Conquests of the Longbow: The Legend of Robin Hood

Platforma: PC / Žánr: Adventure / Developer: Sierra-on-Line / Vydavatel: Sierra-on-Line / Rok: 1991

Druhým a zároveň posledním dílem Conquests série vypráví Sierra-on-Line o další legendě anglické historie, ať už byla reálná, či jen smyšlená. A tou legendou není nikdo jiný, než Robin Hood. Tato dvoudílná série měla přinést trochu něco jiného, než jsme mohli být v rámci tvorby Sierra-on-line běžně zvyklí. V podstatě se jí to daří a je silně znát, že některé klasické adventurní postupy jsou v podstatě sraženy na minimum a jiné jsou v rámci ať už snahy o výpravnost, či inovaci, přidány navíc.

Přiznám se, že k Conquests sérii mě spíše, než herní postupy, poutá hlavně zajímavá atmosféra, grafika a samozřejmě všudypřítomný dobrodružný nádech. Zatímco v Conquests of Camelot jsem jako milovník hradů zbožňoval úvodní hradní lokaci a navíc jako fanda EGA grafiky jsem se nemohl vynadívat na mnohé scenérie s obdivem k umu grafiků, tak u Conquests of Longbow jsem byl už od zhlédnutí prvních screenů v první polovině 90. let u vytržení coby fanda legendy o Robinu Hoodovi. A to zejména díky 22 dílnému britskému seriálu z let 1984 - 1986 (mimochodem podle mě to nejlepší, co kdy bylo o Robinu Hoodovi natočeno) , který jsem v pořadech Magion a VEGA hltal jako dítě a dodnes si pamatuji, jak jsme si na tohle jako děti hrávali, stavěli si kamenné hrady na zahradě a umělohmotnými vojáčky je bránili nebo dobývali. A navíc se tématem zbojníků z lesa zabývaly i hradní sety stavebnice Lego. Prostě nádhera. Ale to jsem kapku odbočil do svého kouzelného dětství. Vraťme se ke hře :-)

Jakmile hru rozjedete, mohli byste podlehnout pocitu, že tohle je jen v podstatě další King's Quest, jen v jiném prostředí. Po prvotních procházkách lesem však zjistíte první rozdíly. Nejprve si všimnete, že nesbíráte moc věcí a kombinace s předměty je tady na velmi omezené úrovni a nebude zásadní složkou hry. Další podezřelou záležitostí je, že les je docela rozlehly a nic v něm v podstatě není. Divné. Klíčové je totiž objevit se ve správném čase na správném místě. Herně to znamená dojít si na místo, kde se něco děje. Nemusíte se však obávat, že by vám nějaké to dění uteklo. Každý dějový event si na vás na nějakém konkrétním místě počká, dokud si jej nenajdete.

Ano, Conquests of Longbow staví hlavně na událostech a ději, na který narazíte, splníte co je třeba a hra se tak může posunout dále. Samozřejmě pár předmětů zde nalézt musíte a pak je třeba je donést, dát, nebo ukázat patřičným lidem, na které narazíte v nějaké události. Vzájemné kombinační puzzly s předměty zde však takřka nejsou. Nebudete skládat předměty do sebe ani je sázet například do nějakých připravených otvorů ve zdech.

Hra je rozdělena na kapitoly. Celkově se počítají na 13 dní. Probíhá to asi takhle. Den 1 - Robin se ve své skrýši oblékne, vezme si luk a vyjde ven. Po krátké poradě se svými zbojníky se vydává na obhlídku. Klíčovým místem je vyhlídka nad cestou. To je vlastně to první, co každý den uděláte. Na cestě spatříte nějaké poutníky a tak se k nim vydáte. To je ten děj, který popostrčí hru dále. Pokud je na cestě padouch, klidně jej můžete zastřelit. Pokud je to dobrák, můžete mu pomoci, on zase pomůže vám.  

Kromě vyhlídky jsou tady lokace jako hrad Nottingham, městečko pod ním, dům švadleny, palouček druidů,  a je tady tajemná pevnost v bažinách, v které kuje pikle nějaký podezřelý mnišský spolek. Do města a hradu budete putovat v přestrojení a budete postupně odhalovat spiknutí šerifa proti králi Lví Srdce, který byl zajat na křížové výpravě a je za něj požadováno tučné výkupné. Králi jste věrně oddaní a tak je vašim úkolem zjistit, kdo ukradl peníze určené na výkupné a kam zmizel králův posel. Navíc je vše opředeno mystickou magií lesa a také love story s Marion.

