Time Gate: Knight's Chase

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Infogrames / Vydavatel: Infogrames / Rok: 1996

Time Gate bych díky jeho provedení mohl bez skrupulí nazvat jako spin-off k sérii Alone in the Dark. V podstatě využívá s drobnými obměnami stejný engine, stejné ovládání, stejné menu. Infogrames chtěli však s touto hrou zahájit novou trilogii, s jinými hrdiny, jinými reáliemi. Místo nemrtvých a místo odkazů na Lovecrafta a kult Cthulhu, sáhli po atraktivním tématu ohledně templářských rytířů. A jak už název napovídá, budeme se k nim muset dostat skrze nějaký ten časoprostor. 

Začátek příběhu značně připomíná skvělý film z roku 1988 s Harrisonem Fordem, 48 hodin v Paříži. Posuďte sami. Jste William Tibbs, Američan, studující práva v Paříži. Jednoho dne však záhadně zmizí vaše přítelkyně Julliettte. Zoufalý William pročítá noviny, z kterých by se dozvěděl jakoukoliv informaci, jak pokračuje pátrání. Nakonec se však vydá po stopách zmizení Juliette sám, na vlastní pěst. Tolik k realistickým podkladům pro příběh. Následuje totiž značně mysteriózní scéna. Jednoho večera překvapí Williama zjevení jakéhosi temného rytíře. Rytíř zaútočí, avšak William jej pohotově eliminuje. 

Objeví se časoprostorová brána, do které rytíř mizí. Skrze ní však William zahlédne scénu z dávného středověku, rozsáhlý klášter hradního typu a v něm uvězněnou jeho Juliette. A také v klášteře zahlédne zlého hodnostáře Wolframa. Následně celý výjev zmizí, brána se uzavře a jediné, co po tomto záhadném útoku z dávné minulosti zůstane, je na zemi ležící prsten. Prsten, v němž chybí drahokam. 

Juliette je tedy uvězněna někde v historii, a tak první, co Williama napadne, je zajít do místního muzea a hledat historické souvislosti s vidinou, kterou zahlédl skrze bránu do minulosti. Ten středověký klášter se totiž podezřele podobal právě budově muzea. 

Nakonec je William vržen do divokého víru událostí, sám skončí v minulosti, dozvídá se souvislosti spjaté s jeho předky a spojitosti s řádem templářských rytířů, proti kterým se rozhodla tvrdě zakročit inkvizice. Jedním z těchto inkvizitorů je právě zlý Wolfram. Úkolem je porazit jej v jeho klášteře, který kdysi patřil řádu templářů, osvobodit Juliette a vrátit se do současnosti.

Téma o templářích bylo v roce 1996 v módě a inspirovalo hned dvě firmy. Chopili se jej jak Infogrames s právě popisovanou Time Gate, tak Revolution soft. se svým Broken Sword. Jak však můžeme od Infogrames čekat, vzhledem k jejich předchozí tvorbě, tak se toho zhostili více mysteriózním a tak trochu hororovým pojetím, vymykajícím se realitě. A také do toho vložili nějakou tu akci, vzhledem ke zvolenému engine. Tedy engine z Alone in the Dark, lehce vylepšený o kombinačnější inventář a zdokonalenou funkci běhu pomocí klávesy Shift, oproti někdejšímu nešikovnému dvojkliku pohybové šipky. 

Hned po prvních krůčcích si můžeme všimnout, že grafika se od vynikajícího Alone in the Dark 3 opět kapánek posunula a detaily jsou na svou dobu docela ohromující. Už počáteční muzeum překypovalo hromadou detailů. Co teprve, až se přesunete do výše zmiňovaného středověkého kláštera. Tam si opravdu grafici vyhráli a pojali to velmi umělecky. 

Temné středověké reálie působí naprosto věrohodně a exteriéry kláštera, s okolní zasněženou zimní krajinou, jsem užasle obdivoval a mnohé scenérie bych si klidně nechal zarámovat na zeď svého pařanského doupěte (kterým je tedy obývací pokoj, takže by to doma samozřejmě neprošlo :-) Interiéry jsou rovněž velmi působivé a dokonale vás vtáhnou do 14. století. Celá struktura stavby je navíc realistická a funkční. Skloubení malebnosti s chladným prostředím mezi kamennými zdmi vyvolává přesně ty pocity užaslého obdivu, ale zároveň i uznání dokonalého zprostředkování atmosféry pobytu ve studených kamenných prostorech, plných nebezpečí a nábožensky rituálního šílenství.

Hlavní postava, i nepřátelé, se značně změnili oproti hranolovitým postavám z Alone in the Dark. Působí zde podrobněji a skoro by člověk řekl, že jsou to nakreslené 2D sprity než polygonové modely. Holt i potažení polygonů texturami, a také detailnější linky, doznaly zase pokroku. Hra je samozřejmě z dnešního pohledu značně pixelovaná, nicméně mně to nevadí. Naopak si umím tu archaičnost patřičně užít a obdivovat, jak i v tehdejších technologických možnostech dokázali grafici vytvořit tak fantastické kresby a k tomu je naházet do 3D prostoru.

