Indiana Jones and the Last Crusade: The Graphic Adventure

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Lucasfilm games / Vydavatel: Lucasfilm games / Rok: 1989 (FM Town 256 color version 1990)


Třetí dobrodružnou hrou v řadě se Lucasfilm Games úspěšně etablovali na poli adventur a vzestupnou tendencí v kvalitě se začali dostávat do pozice největšího konkurenta královny tohoto žánru, tedy firmě  Sierra-on-Line. Po vtipně laděných parodiích Maniac Mansion a Zak McKracken se rozhodli Lucasfilm využít jednoho ze svých hlavních trháků z filmové produkce, a to Indiana Jonese. Nevymýšleli však nic extra nového a rovnou se drželi takřka striktně filmové předlohy Indiana Jones 3 And the Last Crusade, který diváci mohli na plátnech kin vidět ve stejném roce.


Hra běží opět ve Scumm enginu, k dispozici jsou příkazy, které se zadávají postavě a ta pomocí nich kombinuje předměty, popřípadě provádí další interakci v prostředí dle toho, kde se nacházejí aktivní objekty. Lze tak otevírat dveře, šuplíky, posouvat nebo zvedat věci atd. Hra vyšla na PC ještě v EGA grafice, ale pro japonské počítače FM Town byla hra již v 256 barvách, z níž následně byla vydána VGA verze opět na PC. Obrázky okolo jsou právě z 256 barevné verze a grafika již nese náznaky toho, že právě adventury Lucasfilmu budou patřit mezi ty nejhezčí. 


Pokud očekáváte, zda se právě Indiana Jones 3 dotkne herního adventurního nebe, tak stále je ještě třeba zůstat při zemi. Samozřejmě téma Indiana Jones jsou vždy body nahoru, to je jasné. Téma strhující pátračky po mysteriózním artefaktu, kdy vám jsou v patách nacisté, kteří hledají něco, co by zvrátilo válku v jejich prospěch, bylo vždy velmi atraktivní a nejinak je to i v této hře. Přesto, že ani zde nechybí pověstný humor Lucasovek, není již vyloženě ztřeštěný a jak děj, tak postupy řešení, působí uvěřitelně.


Adventuření je zde již přívětivější, než v kapku frustrujících Maniac Mansion a Zak McKracken a všechny kombinace dávají logiku. V podstatě víte, čeho chcete docílit a dle toho hledáte a používáte předměty. Nicméně ani zde se Lucas nevyvaroval některých zbytečností. Posedlost bludišti bohužel nevyprchala a tak bude bloudění chodbičkami vyplňovat značnou část hry i tady, což je docela škoda. Nejprve zabloudíte v katakombách pod knihovnou (naštěstí lze najít mapu), následně budete bloudit v hradě a nakonec si užijete bloudění v konstrukci vzducholodě. 


Vše jsou to záležitosti vesměs snadno překonatelné, ale nejsou moc zábavné. Lepší by pro adventuru byla prostě obrazovka za obrazovkou, kde jde něco kombinovat a řešit a ne jakési  shora viděné titěrné chodbičky s titěrným panáčkem. Takže to je jeden z takových škraloupů na kráse této hry.


A když už jsem u té kritiky, musím zmínit další neduh. A to jsou akční pasáže s boxováním, které jde ale řešit i diplomaticky. Ani jeden z těchto prvků nepovažuji za povedený a herně příjemný. Ono by se i tohle dalo přežít, jenže hra vás tímto uvrhne do série zbytečných a nudných loadů. Kdykoliv narazíte na německé strážce, máte dvě možnosti. Za prvé boxerský souboj. OK, ten by se dal vyhrát, jenže do každého dalšího jdete oslabeni a tak jde vyhrát tak s dvěma, třemi, ale neuboxujete celý oddíl, a to ani s pomocí jedné dostupné lékárničky. Máte ve hře určenou lajnu udávající vaší sílu a jak klesne na nulu, je konec. Tady jasně poznáte, že to neumlátíte a je lepší se vydat cestou diplomacie.


Ta funguje tak, že postupně odpovídáte na otázky z několika možných odpovědí. Tuhle metodu používá více adventur, ale tady je kámen úrazu v tom, že po nesprávném výběru nastane boxovačka a té se přeci chcete vyhnout. Takže následuje load a pokus odpovídat jinak. Nacistů je spousta a na každého platí jiná série odpovědí. Jeden se nechá ukecat, že máte speciální poslání, jiný vás nechá projít za flašku, dalšímu bude ke štěstí stačit speciální vydání Mein Kampfu....a tady prostě musíte zkoušet sérii pokusů a omylů, abyste přišli na to, co na daného strážce platí. Pokud na tohle nemáte nervy, skončíte asi jako já, kdy jsem si na netu našel čísla odpovědí, které je třeba u koho volit. Prostě mě tahle výzva - loaduj, dokud nenaklikáš správnou kombinaci, moc nebavila.


