The Colonel's Bequest (aka Laura Bow 1) - report č. 1

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Rok: 1989

V poslední dobu jsem ponořen do četby detektivek od Agháty Christie, popíjím u toho černý London tea nebo Irish Cream s mlékem a snažím se atmosféru prastarých sídel a záhadných mezilidských vztahů, končících tajemnými vraždami, načerpat všemi možnými doušky. Nakonec přišla chuť i na detektivní adventuru podobného stylu a tak jsem sáhl po stařičké detektivce Laura Bow 1 - The Colonel´s Bequest, namotivovám navíc tím, že měl hru rozehranou Richmond a nedávno ji dokončil.

Jelikož jsem se rozhodl pečlivě psát poznámky, které nabraly docela rozsáhlou a výpravnou podobu, tak jej tu přepíšu jako herní deníček, bude z toho pěkná detektivka. Takže jestli už máte čaj uvařený, sedíte pohodlně v křesle, pokud vám je chladno, tak papučky na nohy a deku přes sebe, a můžete se začíst do mého tajemného pátrání nádechem přímo poirotovského :-)

Kamarádka ze školy, Lilli se jmenuje, je pozvána ke svému strýci Henrimu na jeho staré panství a nabídne mi, že bych s ní mohla v jeho domě pobýt na zajímavé návštěvě. Z prvu se mi moc nechce, ale říká, že to bude dobrodružství, tak nakonec svolím a jedu s ní. 

Po příjezdu se však účastním večeře s podivným závěrem, na vozíčku přijíždí strýc Henri, který se nejprve podivuje, co tu dělám já, takže se cítím poněkud trapně a nezvaně, a následně sdělí celé jejich zúčastněné rodině, že je těžce nemocen, už mu mnoho dní nezbývá a proto se rozhodl všem přeživším, a zrovna zde přítomným dědicům, odkázat majetek všem rovným dílem. Následně odchází (samozřejmě odjíždí na vozíku), rodina sedí jako opařená, u některých lze zpozorovat nevraživé pohledy a tak nějak začíná být jasné, že boj o dědictví začíná. 

Abychom si upřesnili, kdo je kdo:

Laura - to jsem já

Colonel Henri Gijon - strýček Lillian, pán domu.

Lillian Prune - má spolužačka, neteř Colonela, tedy dcera jeho sestry.

Ethel Prune - sestra Colonela, matka Lillian.

Gertrude Dijon - jinak řečeno Gertie, vdova, žena zesnulého bratra od Colonela. Matka Glorie.

Gloria Swansong - dcera Gertrudy, druhá neteř Colonela z bratrovy strany.

Rudolph Dijon - Synovec Colonela, syn Gertie, bratr Glorie.

Clarence Sparrow - Colonelův právník.

Dr. Wilbur C. Feels - Colonelův doktor.

Jeeves - Colonelův sluha.

Fifi - Colopnelova služebná

Celie - Colonelova kuchařka.

Act I 

7:00

Po večeři se odebírám do své ložnice společně s Lillian. Lillian se jde sprchovat. Podívám se do místnosti sousedící s naší ložnici napravo. Tam sedí Ethel, matka Lillian, sestra Colonela. Po pár otázkách se mě ptá, kde Lillian je, že s ní potřebuje mluvit. Sděluji jí, že šla do sprchy.

Vracím se do své ložnice. Rozkoukávám se po místnosti, kromě dvou postelí je zde krb, na zadní stěně nad krbem je obraz Colonela za mlada. Na protilehlé straně směrem na jih je další obraz malé holky, u kterého mě zaujme že má holčička místo oči díry.

Vyjdu ven dveřmi v levo. Nacházím se v chodbě, kde se severními dveřmi vstupuje do koupelny. V koupelně je Lillian, říká, že si dala sprchu a teď odchází. Vycházím ven z koupelny. Na pravé straně jsou dveře do mé ložnice, pak stěna, u níž je skříň a níže na jih jsou další dveře. Takto jako přes kopírák vypadá i stěna nalevo, dvoje dveře a mezi nimi skříň. Jinak dveře od koupelny na severu zdobí z každé strany podstavec, na levém stojí soška černé kočky s nějakým náhrdelníkem a na pravé je váza.

