King's Quest 4: The Perils of Rosella

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1988


Je to zvláštní, ale zatímco 1, 2, 3, a 5 díl této série mám už dohrané v dávných časech, čtvrtý díl jsem si ponechal jako něco extra na speciální příležitost. Nevím proč, asi za to mohou obrázky z tehdejšího Excaliburu 18+, které na mě zapůsobily ohromnou atmosférou a od té chvíle jsem hru považoval za něco opravdu výjimečného. Faktem je, že jsem hru kdysi i rozehrál (podobný vztah mám mimochodem i k dílu šestému, ale o tom příště), ale jen tak jako na rozkoukání a s tím, že se k ní někdy vrátím pořádně, protože jsem měl naplno rozehráno v té době jiné věci.


A jelikož nastal ten správný čas, rozehrál jsem hru na vážno asi před měsícem, dohrál jsem ji předevčírem a tak se mohu s vámi podělit o dojmy. Je to divné, že si člověk něco dokáže dopředu idealizovat, i když má zkušenost už s většinou dílů této série a třeba o skvělém pátém díle jsem psal nedávno. Takže v čem by měla být čtverka zázračnější a je její idealizace na místě? Dopředu mohu říci, že je i není.


Král Graham se rozhodl, že královské dobrodružství pověsí na hřebík a nechá to mladším. Odhazuje svůj cestovatelský klobouk v dáli, od svého trůnu, k nohám svých dětí. Jenže v ten moment jej postihne srdeční příhoda a král pomalu ale jistě umírá. Je odnesen na lůžko z trůnní místnosti, v které zůstává šokovaná a zkroušená dcera, princezna Rosella. 


Co se však nestane - je kontaktována magickým zrcadlem, skrze níž se s ní spojí víla Genesta ze vzdálené země Tamir a požádá Rosellu o pomoc výměnou za magické ovoce, které vyléčí jejího otce. Tamir sužuje zlá čarodějnice Lolotte. Ta ukradla Genestě magický amulet a Genesta tak postupně přichází o svou magickou moc. Posledními silami teleportuje Rosellu do země Tamir a tady začíná hráčovo dobrodružství.


Čtvrtý díl je popravdě vlastně klasický King´s Quest se vším všudy. Ve své době jej dělalo zázračnějším hlavně grafické zpracování. Co si budeme nalhávat, 1, 2 a 3 díl jsou ještě ve značně ranné a jednoduché EGA grafice. První verze King´s Questu 4 však byla rovněž ještě v systému AGI (Adventure Game Interpreter), tedy toho prvotního sierráckého adventurního enginu. Pozdvižení spustila až pokročilá SCI (Sierra´s Creative Interpreter) předělávka hry, která předvedla EGA grafiku ve své vrcholné podobě. 


Je to přesně takový ten typ EGA grafiky, u které si řeknete, že byste ji ve VGA remaku nechtěli, protože je to úžasné tak, jak to vypadá teď a ta EGA je vlastně umělecký styl, který není radno u této hry měnit. Podobně je tomu třeba u graficky stejně mistrně povedeného Space Questu 3, Laury Bow 1 nebo Conquest of Camelot. Grafiku jsme si tedy vyjasnili, je nádherná, detailní, přináší parádní scenérie plné atmosféry a je radost se v takovém herním prostředí z hlediska vizuálu pohybovat. Legendou se stal hlavně obrázek stromového domku s mlýnem, antický bazének nebo lebková jeskyně čarodějnic.


V dalších ohledech je však hra v podstatě obdobou předchozích i následujících dílů série a je opět jen otázkou vkusu, zda vás baví předkládané situace, úkoly a jejich plnění. Je faktem, že King´s Quest 4 má asi o něco lepší atmosféru i skladbu úkolů, než následující pátý díl, který by v již 256 barevné VGA grafice měl vlastně čtvrtý díl plně zastínit. Přes to se tak nestalo. Je to dáno zřejmě tím, že King´s Quest 4 přeci jen přináší o něco zajímavější a zábavnější situace.


Nutno dodat, že hra ještě nemá point and click ovládání a vše, co zde chcete udělat, musíte vypsat do příkazového řádku. Jestli je to dobře nebo špatně nelze zhodnotit, protože pozdější myšoidní ovládání je jistě pokrok, ale vypisovat příkazy a přicházet si na ně, je jedním z dalších kouzel těchto her a je možná škoda, že to mnozí v pozdější době nechápali jako super gameplay prvek, ale spíše jako z nouze cnost daná technickými omezeními své doby a tak se přestal tento styl ovládání hry později používat.


Úkoly jsou opět, jak je u King´s Questů zvykem, směsice odkazů na známé pohádky. Setkáte se tady s korunovaným žabákem, jednorožcem, zlým obrem, kuřetem snášejícím zlatá vejce, a jelikož hrajete za ženskou postavu, nabízí se i aplikace pohádky o sedmi trpaslících. Mile překvapily tři slepé čarodějnice, které určitě znáte ze Souboje Titánů, nebo taky zlý les plný stromů, které vás chtějí sežrat.