Aby to nevypadalo, že vlastně na hře není nic moc dobrého, tak jednoznačnými klady jsou pěkná grafika, logičnost řešení v jednotlivých adventurně herních obrazovkách, technicky je hra rovněž zvládnuta a šlape jako hodinky, děj je napínavý a atmosféra je taky perfektní. Určitě jde o jednu z nejlepších her s tématikou Indiana Jonese.


Hra navíc nabízí několik cest k vyřešení a dle toho dostává hráč IQ pointy. Dostat se však k některým variantám je docela peklo. Například hledání knih v knihovně, které mohou dění změnit, je hodně pixel huntingová záležitost. Naštěstí to není povinné. Můžete se tak ale třeba dobrat k odlišnostem typu - odletím z Německa Zeppelinem nebo dvouplošníkem? Některým místům se dá vyhnout zcela a hru si tak značně zkrátíte, ale zase přijdete zbytečně o některé herní obrazovky a zajímavé situace.


I zde, podobně jako ve zmíněných předchozích dvou adventurách od Lucasfilm Games, se nabídne alespoň na chvíli drobná kooperace s další postavou. Jakmile Indy nejde svého otce, nastane pár drobných situací, kdy je možno mezi nimi přepínat, a postavy si tak vzájemně vypomohou s vyřešením problému. Naštěstí ale nedochází ke stavům nejistoty, zda jste zrovna teď udělali to, či ono, tou správnou postavou a zda jste jí dali ten správný předmět.


Nebýt bludišť, peripetií s boxerskými souboji a pokus omyl diplomacie, dal by se Indiana Jones 3 považovat za naprostou TOP adventuru své doby. V podstatě tomu (s přimhouřením oka a zapomenutím na konkurenční tvorbu) tak i bylo, jenže byl nakonec zcela zastíněn nejen dalšími hrami z dílny Lucasfilmu, potažmo LucasArts, jako byly Loom, The Secret of Monkey Island, ale hlavně pozdějším pokračováním Indiana Jones 4 And the Fate of Atlantis. Indyho 3 ale sráží kapku ještě jedna věc a ukázalo se do budoucna, jak moudrým tahem bylo Indyho 4 udělat zcela mimo jakoukoliv dějovou svázanost s konkrétními filmy.


Indy 3 totiž postrádá napětí, pokud znáte film. A ten tehdy znal snad každý, kdo se této tématiky chtěl jakkoliv dotknout. Naopak kdyby někdo hrál nejprve hru, zase by značně předvídal během koukání na film, co bude dále. V obou případech je to na škodu, protože Indiana Jones 3 považuji za nejlepší díl celé filmové série s perfektním scénářem a vynikajícím humorem a vědět dopředu, co bude, velmi oslabuje celkový zážitek. 


Hra film doslova kopíruje. Takže na začátku víte, že máte utéci před dotěrnými studenty. Pak víte, že se setkáte s člověkem, který chce, abyste pátrali nejen po svém otci, ale i po svatém Grálu, víte, co dělat v knihovně v Benátkách, pak že se podíváte na hrad Brunwald, kde je vězněn otec Indyho, a tak bych mohl pokračovat. Prostě víte všechno. Kromě teda toho, že hra překvapivě vynechala africkou epizodu s jízdou v tanku. Prostě z celé hry jsem měl od začátku do konce pocit, že mě tam nemá co překvapit a jen jsem byl zvědav, jak graficky autoři pojali konkrétní lokace, které znám z filmu. A je to až zvláštní, jak docela dobrá hra trpí předlohou naprosto špičkového filmu.


Tím bych povídání o Poslední křížové výpravě nějak uzavřel. Ale abych nebyl pochopen špatně. Není to vůbec špatná hra a jednoznačně patří ke klíčovým adventurám v Lucasovské produkci. Je to takový předstupeň, nebo spíše předposlední schůdek k trůnu, na který se posadí hned několik následujících her od Lucasů v řadě.

Hodnocení: 75%

Ringo   
























Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?

Heroes of Might and Magic: A Strategic Quest