Vracím se do ložnice, tam na gauči sedí Ethel, sestra Colonela Henriho a popíjí. Na křesle vedle ní sedí její dcera Lillian. Jsou zabráni do hovoru, který přerušují v momentě, kdy si mě všimnou. Rozhovor najednou změní na formální dotazy o oblečení a podobně. Odcházím z místnosti, zjevně řeší něco, co nemám slyšet.

Vracím se na chodbu. Prozkoumávám skříň vedle dveří naší ložnice a co se nestane, objevuji za ní tajné dveře do chodby. Vcházím do chodby, je tam stupínek a jak se na něj postavím, objevuji kouzlo děravých očí v obraze. Jsou to obrazy šmírovací, skrze díry ve zdi se dá podívat do naší ložnice, koukám se do ní očima té malé holky na obraze.

Pozoruji rozhovor Ethel s Lillian. Baví se o Glorii ve smyslu, že Gloria by neměla mít nárok na peníze Colonela Henriho. Když se podívám dírami ve zdi do jižního pokoje, tak tam se nic neděje.

Odcházím zpět na chodbu a zkusím hned skříň na levé straně, také se překvapivě otevře a vede do tajné chodby. Opět tentýž stupínek a díry ve zdech. Dívám se otvory do místnosti na severu.

Je zde Colonel Henri a líbá jej uklízečka Fifi. Jsem tedy svědkem kompromitující scény. Navíc se posouvá čas na:

7:15

Kouknu se ještě dírami ve zdi do jižního pokoje, ložnice Gertie a Glorie, ale tam se neděje nic.

Vejdu dveřmi naproti dveřím mé ložnice. Tam je pokoj samotného Colonela Henriho. Má tam i výtah do nižšího patra. Vyptávám se Henriho na ostatní, ale jeho odpovědi jsou značně nevrlé. Raději prohlédnu pokoj. Nalevo jsou dveře do ložnice dávného pokoje doktora Wilbura, ale vypadá to, že ji dlouho nikdo nepoužíval. Je plná beden a pozakrývaného nábytku. Na rozložené posteli leží zavazadla doktora Wilburna.

Odcházím na chodbu a z tama se vydám jižněji a do dveří do leva, do ložnice Gertie, vdovy po bratrovi od Colonelova mladšího bratra, a její dcery Glorie. Není zde nic zajímavého. Dominantou ložnice jsou velká francouzská okna. Na zdi je obraz Colonelova koně Blazeho, s děravýma očima.

A nyní se vydávám z chodby do dveří napravo, naproti ložnice Gertiea Glorie, tedy do ložnice Rudyho - syna Gertie, bratra Glorie, který je zde ubytovaný společně s Colonelovým právníkem Clarencem. Ani zde není nic zajímavého kromě obrazu s opět děravýma očima.

Jih hlavní chodby končí zábradlím a dvěma schodišti dolů, napravo jsou navíc schody nahoru. V témže místě na opačné straně, nalevo, jsou dveře, za kterými je prázdný kumbál. Vydávám se po pravém schodišti nahoru.

Nahoře jsou naproti mně dveře, které jsou zamčené, napravo je vstup do ložnice fifi, Colonelovy uklízečky. Na konci ložnice je výklenek s šatní místností. Jinak zde není momentálně nic zajímavého.

Vracím se zpět do chodby a jdu na průzkum spodního patra, scházím tedy ze schodů. 

Dole je chodba, která opět symetricky kopíruje stejně pravou i levou stěnu , se dvěma dveřmi nalevo i napravo. Nalevo jsou mezi nimi hodiny, napravo velké zrcadlo. U schodiště je navíc nalevo velká zbroj rytíře, napravo pohovka. Jižní velké dveře vedou ven z domu, zadní vedou do zahrady na severu.

