System Shock - herní deník - report č. 2 - (Bio kontaminace - odpojení Beta Grove)

 Platforma: PC / Žánr: FPS Action - Dungeon/ Rok: 1994

Po zničení Laseru je nutno se vypořádat s další hrozbou. Tou je rozšiřování biologické mutace vyvíjené v Beta Grove, což je zelený hájek napojený na šesté podlaží. Přístupný výtah z druhého levelu mě nahoru vyveze jen do patra třetího. Na to, jak se dostat do vyšších pater, budu muset teprve přijít, jelikož nejbližší další výtah z třetího patra dále nahoru je nějak elektronicky zablokovaný. Visí někde ve vyšších patrech a nejde přivolat. Nicméně mám momentálně přístupné podlaží třetí, které je nutno prozkoumat.

Level 3 - Maintenance:

Výtahem vyjedu do třetího podlaží. Hned za rohem od výtahu ničím další hlavní procesor a snižuji tak security level na minimum, ale pořád je tady ještě umístěných několik kamer. Samozřejmě si nezapomenu zapsat z velkého monitoru na zdi opět číslo, tedy 5, na kterém se zastavilo po rozbití procesoru. Hned vedle monitoru s číslem je velká přihrádka s nápisem  Diagnostic Logs. Tady se asi odkládají zprávy s hlášeními poruch. Ale nic tady neleží. Jak je to důležitý prostor zjistím až mnohem později.  

V tomto levelu se setkávám s velmi nepříjemnými mutanty - rejnoky. Další výsledek biologických pokusů. Jsou na první pohled neviditelní a jejich přítomnost mi prozradí až výstřely energie, kterými mě zraňují. Když se dívám pozorně, vidím letmo jejich stíny. V polovině levelu je zhasnuto, což mi stěžuje postup. Ocením, že jsem si ušetřil stimulanty umožňující mi pohled ve tmě. Každopádně na každém kroku tady číhá nebezpečí a každou chvíli dostanu zásah od rejnoků. Tohle řeším návraty do Reactor levelu, v kterém je docela rychle přístupná má "bezpečná" základna u léčícího sarkofágu doplňujícího hit pointy. Takže tam dost často odbíhám po každé vážnější prekérce. Oživovací komoru v tomto podlaží tak využívám jen v naprosté nouzi, kdy se mi nepodaří utéci a někde mě definitivně dostanou.

Opět mě čeká kolečko sběru výbavy, zbraní, nábojů a dalších záznamů posádky, po níž tady opět zůstaly jen děsivě vypadající roztrhaná těla a povalující se hlavy. Záznamy jsou opět plné posledních výkřiků před smrtí. Výkřiků varující ty, kteří přežili. Nemoci a bio kontaminace se šíří jako mor. Mění lidi buď ve zmutované zombie, nebo v Cyborgy poté, co v touze se vyléčit vstoupí do oživovacích komor, které jsou však bohužel SHODAN přeprogramovány. Samozřejmě tuto komoru také uvedu do původní funkce, hned co ji naleznu, takže je tu pak hned bezpečněji, dá-li se to tak nazývat. Útržkovité zprávy hovoří o primární nutnosti zastavit kontaminaci, jinak bude se všemi opravdu ámen. Nalezená zpráva Jasona Harveyho, který byl napaden virem a začaly se mu  měnit končetiny v něco obludného, je dostatečně vypovídající následnými slovy šoku, zděšení a beznaděje. 

Aby se však mohlo cokoliv s kontaminací udělat, je třeba tajně proniknout do čtvrtého patra a získat BIO suit, tedy oblek chránící před biologickou kontaminací. Jelikož SHODAN zničila výtah do čtvrtého patra, aby se lidi nedostali do skladu k bio oblekům, je nutno využit nouzové cesty. Což znamená nasoukat se do nákladního výtahu a tak projet do skladištního patra. Byť nacházím i další výtah, který by měl dojet do vyšších pater nad skladištní level, je rovněž zřejmě programově zablokován a nedojede nikam. 

