Gabriel Knight 2: The Beast Within
Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1995
Gabriel se rozhodl přesunout z Ameriky na hrad Ritter v Německu, který podědil (viz závěr prvního dílu) a zároveň na sebe vzal po předcích odpovědnost Schattenjägera, anglicky Shadow Huntera, tedy lovce a potírače temného zla, které sestupuje na Zemi v podobě různých zlých mýtických bytostí. Jakkoliv si mohl myslet, že v rodinném hrádku bude užívat idylky a u toho psát své knihy, netrvalo to dlouho a jednoho temného podvečera jej překvapil dav vesničanů, kteří přišli k jeho hradu. Vyslechne si příběh o útoku šelmy, černého vlka, na malou dcerku místního farmáře.
Na naléhání vesničanů se Gabriel rozhodne pomoci, jakkoliv mu to připadá absurdní. Nicméně story o černém vlkovi, který ale není jen tak obyčejným vlkem, jej samotného zaujme a zkusí se k případu postavit tak, že to není jen ztřeštěná báchorka a pouhopouhá nehoda střetu přírody s člověkem. Od farmáře dostane pro vyšetřování k dispozici pokoj na ubytování v jeho farmě nedaleko Mnichova, k tomu staré auto, a tady to přebíráte do ruky vy, jako hráč.
První, čeho si všimnete, je zásadní změna oproti prvnímu kreslenému dílu. Gabriel Knight 2 je totiž zpracován filmově. Kdo stejně, jako já, nemá zrovna v oblibě interaktivní filmy a filmovou grafiku, v které absolutně chybí kreslířské umění, tak možná jen vyvrátí oči a řekne, dobře, dál a přesune se na jiný článek. Jenže pozor, Gabriel Knight 2 není lecjaký interaktivní film. Není to žádné laciné béčko stavějící na pradávném haló typu - nafilmovali jsme hru a vypadá to jako reál! A přitom člověk většinou u takovýchto her zjistil, že herně jde většinou právě o propadákové béčko, které vám občas někde dovolí kliknout, aby se film posunul, jenže filmově to taky vůbec za nic nestálo a stejně to bylo naprosto katastrofálně nekoukatelné.
Jestli vzpomínáte, jak jsem zpražil fotografické zpracování u Police Questu 4, tak Gabriel Knight 2 je úplně jiná písnička a je vidět, že to jde, když se chce. Gabriel Knight 2 staví na kombinaci reálných lokací spojených s historií a mysteriózními prvky a to vše doprovázeno umem reálných herců. Volba lokací je velmi chytrá a mají tu správnou působnost na hráčovu mysl. Takže když třeba na farmě vylezete ven za cvrlikání ptáčků, mrknete se na palouček s místem činu, hrábnete do zelené trávy a za doprovodu temného hororového tónu najdete zbytek srsti zvířete, jste totálně chyceni.
A takhle hra útočí na hráčovu mysl pořád. Váš poděděný rodinný hrádek Ritter je menší útulné rodinné sídlo, v kterém byste se nejraději sami zabydleli. Autoři upustili od mega zámku z dílu prvního, kterým byl Neuschwanstein, který v této hře nakonec je sice také, ale hraje úplně jinou roli. Hra rozmanitě střídá prostředí tak, že vás opravdu vtáhne do strhující reality jednotlivých lokací, ať už jsou to hrady, opuštěná farma, Zoo, muzeum, lovecká chata, okolní lesy nebo ulice a památky Mnichova, kam z farmy budete vyrážet na konzultace za vašim právníkem, laboratorním technikem, přitroublým policejním komisařem, anebo taky do loveckého klubu německých potrhlých aristokratů.
Do toho hra vkládá chytře odkazy na dávnou historii, podpoří to religiózními prvky a temným mysticismem, až vám to přijde vše tak uvěřitelné, že filmové zpracování nebudete pojímat jako nepříjemný fakt, ale naopak devizu dotaženou k dokonalosti. Podhradí Ritteru je malebné historické městečko s kostelem a starobylou radnicí, jejíž archivní dokumenty z dávných dob vám rovněž budou ve vašem pátrání velmi nápomocny. Atmosféra naprosto vygraduje ke konci na lovecké chatě v hlubokém hvozdu, kde byste za jiných okolností strašně chtěli být.