Místnost jižnější nalevo - zábavní místnost s billiarem, gramofonem a piánem. čas se posouvá na:

7:30
Je zde Rudy a Gloria a baví se o Henrim, jakmile vstoupím, jejich hovor utichne. Po otázkách na ostatní se nedozvídám nic kloudného, ale napadá mě, že by šlo využít tajné chodby a očí v obraze, musí tu taky být chodba jako nahoře ;-) 

Vycházím zpět na chodbu. Zkouším pohnout velkými hodinami vedle dveří do zábavní místnosti a hle, další tajné dveře. Takže do nich vstupuji a mrknu se tedy dírami ve zdi, co si to chtějí Rudy a Gloria povykládat. Tak nejprve probírají, kolik asi Colonel může mít peněz, když jeho sídlo vypadá docela zanedbaně. Jo, lze např. zaznamenat rozlámané zábradlí v prvním patře. Pak si vykládají o Colonelově právníkovi Clarencovi, že mu nevěří. Následně probírají zdravotní stav zřejmě samotné Glorie a o tom a že by bylo třeba promluvit s lékařem Wilburem. Tím rozhovor končí a Rudy odchází.

Pro jistotu ještě mrknu do děr ve zdi na severní stěně, tam vidím samotného doktora, jak čte časopis.

Jdu ven na chodbu a severními dveřmi nalevo vcházím do knihovny, kde si čte doktor Wilbur, do místnosti však vpadne i Gloria a má s Wilburem spor. Přitom mluví i o svém zdravotním stavu a že jej má Wilbur uchovat v tajnosti.

Mimochodem do knihovny vede výtah z Colonelovy ložnice. V knihovně není nic moc důležitého, proklepnu doktora Wilbura a neřekne mi o ostatních nic moc zajímavého. Z knihovny vedou ještě dveře nalevo, tak se podívám, co se tam skrývá.

Vcházím do Colonelovy studovny, na stole je nějaká skleněná skříňka s derringerem (kapesní pistole se zdobenou dřevěnou rukojetí) na severní stěně jsou dvě prosklené skříně. Nalevo jsou prosklené dveře vedoucí ven. V místnosti zrovna uklízí Fifi. Otevírám prosklenou skříň nalevo a v ní je australský bumerang, ocelová šavle, dýka, palcát a antický kuše. Ve skříni napravo je sbírka střelných zbraní.

Vracím se na chodbu. Vcházím hned naproti do pravých dveří severněji, zde je jídelna, tou procházím do kuchyně dveřmi vpravo.

V kuchyni umývá nádobí kuchařka Celie. U sporáku se vyhřívá pes Beauregard. Je zde také lednička. Otevřu lednici a co zde nenacházím, kost do polévky, bude se jistě hodit, co tak třeba pro pejska? Ale to až jindy.

 Vracím se zpět na chodbu a Vcházím do místnosti jižněji na pravo, je to odpočinková místnost s barem. V koutě je zelený papoušek. Čas se posouvá na:

7:45

V této místnosti jsou kromě papouška Gertie a Clarence a povídají si, jakmile vstoupím, hned hovor přeruší. Když se pokouším s oběma bavit, jsou nevrlí, proto odcházím a doufám, že opoět zdejší obraz s dírami bude mít vyústění jinde.

Mezi dveřmi na pravé stěně je velké zrcadlo. Stačí jej poodstrčit a otevře se mi další tajná chodba.

Dívám se do děr ve zdi směrem na jih a poslouchám rozhovor Gertie a Clarence. Baví se o nějaké ženě, že jí nabízeli fér nabídku, ale že nepřijala. Z rozhovoru vyplývá, že chtějí udat tento dům v bažinách a že se to Clarencovi nějak nedaří. Gertie se diví, co na Clarencovi vidí jeho dcera Gloria, ten odvětí, že do jejich vztahu Gertie nic není. Gertie to vytočí a vyhrožuje Clarencovi, že ví o jeho podvodech u dostihového koně a dále se vyjadřuje dost nesrozumitelně, že jestli nebude mít dohled nad svými P a Q, tak všem o tom řekne. Kouknu ještě do děr na severní stěně, ale v jídelně se nic neděje.

Naproti za hodinami se podívám do zábavní místnosti s kulečníkem, tam sedí Gloria, na druhé straně v knihovně doktor Wilbur stále čte časopis.