Samotný nákladní výtah nakonec nacházím, ale nejprve si chci projít vše, co je v třetím patře přístupné. A je to hodně dobrý nápad. Nacházím totiž po jedné z krutých bitev s rejnoky, kteří se zde nekontrolovatelně množí, lepší brýle pro vidění ve tmě. Je to v podstatě čelní lampa. Konečně netápu ve tmě a nacházím i tajné chodby vedoucí z míst, v kterých jsem před tím neviděl. Sice pomalu propadám zoufalství, protože do neviditelných rejnoků musím skoro vyprázdnit jeden zásobník pistole, než padnou, ale nakonec se objeví spása. 

V jedné vyvýšené temné komůrce nacházím něco, co vyměním za kovovou tyč, kterou s sebou pořád vláčím pro případ, že by mi došly náboje. Nacházím laserový meč a to je teda ultimátní zbraň. Jeden nebo dva seky do rejnoka a je po něm. Najednou si mohu dovolit vymlátit celé zástupy rejnoků, chce to jen se hýbat rychle a nenechat se od nich moc ostřelovat. Ale co více. Tenhle meč na dvě, tři rány sejme i cyborgy, i ty plecháče, do kterých jsem před tím musel nastřílet vysoko průrazné náboje. Takže stačí rychlý pohyb, pár ran a než se cyborg zmátoří, je po něm. 

Samozřejmě z poza buka je dobré některé občas odprásknout i tak na dálku, hlavně v případech, kdy se nějak kryjí a mohli by mě dostat do křížové palby. Nezbytné je také si udržovat v inventáři zásobu pár baterek a kontrolovat si na každém levelu, kde je přístup k energetické nabíječce. Údery laserovým mečem postupně ukusují ze zásoby energie. Poslední zajímavostí, kromě čtyř dveří na každé straně levelu, které se otevřou jedině v režimu pohotovosti, je nález většího množství nějakých Interface Demodulatorů. Na co jsou nevím, ale určitě to později zjistím. Nikam dále se již nelze dostat. Těch několik zabezpečených dveří snad půjde otevřít nějak později. A teď už nákladním výtahem do skladištního levelu.

Level 4 - Storage:

Skladové podlaží není velké, ale je pekelně dobře hlídané. Vysoukám se z výtahu a zkoumám nejbližší chodby. Každou chodbou se dostávám do nějaké místnosti, v které se musím potýkat s cyborgy, jakýmisi borg psy, ale i létajícími netopýry. Je potřeba vyřešit i několik puzzle částí. Jsou tady silová výtahová pole, která když svítí zeleně, tak vynesou člověka nahoru a tím se dá mnohdy dostat do vyšších míst (což už ostatně znám z předchozích podlaží). V jedné místnosti je pak třeba přeskákat ve vzduchu skrze tato silová pole. V jiné jsou zase jen dočasně se vysunující mosty přes propast, přes které musím rychle přeběhnout.

Zajímavý je skokanský můstek. Ten lze přeskočit jen pomocí bruslí. Přeskok na druhou stranu se zdaří, ale hned mi k němu pogratuluje SHODAN a otevře dvoje dveře po stranách, za nimiž jsou roboti, kteří se mě pokoušejí rozstřílet namaděru. No rychle pryč odtud a zkusím je střelit z dálky. V téhle křížové palbě nemá cenu se o cokoliv pokoušet mým novým laserovým mečem.

V jedné místnosti, skryté ve výšce, najdu hromadu plastických trhavin. Dostanu se tam přes mosty ze silového pole. Ty musím zapnout tlačítkem na dně propasti. Tlačítko je na podlaze schované pod bednou. Samozřejmě nejprve likviduji okolo pobíhající cyborg-psy. Potíž je v tom, že mosty nejsou stabilní a musím přes ně přeskákat. 

Samozřejmě nejprve musím postřílet cyborgy číhající na mě ve vyvýšených oknech. Tuším, že nalezené plastické trhaviny se v budoucnu na něco budou hodit. Je jich však hromada a tak si poznamenám to místo na mapě, že se k nim vrátím, až bude třeba. Nehodlám si ubírat zatím místo v inventáři, v kterém si ponechávám prostor hlavně na velké lékárničky a na baterie. Postupně i zde odstřeluji kamery a konečným zničením procesoru i v tomto levelu získávám další číslo z počítadla, které se zastavilo na 9.