Grafiku jsem náležitě vychválil a nemám jí co vytknout. Prostě famózní dílo. Stejně tak dobře si vede i ozvučení, tedy hudba a zvuky. I tady je vidět, jak si s tím vývojáři vyhráli. Hlavně v různých skřecích a na zoufalém předsmrtném výkřiku, si dali opravdu záležet. Kroky vaše, ale i nepřátel, se patřičně ozývají kamennými chodbami. Dialogy jsou navíc věrohodně nadabovány. Vytknul bych asi jen absenci titulků, takže pro elementární pochopení děje musí člověk opravdu pozorně naslouchat. Texty zde naskakují jen v případě průzkumu, kdy je vám popisováno, co vidíte. Naštěstí není hra moc ukecaná a udržuje vás spíše v pocitech samoty. 

Hratelnost je rovněž na špičkové úrovni. Hrou jsem doslova žil, stala se mi na dobu hraní modlou, pořád jsem o ní přemýšlel, těšil se domů, až si ji zase pustím a posunu se o kousek dále. Puzzly jsou na slušné úrovni, vesměs logické. Pohořel jsem jen na pár nesrovnalostech, způsobených spíše neporozuměním zadání nebo občasném nezorientování se v prostorové situaci. Ale takových momentů bylo pár. Převládá radost ze struktury celého kláštera, obdivování detailů všech těch místností, jako například kaple, zvonice, kazatelna, kuchyně, jídelna, různé funkční cely, hrobka, nebo také  venkovní hřbitov. A v tom všem jsem nadšeně hledal předměty a řešil chytře rozmístěné rébusy a různé nástrahy. Velmi důležité bylo si všímat i monumentálních soch.

Obecně se dá říci, že hra využívá všeho, co fungovalo u Alone in the Dark. Stísněné prostory, výhled na scénu skrze několik kamer, které se přepínají tak, aby vždy zabíraly detail na postavu umístěnou v daném prostoru. Každá místnost je tak vyobrazena postupně z několika úhlů a zvyšuje se tím i množství obrazovek, které můžete obdivovat a samozřejmě prozkoumávat. 

Napětí tady zvyšují občasné souboje se strážci hradu, které probíhají známým způsobem, opět jako v Alone in the Dark. V menu si zadáte fight, popřípadě vyberete zbraň, a pak pomocí mezerníku a směrových šipek udáváte typy útoků a pohybu. Není to nijak hektické a zběsile akční, vyžadující kdo ví jakou zručnost. Souboje jsou spíše pomalé a tím také rozvážné, což by měl zvládnout i ortodoxní pure adventurista, který není zvědavý na nějaké zběsilé Tomb Rideroviny, tvářícími se rádoby jako adventura.

Děj i příběh je strhující, ale srozumitelný je popravdě jen do určité míry. Je to hodně dáno tím, že tato série měla být trilogií a spousta věcí měla být dovysvětlena v dalších dílech. Jenže k tomu nedošlo. Rozmlsaní hráči, i recenzenti zahraničních časopisů, hru doslova strhali za neoriginalitu a zastaralé zpracování. Tehdy se to nebralo tak, že jde o herní styl a že postava i nepřátelé se pohybují pomalu proto, že se nejedná o akci, ale o adventuru s akčními prvky. Kamera není rotující a plynulá, ale střihová proto, že to zvyšuje napětí a umocňuje to dojem vyobrazené scenérie. 

Tak to můžeme brát se zalíbením dnes, protože je to stará hra. V roce 1996 to byla hra nová a čekaly se zázraky. Proč se to třeba nehýbe jako Tomb Rider? No za mě díky bohu. Pro tehdejší kritiky to bylo však zpátečnické, vykrádalo to starý Alone in the Dark, příběh nebyl 2x srozumitelný co se týče okolností, proč se to celé semlelo, takže bye bye Infogrames, další díl nám ani nenoste. A tak se taky bohužel stalo. Žádné pokračování k Time Gate už nevyšlo.

Navzdory těmto někdejším okolnostem vnímám dnes tuto hru jako kultovní ojedinělé umělecké dílko, které mě bavilo přinejmenším tak, jako Alone in the Dark 3. Což znamená královské pobavení, abyste mi rozuměli. Navíc jsem byl opravdu paf z uměleckého pojetí grafiky a celkového zpracování. Já prostě ten středověk, hrady a starobylou architekturu můžu, a tak se mi to trefilo celé do vkusu. Kdo nehrál a má rád adventury, tak povinně zakoupit na GoGu, nažhavit klávesnici a honem zachránit Juliette ze spárů zlého Wolframa. 

Hodnocení: 90%

Ringo

A teď opět opravdu rozsáhlá obrázková galerie, enjoy: