Dual Orb 2
Platforma: SNES / Žánr: jRPG / Developer: Prism Kikaku Ltd. / Vydavatel: I'Max Corp. / Rok: 1994
Krátká série Dual Orb čítá dva díly a budu se věnovat jen dílu druhému. První jsem nehrál, nenašel jsem k němu překládací patche, možná ani ještě neexistuje. Dual Orb 2 byl však fanouškovsky přeložen do angličtiny a tak i tato jen v Japonsku skrytá perlička mohla do zbylého herního světa.
Dual Orb 2 lze na první pohled snadno chybně podcenit. On totiž ze startu vypadá tak trochu jako Béčko. Grafika okoukaná od slavnějších titulů by mohla navodit dojem, že jde jen o slátaninu po vzoru věhlasných her v žánru.
Základem příběhu je svět po globální katastrofě, kterou způsobili dva vědci toužící po maximálním poznání a osudný jim byl výzkum záhadného orbu s nesmírnou energii. Jeden z vědců chtěl pomocí této síly ovládnout svět, druhý vědec se jej snažil zastavit. Výsledkem jejich souboje byla likvidace světa, jak byl znám před tím. Kdysi byl moderní, plný měst s mrakodrapy a moderní techniky.
Léta plynula, lidi se jako obvykle ze všeho otřepali a pokračovali dále ve svém rozvoji a ve svých životech, momentálně však vývojově ve fázi někde ve středověku. Jednoho dne se však narodí zázračné dítě, které by mohlo předznamenávat, že se zlo vrátilo a jeho protiváhou bude právě zrozený hrdina....
Ačkoliv si hra vizuálně půjčuje mnohé ze zmíněné Final Fantasy 6 (pohled na mapu, některé postavičky, některé budovy), tak tomu grafici přeci jen dali jakýsi svůj náboj a některé detaily jsou tak přímočaré, až jsou krásné. Vývojáři vdechli do hry zvláštní specifickou atmosféru. Stejně je to i s ostatními aspekty hry.
Hra má zvláštní spád, jak do toho nastoupíte, tak se rozjede jak vlak, z kterého už nejde vyskočit, dokud nedorazí do cílové stanice. Člověk tak kouká po krajině a zjistí, že je líbivá, jak jinak, u SNESového pixel artu. Městečka, hory, lesíky, vše vypadá fakt hezky a nemá cenu dlouho přemýšlet, jestli jsme to už někde neviděli. Je třeba si užít to, co vidíme právě zde.
Souboje jsou čistě tahové, probíhají náhodně. RPG systém je postaven na zbraních, které levelujete a tím jim zvyšujete účinnost a získáváte nové typy úderů. Pro upgrade zbraní je po dosažení další úrovně (například od +1 až po + 20) nutno zajít ke kovářovi, který samotné vylepšení provede. Po dosažení maximální úrovně zbraně získá postava speciální útok. Samozřejmě levelují i postavy samotné.
Ono je to s tímto typem her při hodnocení těžké, protože pokud milujete japonské RPG hry na SNESu, jste prakticky schopni v plném nasazení a nadšení hrát cokoliv, kde vodíte panáčky po světě, bojujete, vylepšujete statistiky a postupujete rozhovory v rozvíjejícím se spletitém příběhu. Dual Orb 2 vyvažuje neduh plagiátorství v podstatě naprostou bezchybností. Dalo by se říci, že tohle je naprosto typická japonská RPG hra a právě proto je tak zábavná. Asi bych i mohl říci, že mezi plagiátory je králem v míře možností se přiblížit TOP titulům.
Takže na co ještě čekat, nahodit emulátor, aplikovat překladatelský patche na tuto hru a může se hrát. Přes veškerou neoriginalitu se jedná o vynikající zábavný kousek. Já se teda bavil královsky. a tak se můžete pokochat mou stařičkou galerií obrázků ze hry, kterou se mi povedlo vyhrabat z archívu a datuje se k roku 2013, komu nevadí grafické spoily, na konci galerie za článkem jsou i obrázky z finálního boje, podobně jako u Treasure Hunter G :-)
Hodnocení: 85%
Ringo
Krátká série Dual Orb čítá dva díly a budu se věnovat jen dílu druhému. První jsem nehrál, nenašel jsem k němu překládací patche, možná ani ještě neexistuje. Dual Orb 2 byl však fanouškovsky přeložen do angličtiny a tak i tato jen v Japonsku skrytá perlička mohla do zbylého herního světa.
Dual Orb 2 lze na první pohled snadno chybně podcenit. On totiž ze startu vypadá tak trochu jako Béčko. Grafika okoukaná od slavnějších titulů by mohla navodit dojem, že jde jen o slátaninu po vzoru věhlasných her v žánru.
Pokud by tohle někoho odradilo od toho hru hrát s tím, že věnuje čas něčemu jinému a slavnějšímu, tak by ale velmi pochybil. Přes to, že tato hra byla udělána s motivem "Final Fantasy 6 se nám strašně líbila, udělejme taky takovou hru", neubírá to hře nic na přitažlivosti. Zápletka je taky namixovaná velmi chytře, takže udrží pozornost.
