The Summoning - herní deník a mapy - report č. 3

Pokračování herního deníku The Summoning bude trochu rozsáhlejší, nicméně pokud jste přečetli první a druhý díl, určitě si nenechte ujít, jak to celé pokračovalo dále. Kromě zajímavých herních postupů tady máme i zajímavé příběhové záležitosti, díky kterým si hra určitě zaslouží tak velkou pozornost, jakou ji věnuji. Pokud nemám tento deník natahovat ještě na další tři části, rozhodl jsem se tady vtěsnat trochu více z projité hry, abych to příště mohl čtvrtým dílem již ukončit. Tak snad tuhle větší porci textu (a taky nádherných obrázků) zvládnete:-)

White Domain:
Tato úroveň není nijak rozsáhlá, přesto i ona překvapí tím, jakou hustotou puzzlů překypuje. Nejprve hodím do krátké chodbičky přes jeden teleport kámen. Doletí na políčko za něj, na kterém se střídavě objevuje a mizí další teleport. Ten pohltí kámen na místo, kde je zřejmě plošinka, která otevře dveře do místnosti na severu. 

V ní se nachází Nasir. Je to Korguzův bojovník, který mi v podstatě podá naprosto stejné informace, jako před tím Subotai. Připomínku o zutí bot se tedy pro jistotu dozvím znovu, aby mi utkvěla v paměti (aby mi následně nedocvakla a nechal jsem se Korguzem zabít, ale o tom později:-)

  

Ve vstupní hale s bránou do Blue Domain pobiji nepřátele a zatížím všechny plošinky. Jej jich tady několik. Něco se někde muselo otevřít, protože na mě z východní chodby vystartoval docela silný služebník Shadow Weavera. Metal na mě blesky. Byl to celkem tuhý boj, ale nakonec jsem jej zdolal. Následuje kombinační, postup dále skrze teleport do uzavřené jihozápadní části s plošinkami a pákami, jejichž sepnutím se mi otevřou vstupy do dalších prostor v té původní vstupní sekci. Nacházím tady však i zelenou runu ve tvaru D s kouzlem Thurisaz. Jde o jednu z těch teleportačních run a tím mě to vlastně nabádá ji použít a tak to taky učiním. 

Jsem přenesen do další samostatné a jinak nepřístupné sekce, kde mě strážní samuraiové upozorní, že jsem před obydlím samotného Korguza. Samozřejmě jsem zapomněl na předchozí rady a vstoupil do jeho obydlí, kde jsem okamžitě osočen z neúctivosti, obklíčen a zabit Korguzovými strážnými. Takže božská ruka klikla na load a já jsem opět živ a zdráv před jeho obydlím a naštvaně přemýšlím, co jsem udělal špatně. A přitom to je tak jednoduché, stačilo si vzpomenout na předešlé rozhovory se Subotaiem nebo s jedním jeho samurajů. Stačilo si zout před vstupem do místnosti s Korguzem boty. 

Korguz mi po té, co jsem mu zutím bot prokázal patřičnou úctu (i když si teda nejsem jist, jestli je vyzutí se po hodinách šlapání v jedněch botách zrovna ta nejlepší forma), sdělí zásadní informaci. Někde v podzemí se nachází meč Warmonger. Je to mocný a silný služebník v šermířově rukou, nicméně mě upozorňuje, že je samotnou esencí zla z celé své podstaty a mohl by být nebezpečným pánem. Čím déle jej člověk používá, tím více se dostává pod jeho moc. V nějakém podzemí jsem před chvíli byl a našel tam jakousi rezivou čepel. Blik, že by o byl ten slavný Warmonger a já už jej třímal v rukou? Tohle mi dojde až později.

Informaci mám, mohu pokračovat dále. Runa X nemá ve White Domain vstupní bod, jak jsem zjistil při pokusu ji použít a tak se rozhodnu od Korguze telportovart runou R, která mě přenese zpátky k bráně vedoucí do Blue Domain. Zdaleka nemám White domain ještě vyřešený. Kousek za tím prvním teleportem, který jsem zde našel, jsou dveře, za nimi chodba s plošinkou, která spouští past a chodbou proletí jedovaté poison bally. Po různém procházení těmito prostory jsem zjistil, že totéž tlačítko zřejmě zapříčiní zjevení dalšího teleportu. Než se tedy chodbami vydám dále, zkusím do něj vstoupit. Přenese mě do další uzavřené části. Vypadá to jako kasárna samurajů. 

Je tady devět místností. V každé si zabojuji a pak mohu posbírat různě se povalující věci. Zdejší velké lebky na kůlech mi dávají drobné hinty, z kterých zatím nejsem moudrý. Nicméně když prostor vyčistím, troufnu si otevřít dveře do chodby na jihu. Na jejím konci jsou zamčené dveře. Před nimi jsou 4 otvory a 4 lebky. Každá mi dá celkem jednoduchou hádanku, ke které je odpovědí přesně to, co musím vložit do otvorů. Každá ta věc je naštěstí dostupná v této části levelu. Buď leží na zemi v některé z místnosti nebo vypadne z některého z poražených samurajů. Proto je užitečné pečlivě prohledat těla padlých a posouvat je, zda něco neleží pod nimi. Postupně vkládám do otvorů bílou perlu, která vypadla z jednoho ze samurajů, králičí tlapku, zvětšovací kámen (Eye of Sight), a nakonec rostlinu Nightshade. Následně se dveře se otevřou.

Za dveřmi se nachází další duše kouzelníka v lebce napíchnuté na kolíku. Je to čtvrtý kouzelník Zekiel a naučí mě tedy čtvrté gesto ruky pro seslání Gateway kouzla. Nějak jsem někde prozatím propásl třetího kouzelníka, tak snad jej brzy najdu. Sekce vyřešena, vracím se teleportem odsud zpět na místo, kde byl teleport, který mě sem přenesl. Jdu zpět do chodby s jedovatou pastí. Za ní jsou směrem na západ dveře, které se mi nijak zatím nepovedlo otevřít. Jdu tedy na východ. Vcházím do velkého sálu plného samurajů. Bitka je to obtížná, většinou stále spoléhám na magické šipky, protože jsem zatím nenašel nejvhodnější zbraň, která by samurajům dávala pořádný damage. Samozřejmě kdybych dával více pozor, už jsem mohl jednu používat. Ale k jejímu použití mě donutila zcela jiná okolnost.

Zpět k tomu sálu. Je tady spousta dřevěných posuvných bariér. Na severu je chodba končící bránou do Green Domain, ale tam půjdu později. Pod jednou bariérou se nachází klíčová dírka. Jako úplnou náhodou z některého ze samurajů vypadl Sun Key. Vložím jej tedy do klíčové dírky a otevře se otvor v zemi. Skočím do otvoru a propadnu se do .....

Below White Domain:

Určitě jste čekali mnohem více nějaké sprosté slovo výše, než tak nepřekvapivý název, jako je Below White domain. Nicméně je to tak, nacházím se opět v podzemí. Po davové scéně....tedy chci říci bitvě s mnoha minotaury, musím zatížit několik zdejších plošinek. Samozřejmě těla padlých minotaurů jsou na takový úkol ideální. V jedné z místností naleznu bedýnku s penězi a klíčem gold key. V hale s mnoha lebkami, které mě jasně upozorňují, že kdo se postaví White Knightovi, zaplatí cenu nejvyšší a setká se se smrtí. Přirozeně. Klíčová dírka na podlaze za lebkami jasně vybízí k vsunutí zlatého klíče. Zasunu jej tedy a otevře se brána k sídlu White Knighta. 

