EcoQuest 2: Lost Secret of the Rainforest
EcoQuest 2: The Lost Secret of the Rainforest je něco, co pro mě už od roku 1993 oplývalo jakousi aurou zvláštní přitažlivé tajemnosti a zároveň nevyzpytatelnosti. Jako fanda Sierrovek jsem si tento kousek automaticky zařadil do povinného playlistu k ostatním Questům, přestože jsem o dva roky starém prvním díle tehdy ještě nevěděl nic a z aktuálního druhého dílu jsem viděl jen fantastické obrázky. Ty na mě působily takřka podobně přitažlivě, jako screeny z Indiana Jonese IV od Lucas Arts. Ačkoliv jsem měl hru stále tak nějak na paměti, ve své době jsem ji neměl a později tak trochu zapadla v přívalu dalších herních titulů. Nicméně je nyní na čase, abych oprášil tuto letitou záležitost.
První díl, s kterým jsem měl nedávno tu čest, mě bohužel moc nepřesvědčil, a tak jsem k tomu druhému začal přistupovat s mírnými obavami. Hnala mě vlastně už jen ta někdejší touha si i tenhle Quest z dílny Sierry-on-line zahrát a ty obrázky v časopise vypadaly přeci tak nádherně. Po spíše přetrpěném prvním díle jsem tedy nainstaloval EcoQuest 2. Opět jsem byl vržen do role Adama Greeneho, který o něco povyrostl a tak se může se svým otcem vydat na výzkum deštných pralesů v jižní Americe a zdokumentovat ekologické dopady jejich zběsilého kácení pro zisk dřeva a zemědělské půdy.
Hned v úvodním špinavém přístavu mě čekala taková první adventurní oťukávačka, naznačující, jak to vše bude asi fungovat a jak se to bude ovládat. V tomhle smyslu to není nic překvapivého a jedná se o klasicou point and click Sierrovku. Následně získám z výbavy otce ecorder, skener, kterým mohu přejíždět přes různé předměty, objekty, rostliny, zvířata, ale i formy znečištění a zaznamenávat do databáze o tom všem podrobnější informace.
Překvapilo mě, jak mě to hned zaujalo a nadšeně jsem přejížděl po po obrazovce a získával data, které mohou být obzvláště pro dětské hráče docela poučné a užitečné pro rozšíření všeobecného přehledu. Samozřejmě nelze očekávat složitá skripta, jsou to věci, které obohatí o nové informace maximálně základoškoláky prvního stupně, ale i tak ta informativnost ve hře působí mile :-)
Každá úspěšně odhalená věc, rostlina, zvíře, ale i kulturní prvky, na které ve hře narazíte, je samozřejmě odměněna v bodovém hodnocení, stejně jako každý vyřešený puzzle, jak už je u Sierry zvykem. V přístavu to byly pochopitelně předměty znečišťující okolí, později v pralese jsem si do databáze přidával různé hady, opice, ptactvo a u domorodého kmene, nebo u vykopávek, to byly právě ty kulturní a architektonické záležitosti. Práce ekologa samozřejmě spočívá i ve sběru dat ohledně likvidace pralesa, která probíhá systematickým kácením nebo znečišťováním.
Stejně jako v prvním díle mám jakýsi pytel na odpadky, prostřednictvím kterého odstraňuji nečistoty všeho druhu. Opět bodovaná záležitost. A vzhledem k událostem v prvním díle a k tomu, jakým způsobem se Adam dostane do víru událostí i zde, není překvapením, že Adam umí během svého dobrodružství rozmlouvat se zvířaty. A tak si mohu poslechnout jejich stížnosti na jejich utrpení způsobené ze strany lidí.
To hlavní, co mě však zaujalo, mimo poutavě a chytlavě zpracované vzdělávací prvky a taky hezké grafiky, bylo celkem brzké zatažení do strhujícího děje, který měl zajímavý spád. A tentokráte musím říci, že dobrodružství nemělo až tak infantilní nádech, jako v případě prvního dílu. Naopak jsem velmi brzy nabyl pocitu, že tohle má docela sílu, jako bych hrál nějaký prequel Indiana Jonese s velmi mladým Indym. Hodně tomu nahrálo zasazení do prostředí amazonského pralesa, odkazy na domorodé kmeny a starobylá města zašlých indiánských civilizací.
Celé se to semele docela rychle. Když Adam se svým otcem dorazí do přístavního městečka nedaleko Amazonie, seznámí otec Adama se svou výbavou ekologa. Jenže zatímco mu ukazuje kufřík s ecoderem a dalšími věcmi, které budou potřebovat pro ekologický výzkum, přiběhne zloděj a ukrade Adamovu otci druhý kufřík, v kterém má kromě oblečení i peněženku a pas, bez kterého by se tady, v cizí zemi, nehnul. Chtě nechtě jde pronásledovat zloděje, zatímco má Adam zůstat a hlídat druhý kufřík s vybavením. Adam není ale zrovna svědomitý hlídač, přijde na něj únava, a tak si vleze do jednoho z člunů přivázaných u zdejšího mola a v něm usne.