Základem příběhu je svět po globální katastrofě, kterou způsobili dva vědci toužící po maximálním poznání a osudný jim byl výzkum záhadného orbu s nesmírnou energii. Jeden z vědců chtěl pomocí této síly ovládnout svět, druhý vědec se jej snažil zastavit. Výsledkem jejich souboje byla likvidace světa, jak byl znám před tím. Kdysi byl moderní, plný měst s mrakodrapy a moderní techniky.
Léta plynula, lidi se jako obvykle ze všeho otřepali a pokračovali dále ve svém rozvoji a ve svých životech, momentálně však vývojově ve fázi někde ve středověku. Jednoho dne se však narodí zázračné dítě, které by mohlo předznamenávat, že se zlo vrátilo a jeho protiváhou bude právě zrozený hrdina....
Jak vidíte, příběh pěkný, ale už jsme jeho obdobu viděli třeba v Dragon Questu 4 nebo 5. Ale vůbec ničemu to nevadí.
Graficky jde o směsicí různých lokalit střídavé kvality. Města se budou velmi líbit, v jeskyních a horách má člověk kapku pocit, že je to graficky kapánek chudé a v technologicky moderních lokacích nabudete dojmu, že hrajete RPG snad z roku 1989.
Na druhou stranu soubojová obrazovka je jedna z nejhezčích, kterou jste mohli v roce 1994 na SNESu spatřit, vyloženě dýchá dojmem prvních RPG na PS1 z roku 1997. Své postavy vidíte zezadu jakoby pohledem do výřezu krajiny nebo do chodby před sebou. Design nepřátel je občas zajímavý bizár, když na vás útočí třeba auto nebo tank z první světové války.
Graficky jde o směsicí různých lokalit střídavé kvality. Města se budou velmi líbit, v jeskyních a horách má člověk kapku pocit, že je to graficky kapánek chudé a v technologicky moderních lokacích nabudete dojmu, že hrajete RPG snad z roku 1989.
Na druhou stranu soubojová obrazovka je jedna z nejhezčích, kterou jste mohli v roce 1994 na SNESu spatřit, vyloženě dýchá dojmem prvních RPG na PS1 z roku 1997. Své postavy vidíte zezadu jakoby pohledem do výřezu krajiny nebo do chodby před sebou. Design nepřátel je občas zajímavý bizár, když na vás útočí třeba auto nebo tank z první světové války.
Ačkoliv si hra vizuálně půjčuje mnohé ze zmíněné Final Fantasy 6 (pohled na mapu, některé postavičky, některé budovy), tak tomu grafici přeci jen dali jakýsi svůj náboj a některé detaily jsou tak přímočaré, až jsou krásné. Vývojáři vdechli do hry zvláštní specifickou atmosféru. Stejně je to i s ostatními aspekty hry.
Hra má zvláštní spád, jak do toho nastoupíte, tak se rozjede jak vlak, z kterého už nejde vyskočit, dokud nedorazí do cílové stanice. Člověk tak kouká po krajině a zjistí, že je líbivá, jak jinak, u SNESového pixel artu. Městečka, hory, lesíky, vše vypadá fakt hezky a nemá cenu dlouho přemýšlet, jestli jsme to už někde neviděli. Je třeba si užít to, co vidíme právě zde.
Souboje jsou čistě tahové, probíhají náhodně. RPG systém je postaven na zbraních, které levelujete a tím jim zvyšujete účinnost a získáváte nové typy úderů. Pro upgrade zbraní je po dosažení další úrovně (například od +1 až po + 20) nutno zajít ke kovářovi, který samotné vylepšení provede. Po dosažení maximální úrovně zbraně získá postava speciální útok. Samozřejmě levelují i postavy samotné.
Ono je to s tímto typem her při hodnocení těžké, protože pokud milujete japonské RPG hry na SNESu, jste prakticky schopni v plném nasazení a nadšení hrát cokoliv, kde vodíte panáčky po světě, bojujete, vylepšujete statistiky a postupujete rozhovory v rozvíjejícím se spletitém příběhu. Dual Orb 2 vyvažuje neduh plagiátorství v podstatě naprostou bezchybností. Dalo by se říci, že tohle je naprosto typická japonská RPG hra a právě proto je tak zábavná. Asi bych i mohl říci, že mezi plagiátory je králem v míře možností se přiblížit TOP titulům.
Takže na co ještě čekat, nahodit emulátor, aplikovat překladatelský patche na tuto hru a může se hrát. Přes veškerou neoriginalitu se jedná o vynikající zábavný kousek. Já se teda bavil královsky. a tak se můžete pokochat mou stařičkou galerií obrázků ze hry, kterou se mi povedlo vyhrabat z archívu a datuje se k roku 2013, komu nevadí grafické spoily, na konci galerie za článkem jsou i obrázky z finálního boje, podobně jako u Treasure Hunter G :-)
Hodnocení: 85%
Ringo
Komentáře
Okomentovat