A teď to přijde. První bitva, u které jsem zjistil, že mi je značně zatápěno a to tak, že fakticky. Rytíř je rychlý jako blesk. Taktika hit and run nefunguje. Zkouším kouzla, ale rytíř má tolik hit pointů, že mi dříve dojde mana. Snaha o kombinace - memorizuji kouzla, sesílám kouzla, léčím se, je nemyslitelná. Souboj se sice během sestavování kouzla i při sesílání kouzla pozastaví, ale jakákoliv snaha léčit je odměněna rychlými údery bílého rytíře, který mi záhy sebere více hit pointů, než jsem vyléčil. Každou zbraň, kterou mám v ruce, bych mohl vyhodnotit jako párátko, které jej jen lehce škrábne. Zoufalá situace vybičuje člověka k zoufalým činům. Přitom taktika je vlastně snadná, chce to zase jen dávat pozor a taky zkoušet. Třeba to, že každý těžší souboj lze řešit pomocí kouzla Invisibility (neviditelnost), k tomu mě dohnala situace ještě o něco pozdější a zmíním ji tedy až pak. Nyní mě napadla jiná věc. Vzít do ruky ten rezivý meč, třeba dostane White Knight otravu krve. 

No a stalo se něco, co mě fakt rozsekalo a je to další překvapení, které mi tato tolik opomíjená a podceňovaná hra přinesla. Meč na mě promluvil. Stěžuje si, že je strašně slabý, mám s ním častěji bojovat. Po každém boji zesílí a až bude mocnější, pomůže mi porazit Shadow Weavera. 

Došlo mi, že tohle je slavný Warmonger, meč bojovníka Borela. Drobné dilema, zda mám meči věřit navzdory zvěstem, že je ztělesněním samé podstaty zla, které nakonec pohltí i svého nositele, jsem přešel s tím, že ten meč má tady určitě svůj účel a zahodit jej by mohlo znamenat selhání mé mise. 

Meč dává solidní údery, vlastně větší než cokoliv, s čím jsem doposud bojoval. White Knight byl i tak celkem komplikace a byl jsem nucen neustále prchat a doplňovat zdraví pomocí kouzla léčení. Na nic jiného jsem manu neplýtval, ani na kouzlo freeze, které nepřítele zmrazí stejně jen do prvního zásahu. Nakonec jsem mu ale zasadil smrtelnou ránu a získal od něj první medailon - White Medallion. Žebříkem se dostanu zpět do White Domain do jediné poslední zamčené místnosti, která z venčí otevřít nešla. Zevnitř však dveře otevřít lze. Rovnou zamířím znovu k místu, v kterém jsem se propadl do podzemí White domain a projdu bránou do Green Domain.

Green Domain:

Nacházím se ve vstupní chodbě, z které kromě brány do White Domain v západní části vede v části východní brána do Ebon Domain. Ale tu zatím nechám spát a prozkoumám celou Green Domain. Tady mě nejprve přivítají staří dobří kentauři. Po jejich pobití pomocí Rusted blade ke mně meč opět promluví. Už není rezavý, ale krásně se blyští, přiznává svou identitu, je to opravdu Warmonger. Ale stále ještě není v plné síle. Dává mi nabídku, která se neodmítá. Když jej budu nadále používat v boji, jeho moc poroste a po každém navýšení své moci mě naučí jedno gesto rukou ke kouzlu Mending. Toto jediné kouzlo dokáže spojit zlomenou hůl The Summoning Staff. 

Mimo to mi poví legendu o Borelovi a jeho dceři Abighael, která však nebyla ve skutečnosti jeho vlastní. Byla to dcera boha magie a kouzelnice Chesschantry, která si získala Borelovu přízeň a tím se stal nevlastním otcem. K Abighael si však vybudoval pravou otcovskou lásku. 

I ta jej motivovala ke snaze zachránit svět a tak přijmout výzvu tří bohů, jejichž zlovůli byli všichni odevzdáni. Byli to bohové války, magie a inteligence, kteří vytvořili věž Darkspyre plnou smrtících nástrah a příšer. Hrdina, který by všechny nástrahy překonal a našel ve věži pět run moci, by tím zachránil svět před zkázou. 

Borel tak společně s mečem Warmonger překonal mnoho bojů a vytvořilo se mezi nimi nerozlučné pouto. Postupně úspěšně překonávali jednotlivé léčky a pobíjeli nestvůry. Warmonger chápal Borelovu dobrotu a Borel naopak chápal zlé pohnutky meče Warmongeru. Byl to boj rovnováhy dobra a zla proti absolutní zkáze. 

Jenže Borel nakonec selhal v poslední úrovni věže u boha magie a byl takříkajíc odejit do jiné roviny bytí. V prachu po něm zůstal ležet jen po následná dlouhá léta zapomenutý legendární meč Warmonger. Borelovy činy byly bohužel nakonec překrouceny v jeho neprospěch a jeho příběh provázelo spousta nedorozumění, obzvláště díky spolčení se se zlou čarodějkou Chessantrou, matkou Abighael. Málokdo chápal, že k záchraně před naprostou zkázou nestačí jen čiré dobro. Abighael pak smutkem ze smrti otce zanevřela na celý svět.

Tak takovéto epické story člověk nachází v temných kobkách, v kterých by čekal jen studený kámen, pavučiny a zástupy zlých nestvůr. Trochu se nám poodkryly motivace Borela oproti původně nastíněné story, který jsem přiblížil stručným výtahem v první části tohoto deníku. Stejně, jako jsem se nyní dozvěděl, že Abigahel byla Borelovou dcerou nevlastní. Pojďme dále do Green Domain. Zatímco se mi v hlavě rozkládal příběh povyprávěný mečem Warmongerem, doputoval jsem do haly, v které mě přivítal Green Knight.

To je takový dáreček, samá diplomacie, ale křivák od pohledu. Nicméně na mě aspoň nezaútočil. Osloví mě hned z kraje jménem a směje se mému překvapení, že mě zná. Uvědomí mě, že jeho zvědové jsou všude. Sledují mě od mého kontaktu se spojkou Malachaiem hned po vstupu do labyrintu.  A pokud bych se pokusil o nějakou zradu, tak Shadow Weaverovi vyzradí, kdo Malachai ve skutečnosti je.

Předloží mi totiž nabídku. Rytíři, coby nejmocnější ze Shadow Weaverovy hordy, dostali za odměnu za své služby každý kousek panství. Největší moc by však měl ten, který by získal panství všech ostatních. Je ochoten mi dát svůj amulet, pokud porazím všechny ostatní rytíře a navíc mu donesu hlavu Ebon Knighta. A kdyby mě napadlo náhodou zaútočit na něho samotného a vzít si Green Medeallion rovnou, tak se ani nemám snažit, nemá jej u sebe, ale je velmi dobře někde ukryt. Takže co mám za úkol vím, projdu si teď zbytek Green Domain. Kromě porážky rytířů mám za úkol stále hledat ostatní lebky čarodějů.