 

I zde se povalují poslední záznamy nakonec povražděné posádky. Ed Aubry volá technikovi Sabovi, proč je najednou změněn letový řád zásobovacích lodí a proč jsou najednou výtahoví roboti off-line. Sabo je v tom samozřejmě nevinně. V dalším nalezeném záznamu si opět Ed Aubry stěžuje a požaduje vysvětlení, proč se roboti vzpamatovali a najednou buduji všude jakési výtahy na bázi odporu a předělávají skladové místnosti. A pokud je pravda, že se SHODAN začala chovat divně, jak mu vysvětloval posledně, ať se na to neprodleně podívá.

Jon David Wong v jedné ze zpráv upozorňuje, že v hlavních procesorech byly zrušeny původní  přístupové kódy a začaly na monitorech vyobrazovat naprosto náhodné sekvence. Jedinou možností, jak tohle zastavit je....a už to nedořekne. V jednom z dalších nalezených záznamů poslouchám zprávu od Saba Engleho, který sděluje Gregovi Mac Leodovi, že na lodi vznikla organizace odporu proti SHODAN a že mají záznamy o zvýšené biologické kontaminaci. Chce se pokusit kontaminaci zastavit, jenže potřebuje kód do skladové místnosti, do které se schovávaly bio obleky. Pamatuje si jen to, že kód končil číslem 8.

Po dalším šmejdění po patře najdu další záznam, tentokráte právě od Grega Mac Leoda. Volá Sabovi, že SHODAN nařídila shromáždit všechny Bio obleky ve skladovacím levelu. Není si jistý, co s nimi zamýšlí a on tak svůj Bio Oblek pro jistotu ukrývá do skladové místnosti, kterou zakóduje na číslo 8**....zpráva je schválně SHODAN rušena a v momentě vyřčení kódu se jí zbývající čísla povede přerušit zcela. Později nacházím další dvě přerušované zprávy Grega. V jedné informuje o tom, že ukrývá plastické výbušniny na bezpečném místě. V další zprávě již sděluje, že jej dostali. Respektive zatím jen zasáhli a on se jde vyléčit do oživovací komory. Jelikož ta je přeprogramovaná, tak byl jeho osud tehdy nepochybně zpečetěn a já jej teď někde budu bohužel muset sejmout jako dalšího z Cyborgů.

O dveřích na zmíněný kód samozřejmě vím a indicie k jejich otevření hledám. Je tedy jasné, že je za nimi poslední Bio oblek, který SHODAN nestihla zlikvidovat. Po zisku prvního a posledního čísla je na číselníku snadné v trojmístném kódu odvodit pomocí pokusů a omylů třetí prostřední číslo a otevřít si tak kódem 838 přístup do zásobovací místnosti s ochranným Bio oblekem. Najdu zde ale další skvělou věc, boty, v kterých se mohu vznášet. Ne létat, ale vznášet. Mohly by mi pomoci se dopracovat do nějakých nepřístupných vyvýšených prostorů. Trochu si je zkouším otestovat a zjistím, že ubírají energii bleskovou rychlostí a tak případné pokusy někam vylevitovat budou otázkou sekund a nebude to na nějaké volné létání. 

Každopádně hlavně zisk bio obleku by mohl být skvělý základ k tomu se nějak popasovat s biologickou kontaminací stanice, protože je jasné, že abych vyřešil prostory, v kterých probíhá výzkum mutací, budu do nich muset i vstoupit. A bez obleku by to byl krátký proces. Všímám si, že nákladní výtah dojede ještě do pátého patra stanice, které slouží jako dok pro vesmírné lodě, které tudy přivážejí zásoby. Jelikož výtah do pátého patra z toho třetího byl zablokovaný, není jiné cesty, jak se dostat výše, než opět využít nákladní výtah na postup výše.

Level 5 - Flight deck:

Hned poté, co vystoupím z nákladního výtahu, mě vysíláním kontaktuje osoba Anna Parovski. Představuje se jako voják odporu proti Shodan, a sděluje mi, že si všimli mého působení v nemocničním levelu. Zrovna probíhá přestřelka se SHODANovými cyborgy v levelu s přístavními doky. Žádá mě, abych se k nim rychle připojil, pomohl jim a hlavně s sebou přinesl zásoby střeliva.