Pátrání je okořeněno reálnými historickými příběhy o králi Ludwigovi II., ztracené Wagnerově opeře, absolvujete věrohodnou prohlídku interiéru zámku Neuschwanstein, budete studovat spoustu knih či věrohodných dokumentů v muzeích, kontaktovat erudované akademiky z řad historiků i hudebních umělců, a zároveň pátrat po hrůzných okolnostech aktuálních mordů způsobených vlky, na které se váží záhadná zmizení lidí z dávné minulosti. Všechny ty staré historické příběhy, obrazy a samotná Wagnerova opera, odkrývají děsivé tajemství, sahající až do současných událostí, po kterých Gabriel s Grace pátrají, dávají je do souvislostí, aby se nakonec stali jejich samotnou součástí.
Ze Zoo zdrhli dva vlci. Ředitel Zoo působí velmi podezřele. Koukáte mu do obličeje a přemýšlíte, jestli sám není kříženec člověka a vlka. Asi mi ty báchorky o genetických pokusech a proměnách lidí ve vlky vlezly na mozek. Jsem přijat do loveckého klubu, jehož zakladatel působí sympatickým přátelským dojmem, ale v očích....sakra, zase mám dojem, že na mě kouká očima šelmy, dychtivé mi vysvětlit, jak lidstvo zdegenerovalo, protože totálně potlačilo své zvířecí pudy, které jsou hybnou silou přírody....
A opět se vrátím k tomu, proč je filmovost této hry tou pozitivní silou, která vás jedinečně přesvědčí o tom, že tohle dílo chcete takhle a ne jinak. Ne, kdyby to někdo překreslil, tak to asi nebude mít tu sílu. Gabriel Knight 2 je jedinečné herně filmové dílo, kde herci sehráli své role naprosto dokonale.
Hudební doprovod se skládá vesměs z hudby navozující klasiku. Lehké břinkání klavíru v historicky laděných lokacích je přesně tím, co tam může znít. Realističnost scény však nijak nenarušuje permanentně hrající hudba. Mnohé lokace jsou znepokojivě tiché, doprovázené třeba jen pohvizdováním ptactva.
Tím nechci říci, že je hra nějak dětsky snadná. U mnoha situací provětráte mozkové závity opravdu zásadně. Jak odlákat některé osoby od míst, které chcete nepozorovaně prozkoumat, to je někdy docela peklíčko, ale nakonec se pousmějete nad tím, jak to bylo sakra chytré, vychytralé, ale přišli jste na to. Závěrečný puzzle dá taky docela zabrat, ale taky doporučuji, nekoukat do návodu za žádnou cenu, lze na to naprosto logicky přijít, i když to z počátku vypadá složitě.
Pojďme se ještě podívat trochu na herní postupy a smysl toho, jak je hra rozdělena do kapitol. Hra má kapitol 6. A po té, co se Grace ukázala nakonec jako velmi platná i v terénu v prvním díle, což jste tehdy jako Gabriel ani nevěděli, dokud vám nezachránila život, nyní je Grace zapojena do dění naprosto otevřeně a stejně plnohodnotně, jako Gabriel. Zatímco Gabriel bude řešit akčnější situace a vstupovat do nebezpečných sfér, Grace je spíše sběratelem faktů, které postupně Gabrielovi posílá a tím se skládají do sebe střípky celého příběhu. Střídání postav je velmi dobrým nápadem a dělí to hru na dva zajímavé střídající se party, které se na závěr propojí.
Je strašně těžké přejít na nějaký shrnující a obecně hodnotící odstavec, když bych tady nejraději popsal dokonalost každičkého aspektu hry. Gabriel Knight 2 je totiž neskutečný zážitek. Hra s filmem dohromady a oba prvky jsou provedeny na špičkové úrovni. A klidně bych mohl přidat prvek třetí, je to trochu i poutavá kniha, docela si počtete. Jinak všechno to, co bylo fantastické na prvním díle, platí i pro díl druhý.
Zatímco první díl Gabriel Knighta byl tematicky laděn spíše exoticky a výlet na středověký hrad v Německu tam byl spíše jako drobné rozptýlení v podobě závanu staroevropské historie, v druhém díle se naši hrdinové Gabriel a Grace budou potulovat jen v Evropě, a to výhradně jen po Německu. Pro Evropana to bude prostředí velmi domácké, stejně jako tématika, točící se okolo vlkodlaků. V Evropě jsme na vlkodlaky a upíry zvyklí, no ne? :-)
Na naléhání vesničanů se Gabriel rozhodne pomoci, jakkoliv mu to připadá absurdní. Nicméně story o černém vlkovi, který ale není jen tak obyčejným vlkem, jej samotného zaujme a zkusí se k případu postavit tak, že to není jen ztřeštěná báchorka a pouhopouhá nehoda střetu přírody s člověkem. Od farmáře dostane pro vyšetřování k dispozici pokoj na ubytování v jeho farmě nedaleko Mnichova, k tomu staré auto, a tady to přebíráte do ruky vy, jako hráč.