Podobně, jako Conquests of Camelot, je hra silně navázána na manuál. Budete se muset naučit druidí řeči pomocí gest rukou, což je právě v manuálu podrobně vysvětleno. Tímto způsobem pak předáváte tajné zprávy. Tohle je v podstatě asi nejsložitější puzzle ve hře. Ne ta řeč samotná v podobě písmen namapovaných na jednotlivé části prstů a dlaně, ale uvědomění si, kdy je tu řeč třeba použít a jaké slovo je nutno pomocí ní komu říkat, což zase vyčtete z rozhovorů, pokud dáváte pozor.

Co nemůže v rámci tématu chybět, tak to je střelba z luku. Nejprve si můžete zatrénovat v lese střelbou do terče. ale pokud aspoň trochu znáte příběh Robina Hooda, tak si určitě pamatujete, že si šel pro hlavní cenu při střelecké soutěži přímo do Notthingamu. A tady už střílíte naostro. Ale žádné obavy, není to nijak zvlášť obtížné. Chce to jen vysledovat proudění větru a dle toho mířit. 

Conquests of Longbow je tedy především o tom zajít na správná místa a pokecat se správnými lidmi a předat jim nalezené předměty. Samozřejmě i nějaká omezená práce s předměty samotnými tady je, občas je třeba něco i najít. Ale není toho moc a tak vyvstává otázka, zda je hra v tomhle směru vlastně uspokojující. Ve hře je opravdu co řešit, ale trochu mě zaráželo, že některé dny uběhly jen tak, jako nic. Udělal jsem jednu činnost a konec dne, a hurá do druhého. Hra je v podstatě nabitá událostmi, ale jakoby v pozadí. Víte, že se to tam někde děje, ale vy to popostrčíte třeba jen jedním úkonem a ještě jakoby tak trochu z rychlíku.

Je to ale střídavé. Některé dny jsou povážlivě stručné, jiné jsou zase komplikovanější. Jednou stačí jen předat vzkaz, jindy se před vámi otevře komplikovanější událost a hra vám konečně nabídne i nějakou rozvinutější situaci s nutností navštívit více lokací. Story s Marion patří například k té složitější záležitosti a je zde dokonce možnost docílit dvou různých závěrů. Nakonec vlastně mohu říci, že se mi to celé líbilo, bavil jsem se královsky, ale vnitřně ve mně hlodal takový pocit, že je to taková spíše soft adventura na poměry Sierry. Ale tím nemyslím, že by jako byla lehká. Jde o to, že na velkém prostoru, který autoři hráči vytyčili, se nachází docela málo věcí.

A když už jsem tak trochu naznačil tu kritiku, musím hře vytknout jeden zásadní moment, a to je útěk lesem před Sheriffovými vojáky. Zpracování tohoto příběhového eventu je opravdu masakr. Jak jsem měl přijít na to, kolikrát musím minout další obrazovku, aby došlo k tomu, že se ke mně přiblížili tak, aby už stálo za to použít maskování, ale ne ještě tak moc, aby mě chytli. A taky přijít na to, na kterém místě přesně se maskovat...strašně hloupá akční pasáž.

Co však mohu pochválit jednoznačně, je grafické pojetí. Vystihuje přesně ty pocity, které člověku vyvstanou v mysli, když se řekne středověk, Anglie, Robin Hood. A myslím, že na rok 1991 je to fakt paráda a je to velmi atraktivní i dnes. Jasně, ve snaze o jakýsi středověký dirty styl to nevypadá tak uhlazeně a malebně, jako například King's Quest 5 nebo 6 a rozpixelovanost je místy značná, ale myslím, že to byl přesně ten záměr. Jednou větou tady shrnu i hudbu, která tady nepřekvapivě břinká středověké motivy. 

Hru rozhodně doporučuji, protože - 1. povedená adventura, 2. Sierra-on-Line, 3. Robin Hood, 4. atmosféra a 5. pěkná VGA grafika. Dá se říci, že co si přát více, pokud lpíte na těch pěti bodech, co jsem zmínil. A těch pár drobných neduhů, které hru kapku dohnaly díky širokému rozkročení se nad příliš obsáhlým tématem, podobně jako v případě Conquests of Camelot, to už jsou drobnosti, přes které se v pohodě přenesete.

Hodnocení: 80% 

Ringo