Prince of Persia

Platforma: PC / Žánr: Platform / Developer: Brøderbund / Vydavatel: Brøderbund / Rok: 1990


Přes to, že je arcade, nebo-li plošinkový žánr, pro mě lákavý, moc jsem těchto her nedohrál, protože nejsem ten typ zručného hráče a brzy jsem přesedlal na rozvážnější tituly jako RPG a tahové strategie. Přes to myšlenka panáčka viděného zboku, překonávajícího překážky, byla tím prvním, s čím jsem se na počítači setkal a nikdy jsem na tento žánr nezanevřel. Naopak, čím léta přibývají, tak mám jakousi touhu se k tomuto žánru vracet a překonat ovládání a nějakou takovou hru porazit. O to více mám teď v oblibě metroidvania žánr, kde takovou postavičku můžete buď i RPG způsobem trénovat a vybavovat, anebo s ní adventurně hledat předměty a používat je na správných místech.


Ale zpět k čisté plošinkové arkádě, kterou Prince of Perisa je. Popravdě řečeno, plošinovek jsem zkoušel spoustu, ale vybavuji si, že do naprostého konce a vlastními silami, jsem porazil jen dvě takové hry. A to je Prince of Perisa 1 a 2 a možná proto navždy tyhle dvě hry budou pro mě znamenat legendu a to nejlepší, co jsem z tohoto žánru hrál a dohrál.


Prince of Persia 1 byl takovým malým zázrakem po animační stránce, byla to první hra, která naprosto věrně dokázala animací předvést na obrazovce naprosto věrný pohyb, ať už chůze, běhu, šermu, výskoků, přeskočení překážek, šplhání na vyvýšenější plošiny a podobně. Tvůrci si také dali záležet a věrně na monitor přenesli pohyb předváděný člověkem. Nicméně v té době hráč tyhle věci vůbec nehodnotil. Hodnotil hlavně hratelnost, a ta byla naprosto strhující. Nápad hodnotit, jestli je to graficky ok, nebo ne, se dostavoval, až když byl hráč zahlcen tolika hrami, že nevěděl, co hrát dříve. Ach jo, zlaté časy, kdy člověk měl pár her a užil si je na 1 000 000%.


Graficky na dnešní dobu může Prince of Persia působit chudě, nicméně grafika byla účelná, splňovala atmosféru, pasáže, kterými jste probíhali, měly barevně odlišené prostory paláce, tak bylo jasné, kdy jste se nacházeli v nějakém podzemním dungeonu a kdy jste se blížili do palácových komor s princeznou, kterou jste měli zachránit od zlého vezíra.


Kromě toho, že vaše postava naprosto věrným pohybem kroků, našlapování, běhu, skoků, přeskoků, proskoků, šplhání, zdolávala překážky jako různé propasti, na jejichž dně vás čekalo napíchnutí na bodáky, proskakovali jste zubatými gilotinami, rychle přebíhaly plošiny, které se za vámi propadávaly, tak zde byly také  souboje. Ty rovněž docela na svou dobu věrně simulovaly údery nahoru, na tělo a také obranné vykrývání ran soupeře. Obtížnost soupeřů rostla a každý těžší byl rychlejší a uměl rovněž vykrývat, takže porazit některé byla opravdu docela těžká výzva.


Výbava postavy byla jednoduchá. Meč, životy a bylo možno nalézt lektvary na vyléčení a také upgrade na zvýšeni limitu vašich životů. Žádné jiné kombinování předmětů zde není.
Hra je založena na jednotlivých omezených levelech, projdete jeden celý a pak se schody vydáváte do dalšího. Cesta zpět není. A hlavně, na zdolání všech levelů a záchranu princezny, máte jen čistě 60 minut.


Přes letitost, a všechny jednoduchosti, je tahle hra pro mě pořád jakýmsi základem všeho, co přináší mou náklonnost k tomuto žánru, na hru vždy rád vzpomínám, přemýšlím, jestli bych ji i dnes uměl hrát a dohrát. Samozřejmě mimo Prince je zde dalších spousta plošinovek, které hráč dostal pod ruku a bavil se rovněž, ať už to byly střílečkové Duke Nukem 1 a 2, GODS, byli zde Turricani, Another World atd. Ale ten Prince of Persia, ten by opředen jakousi zvláštní aurou. Hrál jej snad každý, každého bavil, možná to kouzlo spočívalo v jeho zasazení do středověku a hekticky se tady nestřílelo po všem , co se pohne. Asi bych to ohodnotil tak, že co pro sci-fi znamenal mezi plošinkami Another World, to pro středověké zasazení hry znamenal mezi plošinkami Prince of Persia.


Na tehdejší dobu zde byla vynikající grafika a zvuky, parádní animace, ale hlavně atmosféra, kterou člověk musel zažít, aby dnes mohl  hráč chápat, co to bylo hrát Prince of Persia. Struktura jednotlivých úrovní byla striktně promyšlena, žádná zbytečná místa, každý plošinkový panel, dveře, past, měly smysl. Bohužel tuto značku později, počínaje rokem 1999, značně degradovaly pokračování pod stejným názvem s různými podtituly a vznikly takové ty novodobé akční 3D rubanice, ale pravý Prince of Persia má díly jen dva, ten z roku 1990 a ten druhý z roku 1993.

Hodnocení: 85%

Ringo

Pozn.: Obrázky jsou převzaty z internetu.

Komentáře

  1. Za mě dobrá hra, i ten Another World, ale existuje spousta takových, kde jsou tuny nepřátel co se valí jak hordy a ty hry už jsou z mého pohledu oni čem. Taky by to chtělo uložit, kde já chci :-D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?