Under A Killing Moon

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Access Software/ Vydavatel: Access Software / Rok: 1994


Kdo by neznal firmu Access Software. Některou z jejích her, jako třeba zběsilou střílečku Crime Wave, adventuru Countdown, nebo golfové simulátory World Class Leader Board, Links či Microsoft Golf, měl snad kdysi každý. Tvorba Access software se vyznačovala snahou o fotografický vizuál pomocí digitalizace fotek či obrázků a reálnými digitalizovanými zvuky. Ať už jsme si jejich zajímavého audiovizuálního pojetí mohli užívat v golfu nebo nějaké střílečce, tak se Acces Software asi nejvíce do srdcí hráčů zapsali rozsáhlou sérií adventur, jejichž hlavním hrdinou byl soukromý detektiv Tex Murphy.  


Under a Killing Moon je ve skutečnosti již třetí díl této série. A kdo že je to tedy ten slavný detektiv? Je to vlastně takový trochu flegmatický trouba, který sice dokáže v konečném důsledku zachránit svět, ale přitom jej nejprve občas umí spoustou přešlapů a chyb uvrhnout do ještě větších problémů, než v jakých se nacházel před tím. Je to takový Jacques Clouseau budoucnosti. A to budoucnosti doslova. Hra se odehrává V San Franciscu v roce 2042 po třetí světové, a samozřejmě jaderné, válce.


Realita je taková, že kdo přežil válku i následné nemoci z ozáření, tak si na radioaktivitu buď vytvořil imunitu, anebo se z něj stal mutant, mnohdy se zajímavými schopnostmi. Lidstvo se tak nějak s tím naučilo žít, dokud....dokud se neobjevil obvyklý strašák. Rozlišování, kdo je kdo, tentokráte dle toho, zda je člověk imunní a tedy normální anebo mutantem. Mutanti byli vytěsnění do speciálních čtvrtí měst. Přisuzovaly se jim samozřejmě veškeré negativa pro společnost.


A tak jednoho dne vznikl tajemný kult, Brotherhood of Purity, který si dal za cíl očistit lidstvo. Idea tohoto kultu sahala až do dávné minulosti a vycházela ze stále historicky se opakující potřeby vytvořit čistou rasu. Botherhood of Purity však zašel ještě dále a byl ochoten sáhnout až k nejbestiálnějším krokům, které by vedly k vyhubení většiny lidstva, kromě pár vyvolených jedinců, kteří se měli stát novou čistou generaci lidí obývajících planetu Zemi.


A co s tím má společného Tex Murhy? Z počátku zdánlivě nic. Jako zchudlý bídný detektiv, bydlící v nuzném hotelu na ulici Chandler Avenue ve čtvrti mutantů, vyšetřuje nejprve drobnou krádež náramku z obchodu se sběratelskými předměty. Jeho fádní život však změní návštěva záhadné ženy. Ta požaduje odcizení původně své vzácné sošky. Tu někdo vyhrál v aukci, kterou pořádal údajně zloděj vzácných předmětů. No nebudu prozrazovat více, Tex se tady nakonec připlete pod nohy výzkumné společnosti zabývající se genetikou a výsledkem jeho ztřeštěné a neorganizované práce bude odhalení komplotu kultu Brotherhood of Purity.


Jak vidíte, autoři zde využili spoustu námětů, ať už náhodou, nebo přímou inspirací. Ucítíte tady tak trochu klasickou jadernou postapokalypsu říznutou Blade Runnerem, okořeněnou X-Menem, postavené humorem v podstatě na základech Růžového pantera. Ale to nepíši ve smyslu, že je to mix bizáru, který vás má odradit. Přes tenhle guláš se povedlo autorům velice chytře uvést tento mix ve smysluplně fungující sci-fi detektivku s hlubokým tématem, vynikající atmosférou a strhujícím dějem. Břitký humor flegmatika Texe naštěstí nijak většinou nenarušuje pocity závažností situace a nenabourá tak takové to mrazení, že se tady sakra děje něco důležitého. 


Jak už jsem uvedl, Under a Killing Moon je již třetím dílem série. Píši o něm přednostně  hlavně proto, že to byl díl, který se mi kdysi dostal do rukou jako první a měl jsem tu čest jej dohrát. Ne, že bych záhy neměl sehnané i ty díly předchozí, a nevěděl o nich nic. Zkoušel jsem je hrát, ale Under a Killing Moon mě zaujal prostě nejvíce a to i díky svému zajímavému inovativnímu provedení. Zatímco první dva díly jsou klasické 2D point and click adventury, Under a Killing Moon se svým provedením snaží o zajímavé skloubení point and click adventuy s 3D fisrt person vizuálem a taky interaktivním filmem.