Green Domain je takovým testem toho, kolik toho unesu a kolik plošinek, které se musí zatížit opravdu něčím těžkým, dokáži takto sepnout. Lze k tomu získat ale dost těžkých kamenů a také těl pobitých nepřátel, takže to byla snadná práce. Cílem je vše pootevírat, vybít zástupy kentaurů v severovýchodní části, posbírat potřebné klíče, ale hlavně láhve s vínem. Povalují se různě v ubikacích kentaurů. Místní notorik Torgham mě totiž poprosí, abych mu donesl nějaké láhve. Když mu jednu dám, vysaje jí jak houba a požaduje další. Začíná být však v náladičce a začne být upovídaný. Díky tomu mi prozradí tajné heslo znějící - ZARF. Zatím netuším, k čemu je to heslo.

V jihovýchodní části mě čeká výzva. Místnost se spoustou plošinek ve dvou řadách. Některé spouští pasti, některé je třeba zatížit. Po menší prácičce se mi otevřou dveře na sever. Zjistím, že je zde cílová plošinka pro teleportační runu R, takže kdyby se mi nepovedlo vyřešit puzzle s plošinkami, mohl jsem si cestu usnadnit takto. Sídlí zde kouzelník Sidonius, který mi prozradí gesta rukou pro kouzlo Battlerage. Kromě toho za kouzelníkem leží další lebka na kůlu s prokletou duší kouzelníka Firefanga, který mi sdělí šesté gesto ruky pro kouzlo Gateway. 

Nyní se vydám zpět přes chodbu s plošinkami. Naproti je chodbička do místnosti s nápisem Restricted area a vedle toho je teleport. Vstoupím do teleportu a objevím se v hale se zeleným povrchem  vysávajícím manu. Nedá se nic dělat, musím tím projít až ke dveřím hlídanými ohnivým elementálem. Chce heslo. Jakže to říkal ten ožrala? ZARF? Je tomu přesně tak, a otevřou se dveře do místnosti, v které se nachází tři bendy a okolo se povalují nějaké runy. 

Vše poberu. V jedné z truhel je další lebka kouzelníka Silvana se sedmým gestem ruky. Navíc mi sdělí postup, co dělat, až naleznu obě části hole. Nejprve je musím spojit kouzlem Mending a následně musím navíc držet v ruce předmět někoho, koho chci přivolat zpět na svět ze světa mrtvých. Shadow Weaver chce k podobnému účelu použít náhrdelník složený z run, které patřily bohu magie. Za žádnou cenu se Staff of Summoning nesmí dostat do jeho rukou a dále nesmím k oživení využít žádnou z nalezených lebek, jelikož jejich duše by se rozpadly.

Green Domain mám tímto vyřešený. Když jsem do něj vstupoval z White Domain, hned vedle byla brána do Ebon Domain a tam nyní povedou mé kroky. Než se ale podíváme na černého Ebon Knighta, zrekapituluji prozatímní stav vývoje mé postavy a trochu rozvedu systém úrovní postavy v jednotlivých aspektech.

Statistiky postavy jsou uvedeny v jednotlivých tabulkách, hodnoceny tituly, jakých dosáhla postava v které oblasti. Hlavní level postavy určuje slovní titul a ty jsou odstupňovány takto: 

Level postavy: 1. Wayfarer, 2. Freebooter, 3. Campaigner, 4. Partisan, 5. Keeper, 6. Sentinel, 7. Gallant, 8. Cavalier, 9. Warder, 10. Hero, 11. Champion, 12. Vanquisher.  

Z toho vyplývá, že má postava je nyní na levelu 9. 

Umění v jednotlivých školách zbraní má tyto stupně: 1. Beginner, 2. Neophyte, 3. Novice, 4. Average, 5. Skilled, 6. Stalwart, 7. Adept, 8. Savant, 9. Expert, 10. Master

Úrovně školy magie: 1. Initiate, 2. Neophyte, 3. Novice, 4. Average, 5. Skilled, 6. Accomplished, 7. Adept, 8. Sage, 9. Maren, 10. Master

Tento systém vývoje postav je vlastně kombinací toho z Dungeon Mastera, kdy jednak cvičím to, co používám. Zároveň jsou tady prvky např. z Beholdera, tedy AD&D, ve formě viditelného přísunu bodů zkušeností a růstu celkového levelu postavy, který jí určuje počet Hit Pointů a Spell Pointů. Základní statistiky jako Síla, Rychlost, Odolnost, Talent atd. jsou po celou hru neměnné a neovlivnitelné růstem levelů. Výjimkou je zisk bodu do nějaké vlastnosti pomocí Odin Rune, díky čemuž jde korigovat případné neúplně ideální naházení vlastností kostkou na začátku hry. A teď už pojďme na černého rytíře.

Ebon Domain:

Hned u vstupu mě přivítá rozradostněný Vortigern s tím, že pochopil princip zdejšího labyrintu a dokázal jej zmapovat. Mapu mi předává na svitku. Můj automaping pomocí svitku Palimpsest tady bohužel nefunguje, blokuje jej magie Ebon Knighta. Mrknu tedy na svitek, který jsem si od Vortigerna vzal a ...."This map is located on page 89 of your game manual. Parádní copy protection, trochu to navodilo taky atmošku ze starých SSI Gold Box her s Journey Bookem s texty, na které odkazovala hra v dialozích. Mapa vypadá tak trochu jako skákací panák, který si děti kreslívaly na chodník křídou. Je třeba se zorientovat, kde se nacházím a dle čísel v rozích mapky vstupovat do teleportů. 

Podaří se mi dle mapy postupovat správně a doputuji nakonec k sídle Black Knighta. Nejprve je však třeba okolí vyčistit od jeho temných přisluhovačů. V chodbách se také nachází kouzelnice Tara, která mě naučí kouzlo zvyšující magickou sílu. 

Narazím na zajímavý puzzle, kdy je třeba pákami přesouvat věci v chodbičkách za teleporty postupně tak, aby skončily postupně venku mimo ně. Příjemně okatá připomínka na jeden puzzle z Dungeon Mastera. 

Jedno z těch věcí je další lebka s kouzelníkem Pale, který mi dá finální osmé gesto rukou pro kouzlo Gateway (stále mi chybí ještě číslo tři a pět). Dále je tady truhla s klíčem, který otevírá poslední místnost, spíše obří halu, v které pobíhá Ebon Knight. 

Souboj s ním tváří v tvář je prakticky nemožný. Je rychlý a smrtící, stačí někdy dva jeho údery. Přepadl mě trochu stres z toho, že to nepůjde. Dosud jsem si liboval, že jsem do hintů ke hře nakoukl jen opravdu zlehka a maximálně jen 4x a to ještě v takových spíše ujasňujících si případech, kdy jsem se teprve učil chápat principy hry na začátku (zatížení plošin, které se zdánlivě nesepnuly a udělaly to až po zatížení ostatních někde v okolí, možnost killnutí NPC a pod.) Všechny další puzzly a nástrahy se mi dařilo už bez hintů nebo rad odjinud. Tady jsem tedy zpanikařil a tušil jsem, že fígl může existovat, jenže po pokusech s freeze, likvidací na dálku kouzly, výměnou všech možných zbraní nic nezabíralo. I Warmonger tady nestíhal. A tak jsem se mrknul na video a pak se mlátil do hlavy, jaký jsem to trouba. 