Vcházím do zábavní místnosti a zkusím si popovídat s Glorii. Ta si povídat nechce, poslouchá muziku z gramofonu.

Jdu do dveří naproti k baru, kde popíjí Clarence. Ten také není nijak sdílný.

Půjdu se podívat zpátky nahoru. Nahoře vcházím do prvních levých dveří do ložnice Gertie a Glorie. Gertie už spí. Tím odstartovávám....

ACT II

8:00

Pro jistotu prošmejdím tajné chodby, kouknu se dírami do ložnice Glorie a Gertie, nic zvláštního se tam neděje. Stejně tak v Colonelově ložnici, Colonel Henri sedí a pokuřuje.

Zkusím druhou stranu, Rudy popíjí ve své ložnici a v mé ložnici se neděje nic.

Vracím se chodbou zpět, že zajdu mrknout zase dolů, ale všímám si, že na zemi u dveří ložnice Gertie a Glorie leží kapesník. Zvedám jej. Vejdu znovu do ložnice Gertie a něco se tady stalo, u okna je převrácený stolek s květinami, jedno z francouzských oken je otevřené dokořán a Gertie v místnosti není. V místnosti je cítit cigaretový kouř.

Vycházím z místnosti a všímám si za okny u vchodu do domu, že někdo probíhá kolem. Vypadá to, že si budu muset udělat noční výlet ven. Vycházím z domu a vydávám se na levo směrem, kudy utíkala postava.

A je to tady! První mrtvola, což se dalo čekat už při pohledu na otevřené okno v ložnici Gertie. Je jasné, že na zemi leží její mrtvola a že vypadla zřejmě z okna. Nebo jí někdo pomohl?

Takže ze seznamu si můžeme vyškrtnout první z hostů domu, Gertia, vdova po colonelově bratru, matka Claudie, je mrtvá. Zkusím prohledat tělo, ale nenacházím u ní nic zajímavého. A dochází mi také, že podíly z dědictví se pro jednotlivé dědice nyní navýšili.

Samozřejmě bych měl v panice udělat kravál v domě, co že se stalo, tak to jdu zkusit udělat.

Jenže bezvýsledně, zděšená Glorie stává ze sofa a vybíhá ven, ale vrací se zpět do místnosti s billiárem a ťuká si na čelo, že jsem blázen a mám halucinace. Venku prý žádné tělo není, tak co jí jako děsím. A fakt, jdu taky ven, ale tělo je pryč!

Zkouším jít dále ven a u prosklených dveří do Colonelovy pracovny na boku budovy si povídá právník Clarence s doktorem Wilburem. Zůstávám za rohem a poslouchám, čas se posouvá na:

8:15

Wilbur říká Clarencovi, že nemůže déle čekat a že mu (nevím komu) musí říct o...Clarence jej okřikuje, že má být zticha a jít do domu, kde to spolu pořeší. Vcházejí do Colonelovy pracovny. Zkusím jít za nimi....odcházejí i z pracovny, že tam není soukromí. Napadá mě to vzít oklikou a podívat se do některé tajné chodby, jestli se někde neusadili, kde na ně půjde vidět. V knihovně nejsou, jdu dále, a mám je, jsou v jídelně. 

Wilbur opět opakuje, že by mu to měli říct. Kouřící Clarence říká, že ne, že má vlastní plány. Wilbur se diví, jak může Clarence nahradit ty stovky tisíc od Henriho a kde vlastně mohl vzít tolik peněz. Clarence odpovídá, že to může udělat, že zná lidi.. 

Wilbur na to říká, že jak mohli být tak hloupí a koupit i přes to dostihového koně a použít na to Henriho peníze a kdyby to věděli... Clarence na to říká, že to není jejich vina, že si ten kůň zlomil nohu. Wilbur na to odvětí, že by měl Clarence co nejrychleji něco dělat, jinak způsobí poprask. Clarence říká, že něco udělá, ale ať Wilbur hlavně není hlupák a něco někde neřekne.