Ve skutečnosti jsem si z počátku říkal, že kromě luxusní grafiky se tady toho moc neděje. Nejprve totiž musíte prošmejdit okolí skládající se z mřížky 5x6 poskládaných obrazovek do jednolitého pevninského útvaru (viz moje úžasná mapka pevniny a pak ostrova úplně na konci článku, fakt mrkněte, makal jsem na ní několik hodin:-). 


Budete nejprve nacházet různé předměty, u kterých nebudete vědět, k čemu jsou. Jejich získání je navíc docela snadné a nevyžaduje nějaké extra geniálního úsilí. Prostě je jen buď seberete nebo s někým za něco poměníte. Hra tak kapku funguje v převráceném gardu. Nejprve nalézáte věci, pak přijde zadání, co s nimi. Povětšinou bych čekal, že narazím prvně na úkol a pak k tomu logicky budu dohledávat, co je potřeba.


Jako v každém King´s Questu mě tady také čekala spousta zákeřností jako jsou dead endy. Tedy že mě něco zabije. A to v podstatě jen tak, náhodou. Třeba vejdete do nové obrazovky a sejme vás tam obr. Při příštím vstupu už tam třeba nebude a budete moci projít bezpečně. 


Ale jsou tady taky dead endv v podobě, že vás hra nechá pokračovat, i když jste pokazili nějaké řešení a přišli o nějak předmět, o který jste ještě přijít neměli. V takovém případě hru už nedohrajete. To považuji za největší neduh této série a za zákeřnost nejtěžšího kalibru. 


Smrtící dead endy jsou spíše otázkou zručnosti a odpočítávání pixelů, kde ještě stoupnout a kde ne. Takže popravdě, tohle byla otrava, u které jsem hodně špačkoval a mé dojmy ze hry v ten moment kolísaly jako na houpačce. 


Když jsem se musel prokousat temnou jeskyní s propastmi a otravným trollem nebo šplhat na jazyk velryby s nesmyslně nastavenou jedinou schůdnou cestou, kterou ovšem nevidíte a byl jsem tady v těchto případech nucen konzultovat návod, byl jsem na pokraji toho to hře pořádně v hodnocení naložit.


Jenže po těchto dvou zákysech následuje ryzí paráda, druhá polovina hry se začne odehrávat v noci a to přijde teprve  ta správná atmosféra, obzvláště když šmejdíte po strašidelném domě plném duchů a pak hřbitově. Najednou přišla série velmi zábavných questíků, dokonce tak logických, že jsem pak už do konce hry prakticky na dlouho nezakysl a už jsem nepotřeboval ani nějakou zoufalou pomoc z návodu. To hned pozvedne náladu a hra pak v očích hráče stoupne. 


Zajímavostí je, že hra je v podstatě na čas. Jeho plynutí si sice neuvědomíte hned, ale pokud se bezcílně zdržujete a nesplníte, co je potřeba, padne noc a v podstatě hru můžete zabalit, protože některé věci jde plnit jen ve dne, jiné a ž v noční fázi. Pokud se vám povede splnit vše potřebné v denní fázi, nemusíte se bát, že pak budete jen x hodin čekat na noc, hra se do noci přepne hned sama. Naštěstí toto plynutí času není nijak nátlakové, máte dostatečnou dobu na to vše v poklidu splnit klidně xkrát.


V podstatě už není jak hru více přiblížit, aby člověk nezačal prozrazovat řešení hry. Vše důležité tedy již bylo řečeno. Graficky paráda, jedna z nejhezčích her v EGA grafice, skladba questů hezká až na ty dead endy a neintuitivní prostřední fázi hry. Ale po ní se rozjede doslova úžasná noční sekce. Jen díky zmíněným chybkám to není o pět bodů více.

Hodncení: 85%

Ringo

 



Mapa složená z venkovních herních obrazovek:




Mapa západního ostrova za mořem:


Komentáře

  1. Co dodat? Je to 10 let, co jsem to dohrál a jak jsi mě správně upozornil na DH, měl jsem vlastně skoro stejné zákysové problémy jako Ty. Grafickej skvost, některé obrazovky mám vypálené do mozku i dnes. Mně se líbilo i to, že se po třech dílech změnila hlavní postava a je to najednou ženská :) Právem kultovní díl!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zatím to vidím na žebříček: 1. King´s Quest VI, 2. King´s Quest IV, 3. King´s Quest V, 4. King´s Quest I, 5. King´s Quest II, 6. King´s Quest III (7 a 8 díl do toho zatím nezahrnuji, sedmý se mi nějak příčí a osmý mi přijde mimo žánr).

      Vymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak definovat žánr Dungeon - názorová výměna Richmond, Elemir, Anorak(jvempire), StriderCZ a Ringo

Ishar: Legend of the Fortress

Pokémon - dětinská záležitost nebo komplexní fenomenální RPG?