si ukládám poznámku, že to této části města se ještě asi bude nutno vrátit.
Příště si v druhé části povykládáme o tom, jak to dopadlo....
Ringo
Pozn.: Denní záznamy byly během samotného hraní zaznamenány na DJ´s Oldgames.sk, zde zveřejním ve třech dílech přepis deníku.
Pozn.: Denní záznamy byly během samotného hraní zaznamenány na DJ´s Oldgames.sk, zde zveřejním ve třech dílech přepis deníku.
Tygr Delmair se vyborne hodi na likvidaci tech velkejch bestii v mausoleu. Drti je dvema ranama
OdpovědětVymazat