Lehká dedukce, která mě napadá u počínání těchto dvou - vypadá to, že Henriho právník ve spolupráci s doktorem tunelovali Henriho peníze a nakoupili za něj dostihového koně ve snaze vydělat na dostizích. Ale kůň si zlomil nohu a návratnost investice byla tatam. A nyní se rozhodl Colonel Henri rozdělit dědictví, v kterém mu ale zřejmě něco chybí, aniž by to věděl. Wilbura trápí svědomí, Clarence hledá nějaký plán na to, jak situaci vyřešit.

Ještě kouknu dírami ve zdi na jižní stěně, co se děje u baru. Ethel si tam povídá s papouškem. Svěřuje se mu, že si o ní nikdo nemyslí nic dobrého, ale že je jí jedno, co si o ní myslí speciélně Gertie a její dcera Gloria. A na to si dá další drink se souhlasem papouška. 

Zvědavost mi nedá a vyběhnu ještě nahoru a mrknu se do pokoje Rudyho a Clarence. A stávám se svědkem scény, kdy Rudy se pokouší obtěžovat Fifi. Nakonec se mu vytrhne a utíká pryč. Rudy si v klidu sedne na sofa a začne popíjet drink. Zkusím projít jídelnou a podívat se do kuchyně. Čas se posouvá na:

8:30

V kuchyni sedí Lillian a povídá si s kuchařkou Celie, jakmile mě zaregistruje, přerušuje hovor a strašně se se mnou zdraví. Je jasné, že se probíralo něco, co není pro mé uši. Lillian řeknu o zavražděné Gertie, hned se běží podívat a pak se vrací s tím, že si asi dělám legraci. Hovor nikam nevede a tak se jdu podívat ven. Tam sluha Jeeves dal psovi novou misku se žrádlem. Pes jménem Beauregard přichází a usazuje se v boudě. Odlákám jej odhozením kosti a prohledám jeho boudu. Naleznu v ní zvláštní náhrdelník.

Ukazuji náhrdelník kuchařce, je celá nadšená, je to její ztracený náhrdelník.

Šmejdím dále a napadá mě podívat se na Glorii v zábavní místnosti s billiarem. Učiním tak ale opět skrze tajnou místnost. A vidím Clarence a Glorii, jak si povídají. Čas se posouvá na:

8:45

Clarence se ptá Glorie, proč je taková odměřená, Glorie mu sděluje, že to chce ukončit. Clarence je šokován a Gloria k tomu dodává, že má někoho nového a je to ředitel. Clarence říká, že o tom popřemýšlí.

Tak teď je otázka, co chtěla ukončit, zda vztah s Clarencem a nebo se bavili o nějaké jiné rozjeté akci.

Jdu se podívat k billiaru a tam Gloria a Clarence hrají billiar a dělají, že se tam nic jiného nedělo. Nechávám je být a přemýšlím na chodbě, co dále. Jdu se podívat na Wilbura v knihovně, čas se posouvá na:

Act III

9:00

Vyzpovídám Wilbura, říká, že Henri není tak nemocný jak vypadá. Více z něj nedostanu a tak se mrknu do Colonelovy pracovny. Tam není nic, Vracím se do knihovny a...něco se tu stalo. židle, kde seděl Wilbur je převrácená, na zemi leží železná tyč ke krbu a vedle koberce je rozházeno nějaké fialové peří. Na stole leží časopis, který si Wilbur četl. Dívám se do časopisu, jmenuje se Racehorse Quarterly, zjevně je o dostihových koních. Je zde obrázek koně se jménem Sunny Boy a ten je červeně zakroužkován.

První, co mě napadne je, navštívit tajné chodby. V té pravé za zrcadlem nacházím hůl, někdo tady byl, někdo někoho šmíroval??? Hůl si beru k sobě.

Napadá mě se podívat do pokoje Fifi. Ukazuji jí hůl a mé podezření se potvrdí, říká mi, ať jdu hůl hned vrátit Colonelovi Henrimu.