Po letmém prozkoumání okolí musím sejmout jednoho cyborga hlídající dveře za propastí. Přes tu si spustím most ze silového pole, tedy až po té, co vyřeším zase jeden z puzzlů a správně spojím kontakty pro přísun energie. V tomto levelu jsou cíle jasné. Proběhnout všechny chodby, postřílet srážce a pořešit několik tlačítek spouštějících další silový most v jednom z obřích letových hangárů, vedoucí k místnosti s luxusními zásobami vojenského materiálu. Stále mám na paměti zprávu o odporu, který by se právě zde měl někde bránit v probíhající bitvě.

I zde nacházím hlavní procesor, který rozbíjím a zapisuji si páté číslo přístupového kódu v pořadí, tedy 2. Cyborgové jsou tady docela nahuštěni v prostorech, které je třeba chránit. Ale jsem celkem vybaven různými samopaly, skvělým Mag Pulse, který je dá na dvě rány. Je to sice značně stresová situace, ale začínám si kapku věřit. SHODAN jsem docela v první fázi zavařil, chce to jen dokončit to, o co se pokoušela posádka zdaleka ne tak vybavená jako já, byť byla početnější. 

Obdivuji obří doky s příletovými "okny", které jsou obrovské a nabízejí působivý výhled do vesmíru. Samozřejmě nejprve musím sejmout otravné obří zmutované netopýry. V jednom z doků se mi nabízí nutnost prvního použití těch létajících bot. Je to trochu o hubu, ale povedlo se mi dolevitovat k vyvýšenémů ústí chodby, do které nebyl odjinud přístup. Průzkum zbytku levelu byl jinak skoro rutina. Hledání přístupových karet k zamčeným dveřím, co nešlo přes karty, muselo jít přes nabourání se do systému skrze cyberprostor, na který napíchnu své neutronové rozvody v mozku. 

Cyberprostor tady moc sáhodlouze sice nepopisuji, ale obvykle jde v každém takovém výletě do světa nul a jedniček o rychlý průlet skrze hromadou vektorů, v jejichž změti musím pulsarem zlikvidovat ochranné programy, které se stejně pokoušejí zlikvidovat mě. Dalšími zádrhely jsou zamčená data, obvykle nabízející nějakou lepší verzi mých programových rozvodu (lepší prolamovací kódy, obranné kódy atd.). Celou cestu cyberprostorem ale korunuje nález datového klíče k zamčeným dveřím.

Ale zpátky k dění v chodbách samotné stanice. Během mých cest mě opět kontaktuje Anna Parovski, že si mám pohnout, že melou z posledního. Ať se snažím jak chci, přicházím bohužel pozdě. Dostávám se totiž do místnosti, která byla poslední obrannou pozicí odporu. Na zbytcích těl čerstvě zmasakrované posádky hoduje obrovitý cyborg pavoukovitého vzezření. Bez váhání přenechávám slovo svému světelnému meči.  

Hlasové záznamy, které jsem na pátém podlaží našel jen dokreslují zoufalou situaci na stanici. Zpráva Edwarda Diega jasně poukazuje na to, že si tento strůjce celého problému neuvědomuje vážnost celé situace. Zpravuje svého nejbližšího spolupracovníka Oscara Kramara, že zjistil, že je předmětem vyšetřování ze strany společnosti TriOptimum a že je nutno smazat všechny záznamy o usvědčujících biologických experimentech v programu SHODAN a že si na tuto práci najmul hackera (kdopak jím asi byl, že?)

Nacházím záznam samotné vyšetřující Biancy Schulerové. Nemůže se prolomit do sítě SHODAN, někdo ji uzamknul jinými kódy, než byly ty původní. Ale pracuje na jejich odemčení. O svých podezřeních nemá pochyb. Po nálezu jednoho z kritiků práce Edwarda, který byl zavřen ve skladě a evidentně nakažen procházel odpornou mutací, ji začíná docházet, že jí jde o život. I záznamy Dona Traverse poukazují na další problémy. Porouchal se servisní most v jedné z letových hal, v další začal nekotrolovatelně střílet jeden z robotů a v nějaké předtuše vyzve k naskladnění lékárníček v obou evakuačních modulech. Ty jsou za zakódovanými dveřmi na tomto patře. Kód k nim zatím neznám.

