Sam & Max Hit the Road

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Lucas Arts / Vydavatel: Lucas Arts / Rok: 1993

Lucasovské adventury byly mnohdy protkány vtipem. Některé více, některé méně, vždy šlo o takový ten praštěný typ humoru, u kterého jsem si říkal, zda to ze hry nedělá až příliš komedii. V této recenzi se však bude dít něco jiného, než mé časté stížnosti na ultra komičnost, která mi obvykle sebere dobrodružné zážitky. Ostatně u Lucasovských her, jako je The Secret of Monkey Island a Day of the Tentacle, jsem si ověřil, že parodický humor nemusí hru pokazit a dokonce lze takovou hru považovat za jednu z nejlepších adventur, jaké jsem kdy hrál. 

U Sama & Maxe se humoru bát už nemusím. Toho jsem se obával v době vydání tak, že jsem měl hru po přečtení recenze, a pozdějším nesmělém krátkém rozehrání, nakonec odsunutou  do sféry nezájmu dobrých 29 let. Slýchával jsem o ní často, ale vždycky jak se řeklo Sam & Max, tak jsem si říkal, aha, jo, ten pes s tím zajícem, adventura s pověstí mega obtížná a plná nelogičností, do které se nevžiji a ani to nepůjde smysluplně hrát. 

Nyní jsem do hry vstoupil po nedávném nadšení z Day of the Tentacle a byl jsem na humorné situace připraven. Dokonce jsem se ujišťoval, že se na ně vlastně těším a byl jsem na humornou vlnu naladěn. A mohu jasně říci, že jsem předchozími předsudky hře velice křivdil a musím se ji hluboce omluvit. Protože po té, co jsem se sžil s tím, že hraji za nějakého psa a nějakou entitu v podobě zajíce, jsem byl najednou hrou pohlcen a s nadšením jsem ji dojel celou až do konce. A opět, podobně jako u Day of the Tentacle, bez jednoho jediného hintu či nakouknutí do návodu.

 

Hra totiž byla překvapivě naprosto logická a jakmile jsem sebral nějaký předmět, hned mě napadalo x možností, jak jej v těch veselých situacích použít a jedna z těch možností byla vždycky správně. Bylo to tak logické, že jsem skoro sám v podstatě vymyslel řešení, které někde půjdu ve hře vykonat a ono zafungovalo, jako připravené na mou mysl, jakoby to četlo mé myšlenky. Nebo jsem naopak narazil na lokalitu, prohlédl jsem okolí a už jsem spřádal plány, co tady vše vymyslím a jaké věci k tomu budu potřebovat sehnat. A opravdu jsem je po různu našel, sehnal a realizoval své nápady.

Měl jsem vsugerované letité názory z komentářů hráčů, i recenzí z časopisů, že hra je naprosto praštěná a musí se v ní opravdu dělat nelogické psí kusy, aby se hráč dobral řešení. Já tady teď teda s čistým svědomím říkám, že ne, není to nelogické. Naopak autoři velmi chytrými a důmyslnými puzzly v různých lokalitách spojili srandu s docela realistickými postupy, jen je nutno přijmout ty humorné situace, s jakými do toho šli. 

A ta sranda tady fakt nevadí, protože hra je od samého začátku pojata jako parodie se spoustou narážek, vtípků a komických situací. Čítával jsem, že jsou zde nesmyslné krávovinky, jako použití zajíce na něco, a tím se nesmyslně něčeho požadovaného docílí. Ale ve skutečnosti to není tak nesmyslné, že by to člověka nenapadlo, naopak. 

Vy jste totiž detektivní pes a zajíc je jen pomocník fungující fakticky jako předmět v inventáři. A když nefunguje to či ono, pošlete tam zajíce a zvyknete si, že zajíc je ten akční prvek, pes naopak spíše vymýšlí a ponouká zajíce stylem, heleď, co kdybys..... A on ne ten pes. Samozřejmě jste to vy, ten hráč, kterého se škodolibým smíchem napadne poslat zajíce do nějaké prekérky. Nakonec kdo na tuto zákonitost nepřijde, tak nemá šanci vlastně projít už začátkem hry, kdy je třeba velmi neotřele získat objednávku na vyřešení případu.