Já prostě nikdy nezkusil kouzlo Invisibility. Myslel jsem, že slouží jen k tomu, aby šlo třeba někoho tajně obejít. Nyní mi docvaklo, jak snadno šlo vlastně řešit většinu extra tuhých soubojů, protože pokud nezůstanu dlouho v přímém sousedství nepřítele, který náhodně mlátí okolo, popřípadě do směru, v kterém do něčeho narazil, tak mě nevidí a nesmyslně někam občas odběhne a jinak bezprizorně stojí. Konečně hra, kde kouzlo neviditelnosti definitivně nekončí automaticky tím, že do nepřítele seknu. Zakouzlil jsem tedy Invisibility a postupně přibíhal k Ebon Knightovi a zase odbíhal. Čas od času bylo třeba kouzlo obnovit. Naštěstí má zásoba many je již díky vývoji postavy značná. Po asi třech obnoveních Invisibility během souboje černý rytíř padnul. Beru si jeho hlavu a také Black Medallion. A klíč, který odemyká dveře ven. Vstoupím do teleportu, který mě přenese k východu z Black Domain.

Crimson Domain:

Možná to vypadá, že se pořád vyhýbám prvotní Blue Domain a porážce Blue Knighta, kterého jsem tam zatím nenalezl. Je to tak, tlačítkový puzzle v Blue Domain, otevírající sérii dveří, si nechávám nakonec. Teď zamířím ještě jinam. Pomocí zkratky Crossroad Caverns, do které jsem se dostal skrz White Domain, se rozhodnu vstoupit do Crimson Domain. Lze projít také přes Green Domain severozápadní bránou, ale tam se dá dostat jen prozatím do menší uzavřené sekce s nějakou teleportační místností s pěti vstupy, ke kterým je třeba klíč. Pak jsou tady dveře, které ale nejdou otevřít. Lze to jen z opačné stany, jak později zjistím. 

Projdu tedy severním žebříkem z Crossroad Caverns a ten  mě zavede do Crimson Domain z opačné strany. Celá sekce je prolezlá puzzly jako jsou  blokační teleporty, koule, které je nutno dovalit na nášlapné plošinky, ale taky zajistit, aby se nekutálely pryč, a taky systém dveří, které se otevírají jen z jedné strany. Systematicky se snažím stlačit každé tlačítko. S valící se koulí musím trochu zabojovat. Jednu zablokuji dřevěnou bariérou, další kouli musím zablokovat pomocí kouzla magic wall, ale vím, že je to jen dočasné, než kouzlo vyprchá. 

Postupně jsem procházel různými místnostmi a pootevíral si veškeré vstupy, včetně těch jednostranných. Nakonec jsem tedy otevřel i vstup k teleportační místnosti nedaleko brány do Green Domain. Cestou jsem pobil hejna griffinů a sbíral po některých klíče. Postupně jsem jimi mohl poodemykat všechny místnosti v teleportační místnosti. Pohledy na mapu jsem mohl sledovat funkci některých plošin, které v teleportační místnosti zapínaly teleporty. Koule, kterou se mi nepovedlo zastavit napořád, jelikož nebylo čím, tak střídavě cestovala na plošinku a pak pryč z ní. Takže v jedné místnosti mi teleport jen problikával, ale ono to na přesun stačí. Šlo o to se tam jen postavit a čekat, až se koule dovalí a plošinku sepne. Nejzajímavější místnost zde je severovýchodní hala s lebkami a otvory v zemi. Vypadá to na zavřenou bránu vedoucí k Citadele, která se mi otevře, až do otvorů vložím všech pět amuletu pěti rytířů. Zatím mám tedy jen dva.

Crimson Domain je trochu zdlouhavý tím, jak jsem musel pořád přebíhat do míst, v kterých se něco otevřelo tím, že jsem udělal něco na opačném konci bludiště. Samozřejmě puzzly typu - šest nášlapných plošinek, co asi s nimi, nebo zatížení plošinky dřevěnou bariérou byly už spíše z kategorie - přesuň tam ty těžké věci, nic složitého. Jen šlo o to opravdu najít každou plošinku a zatížit ji. Testnu také runy a funguje zde jedna a to runa R, která mě přenese do malé místnosti s teleportem na severozápadě. Runa D zde nemá výchozí bod a runu X nezkouším, protože její výchozí bod jsem našel u zamčené brány do Citadely. 

Nakonec se mi po spletitém putování povede otevřít přístup do sekce, v které sídlí Crimson Knight. Udolám jej pár rychlými švihy meče Warmonger. Není to nejlehčí soupeř, ale když jsem jednou porazil Ebon Knighta a White Knighta, tak tenhle byl rozhodně z těch lehčích. Získávám třetí medailon, Crimson Medallion. Všimnu si nášlapné plošinky sesílající spoustu fireballů, možná byla cesta k likvidaci Crimson Knight právě tady. Stačilo se správně postavit a pak sešlápnout plošinku a on by chytnul celou salvu. Ale to už je coby kdyby, já jej porazil v čestném šermířském souboji.

Jelikož byl postup touto úrovní tak nesouvislý, tak jsem si dvě setkání s postavami nechal až nakonec. Nejprve jsem potkal Maela. Vysvětluje mi podstatu zla, jehož je Shadow Weaver čistou esencí a že není zlo jako zlo. Zatímco Shadow Weaver jedná ze své podstaty, mnozí jsou ke zlu přinuceni různými okolnostmi, v mnohých zlo vypěstuje samotná společnost. On sám býval rytířem královské armády. Po ztrátě ruky byl však degradován a tak se odebral do labyrintu, kde se mu žije mnohem lépe. Povypráví mi o Bhaltazarovi, jak zradil koncil devíti kouzelníků a Shadow Weaver jej dostal na svou stranu. Za odměnu mu daroval nesmrtelnost, kterou mu zajisti uložením jeho životní esence do láhve Decanter of lost souls. Je zde možnost tuto láhev zničit a to prostým rozbitím o zeď. Dokud bude jeho životní esence v této láhvi, neexistuje způsob, jak jej zničit. Lze jej jen krátkodobě eliminovat, ale vždy se vrátí. To se nám tu vedle sběru lebek k nalezení Staff of Summoning a získávání moci pro Warmonger pro její spojení kouzlem Mending, rýsuje další příběhová odbočka a pátrání po dalším klíčovém předmětu. Musím opět podotknout, že příběh je opravdu epic.

Dalším zdejším obyvatelem je jakýsi orientálec Ogotai. Za deset zlatých mi nabízí láhev s Djinnem. Peníze se musí točit, tak láhev kupuji. Ze zvědavosti Djinna hned z láhve vypustím a on mi za odměnu nabízí jeden z předmětů - Figurínu na oživení, odlehčující vak, plášť neviditelnosti, meč Rancor, suit of elven chain z mythrillu a nakonec jednu vědomost. Vzhledem k tomu, že neustále bojuji s místem v inventáři, přivítám možnost mít už druhý Bag of Lightness a vybírám si ten. Doufám, že nedělám chybu a nebudu v budoucnu potřebovat to mythrillové brnění. Plášť neviditelnosti jsem oželel, protože neviditelnost umím kouzlit a Ebon Knighta jsem pomocí toho už porazil. A kdo ví, jak dlouho by takový plášť vydržel (pokud se tu neskrývá vychytávka, že by byl permanentní). A nyní je důležité udělat jeden návrat.

Zpět v Blue Domain:

Ve stručnosti - vracím se do puzzle místnosti s mnoha pákami a snažím se tak dlouho, dokud se mi neotevřou všechny dveře zpřístupňující severozápadní roh. Nakonec tam jedním fíglem doputuji opět díky Crossroad Cavern, jelikož úplně přímou cestu se mi nedařilo otevřít. 