Robin Kell už jen zoufale prohlašuje, že Cyborgové se stahují k evakuačním modulům a pečlivě je střeží, stejně jako všechny letové haly. Don Travers na dalším záznamu informuje o strašlivé "nehodě". Při pokusu o přistání lodě ze společnosti TriOptimum v jedné z hal spustil obranný systém palbu a loď rozstřílel. Po vyšetření této nehody se došlo k jasnému závěru, nehoda to nebyla, byla to cílená akce programu spuštěna SHODAN. 

Poslední záznam, který po sobě zanechala Anna Parovski v té strašlivé místnosti s pavoučím cyborgem, kde se ukryl zbytek odporu, sděluje, že laser a bio kontaminace jsou jen dva problémy. Třetím problémem jsou vysílací antény stanice, skrze které chce SHODAN importovat svůj program do počítačových sítí na planetě Zemi. Tyto antény je nezbytné v zničit v inženýrském sedmém podlaží. V letovém levelu nacházím výtah do šestého podlaží. Je to vlastně jediná cesta kupředu, a tak se vydávám tam.

Level 6 - Executive + Alpha, Delta a Beta Grove:

Tohle je level výkonný, tady se dějí všechny nepravosti. Má specifickou strukturu. Jsou k němu připevněny 4 moduly se simulací života, fungující jako jakési zelené hájky či lesíky. Zůstanu pro následné zmínky o těchto modulech u výrazu háj. Z těchto hájů zůstaly funkční jen tři, protože háj Gamma byl odpojen při pokusu části posádky se evakuovat. Poté SHODAN zničila odpojovací systém od hájů Alpa a Delta. Beta byl jen uzamčen, systém odpojení byl zachován. V něm pokrčují zrůdné výzkumy mutací a tento háj bude sloužit po odpojení od stanice jako sonda na planetu Zemi, ke které bude vyslán, až bude smrtící mutace dokonalá.

Tento level je hlídán zástupy cyborgů různých druhů. Mnohé přestřelky zde vyžadují již opravdový um ve skrývání se a v taktice hit and run. Pro ty, kteří dokázali přežít protloukání se předchozími levely by to neměl být neřešitelný úkol. A tak si tak probíhám chodbami a snažím se SHODAN co nejvíce zatopit a vlastně se tím velice bavím a mnu si ruce, kolik škody jsem jí způsobil. Frustrace z povraždění celé posádky se proměnila v touhu po mstě a je to pocit, který mi tady dělá obrovskou radost, když se mi podaří další kousíček SHODANové moci nad stanicí narušit. 

Nejprve se mi povede po průchodu několika rozcestími najít další výtah a je to přesně ten, jehož přivolání bylo znemožněno v třetím patře. Já jej nyní mohu zprovoznit, a tak se v případě nutnosti návratu do nižších pater již nemusím protloukat přes podlaží 5 a následně nákladním výtahem skrze podlaží 4. Další rutinou je zprovoznit správnou funkci oživovací komory. Proměna v cyborgy je tímto zastavena i v tomto podlaží.

Struktura šestého podlaží se odvíjí od centrální místnosti, z které vede komplex chodeb, které ve finále končí výtahem do jednotlivých hájů. Mým cílem bude se zbavit háje Beta, z kterého se šíří kontaminace vyvíjeným mutagenním bio materiálem. Jednak proto, aby se zastavila kontaminace stanice, ale také aby nedošlo k jeho nasměrování k Zemi a vypuštění, což přesně má SHODAN v úmyslu.  Blokace hájů Alpha a Delta bezpečnostními tlačítky znemožňuje odpojit jakýkoliv jiný modul, tedy i modul Beta. Celý systém musí fungovat komplexně a zabezpečení jediného modulu pojistkou proti vypuštění způsobí nemožnost vypustit moduly ostatní. 

