Police Quest 2: The Vengeance

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1988

Vítejte podruhé v Lyttonské policejní stanici. Prošla určitými změnami, zátiší z venčí je ještě hezčí než minule a jde o nejkrásnější pohled na policejní stanici v historii. Fakt, nekecám. Myslím to vážně. No uvnitř už to není teda tak útulné, jako kdysi, je to na mě příliš open office a místnost s více než jedním spolupracovníkem je pro mě osobně nepřijatelná, nicméně...stejně se budu pohybovat jako detektiv více venku. A vybavili to tady navíc pěknou střelnicí.

V minulé etapě své služby, coby policista Sonny Bonds, povýšen postupně z řadového policisty na vyšetřovatele z protidrogového, jsem dostal do basy vrchního drogového bosse Jessiho Bainse, alias Death Angela. Vysloužil jsem si tak povýšení na detektiva. Teď jsem konečně ten správný Columbo.

Ale nedělám sám samozřejmě. Mám nad sebou šéfa, protivu  Fletchera Halla a k ruce spolupracovníka Keitha Robinsona. Ale je to takový ten typický věčný postávač bokem s cigárkem, co nic nedělá, jen sbírá zásluhy druhých a hledá jakoukoliv příležitost, kdy si zapálit. Hulí mi i v autě.

Police Quest 2 navazuje na vše, čím byl první díl, ovšem s tím, že mi mnoho povinných rutinních procedur odpadá díky tomu, že práci řadového hlídkujícího policisty mám již odkroucenou. Nyní jezdím v civilním oblečení na místa, které mi ohlásí řadoví policisté jako podezřelé. Mým úkolem je opravdová detektivní práce.

Zatímco první díl působil jako skvělý ryzí simulátor policisty, druhý díl udělal opravdu velký krok směrem ke strhujícímu dobrodružství. Jessie Bains totiž zdrhnul z Lyttonského vězení, kde byl převezen zpět poté, co jeho právníci napadli rozsudek pro procedurální pochybení a chtěli přelíčení. 

Avšak vzhledem k mizivým šancím na propuštění kvůli k nepopiratelným hrůzným zločinům, které Jessie Bains spáchal, by byla možnost na zmírnění rozsudku 97 letého vězení stejně jen kosmetického rázu. Bains tedy využil nepozornosti mladého dozorce, napadl jej, vzal jej jako rukojmího a uprchnul s ním v jeho autě kdo ví kam.

Můj úkol je jasný. Dojít do věznice, zjistit, jak dotyčný uprchnul a najít stopy. Samozřejmě se nevyhnu kancelářským procedurám a stále plním standardní práci policisty. Musím si vypátrat nějaké informace z kartotéky, porovnávat fotky, prolézt databázi na počítači se starým dobrým DOSem a také třeba zajít si na střelnici zlepšit výsledky ve střelbě. Následně vyjedu ven na místa činu a poctivě hlásím vysílačkou výsledky pátrání centrále.

A teď to nejzajímavější. To, co jsem v prvním díle po nálezu podezřelého místa z počátku přenechával vyšší instanci, tedy detektivům, mám nyní sám na práci. K ruce mám kufřík pro odebírání vzorků stop - otisky, krevní vzorky, odlitky stop z bot. Na místě činu se musím chovat nadmíru opatrně, abych si stopy sám nezničil. Takže opatrně nejprve nanést prášek a když se tam vyrýsuje otisk, tak sejmout páskou.

Musím říci, že parádní prácička, o které jsem vždy u podobně laděných her na detektiva snil. Najít si sám důkazy, poslat na expertízu, spojit je s databázi a odhalit zločince. Jak postupně Bains utíká a snaží se měnit identitu i auta, nabízí se mi nová a nová místa k průzkumu a nasbírání důkazů. Dokonce dojde i k potápění. Mám potápěčský kurz, takže v jednom případě asistuji i u výlovu těla a to osobně přímo pod vodou. 

Ve srovnání s prvním dílem je zde tedy mnohem více adventurní činnosti v jednotlivých herních obrazovkách, což hře velmi prospělo a nelze ji tak nazvat suchou, určenou pro pár fandů policejních procedur. Je to opravdu v podstatě klasické dobrodružství s detektivem v hlavní roli. Nechybí nakonec i drobná romance s přítelkyní Marií, s kterou jsem se seznámil v prvním díle, která nabyde na významu v závěru hry.