Tam vede cesta k Blue Knightovi, kterého vcelku snadno porážím a získávám čtvrtý medailon, Blue Medallion. V sále, v kterém se Blue Knight pohyboval, se nachází také lebka kouzelníka Searavena. Ten mi konečně prozradí třetí gesto rukou pro kouzlo Gateway. U rytíře jsem našel klíček. Bezpochyby patří k místnímu zámku, který otevře teleport a ten mě přesune odsud do centra Blue Domain.

Zpět v Green Domain:

Mám čtyři medailony a hlavu Ebony Knigha. To je vše, co potřebuji k tomu, aby mi Green Knight předal svůj pátý medailon. Takže si to zamířím zpět do Green Domain a vyhandluji s Green Knightem vše potřebné.

Zpět v Crimson Domain:

Spěchám hned do Crimson domain do místnosti s pěti lebkami a otvory. Jsou na obou stranách chodby a je jich dohromady deset. Nevím, na co jsou ty napravo, ale do těch nalevo postupně vkládám medailony. Otevřou se dveře do malé chodby. Je zde klíčová dírka a mně naštěstí z té změti klíčů, které jsem různě nacházel, jeden zůstal a tak mohu otevřít stěnu a za ní najdu poslední lebku, kouzelníka Cloudbursta, který mi ukáže v pořadí páté gesto ruky ke kouzlu Gateway a kouzlo mám tak celé. Od teď mohu vyvolat kouzlo Gateway a přenést se do jiného světa - Otherworldu. Ale to si nechám na později. Nyní je na čase zase trocha toho příběhového vyprávění.

Opět mě totiž překvapila příběhová košatost této hry. CloudBurst se rozpovídá o mém hlavním úkolu, a to pomocí kouzla Gateway najít druhou část Staff of Summoning. Kouzlo bylo rozděleno na osm částí mezi jednotlivé kouzelníky, protože si chtěli být jisti, že se úkolu zhostí opravdu někdo, kdo je toho hoden a všech osm částí dokáže najít, zatímco bude prověřován, že není zrádce. Nyní jsem pro ně jasná volba a tak mi řeknou více. Staff of Summoning je nejprve nutno spojit kouzlem Mending, které zná jen meč Warmonger. To už v podstatě vím, jelikož mám meč Warmonger ve svých rukou a už jsem se několik gest pro Mending kouzlo naučil. Meč totiž každými dalšími boji sílí a odměňuje mě předáváním informací o sestavení kouzla. Mám zpovídat Firefanga, jednu z lebek, který je prý zapomětlivý a určitě mi neřekl všechno. Mám mu vše připomenout dotazem na Warmonger.

Prohodím si lebky v rukou a beru FireFanga, abych mu položil (ručně vypsal) otázku Warmonger. Firefang si okamžitě vzpomene, že mě zapomněl varovat. Meč je prý zlý, nesmím mu podlehnou a dopustit, aby se naše cesty spojily. A teď přijde překvapení. Do rozhovoru se vloží meč Warmonger a spustí se hádka. Nemám prý FireFangovi věřit, protože ze žárlivosti, že kouzelníci kdysi neuspěli v porážce Shadow Weavera chtějí, abych selhal taky. Chvíli pak sleduji, jak si FireFang s Warmongerem vyměňují urážky a trumfují se historkami z historie. Nakonec musí FireFang uznat, že Warmongr je opravdu jedinou cestou, jak porazit Shadow Weavera, ale má obavy, že meč zneužívá své držitele ke svým vlastním zlým úmyslům a jedno zlo pak vystřídá druhé. Ale nedá se nic dělat, musí se to risknout. 

End Four/ Below End Four:

Po rozhovoru s lebkou mohu vstoupit do zpřístupněné brány do další sekce, bludiště nazvané End. Vcházím do End Four. Hned za bránou na mě čeká opět Rowena s dalšími informacemi. Shadow Weaver by měl mít svou část hole ukrytou v osobních komnatách. Jakmile budu mít druhou část hole, musím se vydat do komnat temného mága v Citadele. Do citadely vedou dvě cesty. Jedna cesta vede hlavní bránou a druhá přes stoky. Druhá varianta by se mohla zdát jako snadnější, nicméně stoky jsou plné nebezpečí a nejdou magicky zmapovat. Dále mě varuje, že jakmile se dostanu do citadely, nemám vstupovat do nejnižšího podlaží. Skrývá se tam nepopsatelné zlo, proti kterému nebudu mít dostatek síly. Poté se Rowena teleportuje zpět na koncil a já jsem opět sám.

Level End Four je velmi spletitý, plný oddělených místností se žebříky a zcela se prolíná s podzemní části Below End Four. Nejprve v kovářské dílně kousek od vchodu zpovídám Steelsmitera. Je to vrchní kovář Shadow Weavera. Vypráví mi o přetěžkém údělu kováře, obzvláště když mu Shadow Weaver zadal velkou zakázku, do měsíce ukovat sto brnění ve velmi krátkém čase. Pokud to nestihne včas, pravá ruka Shadow Weavera, Balthazar, jej zničí. I přes své vytížení je ochoten mi pomoci, jelikož se chce pochlubit speciálním brněním, které umí vyrobit. Potřebuje k tomu však tři věci. Proužek kůže (strip of cured leather), kousek železné rudy (iron ore) a hlavně mythril. Ten není snadno k nalezení, ale v podzemních chodbách je údajně nějaký zkušený horník, který by kousek mythrilu mít mohl.

Po rozhovoru se pustím do průzkumu okolních chodeb. Sérií průchodů skrze žebříky nahoru a dolů, přes jednotlivé oddělené místnosti v obou patrech, se dostávám nejprve na severozápad. Po cestě mě obtěžují kyklopové, ale s Warmongerem jsou snadnou záležitostí. Nakonec doputuji k bráně, která vede do stok. Stokami se nebudu nijak obtížně zabývat. Jen napíši, že pokus projít tří levelový systém tohoto bludiště byl smrtící. Na každém kroku mě otrávilo buď bahno, nebo nějaká havěť v něm přebývající. Navíc jsem byl často ponořen do bahna až po krk a nemohl jsem tak bojovat. Mapu opravdu nešlo spustit a tak jsem to vzdal. Lepší bude se probít hlavní bránou.

Než půjdu dále, musím zmínit, že vytrvalým bojem pomocí Warmongeru jsem postupně získal všechna gesta pro kouzlo Mending, mající spojovat Staff of Summoning. Po kratším dilematu, zda teď meč odložit a spoléhat se zase na tahání x rozbitných zbraní, anebo s Warmongerem bojovat dále, se nakonec rozhodnu dále bojovat s Warmongerem i s tím rizikem, před kterým jsem byl varován, že by mě meč mohl nějak pohltit. Uvidím do budoucna, co se bude dít dále v této souvislosti. Zatím se mi s mečem bojuje pohodlně, dává největší damage ze všech zbraní, které jsem měl, nejsem tolik závislý na útočných kouzlech a neustálém doplňování many a hlavně je nerozbitný a nemusím nosit záložní zbraně. Snad se tím nedopracuji k nějakému bad endingu.