Nejprve se však pečlivě protloukám šestým podlažím. Je vidět, že tady jsou luxusní chodby s koberci a křišťálovými lustry. Tady bylo asi centrum vyžití posádky, s přístupy do zalesněných hájů. Je zde dokonce jakási velká hala mající sloužit zřejmě jako promítací místnost. Vypadá to jako kino. Tady chtěl asi Edward Diego nalévat do posádky svou propagandu. Navíc z všudypřítomných propagačních monitorů na mě vyskakuje jeho obličej hlásající světlé zítřky lidstva díky jeho objevům.

Je tady útulno, nicméně je třeba neusínat na vavřínech. I zde nacházím zbytky zmasakrované posádky a také jejich poslední hlasové záznamy. Kiner Perry se zmiňuje o havárii bezpečnostních opatření v systému. Kódy najednou veřejně létají po různých obrazovkách, které jsou umístěny na chodbách stanice. Gerrard Goufax zmiňuje, že SHODAN zamkla Beta hájek. Jeho zpráva mi říká důležitou informaci. Dveře do Beta hájku se mohly dát odemknout bezpečnostním tlačítkem umístěným v Diegových starých soukromých ubikacích v BETA kvadrantu. Poslední, co však Gerard stihl ještě říci je, že výtah k BETA hájku by se dal také odemknout skrze kybernetický prostor...a pak už jen střelba SHODANových robotů a ticho. Chudák Gerrard.  

Zpráva Harryho Wilkinsona vypráví o pokusu části posádky opustit Citadel Station v hájku Gamma.  Bohužel během odpojování od stanice SHODAN vypnula podporu života v tomto hájku a všichni, kteří v něm chtěli stanici opustit, zemřeli. Smutné. 

Najdu zde ale i osobní záznam Edwarda Diega, v kterém si pochvaluje, že loď společnosti TriOptimum, která se pokoušela vylodit na stanici, byla systémem SHODAN a jejího přeprogramování obrany stanice, rozstřílena. SHODAN Diega tímto chránila. Dále se zmiňuje o hackerovi, který se po operaci mozku zotavuje v nemocniční sekci. Sakra, on hovoří o mně. Chce mě po probuzení znovu využít pro své plány. Ale s tím je teď konec. Jsem nějaký čas už vzhůru a hrdinně bojuji proti SHODAN a tím i proti němu. Nicméně kdo ví, kde je vlastně konec Diegovi.

Díky svým novým neuronům v mozku mohu vstřebávat i interní zprávy SHODAN, což se mi hodí, když zazní stanicí hlášení Cyborgům, aby znemožnili odpojení hájů od stanice. Dokonce dodává podrobný návod na to, jak mají odpojení znemožnit. Je jasné, že pak opačný proces tento systém uvede zase zpět do provozu. 1. Stisknout bezpečnostní tlačítko pro odpojení ve všech třech hájcích. 2. Zapnout energii pro odpojování  hlavním tlačítkem v Gamma kvadrantu šestého podlaží. 3. Stisknout v šestém podlaží v místnosti u výtahu do konkrétnímu hájku tlačítko k definitivnímu odloučení od stanice. Díky SHODAN za návod, teď vím přesně, co dělat.

Vstupuji pomocí výtahů postupně do hájů Delta, a pak Alpha. Háje nejsou nikterak rozsáhlé. Bohužel ve všech žijí zmutované rostliny i podivní tvorové, neváhající po mně plivat kyselinu. Do toho se tady pletou Cyber psi, toužící mě roztrhat na kusy. A aby nebylo zmaru málo, tak tyhle všechny potvory se tady vesele množí a vyčištěné oblasti se tak brzy znovu zaplní hnusnými mutanty. Proto je třeba postupovat svižně.

Byť mám ochranný bio oblek, tak ten mě chrání před nakažením a okamžitou smrtí. Což však neznamená, že i tak nedostávám drobné zásahy mutagenním materiálem, který mě pomalinku zabíjí. Tohle řeším včasnými útěky v momentech, kdy se dostane má životní síla na kritické minimu. Naučil jsem se co nejrychlejší cestu k výtahu do patra třetího a odtud do výtahu do Reactor levelu k léčícímu sarkofágu. Po cestě míjím v šestém patře i dobíjecí stanici, takže toho také využiji a dobíjím energii. Provoz bio obleku totiž ubírá energii.