Opět vyvstává otázka, zda se to opravdu děje, anebo jde o sen. Ti bystřejší se dovtípí, že se to samozřejmě Adamovi zdá, stejně jako v minulém dobrodružství, ale naštěstí to nijak nenarušuje to správné napětí, když je to podáno chytře. Ke člunu připlavou vydry, které si Adama vytipovaly jako toho pravého, který by mohl zachránit prales. Překoušou provazy člunu, a ten odpluje někam směrem k pralesu. Tam se Adam probouzí (respektive sní dále) a strhující dobrodružství může začít.
Čeká jej řešení spousty problémů, ať už se zvířaty, nebo domorodci. Dostane se ovšem také do velkého nebezpečí, když padne do spáru gangsterů, kteří nejen, že řídí firmu bezohledně kácející prales, ale rovněž loví exotická zvířata, aby je mohli výhodně prodat. Ve finále nakonec Adam doputuje do mysteriózního starověkého města inckého typu, v kterém odhalí tajemství deštného pralesa a zachrání tak jeho přírodní i kulturní bohatství.
Zní to všechno asi trochu naivně, ale samotná hra má zvláštní kouzlo a dokáže vtáhnout tak, že jsem zjistil, že to beru vlastně velmi vážně, jsem hrou totálně pohlcen a s napětím sleduji, co se bude dít dále. Díky skvělým kombinačním puzzlům, které jsou zároveň velmi logické, jsem se navíc radoval z každého úspěchu, kterého jsem při řešení dosáhl. Navíc to vzdělávací téma, vysvětlování, jaké žijí kde zvířátka, jaké rostliny kde bují, jaký byl život domorodých kmenů a jaké si stavěly starobylé civilizace města, je zasazeno do smysluplných událostí a každá činnost tady zapadá do nastíněných souvislostí.
Graficky je to jedním slovem nádhera a hra v reálu jen potvrdila, že mé zalíbení v těch pár obrázcích, které jsem kdysi ze hry viděl, nebylo od věci. EcoQuest 2 se jasně řadí k těm vrcholným adventurním hrám zpracovaných v malebné 256 barevné VGA grafice. Rozmanitost prostředí rozšiřuje pixel artovou galerii o notný počet nádherných obrazů, které mi navždy zůstanou v paměti a rád na ně budu vzpomínat. Já mám prostě tenhle styl grafiky a atmosféry v obrázcích nejraději.
Samozřejmě ne všechny obrazovky vykreslují romantickou exotiku nebo architektonické památky. Je to EcoQuest, který má samozřejmě dávat apel na to, jak není dobře, když se ničí příroda nebo kulturní dědictví. Takže kromě krás přírody tady uvidíme i výjevy ze zdevastované krajiny drastickou těžbou nebo znečištěné moře úniky olejů z lodí ve špinavém přístavu. Přesto i tady je míra detailů a prokresleností scenérie na velmi vysoké úrovni, že to prostě vypadá skvěle. A abych úplně neopomněl herní hudbu, jak je občas mým zvykem, tak ta v celku hezky dolaďuje pocity z dění na obrazovce.
Musím jednoznačně říci, že druhý EcoQuest naprosto předčil má původně velká očekávání, které trochu narušila dětinskost prvního dílu. A nemyslím si, že přeháním, když řeknu, že patří mezi ty nejzábavnějším a nejhezčí adventury, které jsem hrál. O to silnější je ten pocit proto, že jde v podstatě jen o hru z dvoudílné série, což mohlo trochu navozovat dojem, že je to takový boční produkt vedle hlavní Questové produkce Sierry-on-line.
Jenže tady si s tou hrou dal někdo sakra práci a výsledek je úžasný. A byť hrajete za dítě a celý děj se odehrává vlastně v jeho fantasii a snech (takže je to vlastně můj člověk :-) a ekologická agitace by mohla pro mnohé pragmatiky působit značně naivně nebo dokonce odpudivě, stejně jako mluvící zvířátka, dokáže to dobrodružství tady strhnout opravdu obdobně, jako kterékoliv vrcholné a věhlasnější adventurní dílo. Mou euforii navíc umocňuje čirá logičnost hry (neplést si s jednoduchostí:-), kdy jsem do návodu kouknul fakt jen jedinkrát, protože to jedno heslo napsané na papírku, schovaném v něčem, s čím jsem již manipuloval, jsem přehlédl :-)
Hodnocení: 90%
Ringo
Komentáře
Okomentovat