První, čeho si všimnete, je zásadní změna oproti prvnímu kreslenému dílu. Gabriel Knight 2 je totiž zpracován filmově. Kdo stejně, jako já, nemá zrovna v oblibě interaktivní filmy a filmovou grafiku, v které absolutně chybí kreslířské umění, tak možná jen vyvrátí oči a řekne, dobře, dál a přesune se na jiný článek. Jenže pozor, Gabriel Knight 2 není lecjaký interaktivní film. Není to žádné laciné béčko stavějící na pradávném haló typu - nafilmovali jsme hru a vypadá to jako reál! A přitom člověk většinou u takovýchto her zjistil, že herně jde většinou právě o propadákové béčko, které vám občas někde dovolí kliknout, aby se film posunul, jenže filmově to taky vůbec za nic nestálo a stejně to bylo naprosto katastrofálně nekoukatelné.
Jestli vzpomínáte, jak jsem zpražil fotografické zpracování u Police Questu 4, tak Gabriel Knight 2 je úplně jiná písnička a je vidět, že to jde, když se chce. Gabriel Knight 2 staví na kombinaci reálných lokací spojených s historií a mysteriózními prvky a to vše doprovázeno umem reálných herců. Volba lokací je velmi chytrá a mají tu správnou působnost na hráčovu mysl. Takže když třeba na farmě vylezete ven za cvrlikání ptáčků, mrknete se na palouček s místem činu, hrábnete do zelené trávy a za doprovodu temného hororového tónu najdete zbytek srsti zvířete, jste totálně chyceni.
A takhle hra útočí na hráčovu mysl pořád. Váš poděděný rodinný hrádek Ritter je menší útulné rodinné sídlo, v kterém byste se nejraději sami zabydleli. Autoři upustili od mega zámku z dílu prvního, kterým byl Neuschwanstein, který v této hře nakonec je sice také, ale hraje úplně jinou roli. Hra rozmanitě střídá prostředí tak, že vás opravdu vtáhne do strhující reality jednotlivých lokací, ať už jsou to hrady, opuštěná farma, Zoo, muzeum, lovecká chata, okolní lesy nebo ulice a památky Mnichova, kam z farmy budete vyrážet na konzultace za vašim právníkem, laboratorním technikem, přitroublým policejním komisařem, anebo taky do loveckého klubu německých potrhlých aristokratů.
Do toho hra vkládá chytře odkazy na dávnou historii, podpoří to religiózními prvky a temným mysticismem, až vám to přijde vše tak uvěřitelné, že filmové zpracování nebudete pojímat jako nepříjemný fakt, ale naopak devizu dotaženou k dokonalosti. Podhradí Ritteru je malebné historické městečko s kostelem a starobylou radnicí, jejíž archivní dokumenty z dávných dob vám rovněž budou ve vašem pátrání velmi nápomocny. Atmosféra naprosto vygraduje ke konci na lovecké chatě v hlubokém hvozdu, kde byste za jiných okolností strašně chtěli být.
Pátrání je okořeněno reálnými historickými příběhy o králi Ludwigovi II., ztracené Wagnerově opeře, absolvujete věrohodnou prohlídku interiéru zámku Neuschwanstein, budete studovat spoustu knih či věrohodných dokumentů v muzeích, kontaktovat erudované akademiky z řad historiků i hudebních umělců, a zároveň pátrat po hrůzných okolnostech aktuálních mordů způsobených vlky, na které se váží záhadná zmizení lidí z dávné minulosti. Všechny ty staré historické příběhy, obrazy a samotná Wagnerova opera, odkrývají děsivé tajemství, sahající až do současných událostí, po kterých Gabriel s Grace pátrají, dávají je do souvislostí, aby se nakonec stali jejich samotnou součástí.
