Zak McKracken and the Alien Mindbenders
Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Lucasfilm games / Vydavatel: Lucasfilm games / Rok: 1988 (FM Town 256 color version 1990)
Hned z kraje sdělím, že ani Zak McKracken tím velikánem ale nebude, byť se tak snaží tvářit. Ano, zní to divně, velký Lucas, slavný Scumm engine, již druhá hra v pořadí, ale přesto ji nepovažuji za moc dobrou, natož za zázrak, který by měl válcovat hry od konkurenční Sierry.
Přestože se hra snaží o humor a parodii typu Maniac Mansiona, dokáže si zachovat dojem závažnosti situace. Příběh v kostce je o tom, že zlí mimozemšťané chtějí spustit stroj, který by způsobil globální zblbnutí lidstva. Vy můžete stroj zničit a lze to jen pomocí mimozemských krystalů, které jsou na zemi rozhozeny od pradávna. Úkolem je krystaly najít a spustit destrukci mimozemského stroje.
Jako novinář prahnoucí po senzacích jdete natočit nějakou bizarní reportáž o dvouhlavé veverce, načež v její jeskyni narazíte na záhadné symboly. A tady se zapletete do víru událostí a do zmíněné zápletky o aliením oblbovacím stroji. Procestujete Peru, Mexiko, Egypt, Bermudský trojúhelník, Londýn, ale dostanete se i na Mars. Hra je sama o sobě velmi nápaditá a bohatá, na svou dobu asi až převratně. Její EGA verze je docela hezká, ještě hezčí je však ta 256 barevná, která byla určena pro japonský trh. Nyní je na GoGu hra v prodeji právě v té 256 barevné verzi, samozřejmě v angličtině (obrázky z ní vidíte tady okolo).
V Zak McKrackenovi máte něco kolem deseti lokalit, do kterých se budete dopravovat za peníze letecky. V každé lokalitě je několik herních obrazovek, v kterých můžete něco sebrat a použít úplně někde jinde. Z počátku hrajete se samotným Zackem, následně se přepínáte s druhou postavou Annie. A do toho ovládáte ještě dvě kosmonautky Leslie a Mellisu na Marsu. Teď si představte, kolik kombinací se nabízí při hromadě předmětů, a postav, které s nimi mohou nakládat, navíc v tolika lokacích.
Lucas se tedy zhlédli ve složité a ztřeštěně vtipné kombinatorice nemožného, kterou navíc komplikuje ovládání více postav, možnosti mezi nimi přepínat a provádět zvlášť různé činnosti, které budou mít vliv na celek. Každá postava umí zacházet s něčím jiným a z toho pak více či méně vyplývají možná řešení specifických situací. Bohužel autoři hry trochu neznali míru a hru kapku překombinovali.
V dávných časech měl smysl adventury spočívat hlavně v tom, aby se hráč zasekl a pídil se po řešení co nejdéle. A aby to mělo grády, tak se hráči pod nohy naházely klacky v podobě dead endů, které nakonec vyústily v nezvratný restart, hraní od začátku a zkoušení nových možností. Bodejť by ne. Kdo by tehdy vyhodil v přepočtu na naše 1400 Kč za krabici s hrou, kterou by dohrál za hodinu a čtvrt. To je totiž čistý čas hry, pokud byste ji prolétli se znalostí řešení, či s návodem. Hra tedy jede na podobném principu, jako plošinovky, kde vás 50x zabijí, než si danou situaci nacvičíte, aby vás zase 50x zabili až v dalším levelu v nové neznámé situaci.
Kdyby ve hře nebyly různá omezení, které vás chtě nechtě dovedou ke krachu, tak budiž. Jenže pokud neprodleně nesměřujete k tomu, abyste si zajistili finanční výhru v místní loterii (na což přijdete po kdo ví kolikátém restartu), dojdou vám brzy peníze na kreditce a při pokusu si koupit další letenku se vám objeví hláška, že nemáte dost peněz. No, a to pak můžete rozjet hru znovu. Abyste udělali po x hodinách další chybu a došly vám zase peníze. Není vlastně jasné, které postavy mají kam letět a co tam mají dělat. Na to prostě přicházíte sérií pokusů a omylu a dalších a dalších restartů.
Kombinatorika sama o sobě jde v duchu potrhlého Maniac Mansionu. Budete muset kombinovat nemyslitelné. Spojovat dva nesmyslné předměty, které vytvoří něco použitelného (vyspoiluji na ukázku aspoň jedno - napadlo by vás vylít rybičku z kulatého akvárka a udělat si z něj na Marsu pomocí lepící pásky utěsněnou helmu ke skafandru?) V reálu víte, že je to nesmysl jako kráva, ale tady to má asi jako vtipně pobavit. No nevím. Raději rozlousknu nějaký reálnější logický problém, než že by mě bavilo přicházet na co největší potrhlost a pak si říkal, jak to bylo "mazané".
Co hře taky vůbec nepomáhá, tak to jsou bludiště. Až mi přišlo, že autoři trpí prazvláštní obsesí bludišťovkami, kterou se jim povedlo přenést ještě i do následného Indiana Jonese 3, o kterém bude řeč příště. Bludišť je tady spoustu a v podstatě jsem je řešil stylem pokus omyl. Některé možná ani nedávají smysl a jde jen o to 4x vlézt někam jakože blbě a pak vám hra nahodí cílovou obrazovku, do které jste měli probloudit. Ale ne vždy tomu tak je, v některých bludištích je třeba najít opravdu systém.
Asi jsem vás už totálně odradil. Tak proč tedy hrát tuhle hru? Čím byla vlastně výjimečná, že ve své době sbírala docela vysoká hodnocení? V první řadě je to obrovská rozmanitost, počet lokací, které jsou docela atraktivní a dalo by se říci, že je to takový před Indiana Jones. Spousta exotických a starobylých míst, a pátrání po krystalech ukrytých v prastarých sochách, Indyho docela zdárně evokuje.
I s notnou, či dokonce absolutní, pomocí návodu je celkem fajn procestovávat ta místa a člověka docela zajímá, co se bude dít dále a jak to dále vypadá. Takže na takové to pohodové konzultované projití si touto hrou a nakouknutí do historie tvorby Lucasfilm Games dobré. Na samostatné vyřešení ovšem tryzna a přehlídka všech možných dead endů, jaké můžete v adventuře zažít. Dnes si to asi opravdu užije jen někdo, kdo nemá absolutně co jiného hrát.
Hodnocení: 65%
Ringo
(Rozhodl jsem se z tvorby Lucasu udělat takový navazující seriál, podobně jako před tím u adventur od Sierry nebo Accessu, takže se příště můžete těšit na Indiana Jones 3 And the Last Crusade, Loom a The Secret of Monkey Island.)
Ty seš hodně přísnej na Lucase.
OdpovědětVymazat@Pelikán: Jen zatím :-) Však počkej na Loom a The Secret of Monkey Island, to bude hodně jiná ;-)
VymazatJá bych tomu dal ještě méně, mě tahle hra moc nesedla. Zato Červ na ní nedá dopustit :)
Vymazat