V nižším patře Below End Four najdu trpaslíka Earthborna, zmíněného horníka, který by mohl vědět něco o mythrilu. Nejen, že o něm ví, ale také jej má. Jenže nedá mi jej, dokud mu nedonesu ztracenou sekyru Mithras. Následuje série bloudění skrze dvě patra nahoru a dolů přes jednotlivé místnosti s žebříky. Otestuji i runy R (Raido) a D (Thurisaz) na teleportaci, které mě hodí do oddělených částí, v kterých je hromada zbroje a zbraní. Bohužel východ z nich je jednostranný, dveře za nimi po vyjití zapadnou a už se do nich nelze vrátit jinak, než opět přes teleportační runy. Ty si samozřejmě úzkostlivě šetřím, takže je tady hodně na zvážení, co z těchto skrytých skladišť vynést s tím, že už se tam nevrátím. 

Naštěstí jsem ale nic zásadního nepotřeboval. Až po teleportaci runou X (Gebo) jsem se dostal do další uzavřené části, která byla zásadní, ale vykývala mě jedna věc. Hnědý vak na hnědé podlaze. Normálně jsem jej přehlédl, což bylo předmětem mého několika denního zákysu. Ze sekce jsem odešel, ta se zavřela a já bezcílně pátral po dvou podlažích End Four a přemýšlel, kde je sekyra. Když jsem na zkoušku použil další teleportační runy ze své zásoby a znovu se ujistil se, že v žádné ze dvou zbrojnic není sekyra Mithras, zkusil jsem do třeti C runu X a prošel si znovu tu menší oblast a všiml si něčeho, co jsem před tím přehlédl. Vak, v kterém byla ta zpropadená sekyra.

Vracím se k trpaslíkovi, ten mi za sekyru dá mythril. Jednu ingredienci pro brnění bych měl. Druhá leží ve stejné hale, v které je trpaslík, o čemž jsem se v zápalu popisu shánění sekyry zapomněl zmínit. Opět na hnědé podlaze se nachází nenápadný tmavý snadno přehlédnutelný předmět, iron ore (železná ruda). Kdybych nebyl líný a kouzlil si pravidelně kouzlo sight, které zvětšuje předměty na podlaze, asi bych byl ušetřen spousty starostí :-) Mimochodem u železné rudy leží na podlaze i svitek s teleportačním kouzlem. Ten přehlédnout nešel. Od této chvíle mám po starostech s šetřením run X nebo šetřením zásob tohoto kouzla v jednom mém magickém štítu. Kouzlo Teleportation tuto runu nahrazuje a mohu jej kouzlit kdykoliv a kolikrát chci (pokud mám dost many). Jak vidno, všechno je tady chytře zkombinováno tak, aby nedošlo k dead endu. Sekyra byla přístupná právě v místě, kde se teleportovalo runou X. I kdyby mi runa došla a další jsem už neměl, nabízí v tomto momentě hra to kouzlo navždy.

Ingredience Strip of Cured Leather nebyla tak problematická ve smyslu, že by šla přehlédnout, ale problém byl nalézt k ní cestu. Čekalo mě další putování skrze žebříky nebo propadliště a taky puzzle s putujícími otvory v obři hale s červenými plošinkami, které mě zraňovaly. 

Pak tady byl zajímavý teleportační puzzle, kterým bylo třeba přesunout cross key. Stačilo jen sledovat, jak se systematicky přesouvá a ve správném momentě jej zachytit. Variantou bylo také použít boots of levitation a pro klíč si zajít. Postupně jsem také plnil puzzle, díky kterému se nakonec povedlo projít všechny místnosti obou pater. Je zde totiž několik klíčů po různu rozházených v tomto labyrintu a ty slouží k odemčení několika dveří rovněž na různých místech labyrintu. V zamčených místnostech jsou samozřejmě žebříky do dalších jinak nepřístupných míst. Dokud se nepovede otevřít všechny tyto dveře, je v podstatě cesta dále nemožná, natož aby byly splněny všechny questy zadané zdejšími postavami.

V jedné místnosti nakonec nacházím v truhle ony pásky kůže (Strips of Cured leather) a mohu se konečně vydat za kovářem Steelsmiterem. Uková mi slíbenou zbroj, enchanced plate armor. Zatím nejlepší zbroj, kterou jsem měl. Zajímavé je, že tento rozsáhlý quest byl vlastně nepovinný, protože i bez této zbroje se dá ve hře obejít. 

Ale proč to nesplnit, když se to nabízí. Díky odemčení všech dveří a prošmejdění všech chodeb se mi nakonec povedlo najít i bránu do End three. Zmínit musím také jednu halu za zamčenými dveřmi, v které pobíhal zmatený týpek, oblečený v podivném úboru, nesoucí svitek. Blekotá něco o tom, že je posel nesoucí důležitou zprávu Shadow Weaverovi. Sejmu tohoto přisluhovače zla a mohu si vzít jeho úbor. Jednou mi dobře poslouží.

Mapy k oběma provázaným levelům End Four a Below end Four (žlutě jsou značeny žebříky) a zrovna tady je asi možnost vytisknout si mapu na tiskárně příhodná. V případě bloudění by se daly tyto dvě vytisknuté mapy vzájemně prosvítit a zjistit tak, kde se objevím v dalším patře po slezení žebříku, ale jde to odhadnout i pohledem, když jsem si obě mapy položil vedle sebe:

End Three:   

Po vstupu do End Three potkám obchodníka Hirama. Povypráví mi příběh o situaci v této oblasti, která je pod nadvládou kápa Ravena, který funguje na principu bosse, který vybírá daně za ochranu, ale kdo se mu zprotiví, je okamžitě zlikvidován. Hiram jej nemá rád, protože mu musí platit vysoký tribut. Bohužel na to, aby opustil tuhle oblast, nemá odvahu a potřeboval by ozbrojený doprovod. Tak raději zůstává pod křídly zpoplatněného "bezpečí" Rawena. Pokud bych mu ale donesl Rawenovu hlavu, zaplati mi hodně zlatých mincí. Mimochodem zrovna zlatá mince je to, co potřebuji k odemčení dveří pro další postup. Pár jich ještě mám.

Z informací ze zdejších lebek na kůlech jsem pochopil, že zde existuje nějaký zadní vchod do prostor, které obývá Raven. V soubojích se tady střetávám s Ravenovými asasíny. Je jich poměrně hodně, ale s Warmongerem jeto pohodička. Největší komplikací tady byly dva teleportační puzzly. Řešení jednoho bylo spuštění valící se koule přes dlouhou chodbu s plošinkami, které po zatížení teleporty postupně na chvíli vypnuly a zapnuly. 

Valící koule je vypíná postupně a tak je třeba rychle projít vypnutými teleporty, než se zase zapnou. Po několikerém pokusu a mírného pocitu frustrace, že se to nevypíná, jak má, jsem si lehce vypomohl tím, že jsem v chodbě s plošinkami pár těch plošin zatížil a nenechal to jen na valící se kouli. Následně se mi povedlo přes inkriminovanou část proskákat, než se teleporty zase zapnuly.

Další teleportační puzzle byl hodně chyták. Hala s několika řadami teleportů se zdála neprůchodná. Každý teleport mě vracel na začátek. Pokus hodit předmět dopadl stejně. Jenže člověk se nesmí prvním pokusem nechat odradit. Jeden z krajních teleportů lze totiž prohodit nějakým předmětem, který dopadne v chodbě dále na plošinku a ta po zatížení několik řad teleportů vypne. Další řady teleportů už vypnou plošinky v již přístupné chodbě. Následuje otevření haly, z které se na mě vyřítí armáda asasínů. Po delším boji mohu prozkoumat oblasti dále. 