Proč pes a zajíc? Jo, a proč vlastně jsem vídával v předchozích hrách od Lucase upoutávky na Sama & Maxe v podobě různých sošek, obrázků a jiných reálií? Tedy ještě před vyjitím této hry? Byly to vtípky autorů těch her, kteří znali humorný komiks z roku 1987, Sam & Max comic on the Road, od Steva Purcella (tehdy zaměstnaného u Lucasfilm Games). Komiks vypráví o detektivech psovi Samovi a zajíci Maxovi, pátrajících po zmizelém Yettim z jednoho cirkusu ve Spojených státech. Pátrání po Yettim vede skrze různorodé lokality v USA pospojovanými hlubšími souvislostmi okolo tohoto záhadného zmizení. A tým Lucas Arts tedy napadlo udělat na motivy tohoto komiksu hru v podstatě plně odpovídající předloze.

Detektivní zápletka zní sice dětinsky (ostatně stejně jako hraní za psa a zajíce) a nevtáhne vás atmosférou tak, jako jiné vážnější detektivní hry, ale k překvapení mému mi to vlastně tak nějak stačilo. Jakmile jsem se dostal do víru událostí, hned jsem řešil jednu lokalitu za druhou, bavil se grafikou, hudbou, důmyslnými puzzly, i záhadou, proč zmizela s Yettim i žena Trixie a co s tím má společného podivná Rock and Rollová hvězda coby primární padouch. Flegmatický detektiv pes Sam mi strašně připomínal Texe Murphyho a útulná detektivní kancelář mi ihned evokovala kancelář v hotelu Ritz na Chandler Avenue. O to bylo mé vžití se do hry snadnější.

Z technického pohledu hra odpovídá zaběhnutému Scumm enginu, ale na první pohled je něco jinak. A to je ovládání. Místo klasických příkazů, textově vypsaných v dolní části obrazovky, jsou na kursoru k dispozici tlačítkem myši přepínatelné ikonky činností jako chůze, vzít, použít, mluvit. Inventář je rozklikávací bedýnka v levém dolním rohu. Rozhovory probíhají pomocí obrázkové lišty, na které se po kontaktu s nějakou osobou odklikají postupně obrázky znázorňující dostupná témata pro rozhovor, který následně proběhne automaticky, bez nějakých větvení a bez možností různých otázek či odpovědí, jak jsme byli zvyklí u předchozích Lucasovských titulů.

Grafika scenérií samotných je krásně kreslená, komiksová, stylová a nezaměnitelná. Procestujete mnoho rozmanitých lokací a z mnoha na vás dýchne i ta atmosféra, která vás dovede k představám, že se v daném místě nacházíte. V podstatě nemám grafice co vytknout a budiž důkazem jejího důstojného zestárnutí to, že dosud nikdo neměl potřebu udělat remaster. Samozřejmě to měla kapku jednodušší v tom, že nevyobrazuje scenérie tak, aby vám přišly detaily co nejrealističtější, jako v jiných adventurách, ale jde jednoduše o komiks jak z kreslené pohádky. 

Během celé hry hraje příjemný jazzík a opět mi to připomnělo adventurní detektivky s Texem Murphym. A mimoto je hra i skvěle namluvena a dabing k hláškám umocňuje celkové vyznění vtípků. Hra tedy exceluje i po té hudební a zvukové stránce.

Jak vidíte, tak jen chválím a je prostě proč. Aby to neznělo přehnaně a nevzbudil jsem tím v někom (kdo hru ještě nehrál) očekávání něčeho, čeho by se nemusel kvůli momentálnímu rozpoložení dočkat, tak musím upozornit, že Sam & Max rozhodně není nejlepší adventurou na světě. Určitě nepatří ani do té kategorie her, nad kterou se začnete rozplývat hned s vyřčením slova adventura. V rámci všech Lucas adventur stojí vlastně spíše stranou a patří k takovým humorným odbočkám, které však jakoby nezapadaly ani k těm odlehčenějším jejich kouskům, jako Maniac Mansion, Zak McKracken, či již několikrát zmíněný Day of the Tentacle. 

Navzdory tomu si myslím, že díky povedeným puzzlům, stylové grafice a celkovou jedinečností s návaznosti na komiks, si hra vybudovala v podstatě status kultu, a to oprávněně. Je to asi nejkomičtější adventura a nejkomičtější hra, jakou jsem kdy hrál, v podstatě největší blbina, ale v tom dobrém slova smyslu. Myslel jsem, že tenhle styl mě nemá šanci nikdy bavit, ale měním na to názor. Když se to povede, a tady se to povedlo, je to fakt zábava.

 

Hodnocení: 85%

Ringo