Ze Zoo zdrhli dva vlci. Ředitel Zoo působí velmi podezřele. Koukáte mu do obličeje a přemýšlíte, jestli sám není kříženec člověka a vlka. Asi mi ty báchorky o genetických pokusech a proměnách lidí ve vlky vlezly na mozek. Jsem přijat do loveckého klubu, jehož zakladatel působí sympatickým přátelským dojmem, ale v očích....sakra, zase mám dojem, že na mě kouká očima šelmy, dychtivé mi vysvětlit, jak lidstvo zdegenerovalo, protože totálně potlačilo své zvířecí pudy, které jsou hybnou silou přírody....
A opět se vrátím k tomu, proč je filmovost této hry tou pozitivní silou, která vás jedinečně přesvědčí o tom, že tohle dílo chcete takhle a ne jinak. Ne, kdyby to někdo překreslil, tak to asi nebude mít tu sílu. Gabriel Knight 2 je jedinečné herně filmové dílo, kde herci sehráli své role naprosto dokonale.
Volba nejen míst, ale i herců s důrazem na jejich obličejový vzhled, udělaly z Gabriel Knighta 2 něco jedinečného, neopakovatelného a taky nepředělatelného. Jediným neduhem je tady snad jen malé rozlišení videí, která jsou na dnešní dobu, velmi mírně řečeno, neostrá. Ale je to asi i o zvyku. Po nějakých pár minutách hraní mi to ani nepřišlo a je to jako koukat třeba na nějaký starší film pro pamětníky. Staromódnost k této hře navíc prostě sedne.
Byť Grace (Joanne Takahashi) po příjezdu do hradu působí jako žárlivá vzteklá semetrika, která vám poleze na nervy, postupně se uklidňuje a v konečném výsledku je z ní sympatická roztomilá pěkná holka, kterou budete mít rádi. Gabriel (Dean Erickson) je flegmatický a trochu bezcitný ranař, který do všeho vrtá a jakoby mimoděk se tak dozvídá více a více. Zároveň mu to nedá a jeho dobrodružná povaha jej vlastně aktivně zapojí do jádra toho, po čem pátrá, a to více, než by chtěl. Ale jde tomu zdárně naproti.
Herecké výkony nejen hlavních dvou postav jsou opravdu na jedničku. Řeč, mimické projevy, řeč těla, všechno tady klape, jak má. Hospodský Huber (Kay Edwin Emmert Kuter) jakoby vypadl z nějakého transylvánského dramatu, vedoucí běsný dav na Draculův hrad, Komisař Leber (Nicholas Worth) je typický policejní trouba, který má sice věci řešit z hlediska zákona, ale přitom nic pořádně neví a nechává vše srabácky na druhých. Ikonický je Baron Friedrich Von Glower (Piotr Józef Andrzejewski), zakladatel loveckého klubu, který si vzájemně s Gabrielem vybudují prazvláštní vztah (ale ne, nebojte....:-) Ředitel Zoo Doktor Klingmann (Wolf Muser) je taky nezapomenutelná postava. No mohl bych popisem jednotlivých herců pokračovat ještě dlouho a tím bych taky mohl toho i zbytečně moc prozradit těm, kteří hru nehráli.
Hudební doprovod se skládá vesměs z hudby navozující klasiku. Lehké břinkání klavíru v historicky laděných lokacích je přesně tím, co tam může znít. Realističnost scény však nijak nenarušuje permanentně hrající hudba. Mnohé lokace jsou znepokojivě tiché, doprovázené třeba jen pohvizdováním ptactva.
Z herního pohledu je Gabriel Knight 2 klasická point and click adventura s docela zjednodušeným ovládáním. Není to však nijak na škodu. Vše obstará jeden kurzor, který je buď šipkou v neaktivních místech, tam kde jde něco provést, se změní kurzor v ikonku dýky a kliknutím lze provést činnost, která k tomu přísluší - někam dojdete, něco otevřete, vezmete a pod.
Samozřejmě nechybí kombinatorika předmětů v inventáři s okolím. Mnohé situace jsou hezky zapeklité, ale přísně logické, že musím v tomto hru pochválit, že neznepříjemnila hráči zábavu příliš mnoha řekněme nefér podpásovek. Stejně jako Gabriel Knight 1 ukončuje každou kapitolu až po té, co splníte vše potřebné a neposune vás někam s chybějícím předmětem bez možnosti návratu.
Dá se říci, že je hra vlastně oproti jiným adventurám dohratelná do pohody bez návodu. No 3x jsem do něj kouknul (1x vážně, 2x jen tak pro popostrčení, viz níže za recenzí, abych nespoiloval), ale kromě jazykového puzzle a asi dvou ryze pixel hunt záležitostí, tam není nic dramaticky zákysového, co by mě zastavilo na déle, než trpělivost dovoluje.