Jdu do tajné chodby na levé straně a podívám se do pokoje Colonela a to, co spatřuji mě ani náhodou nepřekvapuje. Colonel se zvedá z vozíku a odkulhává ke krbu, tam prohrábne dřevo a vrací se zpět do vozíku. četba Agháty Christie mě vybavila zvláštní prozíravostí :-)

Pořád mi nedá spát, kam se poděl Wilbur, co má znamenat ta převrácená židle v knihovně a železná tyč od krbu. Je na čase se vydat zase ven. Minule byla mrtvola venku a mám obavy, že se tam bude nalézat další.

Procházka po čerstvém vzduchu je příjemná, procházím se po parku před vchodem domu, pak míjím nějaký dětský domek s houpačkou a blížím ke kapličce se hřbitovem. Tajemné místo láká k průzkumu a tak vcházím do kapličky a co nevidím....

...mrtvé tělo Wilburna. Proč zrovna tady??? Prohlížím tělo, Wilburn byl zjevně zavražděn, všímám si jeho zvětšovacího skla a beru jej s sebou, může se hodit. Dále prozkoumávám kapličku a vidím u kazatelského pultíku nějaké rozviklané parkety, možná se pod nimi něco skrývá, ale nemám nic, co by je dokázalo nadzvednout a holýma rukama to nejde.

Napadlo mě prozkoumat zvětšovacím sklem, říkejme mu lupa, kapesník, který jsem našel tehdy u dveří ložnice Gertie. Přináší to své ovoce, malinkými písmeny je zde yyšitý iniciál EP. Že by Ethel Prune, matka Lillian? Dále zkoumám tyč od krbu a nacházím zde stopy krve a zjevně jde o vražednou zbraň, která má na svědomí Wilburna.

Když už jsem teda venku, pojďme okolí prozkoumat podrobněji. Za kapličkou se nachází hřbitov. Do jedné z hrobek lze nahlédnout, ale nic tam není. Pokračuji na jih od kaple. Zde jsou stáje s koněm Blaze. 

Pohladit se nechá, ale to je tak vše. Za ním je pěkná lucerna, ale nedosáhnu na ni, když otevřu bránu ke koňovi, tak mě skopne. Cestička k získání lucerny bude zřejmě jiná. Kúň se jmenuje Blaze a má zlomenou nohu, že by tentýž kůň, do kterého investovali Clarence a Wilbur?

Jdu trochu na jih a napravo od konírny a tady je nějaká velká stodola, vcházím dovnitř a zde je člun s názvem Minnow. Na stole leží olejnička, beru ji s sebou. 

Šmejděním dále kolem domu, kde jsem shledal, že na severozápadě je nějaká zvonička. Napadlo mě potáhnout za provaz, ale je vysoko, tak používám nalezenou hůl, ale zvon je zaseklý, další nápad je jej namazat olejem z olejničky, kterou jsem našel ve stodole u lodě. Po celé proceduře mi ovšem zvon padá na hlavu (samozřejmě proto, že já trubka se postavil přímo pod něj, ale o tom později). Takže asi další pastička, několik jich je i v domě, kde po opření se o zábradlí na schodech nastává pád dolů. Další pastičkou je lustr, který mi jednou spadl pod schodištěm v domu na hlavu. Budu si muset dávat pozor na tyhle věci končící zde jistou smrtí. Ale zpět ke zvoničce, protože se mi tady okolo promenáduje opilá Ethel, kterou od této chvíle vídávám se potulovat různě kolem domu.

Na severu je zahrada, na východě jsou pak prostory s altánkem a další malinkou uzavřenou zahradou s fontánkou. Zde je podivný panel s nějakým důlkem, možná to něco ovládá, ale nepřišel jsem zatím co a jak. 

Vedle východní části domu je pak studna, dá se do ní nahlédnout, ale je v ní tma. Na severovýchodě je pak nějaký nuzný domek, je to domek kuchařky Celie, vedle je klec na kuřata. Úplně na východě je pak bažina s rozbitým dřevěným mostkem.

Vracím se do domu, myslím, že nález mrtvoly v kapličce je dostatečným objevem pro konzultaci s hosty domu.

Další nápad mě zavede do pokoje Clarence a Rudyho, čas se posouvá na:

9:15

V pokoji je Clarence i Rudy, přerušjí rozhovor. Budu na to muset jinak...samozřejmě přes tajnou chodbu.