Na severu se nabízí průchod do další úrovně a to End Five. Ale nechám si jej ještě na později, něco mi říká, že je třeba jít trochu postupně a z trojky přejít do dvojky, byť tahle oblast rozhodně postupně projít nelze, což se ukáže záhy. Jednak přechod ze čtverky do trojky, a pak skrze trojku do pětky, nenabízí jakoukoliv představu o nějakém systému, a jednak po průzkumu jižní části jsem narazil na průchod do End Two s tím, že End Three mám projitý tak z poloviny a do sídla Ravena se vstupuje ještě jinudy. 

Telportační Runy R a D tady nefungují, je možno jen pomocí runy X se přenést zpět k obchodníkovi Hiramovi. Cesta na jih nebyla nijak složitá. Pobil jsem početné jedovaté rostlinstvo a zatížil jimi všechny plošinky, které mi otevřely další dveře. V jedné místnosti dále jsem pobil další dav asasínů a získal od nich dva důležité klíče. Těmi jsem si otevřel cestu dále, k bráně do End Two. Kousek od ní je teleport vracející mě na sever ke vchodu do End Five. Hezká zkratka. 

Obrázek mapy je zde již kompletní, ale část vypadající jako letící pták je popsána až na závěru tohoto deníku.

End Two: 

Pokračuji do End Two, což je úroveň podzemního charakteru. Potkám tady zapomětlivého mága Ehdrika. Nemůže si vzpomenout, kde nechal svou magickou hůl Staff of Serpent. Pokud mu ji najdu, naučí mě mocné kouzlo odčarování (dispell). 

End Two je level vyžadující píli, zápal pro kombinatoriku a trpělivost v soubojích. V těch jsem tady zápolil s armádami kyklopů a nepříjemnými ohnivými ptáky řádu Fénix. Puzzly nejsou nijak složité, jen je třeba sledovat mapu. Je zde několik místností, do kterých se dá dostat jen teleportem a spousta dveří se tady za zády nenávratně zavře. No, nenávratně. Mnohé se daly nějak ošidit a nějakým způsobem znovu otevřít, ale u jedněch nebylo už cesty zpět a tak jsem musel využít teleportační runu X (nebo kouzlo teleportation) , abych oblast opustil.

Z dalších postav, které tady najdu, je Thorfin Ironfist (určitě příbuzný krále Ironfista z her Might and Magic). Vypráví mi o krutostech Shadow Weavera, kterému kdysi sloužil, ale uprchnul. Mimochodem prohodí důležitou věc. Že hlavní bránou do citadely Shadow Weavera mohou projít jen poslové. dochází mi, že ponechat si úbor posla, kterého jsem sejmul v End Four, byl dobrý nápad. Naštěstí se ale počítá i s tím, kdyby někdo tak dobrý nápad neměl. Našel jsem ve zdejších chodbách i další kompletní úbor posla. 

Dále je zde Erolf, který mě varuje, že postup do další úrovně je nebezpečný, jelikož je zatopena lávou. Vstup do Lava Level (který by měl být vlastně jakousi End One) jsem si opravdu otestoval a rychle ubývající zdraví mi připomenulo, že se mám rychle vrátit a zjistit, co mi chybí, abych danou oblast mohl projít bezpečně. 

Odpověď naleznu brzy po dalším průzkumu End Two. Potkám zde totiž ševce Murchada a ten překvapivě neumí nic lepšího, než vyrobit boty odolné proti ohni a žáru. Jen chce k tomu donést písečný kámen (sandstone). 

Hledání sandstone není nijak obtížné. Stačí jen zkopletovat tento level a zmapovat každičký kout. Sandstone jsem nakonec našel, donesl ševci a získal tak boty proti ohni. A abych nezapomněl na zapomětlivého mága Ehdrika, stavil jsem se samozřejmě i za ním a donesl mu Staff of Serpent. Naučil mě za to slíbené kouzlo Dispell.

A samozřejmě ještě mapka levelu End Two:

Lava Level:

Lava level je zvláštní. Kromě toho, že jej zdobí přitažlivá ohnivá barva, potulují se tady roztomilí ohniví golémové. Souboje s nimi nejsou nijak těžké. Opět díky Warmongeru, snad se mi nakonec nestane osudným a nepohltí mě zlem. 

Ve vstupní části je třeba nejprve zatížit spoustu plošin v okruhu, díky kterým se otevřou dveře do jednoho skladišť (obrázek ze zmíněného puzzle je úplně na začátku tohoto článku). Pomohu si těly pobitých nepřátel a velkými dřevěnými oválnými bariérami. Když už jsem zmínil skladiště, tak celý Lava level je jedno velké skladiště různých věcí, skoro bych mohl říci všech věcí, na které jsem narazil i postupem hrou. Vypadá to jako taková poslední záchrana, kdybych někde hodně nazpátek ve hře zahodil nebo ztratil předmět, který by se mi hodil v následující finální části hry. Opět jde o chytrý tah designérů se v takto spletité a komplikované hře vyhnout dead enedu nebo nucení hráče ke složitému návratu o deset levelů někam zpátky a přemýšlení, kam jen sakra ten předmět zahodil. Pokud mi něco v následných levelech bude chybět, najdu to tady.

Dostat se do všech místností je trochu složitější, protože je jednak třeba najít několik různě rozházených klíčů, k tomu zatížit x plošinek a to vše je rozděleno mezi dvě vzájemně nepřístupné oblasti. Do té druhé se dá dostat jen pomocí runy D (Thurisaz). Těmito runami je třeba šetřit, tak je hodně důležité si z této pasáže vzít opravdu zásadně potřebné nebo vzácně se vyskytující, abych se tady nemusel teleportovat podruhé. 

Kromě zbraní, zbroje, a další výbavy, jsou tady i runy. Inventář je však omezený a nelze vzít vše. Trochu jsem si tak vylámal zuby na tom, že jedny dveře vyžadovaly pro otevření dvě Hagalaz runy, což bylo trochu neobvyklé a nenapadlo mě to hned. Až po čase mi došlo, že dveře chtějí runu, ale neměl jsem je u sebe, protože mi nepřišlo důležité si je vzít. Takže padl zase nějaký ten load, návrat do oblasti za D teleprotem a vzetí si potřebných run. Nacházím i další Odin rune a mohu si zase pomoci bodíkem k jedné z vlastností. Opět loaduji tak dlouho, dokud mi to nepřidá bod k síle.

Nadčasová změna pohlaví

Po projití celého levelu mi došla nejprve jedná věc. Celý level End Two i Lava level je v podstatě nepovinný. Je to jen cesta k zásobárně věcí, v které si vezmu případně něco, co by mi chybělo. Jenže co by mi mohlo chybět se dozvím až později v levelu End Five. Takže mi došla další věc. Že jsem měl nejprve jít do End Five a teprve poté zkoumat, co je v levelu Two a Lava levelu. Tedy až poté, co v levelu End Five zjistím, že mi chybí nějaký předmět.

End Five:

Vrátím se skrz End Two do levelu End Three a severní bránou vstoupím do End Five. Hned na začátku mě přivítá  léčitelka Ghervass, nejprve zděšena, že jsem Ravenův přisluhovač a přišel jsem ji zabít. Když ji ujistím, že mé úmysly jsou ryze čisté, tak se uklidní. Nabídne mi, že mě naučí ultimátní léčící kouzlo, ale bude to stát osm zlatých. Popravdě tolik u sebe nemám a doufám, že je někde seženu později. Procházím tedy dál do této komplikované úrovně.