Tím nechci říci, že je hra nějak dětsky snadná. U mnoha situací provětráte mozkové závity opravdu zásadně. Jak odlákat některé osoby od míst, které chcete nepozorovaně prozkoumat, to je někdy docela peklíčko, ale nakonec se pousmějete nad tím, jak to bylo sakra chytré, vychytralé, ale přišli jste na to. Závěrečný puzzle dá taky docela zabrat, ale taky doporučuji, nekoukat do návodu za žádnou cenu, lze na to naprosto logicky přijít, i když to z počátku vypadá složitě.
Pojďme se ještě podívat trochu na herní postupy a smysl toho, jak je hra rozdělena do kapitol. Hra má kapitol 6. A po té, co se Grace ukázala nakonec jako velmi platná i v terénu v prvním díle, což jste tehdy jako Gabriel ani nevěděli, dokud vám nezachránila život, nyní je Grace zapojena do dění naprosto otevřeně a stejně plnohodnotně, jako Gabriel. Zatímco Gabriel bude řešit akčnější situace a vstupovat do nebezpečných sfér, Grace je spíše sběratelem faktů, které postupně Gabrielovi posílá a tím se skládají do sebe střípky celého příběhu. Střídání postav je velmi dobrým nápadem a dělí to hru na dva zajímavé střídající se party, které se na závěr propojí.
Je strašně těžké přejít na nějaký shrnující a obecně hodnotící odstavec, když bych tady nejraději popsal dokonalost každičkého aspektu hry. Gabriel Knight 2 je totiž neskutečný zážitek. Hra s filmem dohromady a oba prvky jsou provedeny na špičkové úrovni. A klidně bych mohl přidat prvek třetí, je to trochu i poutavá kniha, docela si počtete. Jinak všechno to, co bylo fantastické na prvním díle, platí i pro díl druhý.
Gabriel Knight 2 patří k největším adventurním zážitkům, jaké jsem měl tu čest na počítači absolvovat. A jestli by po mně někdo chtěl vyjádření, jestli je lepší mnou tolik vychválený Gabriel Knight 1 nebo 2, tak odpověď je, že je to remíza. A proč není Gabriel Knight 2 uveden v mé TOP10 je jen z toho důvodu, že se držím pravidla - jen jeden zástupce herní série v žebříčku, jinak by tam dost možná byl v první trojici :-) Díky Sierra-on-line, díky Jane Jensen za tohle umělecké dílo.
Hodnocení: 100%
Ringo
Hodnocení: 100%
Ringo
Hru jsem před dávnými lety načal, ale neměla titulky. Hra byla čistě jen namluvená a tak jsem se v ní ztrácel a nevěděl jsem pořádně, o co se tam jedná. Dnes jsem hru konečně pokořil, dohrál a to díky patche s titulky, které Sierra časem vydala, takže je lze do hry nahrát - rozbalit soubory s titulky do adresáře PATCHE, ale musíte si nainstalovat aktuální Scumm emulátor a spouštět hru speciálně pod ním, GoG verze jej má zastaralý a ta hru s titulky spustit neumí.
Mé vynucené tři nahlédnutí do návodu (bacha, SPOILERy):
V kapitole I.:
1. Nevěděl jsem, jakou větu složit ze slov ze záznamu v diktafonu, na který jsem nahrál doktora Klingmanna. Nedocvaklo mi, komu mám jakou zprávu směrovat a jak má být koncipována. Výsledek však není nijak překvapivý, ale nevím, jestli bych to kdy složil.
V kapitole IV.:
2. Lehké naťuknutí přes video na Youtube, kde se nachází místo, které jsem ještě neprošel. V muzeu je v jednom prostoru totiž docela skrytá vitrínka s deníkem krále Ludwiga II. Stačí se tam jen podívat a kapitola dospěje ke svému konci. Celé dva dny jsem procházel 4 lokality o x místnostech a proklikával v nich naprosto všechno. Ale na tohle jsem neklikl, ono se to místo totiž navíc kryje s jinou věcí, na kterou lze kliknout a na tu jsem klikl x krát bez nějakého výsledku, který by mě někam posunul.
V kapitole 6.
3. Nenašel jsem lepící pásku schovanou u provazů od opony, mezi které jsem x krát klikl a nic. Ale byla tam chytře schovaná. Jeden hodně zákeřný pixel hunt :-)
Komentáře
Okomentovat