Clarence se ptá Rudyho, kdo je ten ředitel, o kterém mluvila Gloria, a kdo je ten, kterému by dal mezi oči za to že se staví mezi něj a jeho dívku. Zdá se, že je jasno a jde tady o intimní vztah. Rudy odpovídá, že Gloria není Clarencova dívka a že má pro něj novinku, že pro ní byl Clarence jen povyražení, flirt. Nastává hádka a vzájemné ponižování od obou aktérů. Clarence nakonec v rozčílení říká, že se Rudy nemá pokoušet rozeštvat jej a Glorii a že mu do jejich vztahu nic není. Rudy nakonec Clarencovi vyhrožuje, že jestli se ke Glorii ještě přiblíží, rozseká jej na kousky. Hmm, dějí se tady ale věci. Když vstoupím do pokoje Rudyho a Clarence, je tam Clarence sám, na lůžku a spí.

Jdu do dolního patra a ještě se podívám do místnosti s billiarem. Čas se posuvá na:

9:30

Gloria stále sedí v křesle a poslouchá gramofón.

Zkouším ložnici Fifi, jestli tam se něco neděje, čas se posouvá na:

9:45

V pokoji Fifi je Rudy a opět jí obtěžuje. Fifi Rudyho odhání fackami, po té si jde lehnout do postele. Na stolku jsou dvě sklenice a láhev. Napadne mě prohlédnout láhev lupou a nacházím na ní jeden otisk prstů. V domě v podstatě nic dalšího není a tak jdu znovu ven. Po venku se stále potuluje opilá Ethel.

Venku na západ od domu nacházím houpačku a dětský domeček, vcházím dovnitř a tam sedí Lillian a čas se posouvá na:

Act IV

10:00

V dětském domku jsem na nic nepřišel, poohlédnu se ještě po okolí venku.

Zatím se tu nic neděje, jdu do domu a prozkoumám znovu tajné chodby. Fifi uklízí v baru. V chodbě za hodinami ovšem najdu na zemi nedopalek, takže i tady někdo slídil. Nedopalek beru s sebou.

Jdu se podívat do zábavní místnosti s billiárem. Něco se zde přihodilo, na zemi jsou u okna stopy od bláta a také zde leží rozlámaná gramofónová deska. Musím to prozkoumat rychle, protože se zde během chvíle objevuje sluha Jeeves, který vše pečlivě zamete a uklidí. Stihnu zvednout kousek ulomené gramofonové desky.

Prozkoumávám lupou desku a jsou na ní dva různé otisky prstů.

Mrknu se ještě do místnosti s barem a papouškem, Fifi tam stále uklízí.

Projdu knihovnou do Colonelovy pracovny, čas se posouvá na:

10:15

V pracovně je Lillian, která si prohlíží skrze vitrýny sbírku Collonelových zbraní. Jakmile mě zaregistrovala, začala dělat že nic a šla si sednout na pohovku.

Nechávám Lillian být. Vyjdu ven a vydávám se do parku před vchodem, se sochou. Čas se posouvá na:

10:45

Jsem svědkem hádky a následné bitky Rudyho s Clarencem. Po té oba aktéři odcházejí z parku.

Procházím se po venku a na pravé straně od domu jdu směrem k altánku...A tady nacházím další tělo! V altánku je mrtvá Gloria! Kolem krku má nějaký fialový šál z peří, vypadá to jako to peří, co se povalovalo na zemi v knihovně po zmizení Wilbura a také v místnosti s billiarem u rozbité gramofónové desky. Prozkoumávám tělo, je evidentně uškrcena právě svou šálou.

Když popeláším zpátky do domu udělat poprask, stejně mi nikdo neuvěří, tak se vydávám na průzkum okolí. Jdu dále na sever k zahradnímu domku u kterého je klec se slepicemi. Na verandě sedí kuchařka Celie na houpacím křesle.

Zkouším ji zpovídat, ale nedozvídám se nic převratného, jdu zpět do domu.

Prošmejdím tajné chodby. Jeeves uklízí jídelnu, Lillian sedí na své posteli v naší ložnici.