Představte si, že plynule procházíte prostředím a když se rozhodnete si v něm nějaký kout prozkoumat, prohledat, posbírat předměty, tak si mezerníkem scénu zastavíte a spustíte rozšířený interface s potřebnými adventurními menu a uděláte klasickým point and click způsobem vše potřebné. Pohybujete se tady sice plynule jako např. v soudobém ShadowCasteru, ale po spuštění interaktivních prvků se obraz zastaví a pohybovat se můžete, až zase ty interaktivní prvky mezerníkem vypnete a uvedete celou scénu v pohyb. Je tu tedy jakási fáze pohybu a fáze adventurní akce.


Samozřejmě nelze tady hovořit o komplexním rozsáhlém level designu a nějakých spletitých levelech v 3Déčku. Každičký 3D prostor je omezen v podstatě na jednu místnost, chodbu, v případě postupu do nějaké další sekce se načte další obrazovka. Největším 3D prostorem tady je pak vlastně ulice Chandler Avenue. 


Co bylo na svou dobu však ohromující, tak míra detailů textur. Ty byly na tak kvalitní úrovni, že je hra líbivá i na dnešní dobu a musí se nechat, že to stále vypadá dost dobře. V tomhle směru naštěstí hra zestárla velmi snesitelně. Logicky nečekejte dnešní uhlazený styl grafiky. Na 3D objektech jsou prostě naplácány kreslené textury v rozlišení příznačné pro dobu vzniku této hry. Ale kdo zažil rok 1994, tak ví, že takové detaily v rozpohybované 3D grafice hraničily tehdy se zázrakem.


Kromě toho, že je hra plně namluvená, má i vynikající soundtrack. Během hry pobřinkávají příjemné jazzové melodie perfektně vystihující prostředí, ve kterém se celé to dění odehrává. Hra je sice futuristická, ale s ohledem na úpadek po válce působí staromódním, až skoro Sherlock Holmesovským nádechem. Interaktivní film je zde zastoupen pravými nafilmovanými herci a uvidíte je v akci během rozhovorů a taky v různých automatických dějových sekvencí v podobě filmečků.


Kromě toho, že mi hra celkově sedla jak po herní, stránce, tak po té technické, jsem se obdivně pozastavoval nad tím, jak to všechno skvěle klape, jak se odvíjí děj, jak jsou koncipovány úkoly a že i přes nemalou obtížnost je vše tak logické, že jsem nepotřeboval jediné mrknutí do návodu, čímž hra u mě hodně vyrostla už nad ten výrazně pochvalný rámec. Prostě to, že adventura jde dohrát, je jasné plus, pokud nabízí komplikovaná řešení a přes to na ně lze přijít vlastní píli, pečlivostí a pozorností. I když jsem třeba u některých věcí zakysl na dva dny, byl jsem prostě vyhecovaný si na to přijít sám a nakonec na to i přišel (hru jsem si teď pro jistotu zopákl, i proto se můžete kochat mými obrázky ze hry, co se tu okolo povalují:-). 


Hra se odehrává v šesti dnech a trochu tím připomíná Gabriela Knighta. Skvělé je, že tady nejsou žádné dead endy a nic si nenávratně nezkazíte. Den se neukončí, pokud nesplníte klíčové záležitosti. Nesplněné drobnosti jde pak třeba dořešit i v den další. Někdy se ve hře otevře spousta lokací, mezi kterými je nutno cestovat, hledat a vyslýchat. K tomu slouží pohodlný automatický přesun mezi místy vyznačenými na mapě.


Klíčem k řešení je i spousta rozhovorů. Je tady nutno se doptávat na informace, pátrat a hlavně dávat pozor, kdo vám co říká. Spousta řešení tady spočívá ve správně vedených dialozích, které nabízejí tři varianty odpovědí na daná témata. Vedle několika skládacích puzzlů z roztržených papírků se zprávou je tady i fajn detektivní pátračka po charakteru z databáze v počítači, jen stačí v rozhovorech posbírat ty správné informace o popisu dotyčného a dobře prohledat stopy v okolí místa činu. Kombinatorika s předměty v inventáři a jejich využití na okolí je zpravidla naprosto logická a tak není nutno zkoušet tupě všechno na všechno, obvykle vám požadované řešení docvakne.


Těžko se mi hře něco vytýká, protože jde veskrze o dokonalý produkt. Nelze vytknout ani dnes již zastaralejší filmové zpracování, které i ve většině tehdejších her bývalo spíše zárukou propadáku, majícího nalákat jen na to, že se na monitoru odehrává ve hře pravý film. Tady však filmovost ničemu nevadí, spíše naopak, a tak se řadí hra k těm, které se v tomto směru výjimečně povedly. Rovněž najatí herci hrají svou roli vesměs dobře a není tu nic, co by v tomto směru kazilo atmosféru. A jako podtržení faktu, jak je to skvělá adventura, ji mám umístěnou i ve své adventurní TOP desítce.    

Hodnocení: 95%

Ringo 


Finální score 1018 bodů
Tex Murphy Série:
1989 - Mean Streets
1991 - Martian Memorandum
1994 - Under a Killing Moon
1996 - The Pandora Directive
1998 - Overseer
2014 - Tesla Effect





















Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?