Kvůli výbavě je docela fajn si projít každý kout. Našel jsem zde několik zajímavých věciček. Ať už zbraní, nábojů nebo věcí, které vylepšují mé pozitronové, chci říci mé nové nervové rozhraní implantované v mozku. Dále je tady třeba opět likvidovat kamery, které sníží úroveň kontroly SHODAN nad hájky na 0%. Jen pak jde totiž otevřít dveře k vytouženým bezpečnostním tlačítkům. 

Alpha Grove

Všechny tři hájky jsou si docela podobné a tak se nebudu složitě rozepisovat o každém zvlášť. Nejsnadnější přístup je z počátku jen k hájkům Alha a Delta. V obou po šílených přestřelkách s mutanty nakonec naleznu potřebný bezpečnostní zámek a tlačítkem spouštím možnost odpojení hájků od stanice.

Delta Grove

Poslední Beta hájek je však systémově uzamčen, což budu muset pořešit zřejmě přes počítačovou síť. K čemu rovněž nemám přístup, tak k sekci na mapě úplně vpravo dole. Ta je zamčená na kódový zámek. A bohužel k němu nepasuje žádný z kódů, které tady vidím blikat mezi reklamami na obřích monitorech.

Do toho všeho nacházím další audio logy. Například Zachary Aaron ve svém posledním výkřiku, který naleznu na audiozáznamu, varuje, že mutace v Beta kvadrantu dosáhla nepřípustné míry a že SHODAN kontaminaci začíná vypouštět do různých míst stanice. No já už mám dávno Bio oblek, tak mě to nemusí už trápit až tak moc, dostatečně jsem jej otestoval v hájcích Alpha a Delta, které byly zatím to nezamořenější, s čím jsem se tady setkal. Ale jo, samozřejmě je třeba dořešit odpojení hájku Beta a kontaminaci zastavit. Co kdyby na stanici ještě někdo kromě mě přežil?

Nyní je ale na čase se napojit opět do kyberprostoru. Po prolomení několika bezpečnostních opatření v síti konečně odemykám výtah do hájku Beta a také získávám kód 711. Ten by mohl pasovat k oněm dveřím na číselný zámek. Nicméně nejprve vyčistím nyní již přístupný hájek Beta a po zběsilé bitce v líhni mutantů, centru jejich výzkumu, stisknu konečně i v něm bezpečnostní tlačítko k odpojení od stanice. 

Beta Grove

Dle SHODANových instrukcí bych měl nyní stisknout hlavní tlačítko. K němu se musím nejprve dopracovat. Dojdu do chodby s dveřmi na číselný zámek a čísly 7-1-1 je otevřu. Vypadá to, že chodba za nimi vede do nějaké údržbářské šachty. Ta v jednom místě odbočuje a vústí do haly s centrálním procesorem. Opět procesor likviduji a zapisuji si číslo, na kterém se zastavilo počítadlo na monitoru. Číslo 6.

V dalším audio záznamu Edwarda Diega se dozvídám krutou pravdu. Tento zločinec žádá SHODAN, aby jej, coby člověka, nenechala zemřít, že mohou pokračovat ve skvělé spolupráci a dosáhnout nezměrných výsledků. Jako projev své loajality prozradí SHODAN poslední místa lidského odporu na stanici. 

Zachary Aaron se tuto skutečnost dozvěděl a sděluje posádce, že byli zrazeni. Předává Biance Isolineární chip, na kterém pracovali odborníci z odporu a má SHODAN paralyzovat. Bianca jej má propašovat na můstek v nejvyšším patře stanice a tam nainstalovat do počítače. 

Postupuji dále šachtou. Teď mě čeká zkouška ohněm. Plížením do další haly objevuji stráže, které postupně z poza rohu likviduji. Následně stisknu páku na zdi a otevře se tajná zeď a za ní samotný.....Edward Diego. 

Spojenectví se SHODAN mu náramně svědčí, je z něj krásně obludný a zmutovaný Cyborg. Tasím svůj laserový meč a několika ranami jej rozsekám na maděru. Nemělo cenu se s ním pouštět do přestřelky, jeho palebná síla je totiž drtivá a odolnost proti střelám obrovská. Byla by to škoda nábojů. 