Eend Five je obří hala s centrální částí, který je plná menších zamčených místností. Než začnu centrální část řešit, tak si nejprve otevřu dvě menší místnosti po stranách hned u vstupu, pobiji nepřátele (kouzelníky a kyklopy) a vezmu si věci, které po sobě zanechali. V severní části obří haly si vyřeším puzzle s valícími se koulemi. Jelikož se mi je nedaří nasměrovat do chodbiček, na jejíchž konci jsou plošinky, vyřeším to jednodušeji a to tak, že na plošinky dovalím těla padlých nepřátel ze dvou místností u vstupu. Po zatížení těchto plošinek v chodbičkách na severu se objeví teleport na jihu hned u dveří vedoucí do centrální části.

Vstoupím do teleportu a v malém uzavřeném prostoru na jihozápadě úrovně narazím na postavu jménem Hedda. Je to původně Ravenova asasínka, ale nějak se asi rozkmotřili a slíbí mi odměnu za jeho hlavu. To je po obchodníkovi Hiramovi už druhá, která jeho hlavu žádá. Místním teleprotem se vrátím zpět. Nyní se nacházím před centrální části levelu a pokusím se jí tedy vyřešit. Za vstupními dveřmi mě čeká teleport a u něj varování, že se mi nemusí podařit vrátit zpět. V místním bludišti pobiji další kyklopy a kouzelníky, pokusím se zatížit všechny možné místní plošinky a mohu teď zlehka přemýšlet, jak otevřít dveře jednotlivých místností.  

Ve skutečnosti není přemýšlet nad čím. Nezmínil jsem to hlavní. V hale je spousta otvorů a u nich jsou na kůlech lebky napovídající, co do otvorů mám vložit. Po vložení správného předmětu se otevře jedna z místností ve středové sekci. Spoustu předmětů samozřejmě nemám a měl jsem si je pobrat v Lava levelu. Nakonec jsem se tam musel vrátit například pro štít, jablko, scimitar. U hodně věcí mi pomohla runa Fehu, kterých mám nastřádáno několik. Díky ní lze vykouzlit náhodný předmět různého charakteru, včetně run. Takže jsem si např. nakouzlení další Odin runy, které jsem jinak hned po nalezení použil pro zvýšení si statistiky. Tady ale jednu potřebuji k vložení do jednoho z otvorů. Stálo to spoustu loadů, než runa nakouzlí ten správný požadovaný předmět. Samozřejmě runa Fehu nevykouzlí předměty všechny. Například nevykouzlí klíče nebo černou perlu. Některé věci jsem si poctivě musel najít. 

Pro svitek s kouzlem Zap Away, který je nutno do jednoho otvoru také dát, jsem se dokonce vracel do Crimson Domain, neboť jsem si vzpomněl, že jsem jej tam našel a po zapsání si kouzla do poznámek jsem jej tam nechal. Tady jsem zjistil, že je hra schopna drobných zákeřností, byť jsem výše ocenil, že je autoři například lava Levelem omezili na minimum. Nejsou zde sice momenty nenávratnosti, ale vzhledem k omezenému inventáři opravdu hned vyhazuji vše, co mi není k ničemu. Dozvědět se pak, že to potřebuji později, je radost. Cesta nazpět je občas dlouhá. Ale zase musím uznat, že se to stalo jen párkrát. Většinou je naštěstí pravidlem, že co je třeba v levelu použít, to tam taky najdu. A když ne tam, tak alespoň v rámci několika úrovňové sekce, v které se zrovna pohybuji. 

Postupně tedy vkládám do otvorů jednotlivé předměty a zjišťuji, že v otevíraných místnostech jsou různé předměty, které někdy k užitku jsou (například zlaté mince) nebo jde občasi i o požadované předměty do dalších otvorů pro otevření dalších dveří, v jiných je jen nějaká zbraň nebo zbroj, kterou nepotřebuji. A tak je opět spousta lapálií se sháněním předmětů a snahy vše otevřít vlastně nepovinná a není nutná pro dohrání hry. Pro kompletisty je to sice stejně radostná povinnost, ostatní si mohou splnit klidně jen to nejnutnější. Pokud teda vědí, co nejnutnější je. 

Hlavní význam těch místností za zamčenými dveřmi v centrální části levelu je hlavně v tom, že ve dvou z nich se nachází teleporty. Jeden vede do obrovské haly ve východní části levelu, v které je spousta soubojů a tím pádem spousta bodů zkušeností. Další z nich vede k rozcestníku, v němž jsou opět dva teleporty. Severní mě dovede k bráně do dosud neprozkoumané části End Three, do sídla bosse Ravena. Jižní mě dovede k bráně do Citadely.

End Three - Raven

Nejprve se vydám do sídla Ravena. V obrovské hale, která se půdorysem na mapě nepřekvapivě podobá letícímu havranovi, se pohybuje armáda Ravenových asasínů. Po pohodové velké bitvě posbírám klíče, které po asasínech zůstaly ležet na zemi. Následně jimi musím poodemykat zámky v přesném pořadí. Nelze poznat, který klíč k kterému zámku patří a je nutno zkoušet všechny na všechny. Zámky sepnou, když klíč 1 dám do zámku v prvním pořadí, klíč 2 v pořadí druhém atd. Není mi nic platné např. jít k zámku čtyři a dát do něj klíč čtyři, dokud postupně neodemknu zámky jedna, dva a tři, jestli mě chápete :-) 

Jakmile překonám tuhle mazanost, povede se mi otevřít i poslední dveře vedoucí k Ravenovi. Překvapivě mě neoddělá, i když jsem pobil celou jeho armádu asasínů. Naopak má pro mě úkol, chce hlavu asasínky Heddy, která se někde ukrývá (já vím kde, je to ta v End Five, která naopak chce hlavu Ravenovu). Musím se přiznat, že jsem úplně v tento moment zapomněl na obchodníka Hirama na začátku End Three, který mi za Ravenovu hlavu slíbil peníze. Jediné, co mě napadlo je stranit ženě a tak jsem Ravena sejmul

End Five - Hedda:

Ravenovu hlavu jsem odnesl do End Five Heddě. Ta mi za něj dala odměnu, která vůbec nestála za to. Ale na obchodníka Hirama jsem si vzpomněl až po odevzdání hlavy Heddě a už jsem to nechtěl vracet zpět. Jelikož jsem v levelu end Five našel i nějaké zlaťáky, zašel jsem ještě k léčitelce Ghervass hned u vstupu do levelu a koupil od ní to předražené kouzlo léčení.

Poté jsem se vydal k severní bráně v End Five vedoucí do Citadely. Stráže nepustí nikoho jiného než posla, takže mi hned blesklo hlavou, na co asi tahám ten úbor posla. Převlekl jsem se tedy za posla a cesta do Citadely byla volná. Je tu jedno varování ovšem. 

Po vstupu do Citadely už není cesty zpět. Proto je opravdu na zváženou, jaké věci si s sebou vezmu. Další věc je, že před citadelou se rozhodnu splnit ještě jednu z těch hlavních záležitostí. Musím využít Gateway kouzla, které mi předali kouzelníci a získat konečně polovinu hole The Staff of Summoning. Gesty rukou si namemoruji tedy kouzlo Gateway, sešlu jej a otevře se mi brána do jiné dimenze, kterou vstupuji do OtherWorld One. A o tom zase až příště, už ve finálním zápisu tohoto deníku.

Ringo