Hra získala spád i tím, že odpadlo ovládání řízení auta po ulicích města. Autem sice jezdíte, ale jen prostřednictvím výhledu z kabiny a zadáním místa. Hra mě automaticky do zadané lokace přemístí sama, s vizualizací jízdy a Keithova hlášení rádiem, kam jedu a co tam jedu dělat. 

Sám musím samozřejmě rádia využívat a z míst činu včas v autě hlásit, na co jsem přišel a do jakého pátrání se mají pustit řadové hlídky a čeho si mají všímat - SPZky, typy a barvy aut, čím se identifikuje zločinec na veřejných místech atd.

Jednotlivé záležitosti, které jsou předhozeny k vyřešení, jsou vesměs příjemně logické a spousta indicií mě obvykle přivedla k zdárnému řešení. Narazil jsem snad jen na tři místa, která mě zastavila od postupu vpřed, kdy jsem si říkal, a to mě mělo napadnout jak? 

Ale nakonec to nebylo až tak drtivě těžké, jako byl díl první, který měl těch nejasností, jak věci řešit, daleko více. Jen je občas třeba si uvědomit, jaký rozdíl je například mezi slovy desk a table. Je to rozdílové v tom, jestli informaci získáte nebo ne. Potažmo tedy jestli se zaseknete na mrtvém bodě či nikoliv. 

A teď jste tedy správně pochopili, že se hra ovládá opět příkazovým řádkem, do kterého vypisujete, co má postava dělat. A došlo tady k významnému pokroku, že vyvolání příkazového řádku plně zapauzuje dění na obrazovce a nejste pod časovou tísni rychle něco napsat, než se scéna pohne dále.

Každé místo činu obsahuje mnoho důkazů a stop, ale pro dohrání hry není nutno přijít úplně na všechny. Stačí v podstatě to hlavní - identifikovat činy Bainse v inkriminované lokaci. Zisk absolutně všech důkazů z místa je pak otázkou prestiže a nasbírání plného počtu bodů.

Vyzdvihnout musím grafiku. Hra generačně spadá časově i vizuálně ke King's Questu 4 a jestli se o King's Questu 4 říkalo, že je to nejhezčí díl série, tak Police Quest 2 je jednoznačně nejhezčím dílem Police Quest série. A vůbec tady nejde v případě takového tvrzení o to, že pak vyšly malebněšjší 256 barevní díly ve VGA grafice, jako Police Quest 3 nebo VGA remake prvního dílu. 

Grafika Police Questu 2 je sice jen 16 barevná EGA, ale je umělecky stylová, detailní a jednotlivé lokace vyzařují parádní atmosféru. Už jen úvodní příjezd na stanici v Lyttonu vyjeví krásnou impresivní scenérii - zátiší s policejní stanici, která příjemně zamrazí a vyvolá v člověku dobrodružný pocit a touhu být na chvíli předmětem toho, na co rád kouká v detektivních amerických filmech.

Hra obsahuje i nějakou tu hudbu, která už celkem stojí za zmínku, vzhledem k době vydání hry. Není toho mnoho, ale občas zazní zajímavá melodie, která podbarví celou atmosféru.

Musím říci, stejně jako u prvního dílu, že mě Police Quest 2 hodně mile překvapil a nadchnul. Navíc se posunul ještě o kus dále a v mnoha směrech je povedenější. Ať už z technického hlediska, grafického nebo z hlediska gameplaye a celkového obsahu. 

Vlastně ani nevím, coby se dalo hře vytknout. Dvě nebo tři vážnější nejasnosti u řešení hry? Trochu downgrade u inventáře, kdy se vám už nevypíše přehledná tabulka, jak bylo zvykem i u starších Sierrovek, ale je tu jen textové okno s vypsanými věcmi za sebou v několika řádcích? 

Police Quest 2 je více strhující, má větší spád, více lokací a celkově jsem tak nějak cítil větší zapojení do všech činností, které měly jasný dopad. Logicky, když už jen neodevzdávám hlášení o podezřeních, ale naopak k nim přijíždím, řeším je přímo a odhaluji zločin. 

To samozřejmě není nějaká kritika dílu předchozího. Jen je to v Police Questu 2 příjemný a přirozený posun, stejně jako byl posun pozdější povýšení do oddělení protinarkotického v díle prvním. Hodnocením se tady bez váhání dotknu abolutních TOP her od Sierry. A kvalitu Police Questů podtrhuje i to, že designér Jim Walls je expolicista a do hry vložil i situace inspirované těmi reálnými z jeho 15 leté práce u policie, kterou ukončil po traumatizujícím zážitku z jednoho střeleckého incidentu při výkonu služby.

Hodnocení: 90%

Ringo