Jdu si s ní popovídat, ale nemá moc zájem si povídat a podrážděně se ptá, jestli jí sleduji nebo co.

Jdu se mrknout do kuchyně a jsem svědkem milostné scénky mezi uklízečkou Fifi a sluhou Jeevesem.

Jdu to ještě prošmírovat kukátkem v tajné chodbě. Vidím Jeevese a Fifi, jak si domlouvají rande v pokoji Fifi.

V domě se už nic zvláštního neděje. Jdu tedy ven a procházím se okolo domu. Čas se posouvá na:

ACT V

11:00

Prochází kolem mě na mol opilá Ethel. Asi miluje chlastáníčko v přírodě. Řeč s ní moc není. 

Vracím se do domu, jdu se podívat, jak pokročila Fifi s Jeevesem, jdu do jejího pokoje a zrovna se převléká do negližé. Na dotazy odpovídá stroze a neznale. Nemá smysl ji pokládat dále otázky, jdu dál zkoumat dům.

Nejprve zajdu dolů do jídelny. Tam se občerstvuje Rudy. Čas se posouvá na:

11:15

Vyptávám se Rudyho na vše možné a vypadá nerudně, říká, že neví, co se to tu děje. Více mi nesdělí, jdu pátrat dále, zajdu nahoru a kouknu se kukátky k Colonelovi. Čas se posouvá na:

11:30

Dívám se do jeho ložnice a má na návštěvě Lillian. Lillian se rozčiluje, proč tak s ní strýček Henri zachází, jestli jej přestala zajímat. Henri odpovídá, že ho Lillian zajímá tak, jako všichni ostatní, ani více, ani méně. Lillian je šokována, myslela si, že k ní Henri chová zvláštní zájem, větší než třeba ke Glorii nebo Rudymu. Byl pro ní jako otec. Colonel jí vysvětluje, že si to tedy vyložila špatně, že jen chtěl pomoci své sestře. Lillian se urazí, říká, že už jej nechce více poslouchat, že jí lže a že za tím někdo musí být a ona zjistí kdo.

Jdu se mrknout do baru, tam popíjí Clarence, čas se posouvá na:

11:45

Clarence se ptám na všechny, o Lillian říká, že se chová divně. Jinak se moc nedozvídám.

Stíny za oknem venku napovídají, že občas někdo okolo projde. Ethel asi stále bloudí po venku a napadne mě se za ní opět podívat. Vycházím zadními dveřmi. Po chvíli procházení se v příjemné noční přírodě jdu do zadní zahrady a nacházím další mrtvolu!!!

Uprostřed zahrady leží mrtvá Ethel. Dle průzkumu těla byla zasažena něčím do hlavy.

Po průzkumu okolí procházím kolem jižního plotu nalevo od domu.

Na zemi nacházím stopu v hlíně, prozkoumám ji pomocí lupy.

Detail stopy ukazuje, že je na podrážce vzor orla. Dále kousek od stopy nacházím kuchařský váleček. váleček zvedám ze země. Prozkoumám jej lupou a nacházím na něm stopy krve. Že by vražedná zbraň, který zabila Ethel?

Jdu se podívat ještě k domku u bažin, kde se houpala Celie na křesle. Zaklepu na dveře, pouští mě dovnitř.

Všiml jsem si mrkví na stole, beru si jednu, konečně mám asi žrádlo pro koně.

Sedám si na židli a popovídám si s Celii. O Clarenciovi říká, že jen jde po penězích a nechápe, proč jej Henri už dávno nevyhodil. Doktorovi Wilburovi nevěří, že je opravdu doktor.

Jdu do stájí, dávám Blazemu mrkev, spokojený už mě po otevřní brány neskopne a já si tak mohu dojít pro lampu za ním.

Stále je to záhy po vraždě Ethel a tak po vyřešení pár věcí upaluji zpět do domu. Colonelovi přeci musím říci, že je jeho sestra po smrti. Vcházím do Colonelovy ložnice, čas se posunuje na 12:00, čímž začíná Act VI, ale o tom až v druhé, závěrečné části příště....

Ringo