Nyní vcházím do útrob jeho doupěte a neskrývá se tu nic jiného, než hlavní tlačítko, mající umožnit proces uvolnění hájků od stanice. Stisknu a .....nastal zkrat. Výpadek. Někde shořela pojistka. Tady musím přiznat, že jsem byl v koncích a zoufale jsem prohledával šesté patro a netušil, kde se co pokazilo. Tlačítko na odpojení Beta hájku nefungovalo. Přitom stačilo jedno, aby mi docvaklo, že existuje třetí údržbářský level. Když se něco pokazí, mělo by to jít spravit právě tam. 

Zpět do Level 3 - Maintenance:

Když jsem na začátku psal, jak je důležitý ten prostor s nápisem Diagnostic Logs v třetím podlaží, tak to nebylo jen tak do větru. Zkrat způsobil nouzový stav a v přihrádce Diagnostic Logs se nově objevil záznam o poruše. Zároveň se otevřely v nouzovém stavu všechny čtyři původně uzamčené dveře na stranách podlaží vedoucí k údržbářským koridorům. V záznamu o poruše jsem se dozvěděl, že bylo spáleno relé 428. K jeho opravě potřebuji demodulátor. Jeden s sebou celou dobu nosím už od chvíle, kdy jsem jich hromadu našel před tím v jedné sekci tohoto levelu.

Nyní mohu projít všechny čtyři údržbářské koridory s rozvody stanice. Jsou silně střeženy roboty, s kterými si hravě poradím díky laserovému meči. V úzkých bludišťových chodbičkách prozkoumávám ve zdech zasazená relé (šedý čtverec s bledě modrými rozvody). Je jich tu spoustu a každé má nějaké číslo. Nakonec to poškozené s číslem 428 najdu v sekci Delta (levá strana mapy). Demodulátorem jej opravím. Nouzový stav končí a rozvody k systému hájků v šestém podlaží jsou opět uvedeny do funkčního provozu. 

Tímto mám nyní vlastně zcela zkompletovaný i level 3. Ale musím zmínit ještě jednu záležitost. Přeci jen mi tady zůstaly uzamčeny jedny dveře, které se otevírají pomocí skenu sítnice. Problém je v tom, že musím najít tu správnou hlavu některého z členů posádky. Jelikož se jich u roztrhaných těl povalovalo spoustu, tak jsem je časem přestal sbírat (dokud jsem měl místo v inventáři, tak jsem si je tam morbidně skládal) a všechny jsem pak někde povyhazoval. Takže jsem se pak popravdě už nepídil po té správné hlavě, která mohla teď ležet kdo ví kde, a co se za těmi dveřmi skrývá jsem se tak nedozvěděl.

A nyní zpět do šestého podlaží, v kterém jdu znovu stisknout hlavní kontrolní tlačítko. Tentokráte vše proběhlo v pořádku. Nyní mohu u výtahu k hájku Beta stisknout tlačítko k odpojení a vypustit háj plný mutantů a biologické kontaminace někam neznámo kam do vesmíru, nasměrovaný ven z naší sluneční soustavy. 

Dvě hrozby byly tedy již odstraněny. SHODAN nerozstřílí Zemi Laserem, ani ji nezamoří virem z kontaminovaného hájku. Když si sesumíruji současnou situaci a co můžu dělat dále, tak jsem zničil již šest procesorů, které po sobě nechaly na monitoru důležité číslo. Mám tedy šestimístný kód: 435926. K čemu toto číslo slouží zatím nevím. 

Jediná indície, co dále, je poslední zpráva z pátého podlaží od Anny Parovski o třetí SHODANové hrozbě. A to infiltrace počítačových sítí na planetě Zemi její umělou inteligencí, kterou chce odvysílat pomocí antén stanice Citadel Station. Řízení těchto antén se nachází v sedmém inženýrském podlaží, do kterého vede výtah, který jsem našel v šestém podlaží hned za prostory s hlavním tlačítkem k ovládání hájků. Tedy za těmi prostory, v kterých se skrýval Edward Diego.  A o tom zase až příště, ve velkém finále.  

Ringo